Stát zaplatil v roce 2022 bývalým příslušníkům ozbrojených složek na takzvaných výsluhách 12,5 miliardy korun. Výsluha náleží bývalému příslušníkovi po odchodu do civilu a její výše záleží na počtu odsloužených let. Ty nejvyšší, kolem 80 tisíc měsíčně, dostávají generálové ve výslužbě. Řada z v nich však vedle této státní renty bere další peníze od státu v různých zaměstnáních či trafikách. Kverulantovým cílem je prosadit takovou změnu zákona, která by odebrala výsluhový příspěvek těm bývalým příslušníkům ozbrojených složek, kteří i po odchodu do civilu dál berou veřejné peníze. Dnes k tomu vyzval všechny zákonodárce. Podpořte nás v této kampani alespoň malým darem.
Výsluhová renta náleží členům bezpečnostních sborů a ozbrojených složek, kteří v nich působili v takzvaném služebním poměru. Hlavní podmínkou pro nárok na výsluhu je, že daná osoba odchází ze služby, kterou vykonávala minimálně 15 let, za předpokladu, že nebyla propuštěna za úmyslné spáchání trestného činu.
Minulý rok stát podle zjištění Ekonomického deníku bývalým příslušníkům ozbrojených složek vyplatil na výsluhách 12 501 349 000 korun, což je nemalá částka. Nejvyšší výsluha v České republice přesahuje o stokorunu 100 tisíc korun a je vyplácena bývalému příslušníkovi Vězeňské služby.
Generál s pošramocenou pověstí
Jen ztuha si lze představit křiklavější příklad politické trafiky, než je právě působení bývalého policejního prezidenta a generála na postu velvyslance na Slovensku a souběh policejní výsluhy.
Tomáš Tuhý nastoupil k policii v roce 1991 a dotáhl až na policejního prezidenta v hodnosti generálporučík. V listopadu 2018 vyměnil policejní kariéru za velmi lukrativní trafiku v diplomatici. Člověk s naprosto nulovou znalostí diplomacie a prapodivným vzděláním byl jmenován na jeden z nejdůležitějších postů ministerstva zahraničí. Stal se velvyslancem na Slovensku.
Celkem 400 měsíčně
K měsíčnímu výsluhovému příspěvku ve výši kolem 55 tisíc čistého dostával od státu velvyslanecký plat ve výši přibližně 85 tisíc měsíčně. Vedle toho velvyslanci ještě dostávají náhrady zvýšených životních nákladů. Ty v případě Slovenska činily v roce 2022 9685 eur tedy přibližně 225 tisíc měsíčně. Potrženo sečteno Tuhý si přišel na téměř 400 tisíc měsíčně.
V roce 2016 se provalil skandál s únikem informací, v němž se Tuhého jméno objevilo. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) prověřovala případ z roku 2014. Policie tehdy podnikla razii v IT firmách, mezi něž patřila společnost Tesco SW, vlastněná bratrem bývalého hejtmana ČSSD Martina Tesaříka. O zásahu se však už v předvečer operace dozvěděli podezřelí. Detektivové pracovali s verzí, že do úniku mohl být zapojen i Tuhý. V jeho rodině se totiž objevil telefon s německou SIM kartou, přes kterou kdosi komunikoval s jedním z podezřelých. Původně měli vyšetřovatelé za to, že ze zmíněného přístroje kdosi napsal varovnou SMS. Jenže když se případem v roce 2017 zabývala sněmovní vyšetřovací komise, zjistila, že detektivové udělali chybu. Popletli totiž směr komunikace. Na mobil, který se později ocitl v rodině Tuhého, SMS o chystané razii naopak přišla. Kvůli špatné detektivní práci byli služebně potrestáni vyšetřovatel inspekce i dozorový žalobce. Samotnou kauzu úniků nakonec inspekce odložila.
Na konci roku 2022 odhalil investigativní tým Seznam Zprávy plagiátorství bývalého strážce zákona. Šlo o to, jak Tuhý získal titul Ph.D. na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě v době kdy už byl policejním prezidentem. Dizertační práce měla 86 stran a byla na téma Metody řízení zajištěnosti údržby průmyslových podniků. Expert na plagiátorství odhalil v Tuhého práci velkou část buď doslovně shodných, nebo mírně poupravených textů. A to ze dvou diplomek, dvou bakalářských prací a několika článků z internetu.
I tento Tuhého skandál patrně vedl k tomu, že na začátku roku 2023 musel Slovensko opustit. Pak se o něm uvažovalo jako o velvyslanci ve Slovinsku, ale nakonec z toho sešlo a na ministerstvu zahraničí údajně končí v prosinci 2023. Kverulant bude dál jeho působení pečlivě sledovat a bude-li opět zaměstnán ve státních službách a současně pobírat výsluhový příspěvek, bude křičet na celé kolo.
