Ve středu 13. dubna 1949 vznikla v Praze jednotná mládežnická organizace s názvem Československý svaz mládeže a po sovětském vzoru byla pro děti založena Pionýrská organizace. Ostatní mládežnické a dětské organizace přestaly existovat. Zástupci někdejší komunistické organizace pro děti a mládež se v demokratickém zřízení rozhodně neztratili. Za deset let od roku 2012 do roku 2022 Pionýři načerpali jen z rozpočtu ministerstva školství celkem více než čtvrt miliardy korun. Víc už dostal jenom Junák.

Pionýři neskončili společně se socialismem

Možná jste si mysleli, že komunistického Pionýra jsme v devadesátých letech odsunuli někam za Ural společně se sovětskými vojsky. V tom případě jste se dosti zmýlili. Pionýr totiž nadále existuje. Co hůř, je skoro tak silný jako za komunismu. I dnes totiž patří mezi největší organizace, kterým jsme svěřili práci s dětmi. Vedení Pionýra se za svou „práci“ pro zločinný komunistický režim vůbec nestydí, a tak v dubnu 2019 slavili pionýři 70 let od založení komunisty.  Při této příležitosti řekl jejich tehdejší předseda Martin Bělohlávek Seznamu, že „oddíly, které fungovaly už třeba od roku 1968, se neproměnily. Nedělaly žádnou komunistickou indoktrinaci, ale pracovaly s dětmi v oblasti zájmové – jezdily do přírody, na tábory, na výpravy. Tam nebylo potřeba nic měnit“. Martin Bělohlávek byl předsedou Pionýra dlouhá léta. Funkci vykonával od roku 1990 s krátkou přestávkou až do roku 2020.

Dědictví Pionýra

Ti, kteří se za komunistického zřízení věnovali ideologickému vymývání dětských mozků neboli „přípravě mladých soudruhů“, po sametové revoluci rozhodli, že se Pionýr svou „prací s dětmi“ nijak nezdiskreditoval. Tedy že může pod stejným jménem – jen s pozměněnými stanovami – pokračovat i ve svobodné společnosti. Změnou názvu by totiž pohlaváři Pionýra riskovali ztrátu členské základny. Ta i díky tomu, že chodit do Pionýra bylo „povinné“ (Pionýrská organizace 1. pomocník školy), neměla mezi ostatními zájmovými sdruženími, zvlášť začátkem devadesátých let, žádnou konkurenci.

Silné zázemí, které Pionýr zdědil ze socialistického Československa, v následujících letech významně pokřivilo metodiku hodnocení projektů pro práci s dětmi. Ať už se na Ministerstvu školství představil sebelepší projekt, předkládající organizace mohla jen těžko deklarovat alespoň srovnatelné zázemí (klubovny, tábořiště) nebo členskou základnu, jakou se pyšnili pohrobci komunistického Pionýra. A tak nepřekvapí, že organizace, která až do listopadu 1989 nechávala děti před plnými tělocvičnami slibovat oddanost Komunistické straně Československa, v minulých letech dál sílila.

Dotace pro pionýry

Stát aktivity Pionýra štědře podporuje. Jen od Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) načerpal Pionýr za deset let, od roku 2012 do roku 2022 celkem téměř 270 milionů korun.

Pionýr byl v rozsahu státem poskytnutých dotací v těchto letech na druhém místě. Více dostal už jen Junák- svaz skautů a skautek a to 450 milionů. Na třetím místě bylo za Pionýrem Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Více než 100 milionů dokázala za deset let vyčerpat už jen Asociace turistických oddílů a to 145 milionů korun.  V následující tabulce jsou uvedeny jen organizace, které dostaly celkem více než 1 milion korun. Podrobnější přehled, včetně dotací za jednotlivé roky,  naleznete pod tímto odkazem.

„Státní“ organizace Pionýr

V roce 2022 byly celkové příjmy Pionýra celkem 44,5 milionu korun. Z toho 38,9 milionu činily státní dotace. To je 88 %. Velmi podobné to bylo v roce 2021 a to 86%, v roce 2020 82 % a v roce 2019 pak 84 %. S trochou nadsázky lze tvrdit, že Pionýr je státní organizací. Pojďme si připomenout dobu, kdy Pionýr byl státní organizací bez jakékoliv nadsázky:

Nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu NKÚ

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) provedl v roce 2017 kontrolu zaměřenou na prostředky, které stát poskytl na podporu práce s dětmi a mládeží mezi lety 2014 až 2016. I v  tomto období byl Pionýr druhým největším příjemcem dotací. Úspěšnější byli jen Junáci. Zatímco u Junáka, jehož rozpočet byl proti Pionýru ještě o 38 milionů korun vyšší, našli kontroloři jen jednu jedinou nesprávně vyúčtovanou položku za 20 326 Kč, v čerpání dotací Pionýrem bylo nesrovnalostí hned několik, a to v celkové výši přes 470 000 Kč. Pionýr chtěl proplatit stejnou stotisícovou fakturu dvakrát. Kromě toho chtěl také proplatit vyúčtování energií podvodně navýšené skoro o půl milionu.

