Česká republika opět pravomocně prohrála další arbitráž. Česko mělo investiční skupině Natland zaplatit skoro třičtvrtě miliardy jako náhradu škody za poškození investic skupiny do tuzemských solárních elektráren. Mělo, ale nezaplatilo. Naopak vládnoucí koalice v čele s ministrem financí Stanjurou chystá další kroky, které pravděpodobně poškodí investory do solárních elektráren. Investoři jsou na další arbitráže dobře připraveni a může se tak snadno stát, že spor dopadne jako kauza Diag Human. Tam stát prohrává jeden spor za druhým, tváří se, že se nic neděje, ale úroky rostou astronomickým tempem.

Když v červenci loňského roku švýcarský Federální nejvyšší soud v Lausanne odmítl žalobu České republiky o zrušení konečného nálezu mezinárodní arbitráže ve sporu o náhradu škody za českým státem způsobené poškozením investic skupiny Natland do tuzemských solárních elektráren, málokdo tušil, že může jít o začátek vleklé mezinárodní ostudy. Sama prohraná suma není zatím nijak významná. I s povinností uhradit náklady právního zastoupení protistrany podle posledních zpráv nedosáhla ještě ani jedné miliardy. S náklady na řízení má Česko zaplatit zhruba 735 milionů korun, uvedly Hospodářské noviny. A náklady na straně státu údajně zatím nepřesáhly 200 milionů korun. Věc má ale dva, či spíše tři velké háčky.

Ten první je v tom, že sněmovna schválila s úpravami mimořádný přílepek ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) k novele energetického zákona (lex OZE III). Ministři navrhli, a částečně i prosadili, omezit státní dotace solárním zdrojům první generace z let 2009-2010 a tím státnímu rozpočtu ušetřit fantaskních až 23 miliard korun. Podle iRozhlasu zejména proto, že na ně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevyčlenil dost peněz. Místo odhadovaných 31,5 miliardy korun dal do rozpočtu jen 8,5 miliardy. Což už dříve kritizovala Národní rozpočtová rada, někteří ekonomové i opozice. Ze čtyř opatření pro snížení potřebných dotací nakonec byla ve sněmovně schválena jen dvě. I ty ale podle Solární asociace budou znamenat pro Česko mezinárodní arbitráže.

Solární baroni

Není sporu o tom, že před téměř patnácti lety jiný zlobovaný zákon stvořil pověstné „solární barony“ se zisky, občas vysoko překračujícími evropské tržní průměry. Stejně tak nemůže být sporu o tom, že pravidla hry, stanovovaná státem, se nemohou libovolně a jednostranně měnit. Stačí si představit fotbalové utkání, ve kterém se v desáté minutě druhého poločasu oznámí, že podle nových pravidel může od této chvíle hostující mužstvo hrát jenom v osmi hráčích. A tak nejméně tři další zahraniční investoři, povzbuzeni rozhodnutím Federálního nejvyššího soudu v Lausanne, zahájili přípravy k vyvolání arbitráží proti České republice. A z necelé jedné miliardy by rázem byl několikanásobek, což už by napjatý státní rozpočet určitě pocítil.

ČR dluhy neplatí

Druhým háčkem je nezvyklé ticho, které se rozhostilo po konečném a neodvolatelném rozhodnutí švýcarského soudu. Ve většině podobných případů si dlužník asi řekne: „Dobrá, zkusil jsem všechno, co bylo možné, ale tohle je pravomocné rozhodnutí, tak dluh raději zaplatím, protože kromě ostudy a reputačních rizik na finančních trzích mohu tratit na narůstajících úrocích“. Kverulant se proto 3. prosince loňského roku zkusil podle zákona o svobodném přístupu k informacím zeptat na další postup Ministerstva financí České republiky. Odpověď přišla 18. prosince. Z pěti Kverulantem položených otázek ministerstvo plně odpovědělo pouze na jednu: „Částku stanovenou předmětným arbitrážním nálezem Ministerstvo financí dosud neuhradilo a zahájilo další jednání s výše zmíněnými společnostmi.“ Hospodářským novinám ministerstvo navíc sdělilo, že „do ukončení těchto jednání nebude Ministerstvo financí věc komentovat.“ Na zbytek Kverulantových dotazů ministerstvo odpovědět odmítlo, „neboť tato část žádosti směřuje k poskytnutí informací, na které nemá žadatelka s ohledem na § 2 odst. 4 InfZ nárok.“ Na dotazy médií zatím nereagovala ani investiční skupina Natland.

