Dnes je Mezinárodní den proti korupci. Korupce je společenský jev, který se projevuje v různých formách, jako je například úplatkářství, zneužití veřejného majetku, nepotismus nebo klientelismus. Je to zneužití veřejného postavení nebo pravomoci k osobnímu prospěchu. Korupce má negativní dopad na ekonomiku, demokracii a společnost jako celek, Českou republiku nevyjímaje. Proto Kverulant už roky prosazuje přijetí zákona regulujícího lobbing. Pomozte mu v tom alespoň symbolickým darem.
Mezinárodní den boje proti korupci se slaví 9. prosince, protože v tento den v roce 2003 byla v mexickém městě Mérida podepsána Úmluva OSN proti korupci. Tato úmluva byla důležitým krokem v mezinárodním úsilí o boj proti korupci, jelikož poskytuje právní rámec pro prevenci a potírání korupčních praktik na celosvětové úrovni. Cílem tohoto dne je zvýšit povědomí o korupci a podpořit opatření k jejímu omezení.
Míra korupce se stanovuje na základě různých faktorů, jako je například míra úplatkářství, zneužití veřejného majetku, nepotismus nebo klientelismus. Nejčastěji se používá index vnímání korupce (CPI), který sestavuje Transparency International (TIC). CPI je založen na průzkumu expertů z různých zemí, kteří hodnotí míru korupce v daných zemích.
Globální trendy
Navzdory tomu, že 190 zemí přijalo Úmluvu OSN proti korupci, více než 80 % světové populace žije v zemích s CPI skóre pod globálním průměrem 43 bodů ze 100. Pouze 28 ze 180 hodnocených zemí zlepšilo své úrovně korupce za posledních dvanáct let, zatímco 34 zemí se výrazně zhoršilo. Zpráva TIC zdůrazňuje, že silné demokracie výrazně předčí nedokonalé demokracie a autoritářské režimy v kontrole korupce, přičemž plné demokracie mají průměrné CPI skóre 73, nedokonalé demokracie 48 a nedemokratické režimy pouze 32.
Míra korupce v České republice
Česká republika dosáhla v Indexu vnímání korupce (CPI) publikovaném v lednu 2024 skóre 57 bodů ze 100. To ji řadí do horní třetiny žebříčku mezi 180 hodnocenými zeměmi a teritorii. Toto skóre naznačuje, že Česká republika má v boji proti korupci ve veřejném sektoru lepší výsledky než světový průměr, který činí 43 bodů. Nicméně stále existuje značný prostor pro zlepšení, zejména ve srovnání s nejlépe hodnocenými zeměmi, jakými jsou Dánsko s 90 body nebo Finsko s 87 body.
V rámci regionu střední a východní Evropy si Česká republika vede poměrně dobře. Její skóre je vyšší než u mnoha sousedních zemí, například Slovenska (54 bodů) nebo Polska (54 bodů). To naznačuje, že Česká republika má relativně silnější institucionální rámec pro boj s korupcí ve srovnání s některými svými regionálními protějšky.
Chybí regulace lobbingu
Mohlo by se zdát, že si Česká republika v boji proti korupci nevede úplně špatně, ale jeden ze zásadních prvků nám stále chybí. Tímto prvkem je regulace lobbingu. V té jsme opravdu zaspali. V Evropské unii došlo k výraznějšímu nastavení pravidel lobbistických aktivit už v 90. letech 20. století. Už v roce 2016 vyzvala Skupina států proti korupci Rady Evropy (GRECO) Českou republiku k zavedení pravidel větší transparentnosti. Jejich doporučení označené (i) zní: „Zajistit včasné zveřejňování zápisů ze zasedání parlamentních výborů a zvýšit transparentnost činnosti podvýborů, zavést pravidla pro členy Parlamentu o tom, jak jednat s lobbisty a dalšími třetími stranami, které se snaží ovlivňovat legislativní proces, a tak učinit vzájemná jednání více transparentní.“ Ve zprávě zveřejněné 16. červena 2023, tedy po sedmi letech, Skupina států proti korupci konstatuje: „Skupina GRECO došla k závěru, že doporučení (i) nebylo splněno.“
Přijetí zákona omezujícího lobbing je vinou politiků z ODS v ohrožení
V Poslanecké sněmovně se rozproudila debata o návrhu zákona regulujícího lobbing, který by mohl zásadně ovlivnit politické a ekonomické prostředí v České republice. Zatímco vláda slibuje transparentnost, jeden z jejích členů, ministr spravedlnosti Pavel Blažek, evidenci lobbistů napadá a koaliční poslanec Marek Benda dokonce tvrdí, že jediným cílem zastánců široké regulace je “zničení všech politiků“. Kverulant dlouhodobě upozorňuje na škodlivost absence jakékoliv regulace lobbingu v ČR, zejména v oblasti obchodu se zbraněmi, kde se točí obrovské peníze.
Nefunkční protikorupční rada vlády
Podle zjištění serveru iROZHLAS.cz nově radu vlády pro koordinaci boje s korupcí povede ministr s poněkud pošramocenou pověstí Pavel Blažek (ODS). V čele rady po konci Pirátů ve vládě nahradil Michala Šalomouna, který jí předsedal jako ministr pro legislativu. Hned Blažkův první krok ale kritizují snad všechny protikorupční organizace. Ministr totiž zrušil povinnost svolat jednání aspoň dvakrát za rok.
Rada vlády se letos sešla jednou, a to na začátku června. Podle původního jednacího řádu by se tak do konce roku mělo uskutečnit ještě jedno jednání. To už ale podle nového jednacího řádu není nutné a Blažek radu už svolat neplánuje.
Prosba o podporu
Boj proti korupci a veřejná kontrola politiků je docela náročná práce a bez peněz se dělat nedá. Přesto není Kverulant napojen na penězovody z veřejných zdrojů. Nejsme placeni z vašich daní. Jsme odkázáni jen na pomoc našich dárců. O to více si jich vážíme. Naše úsilí o lepší správu veřejných věcí za posledních 12 měsíců finančně podpořilo 2 300 laskavých žen a velkorysých mužů. Jejich dary tvoří téměř 75 % našich příjmů. Prosíme, buďte jedním z nich. Číslo Kverulantova účtu je 4350490001/5500, ale k darování můžete použít i tuto zabezpečenou darovací bránu.
Vojtěch Razima
