Česko se chystá vybírat nového náčelníka Generálního štábu Armády ČR, v terminologii NATO Chief of Defence (CHOD). Kverulant.org při této příležitosti připomíná, že jazyková vybavenost generálů není formalita, ale klíčová součást obranyschopnosti státu – a že v minulosti se na tento požadavek opakovaně rezignovalo ve prospěch klientelismu a politických patronátů.

Kdo vybírá šéfa armády

Náčelník Generálního štábu Armády ČR je podle zákona o ozbrojených silách jmenován vrchním velitelem ozbrojených sil po projednání ve sněmovním Výboru pro obranu. Zatímco ředitele BIS může vláda odvolat na návrh premiéra a policejního prezidenta na návrh ministra vnitra, výběr CHOD je výsledkem shody ministra obrany, vlády, prezidenta a poslanců.

Podobnou jmenovací proceduru má i náčelník Vojenské policie. Toho navrhuje a jmenuje ministr obrany, ale stejně jako CHOD jeho nominaci musí projednat Výbor pro obranu. V Česku jsou náčelník Vojenské policie i CHOD důležitými figurami na šachovnici průmyslových civilně-demokratických vztahů. Pod prvního spadají kriminální služby Vojenské policie vyšetřující korupci. Ten druhý je oprávněn vydat výjimku pro provoz pořízené techniky, pokud zrovna nesplnila původní specifikace ve vojskových zkouškách.

Když je jen jeden kandidát

Základní podmínkou skutečného výběru je pluralita. Z alespoň dvou kandidátů si lze opravdu vybrat, u jednoho lze mít jen připomínky. V novodobé historii Česka ale k situaci, kdy byly na funkci CHOD předloženi alespoň dva kandidáti, došlo jen dvakrát – v roce 1998 a 2002, vždy na žádost prezidenta Václava Havla.

V roce 1998 zvítězil Jiří Šedivý, který se od řady kolegů lišil tím, že veřejně, na stránkách deníků, formuloval vizi české armády v NATO. V roce 2002, před pražským summitem NATO, byl vybrán Pavel Štefka, spolužák tehdejšího předsedy ODS Mirka Topolánka – jeho kariéru později zastavila kombinace skandálu s černými fondy a nevyhovující jazykové vybavenosti pro funkci velvyslance v Uzbekistánu.

Angličtina jako zbraň

NATO požaduje po plukovnících a generálech znalost angličtiny na úrovni SLP 3 podle společné standardizační dohody STANAG 6001. Držitel této úrovně, označované jako „profesionální“, má být schopen v angličtině vést neplánované diskuse, řešit logistické a personální problémy, reprezentovat stát jako atašé nebo řídit briefingy o složitých operacích.

Podle dostupných statistik ukončil Pavel Štefka funkci CHOD v roce 2006 pouze se stupněm 2, přestože studoval v USA na prestižní National Defense University. SLP 2 je označována jako „praktická“ znalost jazyka. Vojáci s touto znalostí jsou schopni doprovázet zahraniční delegace a provádět jednoduché tlumočnické úkoly k řešení praktických problémů, jako jsou cestovní itineráře a ubytování. Také zvládnou známé pracovní situace a dokumenty.

Ještě horší je fakt, že Česko mělo historicky dva CHOD, armádní generály, kteří by se v rámci NATO nedokázali profesionálně domluvit anglicky – jeden z nich se po návratu z diplomatických služeb stal kandidátem CHOD Miloše Zemana, a to jen s úrovní SLP 1 „Survivor“.

Bílá kniha a návrat ke starým pořádkům

Na kritickou situaci reagovala Nečasova vláda v roce 2011, když v Bílé knize o obraně stanovila, že vyšší důstojníci a generálové musejí dosahovat jazykové úrovně SLP 3. Mezi lety 2011 a 2014 tak klesl počet generálů bez požadované úrovně angličtiny ze tří na nulu, což byl jednoznačný posun nejenom k profesionalizaci armády, ale vracel české poměry v armádě ze zvyklostí lidové armády zpět na Západ.

Po nástupu nového CHOD s minimální jazykovou výbavou však byla účinnost tohoto požadavku fakticky zrušena a počet generálů bez profesionální znalosti angličtiny znovu začal růst. Podle statistik na tom byla první česká generálka s angličtinou podobně jako armádní generál Štefka.

Generálové i úředníci bez jazyka

Neznalost angličtiny se netýká jen generálů, ale i státních zaměstnanců na Ministerstvu obrany. Zbrojaři již v roce 2011 upozorňovali, že řada úředníků sekce vyzbrojování není schopna jednat jako rovnocenný partner s managementem zahraničních zbrojovek a vyjednat pro stát výhodné kontrakty.

Kverulant.org s tímto hodnocením souhlasí a připomíná, že problém se netýká jen angličtiny, ale i češtiny. Na kauze předraženého nákupu kulometů MINIMI již dříve ukázal, že klíčový úředník nejen nevládl jazykem, ale zároveň podepsal pětkrát předražený kontrakt.

Výzva před volbou nového CHOD

Trend povyšování plukovníků bez odpovídající jazykové výbavy pokračoval i po roce 2021, kdy do čela resortu obrany přišla bývalá předsedkyně sněmovního Výboru pro obranu. Přestože sama absolvovala jednání o kandidátech na CHOD a náčelníka Vojenské policie, anglicky s nimi podle dostupných indicií nikdy nemluvila.

Kverulant.org proto vyzývá prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil, ministra obrany, vládu i poslance, aby nový CHOD po Karlu Řehkovi nebyl vybírán jako klient systému pod politickým patronátem, ale jako profesionál odpovídající standardům NATO. Bezpečnost Česka není samozřejmost a stát, který chce být pevnou součástí Západu, si nemůže dovolit generály ani úředníky, kteří se sice nedokážou domluvit se spojenci, ale o to lépe rozumějí zájmům domácích dodavatelů.

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima