Kverulant.org z přehledu interních auditů Ministerstva obrany za roky 2014 až 2025 zjistil, že důležitý kontrolní nástroj státu se jen rezignovaně dívá na obranu před systémovou korupcí. Interní audit místo prevence funguje jako alibi pro politické vedení resortu, že „je vše v pořádku“, přestože akviziční systém Ministerstva obrany dlouhodobě skřípe.

Povinnost zřídit útvar interního auditu mají ministerstva od ledna 2002 na základě zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, který má do 1. ledna 2027 nahradit zákon č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí. Interní audit má být podle zákonné definice „organizačně oddělené a funkčně nezávislé přezkoumávání a vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti řídící kontroly, včetně prověřování správnosti vybraných operací“.

Kverulant se proto zajímal, jak se interní audit Ministerstva obrany věnuje především akvizičnímu systému, kterým proteče až 30 % z oněch 2 % HDP vyčleněných na obranu. Na základě zákona o svobodném přístupu k informacím získal přehled interních auditů za období 2014–2025, který ministerstvo poskytlo; výsledky jsou shrnuty v grafu. Z něho vyplývá, že kapacita útvaru interního auditu klesá navzdory rostoucímu objemu prostředků plynoucích do obrany.

Na začátku období, kdy za resort odpovídalo hnutí ANO (2014–2022), produkoval interní audit zhruba 10–12 zpráv ročně, s výjimkou pandemických let 2020–2022. S nástupem Andreje Babiše do funkce předsedy vlády a předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí v roce 2018 začal počet auditů klesat, což lze částečně vysvětlit změnou zaměření auditu na mediálně problematické zakázky.

Když auditoři „řeší“ kauzy až po skandálu

Typickým příkladem je nákup víceúčelových vrtulníků v roce 2018, kde Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahájil v roce 2020 správní řízení kvůli porušení jasných pravidel pro zadávání veřejných zakázek. V roce 2021 uložil ministerstvu rekordní půlmiliardovou pokutu, kterou soud potvrdil v roce 2023. Evropská komise navíc vůči České republice zahájila řízení pro porušení unijních pravidel, jak upozornily Novinky.cz.

Vláda se souhlasem prezidenta Pavla poslala v roce 2025 bývalého ředitele sekce vyzbrojování Daniela Koštovala, který nákup vrtulníků rozjel, na lukrativní místo mimořádného a zplnomocněného velvyslance v Rusku. Smlouvu se Spojenými státy přitom v rozporu se zákonem 21. listopadu 2019 podepsal tehdejší ministr obrany a pozdější poslanec za ANO Lubomír Metnar.

Po odchodu z resortu obrany se Koštovala ujal CEVRO, kde působí i armádní generál v důchodu a bývalý kandidát do Evropského parlamentu Jiří Šedivý. Jak připomněl Ekonomický deník, oba se v této zakázce propojili. Koštoval, dříve chválený předsedou TOP 09 jako mimořádný expert, se stal později expertem Hospodářské komory pro strukturální otázky obrany a výstavbu zbrojního průmyslu ve střední Evropě. Podobný kariérní vzorec sledujeme i u bývalé předsedkyně Poslanecké sněmovny za TOP 09, která dnes v české pobočce americké KPMG radí zbrojařům a podnikům napojeným na Tchaj-wan.

Hodnotová politika ODS jen na plakátech

Z grafu vyplývá, že kapacita interního auditu se fakticky zhroutila s nástupem ODS na Ministerstvo obrany v roce 2022. Za loňský rok byly zahájeny jen čtyři audity: Výstavba jednotek aktivní zálohy, Řízení státních příspěvkových organizací zřízených MO, Vnitřní kontrolní systém (VKS) a Plnění závazků ČR vůči NATO.

K datu podání Kverulantovy žádosti o informace byl uzavřen pouze audit „Řízení státních příspěvkových organizací zřízených MO“. Ten skončil výrokem, že „lze poskytnout ujištění“ o plnění povinností těchto organizací vůči zřizovateli „s výhradou“, neboť byly zjištěny nedostatky, které podle auditu nemají zásadní vliv na hospodářskou činnost těchto organizací.

Audit jako fíkový list místo prevence

Z časové souslednosti zahajování interních auditů a vývoje výzbrojních a dalších kauz v médiích a ve zprávách Nejvyššího kontrolního úřadu se Kverulant domnívá, že interní audit nepůsobí v duchu zákona jako prevence korupce. Naopak slouží ministrům obrany jako alibi, že „vše je v pořádku“.

To dobře ilustruje akce „Kulomet MINIMI – 3. etapa“, poslední audit z roku 2023, vyvolaný až po kritice Kverulanta. Interní audit v tomto případě prohlásil, že „lze poskytnout ujištění“ o souladu postupu zadavatele se zákony a interními předpisy MO.

Není proto překvapivé, že tehdejší ministryně obrany Jana Černochová se omluvila bývalé ministryni Vlastě Parkanové za deset let trvající trestní stíhání, jak připomněly Novinky.cz. Právě Parkanová byla podle Aktuálně.cz tou, kdo jako první začal zadávat interní audit především u medializovaných zakázek. A tato lidovecká praxe trvá, jen s tím rozdílem, že audit dnes prověřuje už uzavřené zakázky, které nelze zrušit.

Ačkoli má být interní audit podle logiky zákona nezávislý, ve skutečnosti pracuje podle ročního plánu schváleného ministrem obrany a změny opět podléhají ministrovu podpisu. Vedoucí auditor tak dělá zejména to, co vyhovuje jeho politickému představenému, protože právě politický ministr určuje množství i směr auditů. Není divu, že interní audit může rok co rok konstatovat, že vnitřní kontrolní systém je v souladu s předpisy, funkční a „přiměřeně účinný“.

Mlýn, který mele naprázdno

Vše nasvědčuje tomu, že interní audit na Ministerstvu obrany je ve skutečnosti jen větrným mlýnem poháněným větry systémové korupce, který mele naprázdno. Slovy scénáristů filmu „Marečku, podejte mi pero“ připomíná secí stroj, který „šlape pěkně, ale neseje“. Dnes je navíc i fíkovým listem, jenž stále hůře zakrývá nahotu prohnilého akvizičního systému resortu obrany.

Prosba o podporu

Kverulant už od roku 2009 vlastní investigací upozorňuje na pochybení úředníků, malé domů a korupci při hospodaření s penězi nás všech. Jde o trpělivou a časově náročnou práci, která vyžaduje práci expertů i výdaje na právní služby. Podpořte prosím Kverulantovu investigativní činnost darem, aby mohl pokračovat v odhalování nepořádků ve veřejné správě.

 Za tým Kverulanta Vojtěch Razima