Generálové ve vedení zdravotních pojišťoven
Kverulant zmapoval, kdo sedí ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven. Jenom ve statutárních orgánech Vojenské zdravotní pojišťovny, ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra, ve Všeobecné zdravotní pojišťovně a v Oborové zdravotní pojišťovně je celkem 126 politických exponentů. Jejich odměna činí v průměru 30 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Několik z nich jsou bývalí generálové, pobírající výsluhový příspěvek.
Vrchní bachař
Od 1. 7. 2019 je členem správní rady Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra generál poručík ve výslužbě PhDr. Petr Dohnal. Dohnal si v pojišťovně za tři a půl roku, tedy do konce roku 2022, přišel celkem na jeden milion korun. To za přibližně celkem 20 pracovních dnů jistě není špatné. Dohnal je také od roku 2022 náměstkem ministra spravedlnosti Petra Blažka alias Dona Pabla. Na počátku roku 2023 se stal, po změně názvu pozice, vrchním ředitelem sekce vězeňství a resortní kontroly. Před tím, od roku 2015 do 2021, byl generálním ředitelem Vězeňské služby České republiky (VS ČR).
Dne 8. května 2017 bývalý prezident Miloš Zeman jmenoval Dohnala generálmajorem a dne 27. října 2020 generálporučíkem. Ke dni 30. září 2021 skončil Dohnal na vlastní žádost ve funkci generálního ředitele VS ČR a odešel do civilu. Podle Kverulantova neověřeného názoru je to právě Dohnal, komu byla v roce 2022 vyplácena vůbec nejvyšší měsíční výsluha ve výši 100 100 korun, kterou bere mimo odměny ZP MV ČR a mimo plat náměstka ministra spravedlnosti.
Další bývalý policejní prezident
Nejspíš velmi podobně je na tom, co se týče výsluh, další člen správní rady ZP MV ČR generálmajor Mgr. Jan Švejdar. Ten totiž stihl sloužit ještě totalitnímu režimu a do civilu odešel až počátkem roku 2022. Švejdar si v ZP MV ČR „vydělal“ od 1. července 2019 do konce roku 2022 téměř 700 tisíc korun.
Roman Prymula
Plukovník ve výslužbě Roman Prymula byl statutárním zástupcem ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra od února 2018 do půlky října 2020, ale stihl být i členem dozorčí rady Vojenské zdravotní pojišťovny v letech 2018, 2019 a 2020. Prymula navíc dokázal být členem další dozorčí rady a to Všeobecné zdravotní pojišťovny prošpikované rozežranými politiky a vysokými státními úředníky. Vedle toho ještě Prymula dokázal zajišťovat České republice respektovanou pozici „best in covid“ jako ministr zdravotnictví.
Andor Šándor
Dalším komunistickým lampasákem, který se v novém režimu velmi dobře uchytil, je brigádní generál ve výslužbě Andor Šándor. Ten v letech 1980 až 1984 zastával velitelské a štábní funkce motostřelecké divize v Karlových Varech. Od roku 1983 byl členem KSČ. V letech 1984 až 1986 absolvoval zpravodajský kurz Generálního štábu Československé lidové armády. Od roku 1986 pak na generálním štábu působil. Poté byl z tohoto místa stažen a připravoval se na vysazení do zahraničí, k čemuž před listopadem 1989 již nedošlo. Jeho kariéra však pokračovala i za nového režimu a v letech 2001 až 2002 byl v hodnosti brigádního generála náčelníkem rozvědky. Do civilu odešel 1. srpna 2002.
Plat 2 500 korun za hodinu
Andor Šándor v září 2014 uzavřel s Dopravním podnikem Prahy (DPP) smlouvu na „poradenské služby a odborné konzultace v oblasti bezpečnostní politiky a realizace bezpečnostních opatření“. Smluvní odměna činila 2 500 korun za hodinu práce bez DPH. To je luxusní hodinová sazba i dnes, natož v roce 2014. Co přesně a zda vůbec něco Šándor pro městský dopravní podnik dělal, se Kverulantovi nepodařilo zjistit, jisté je, že DPP objednával každý měsíc od „experta“ Šándora 50 hodin práce. Šándor si tak k výsluhovému příspěvku mohl každý měsíc přičíst ještě 125 tisíc korun. Od září 20214 do roku 2017 tak Andor Šándor dostal vyplaceno od DPP více než 4 miliony korun.
