Výběr nového náčelníka Generálního štábu (NGŠ) opět ukázal, že česká armáda a politici dávají přednost loajálním hráčům starého klientelistického systému před respektovanými odborníky s jasným mandátem a bezproblémovou bezpečnostní minulostí. Poslanecký výbor pro obranu sice formálně hlídá jmenování nejvyššího vojáka v zemi, ale často jen poslušně zvedá ruku. Kverulant proto zmapoval dvacet čtyři let projednávání náčelníků Generálního štábu v Poslanecké sněmovně a ukazuje, jak málo stačí k tomu, aby se z kontrolní role stala jen kulisa.
S odchodem současného náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky Kverulant upozornil, že proces výběru ne vždy vedl k výběru v Česku a v zahraničí respektovaného odborníka, který se domluví bez problémů anglicky. Česko, které v roce 2015 propadlo mezi zeměmi NATO v Transparency International Government Defence Anti-Corruption Index 2015 (Index transparentnosti a integrity resortů obrany 2015) v oblasti personální politiky a v dalších šetřeních odmítlo participovat, vybírá zatím spíše klienty korupčního systému vytvořeného v 90. letech lidovci. Mohli by do toho zasáhnout poslanci, kteří mají povinnost projednat kandidáta vybíraného návrhem ministra ve shodě s vrchním velitelem ozbrojených sil ČR a schváleného vládou. I letos bylo toto projednání velmi rychlé, podle zápisu trvalo jednání patnáctičlenného výboru jen hodinu a 10 minut.
Kverulant z dokumentů Poslanecké sněmovny zmapoval práci poslanců při projednávání kandidáta na nejvýše postaveného vojáka v Česku, který odpovídá za výstavbu a nasazení vojenských schopností.
Kverulant gratuluje vítězi i poslancům
Vítězem výběru se stal tříhvězdičkový generál Miroslav Hlaváč, o kterém Security Magazín doložil, že jde o 61letého generála s historicky nejrychlejším hodnostním postupem, který měl v minulosti problém s bezpečnostní prověrkou. Přestože jeho jméno v Bradavicích nebylo s dalšími čtyřmi kandidáty, o kterých informovala ČTK, vloženo do Ohňového poháru, byl nakonec z poháru vyloven a postoupen k projednání Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Výboru pro obranu
Tento specializovaný orgán kontrolující obrannou politiku České republiky má od 1. prosince 1999 povinnost projednat kandidáta na jmenování náčelníka Generálního štábu. Stanoví tak § 7 odst. 4 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky: „Náčelníka Generálního štábu jmenuje prezident na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věci obrany. Prezident ho také na návrh vlády odvolává. Náčelník Generálního štábu je podřízen ministrovi.“
Tato zásada posunula Česko se vstupem do NATO v roce 1999 dál od zemí, kde se píše azbukou nebo čínskými znaky, kam se dostala po Jaltské konferenci a osvobozením Rudou armádou v roce 1945. I zákonodárná moc kontrolující v demokracii exekutivu je dnes zapojena do výběru pro zemi nejdůležitějšího vojáka. V minulosti byl totiž vítězem beroucím všechno prezident. Až do roku 1999 totiž Česko zachovávalo v platnosti zákony vytvořené po roce 1948 podle sovětského vzoru.
Náčelníci přinášeni a unášeni politickými větry?
Kverulant se proto podíval do dokumentů Poslanecké sněmovny, jak zástupci lidu vázáni ústavním slibem slibující „na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí“, ke svému úkolu projednat kandidáta na funkci NGŠ přistoupili. Kverulant prohledal pozvánky, zápisy a usnesení „výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věci obrany“. Tím byl dříve Výbor pro obranu a bezpečnost. Dnes je to jen Výbor pro obranu.
Tabulka shrnuje informace, které Kverulant našel na webu Parlamentu. V tabulce jsou vedle informací o náčelnících, kteří se ujali úřadu, také informace o volebním období (PS), jeho vymezení roky, datum zveřejnění pozvánky s bodem projednávání kandidáta, plánovaný čas pro projednání bodu. Červeně jsou uvedeny případy, kdy výbor s tímto bodem na pozvánce nepočítal, a tak ministři obrany museli „žadonit“ o zařazení na program. Nakonec je uveden počet poslanců souhlasící aklamací s kandidátem, tj. se zněním usnesení výboru.
Za ODS bylo líp?
Jak je patrné z tabulky, tři z deseti náčelníků nebyli projednáni v Poslanecké sněmovně vůbec, protože tato povinnost neexistovala. Když už byli projednáváni, pak podle času vyčleněného na pozvánce se projednávání kandidáta postupně stávalo kontroverzním, a to bez ohledu na počet poslanců a stran zastoupených ve výboru.