Úroky rostou

Může se tedy zdát, že se nic neděje. A v tom je ten třetí háček. Investiční skupina Natland není malé české ořezávátko, ale nadprůměrně úspěšný český investor s portfoliem v řádu miliard a velmi zajímavými mezinárodními vazbami (www.natland.cz). Už samo úročení soudem nyní neodvolatelně potvrzeného dluhu českého státu je pro Natland investicí z říše snů. A tak nemá kam spěchat.

Profesionální vymahači

Podle dlouhodobých kroků společnosti se navíc zdá, že se na neochotu českého Ministerstva financí k dohodě začala připravovat už před delší dobou, přesněji v druhé polovině roku 2022. Nezvykle potichu totiž v té době vstoupila do společnosti Financialright Claims GmBH v německém Hamburku (https://financialright.com). Ta se specializuje právě na vymáhání dluhů od států a velkých nadnárodních společností. Sama uvádí, že má především v hromadných žalobách na deset tisíc klientů a ve sporech, které vede, jde o více než 1,6 miliardy dolarů, tedy více než 36 miliard korun. Zákazníky přitahuje zásadou „no win, no fee“, tedy že zákazník neplatí nic, pokud a dokud spor není vyhrán a dlužníkem zaplacen.

V polovině října loňského roku se stejně potichu výkonným ředitelem celé společnosti Financialright Claims GmBH stal zástupce Natlandu Tomáš Suda. Veřejně prakticky neznámý, ale v byznysu mimořádně orientovaný, s asi nejdelším seznamem akademických titulů před i za jménem, má doktoráty z Matematicko-fyzikální a právnické fakulty, další titul v oblasti ekonomie získal na Kansaské univerzitě a nakonec vystudoval MBA na Harvard Business School v Bostonu. Má značné mezinárodní zkušenosti z obchodních sporů jako právník, například dělal poradce ve společnosti McKinsey, deset let pracoval v londýnské nadnárodní společnosti Cheyne Capital Management. Po návratu do Čech byl nejprve spojován s jednou z největších advokátních firem Havel a Holásek a nyní sedí na jedné z nejdůležitějších pozic celé skupiny Natland.

A tak se objevuje možnost, že se k vymáhání legitimního a soudem potvrzeného nároku dobře připraveného Natlandu co nevidět může přidružit hned několik dalších mezinárodních investorů, jak už bylo popsáno v úvodu.

Bylo by jen logické, pokud by sdružili svoje síly právě pod Natlandem ovládanou specializovanou společností Financialright Claims GmBH. Finanční ztráta a reputační škoda by pak pro Českou republiku byla mnohonásobně větší. Všechno, co bylo uvedeno, jsou ověřené informace. Jako z jiného vesmíru působí naopak informace od insidera z Ministerstva financí, jehož totožnost Kverulant zná. V současné chvíli není možné ji nijak ověřit. Podle ní ministr Zbyněk Stanjura vydal ústní příkaz do voleb za žádnou cenu nic z prohraných arbitráží neplatit. Prohraný soud se solárníky tak velmi začíná připomínat spor státu se společností Diag Human. I ten mohl skončit relativně levně, kdyby stát včas zaplatil na základě pravomocného rozhodnutí. Ale vinou neodpovědných a rozežraných politiků se z náhrady škody ve výši 2 miliardy stal vlivem narůstajících úroků prohraný spor za skoro 17 miliard korun.

Prosba o podporu

Politiky kontrolujeme už od roku 2009. Pokud si i vy myslíte, že politiky je třeba neustále kontrolovat, pomozte nám s tím. Věnujte nám každý měsíc jakkoliv malý, zato však pravidelný příspěvek, abychom v tom mohli pokračovat.

Vojtěch Razima