Jiří Šedivý
Profesionální kariéru vojáka z povolání začal Jiří Šedivý za normalizace v roce 1971 po absolvování Vojenského gymnázia Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové. V letech 1971 až 1975 vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. V roce 1985 byl jmenován do funkce velitele 17. tankového pluku v Týně nad Vltavou. Šedivý byl do roku 1989 členem KSČ.
Šedivý se neztratil ani po revoluci. V září 1997 byl ustanoven do funkce velitele pozemního vojska. V květnu 1998 byl jmenován náčelníkem Generálního štábu. V prosinci roku 2002 odešel do civilu v hodnosti armádního generála.
Lobbing jako forma korupce
Jiří Šedivý si po svém odchodu do civilu v srpnu 2003 založil lobbistickou firmu. Jmenuje se Generals s.r.o., tedy česky generálové. Generál Šedivý je jediným společníkem a jediným jednatelem této společnosti.
Šedivý „radil“ firmám, jak uspět při armádních zakázkách. Pracoval pro americkou zbrojovku General Dynamics, která dodala vojákům obrněné transportéry Pandur. Šedivý také prolobboval nákup dražších a horších amerických vrtulníků Bell UH-1Y Venom za 17,3 miliardy korun a Kverulant za to na něj podal v červenci 2023 trestní oznámení.
Z výše uvedeného je zřejmé, že vysloužilí generálové mají přístup do nejvyšších pater armádní hierarchie a kuloárů ministrů obrany. Přitom je stát štědře platí ve formě měsíčního výsluhového příspěvku. Ten se u bývalého armádního generála Šedivého, po třiceti odsloužených letech, v roce 2023 pohybuje kolem 80 000 korun čistého a je pravidelně valorizován.
Tím se česká demokracie zásadně liší od demokracie americké, kde je jasné, kdo je kdo a kdo je placen z čích peněz a kdo zastupuje čí zájmy. „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“ ale většinou neplatí pro české generály v záloze. Na rozdíl od USA se lobbisté nikde nemusí registrovat a průchod otáčivými dveřmi ze světa plánování vojenské poptávky do světa jejího uspokojování není nijak krátkodobě ani dlouhodobě limitován.
Kverulant v srpnu 2022 vyzval vládu k naplnění jejích slibů o transparentním způsobu vládnutí, a to nejen přijetím zákona o lobbingu, ale zejména implementací obdobného ustanovení, jako je americký 18 U.S. Code § 207 – Restrictions on former officers, employees, and elected officials of the executive and legislative branches, do zákonů upravujících služební poměr vojáků a příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů. Kverulant zejména navrhuje, aby ten, kdo lobbuje, ztratil nárok na výsluhový příspěvek.
Civilní zaměstnanci s výsluhovým příspěvkem
Řada zaměstnanců odchází ze služebního poměru, ale zůstává v bezpečnostních složkách či v resortech zaměstnaná na pozicích civilních, respektive občanských, zaměstnanců. Kverulant to považuje za nemravné.
Dva příklady za všechny. Bývalý zástupce Národní protidrogové centrály Gabriel Berži s výsluhou 63 tisíc korun nejdříve působil jako IT specialista na ministerstvu vnitra, po vlně kritiky s ním ale resort záhy spolupráci ukončil. Berži pak nastoupil na Generální inspekci bezpečnostních sborů, a to na post koordinátora pro informační a komunikační technologie, přestože IT rozhodně nebylo podle zdrojů z policie jeho silnou stránkou. Na sladký život policejního důchodce upozornil deník Právo.
Podle Aktuálně je podobně zařazeným „výsluhářem“ například bývalý šéf vojenské policie Miroslav Murček, který je s vysokou výsluhou civilním zaměstnancem tohoto sboru. A ze své éry u vojenské policie není v podobném civilním postavení sám.
Zrušme výsluhy těm, kdo dál žijí za peníze od státu
Výsluhový příspěvek vojáků, policistů a bachařů má primárně sloužit k sociálnímu zabezpečení těchto osob, když už nejsou schopni vykonávat svoji profesi a jejich uplatnění na trhu práce je z důvodu předchozí vysilující a náročné služby podstatně ztížené. To však zjevně není případ ani jednoho z bývalých vysokých lampasáků v této kauze. Kverulant je přesvědčen, že ti vojáci, policisté a bachaři, které dál zaměstnává stát či jiná veřejná instituce nebo kteří se věnují lobbingu, nemají mít na výsluhy nárok. V pondělí 31. července 2023 k provedení této legislativní změny vyzval všechny zákonodárce.
Prosba o podporu
Kverulant hlídá věrolomné politiky a rozežrané úředníky už od roku 2009. Pomáhejte nám v tom jakkoliv malým za to však pravidelným darem.