Zatímco P. Štefka s jeho chabou znalostí angličtiny, jak Kverulant upozornil, měl vyčleněno 30 minut, pro projednání letošního kandidáta se počítalo už se 70 minutami. Přitom na rozhovor v angličtině nedošlo, přestože mnozí z členů Výboru pro obranu pravidelně jezdí komunikovat s ostatními poslanci do zahraničí, protože jsou součástí Stálé delegace pro NATO.
Rekordmanem mezi náčelníky je současný velvyslanec v Litvě A. Opata. U něj pozvánka počítala jen s časem 11:05 a zápis o začátku a konci projednávání bodu čas vůbec neudával. Kverulant si s odkazem na jeho účast v procesu přípravy reprezentačního plesu AČR proto domyslel, že projednávání bodu trvalo méně než odhadovaných 20 minut.
V případě V. Picka a P. Pavla se také spěchalo. Šlo o kandidáty z doby, kdy úřad ministra obrany ovládala ODS. Předsedou výboru byl J. Vidím (ODS) a místopředsedkyní V. Parkanová (KDU-ČSL), která posléze vystřídala J. Šedivého v Topolánkově vládě. V dalším období byl předsedou opět J. Vidím (ODS), kterého ke změně programu uprosil předseda vlády a ODS P. Nečas. Co by v prvním případě neudělali pro emeritního předsedu ODS a tehdejšího prezidenta, který prosazoval do úřadu NGŠ svého náčelníka Vojenské kanceláře?
Zde je také zajímavý čas projednávání bodu. Ten v případě kandidátů jdoucí na své projednání mimo zveřejněnou pozvánku často odpovídal aplikaci Parkinsonových zákonů na stanovení času schůze, tak aby byla rychlá: před obědem, po obědě a před večeří. A v českém případě hlavně tak, aby čas nebyl zajímavý pro novináře a veřejnost.
Chybějící majetkové přiznání
V ČR mají veřejní činitelé povinnost podávat majetková přiznání (oznámení). Jde o přehled o majetku, příjmech, závazcích a podnikatelských aktivitách. Veřejnost do těchto údajů může nahlížet prostřednictvím Centrálního registru oznámení na základě žádosti. Když si Kverulant takovou žádost podal, tak mu ministerstvo sdělilo, že „žádosti o nahlížení ohledně pana Ing. Miroslava Hlaváče nemůže být vyhověno, neboť Ministerstvo spravedlnosti požadovanými údaji nedisponuje – dotyčný není v Centrálním registru oznámení evidován (tedy ani jeho oznámení).“
Kverulant je přesvědčen, že generál Hlaváč nepodáním majetkového přiznání porušil zákon o střetu zájmů, který tuto povinnost ukládá veřejným funkcionářům na úrovni ředitele bezpečnostního sboru a vedoucího příslušníka bezpečnostního sboru 1. a 2. řídicí úrovně. Připomeňme, že generál Hlaváč je od srpna 2023 prvním zástupcem náčelníka Generálního štábu Armády ČR. Mimochodem povinnost podávat majetkové přiznání má ze zákona i každý voják z povolání ve vojenské hodnosti podplukovník a vyšší, s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb.
Nakonec přece jen prvenství v procesu projednávání
Nový náčelník generálního štábu v době jeho výběru a projednávání poslanci (6x ANO, 2x ODS, 2x STAN, po jednom TOP09, lidovci, PRO, Motoristé a Piráti) seděl jako zástupce státu v dozorčí radě státní akciovky. Do muničky Explosia, a.s. jej dnem 27. 6. 2024 jmenovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, jako jediný akcionář, vedené 1. místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem.
Dne 19. 12. 2024 málem nestihl volbu nového předsedy představenstva Bc. Rubáčka, který do pardubické muničky přišel (bez výběrového řízení) z výroby dřevěných lišt a rámů v Českém Krumlově. Volba se konala v Praze od 13:00 hodin, ale generál se podle zápisu dostavil do bitvy za prachové zrno pro dělostřeleckou munici a Muniční iniciativu až v 13:55.
Generál Hlaváč je kandidátem A. Babiše, který jej k překvapení ministra obrany a odborné veřejnosti vytáhl z rukávu jako svou tajnou kartu. Tím proces jmenování NGŠ vzdálil standardům demokratického Západu. Podle ANO prostě Česko patří definitivně na Balkán.
Podpořte nezávislou kontrolu politiků
Kverulant.org dlouhodobě sleduje, jak stát nakládá s veřejnými prostředky, jak se obsazují klíčové posty a kde se z pohodlí politiků a úředníků stává ohrožení veřejného zájmu. Tyto kauzy znamenají dlouhé týdny práce s dokumenty, zákulisními informacemi i právními analýzami – a přestože slouží všem, financuje je jen hrstka odhodlaných dárců. Podpořte Kverulanta jednorázovým nebo pravidelným darem; každý příspěvek nám umožní jít v podobných příbězích hlouběji, vydržet déle a nenechat mocné v klidu.
Za kverulantův tým Vojtěch Razima
