Hostem nového dílu podcastu “Kverulant se ptá” byl tentokrát Vojtěch Blažek, investigativní reportér serveru Seznam Zprávy, který stál mimo jiné za odhalením manipulací se státní půdou Pozemkového fondu i za odkrýváním korupce v pražské nemocnici Motol. V rozhovoru popsal, jak se rodí investigativní téma, proč nevěří na jedno zázračné odhalení a jak se brání tvrzení, že novináři píšou na objednávku. Aby podobné rozhovory mohly vznikat i nadále, potřebuje Kverulant podporu svých čtenářů a diváků.

K investigativní žurnalistice se Blažek propracoval postupně, přes okresní tisk a roky v Hospodářských novinách. Do investigativního týmu Seznam Zpráv nastoupil v roce 2017 a od té doby patří k známým tvářím redakce.

Vojtěch Blažek například popsal, jak hazardní firmy podvádějí se stamilionovými odvody na veřejné blaho. Po sérii jeho textů o státní dotaci pro soukromý hotel odstoupil v roce 2010 předseda sněmovny Miloslav Vlček z ČSSD. V roce 2012 dostal Novinářskou cenu v kategorii investigativní žurnalistiky za zmapování manipulací se státní půdou Pozemkového fondu.

Kritická žurnalistika

Blažek hned v úvodu přiznal, že označení investigativní novinář mu není příjemné, protože podle něj evokuje jedno zásadní odhalení, které otřese systémem. Realita je podle něj jiná – práce spočívá v drobných, postupných krocích, které se skládají dohromady až s odstupem času. Sám se proto raději hlásí k pojmu kritická žurnalistika, tedy k mravenčímu ověřování faktů, jež teprve postupně vede k větším zjištěním.

Nejvýstižněji popsal svou profesi přirovnáním k prosívání hlušiny. Novinář podle něj tráví většinu času tříděním informací, z nichž naprostá většina nikam nevede. „Ta práce je vlastně jako přehrabování se v haldě a hledání a vyřazování té hlušiny, která je 80 %. S 20 % se dá potom pracovat a 5 % je to, co se opravdu zúročí do nějakého článku,“ popsal metodu, kterou používá i na podněty čtenářů.

Blažek se také vyjádřil k otázce, zda mohou investigativní texty samy o sobě svrhnout vládu. Podle jeho zkušenosti se to v Česku nikdy nestalo a reakce politiků na zveřejněná zjištění je čím dál slabší, i když jde o závažné kauzy. Dostatečně se podle svých slov naučil nic nečekat – odvede svou práci, popíše fakta, a jestli to pak způsobí rezignaci ministra nebo hejtmana, stane se to, ale nedělá to s takovým cílem.

Nepíšeme na objednávku

Velký prostor v rozhovoru dostala i otázka, zda novináři Seznam Zpráv píšou na něčí objednávku, jak jejich práci opakovaně označuje expremiér Andrej Babiš. Blažek to odmítl jako prázdnou frázi: „Je to takový vágní, přijde mi to jako gumový klacek. Když se někomu nelíbí, co jsem napsal, řekne, že to bylo na objednávku. Na čí, proč a za kolik, to už nikdo neřekne. Nerozumím tomu.“ Jde podle něj o nálepku bez jediného důkazu.

Kauza Motol

Rozsáhlý prostor patřil i kauze pražské nemocnice Motol, kde policie obvinila bývalé vedení včetně exředitele Miloslava Ludvíka z manipulace zakázek a přijímání úplatků. Blažek popsal, jak redakce postupně skládala rozsah kauzy z útržků informací, veřejných zakázek a porovnávání cen napříč nemocnicemi. Zmíněno bylo i Kverulantovo upozornění na předraženou investici do nemocniční prádelny v Motole.

Nejsilnější kauza kariéry

Za svůj profesní vrchol označil Blažek odhalení z přelomu tisíciletí, kdy zmapoval rozsáhlé machinace se státní půdou na Pozemkovém fondu. Šlo o miliardové obchody mimo veřejnou kontrolu, které se mu podařilo zdokumentovat díky zdroji zevnitř úřadu. Za tuto práci později získal Novinářskou cenu, přičemž jeden z tehdejších úředníků byl po letech pravomocně odsouzen k vězení.

Novinář přiznal, že se během kariéry setkal i s pokusy o ovlivnění. Jako mladý okresní reportér mu politik nabídl úplatek za příznivé psaní před volbami, což odmítl. Popsal i situaci, kdy až zpětně pochopil, že rozhovor o tom, jak věc „utišit“, byl skrytou nabídkou úplatku.  

Blažek se také stal terčem trestního oznámení, kvůli dokumentaci jízd služebním autem hejtmanky Jermanové jejím manželem. Případ byl odložen.

Na otázku, co by poradil mladému člověku, který by chtěl jít jeho cestou, odpověděl bez příkras – je potřeba nastoupit do redakce a vydržet tam déle než půl roku. Dnešní novinář navíc musí zvládat mnohem víc než dřív, protože bez online prostředí a sociálních sítí se dnes prakticky nedá pracovat. Zájemcům doporučil i solidní obor navrch, například právo nebo ekonomii, jako základ k orientaci ve složitých kauzách.

Podpořte další díly podcastu

Rozhovor s Vojtěchem Blažkem ukázal, že poctivá investigativní práce zůstává pomalá, nevděčná a bez záruky výsledku. Přesto je jedním z mála nástrojů, jak držet mocné odpovědné. Právě proto Kverulant natáčí podcast Kverulant se ptá a zve do něj lidi z terénu. Pokud chcete, aby vznikaly další díly, podpořte Kverulanta darem – každá koruna pomáhá zaplatit natáčení, střih i distribuci.

Vojtěch Razima