Nová zpráva Glopolisu o stavu občanského prostoru v Česku, na Slovensku, ve Slovinsku a v Chorvatsku ukazuje znepokojivý trend: formálně otevřený prostor pro občanskou společnost se v praxi rychle zužuje a mění v často nepřátelské prostředí. Nejrychlejší obrat k horšímu zažívá Česko, kde po volbách 2025 nastoupila vláda, jež začala systematicky tlačit na neziskové organizace.

Zpráva Glopolisu s názvem „Občanský prostor mezi formálními pravidly a realitou“ popisuje regionální vzorec: zákony sice dál deklarují svobodu sdružování, shromažďování a projevu, ale každodenní fungování občanských organizací podkopává souběh administrativních překážek, nestabilního financování a politického tlaku. Ještě v roce 2025 vycházela Česká republika v regionálním srovnání relativně dobře, zejména v oblasti regulatorního prostředí a financování. Obrat přinesly říjnové volby a nástup vlády Andreje Babiše, která převzala proti‑neziskové narativy do vládní politiky a začala označovat organizace občanské společnosti za „politické nevládní organizace“ či překážku rozvoje.

Symbolickým momentem byl únik návrhu „zákona o zahraniční podpoře“, inspirovaného ruskou legislativou o zahraničních agentech. Ten by nutil organizace s jakýmkoli zahraničním financováním – včetně peněz z EU – k registraci do státní databáze, zveřejňování detailních seznamů zaměstnanců a donorů a hrozil pokutami až 15 milionů korun. Návrh byl po koordinovaném odporu občanské společnosti stažen, politický závazek vlády ale trvá a hrozba se může kdykoli vrátit v jiné podobě.

Zásadní zlom nastal i v oblasti financování, kde se Česko během pár měsíců posunulo od „administrativně náročného“ k „existenčně ohrožujícímu“ prostředí. Nový státní rozpočet zavedl drastické škrty v grantových programech, přibližně třetinu prostředků ubral na environmentální vzdělávání a ochranu a úplně zastavil podporu organizacím, které se věnují environmentální spravedlnosti či kritice velkých projektů.

Participace jen jako kulisa

Zpráva dává všem čtyřem zemím nejhorší známky v oblasti participace, v Česku zvlášť. Konzultace často probíhají pozdě, formálně a bez jasné zpětné vazby, zda a jak byly připomínky zohledněny, a po roce 2026 se prostor pro smysluplný dialog dále zužuje zrychlenými legislativními řízeními a personálními čistkami odborníků.

Slovensko jako varování

Slovensko představuje odstrašující příklad, kam může region sklouznout: restriktivní zákon o neziskových organizacích, plošné kontroly, stigmatizace „zahraniční podpory“ a masivní administrativní zátěž byly tak přehnané, že je musel zrušit až ústavní soud. Zpráva uvádí: „Občanský prostor je stále více oslabován spíše kumulativním tlakem než výslovnými zákazy.“

SLAPP žaloby

Ve všech zemích roste počet verbálních útoků, dezinformačních kampaní a SLAPP žalob proti organizacím a novinářům, zatímco státní ochrana zaostává. SLAPP žaloby jsou právní kroky, jimiž silnější subjekty – často firmy nebo státní instituce – útočí na kritiky z řad neziskovek, novinářů či jednotlivců. Cílem není věcně vyřešit konkrétní spor, ale především vyčerpat, zastrašit a zamezit další veřejné kontrole nebo kritice. V Česku se transpozice evropské směrnice proti SLAPP teprve chystá, a i když jde o krok správným směrem, v praxi zatím neexistují rychlé mechanismy pro odfiltrování šikanózních žalob ani dostupná právní pomoc pro menší organizace.

Zpráva oceňuje schopnost občanských organizací propojovat se do sítí, budovat koalice a strategicky komunikovat, zároveň ale konstatuje, že jde o odolnost „v režimu přežití“. Mnohé iniciativy stojí na vyčerpaných lidech, krátkodobých grantech a improvizované právní obraně, což dlouhodobě není udržitelné a hrozí vyhořením klíčových aktérů.

Autoři zprávy doporučují, aby česká vláda přestala líčit občanské organizace jako nepřátele a obnovila je v roli nezávislých partnerů při tvorbě politik.

Občanský prostor týká každého

Když se občanský prostor zužuje, nejde jen o problém „neziskovek“, ale o oslabení základních pojistek demokracie – kontroly moci, kvality zákonů i přístupu k informacím. Pokud se občanským organizacím vezme možnost svobodně fungovat, mluvit a financovat se, ztratí občané nástroj, jak se bránit proti svévoli státu i velkých korporací.

Prosba o podporu

Veřejná kontrola politiků je docela náročná práce a bez peněz se dělat nedá. Přesto není Kverulant napojen na penězovody z veřejných zdrojů. Nejsme placeni z vašich daní. Jsme odkázáni jen na pomoc našich dárců. Kverulant dlouhodobě mapuje případy, kdy stát a jeho klientelistické elity zneužívají moc, a potřebujeme k tomu vaši podporu. Pokud nechcete, aby se z České republiky stala země, kde kritické hlasy umlčují rozpočet a žaloby, zvažte prosím pravidelný dar Kverulantovi – i malá částka nám pomůže dál bránit občanský prostor a kontrolovat ty, kteří by nejraději rozhodovali bez veřejné kontroly.

Vojtěch Razima