Zpráva NKÚ o dotacích na podporu práce s dětmi a mládeží konstatuje hned v 1. bodě, že: „Koncepce 2020 ani Programy státní podpory práce s dětmi a mládeží pro NNO nemají nastaveny žádné měřitelné cíle, indikátory nebo jakékoliv jiné ukazatele, které by umožnily vyhodnocení dopadů poskytovaných dotací či naplňování strategických cílů státní politiky v oblasti podpory volného času dětí a mládeže.“ V bodě 2. pak NKÚ konstatuje: „Výběr projektů k podpoře byl netransparentní a MŠMT při poskytování dotací porušovalo nastavená pravidla.“ A v bodě 3. shrnuje svá zjištění takto: „Následná kontrola podpořených projektů nefungovala.“

Rozhodovali o dotacích pro pionýry pionýři?

Kverulant se domníval, že po sametové revoluci zástupci Pionýra neváhali využít svého ekonomického vlivu a také sítě kontaktů k tomu, aby ovlivnili posuzování a bodování ostatních projektů, se kterými musela jejich organizace na Ministerstvu školství v demokratické společnosti soutěžit. I proto Kverulant ministerstvo již v červnu 2020 oslovil s požadavkem, aby dostal kopie grantových žádostí a seznam členů komise, kteří o dotacích rozhodli. Ministerstvo si za „práci navíc“ naúčtovalo přes 3000 Kč a pak Kverulantovi tyto informace stejně nedalo. Proti jejich neposkytnutí podal Kverulant na konci srpna 2020 stížnost ministrovi. Tehdejší ministr Plaga (ANO) rozhodl, že Kverulant požadované informace dostat nemá.  Kverulantovi tedy nezbylo, než proti tomuto rozhodnutí podat žalobu.

Kverulant u soudu neuspěl

Přestože Kverulant podal svoji žalobu již září roku 2020, tak se rozsudku dočkal až koncem března roku 2023. Rozsudek Městského soudu v Praze z 31. března 2023 Kverulantovi nevyhověl. Ve věci sdělení totožnosti členů komise, která rozhodovala o dotacích pro Pionýra, provedl soud test proporcionality. Zvažoval, zda je důležitější zájem veřejnosti, reprezentovaný zde Kverulantem, znát jména osob, které rozhodují o veřejných penězích nebo zájem těchto osob zůstat v anonymitě. Soud došel k závěru, že ochrana soukromí má přednost.

Kverulant neuspěl ani s požadavkem na poskytnutí kopií grantových žádostí. V odůvodnění zamítnutí se píše: „Dle soudu není přijatelné, aby kopie grantových žádostí byla žalobci, resp. veřejnosti, poskytnuta k dispozici. Žádosti jednotlivých žadatelů obsahují informace pro konkrétní účel, a jsou určeny výlučně pro konkrétní subjekt, v daném případě pro žalovaného. Mohou obsahovat informace, které se dotýkají osobnostních práv jejich nositelů ve vztahu k důvodům, proč o grant žádají. Informace nebyly sděleny (či doloženy) žalovanému, aby jejich obsah jako povinný subjekt poskytl veřejnosti podle InfZ. Lze i předpokládat, že pokud by žadatelé byli předem srozuměni s tím, že informace ze žádostí může žalovaný volně zveřejnit, pak by žádosti přestali podávat.“

Kverulant tedy tuto svou dílčí při prohrál, ale dobře vyargumentované rozhodnutí soudu respektuje a odvolávat se proti němu nebude.

Změna metodiky hodnocení žádostí

Kverulant odeslal střídajícím se ministrům školství, dalším politikům a úředníkům několik dopisů ve kterých usedavě žádá o nápravu a vyzývá k zásadnímu přeformulování dotačních pravidel tak, aby zohlednila maximální transparentnost a efektivitu v nakládání s financemi určenými pro tak důležitý segment, jako jsou mládežnické neziskové organizace a organizace neformálního vzdělávání. V reakci na Kverulantův tlak a jistě i na předchozí zjištění NKÚ, MŠMT metodiku upravilo a od roku 2020 již postupuje dle metodiky zveřejněné i na webových stránkách ministerstva, která obsahuje celkem jasná hodnotící kritéria a indikátory. Hodnotící tým má nejméně 12 členů a ti před zasedáním hodnotící komise deklarují svým podpisem, že nejsou ve střetu zájmů.

Rozhodovací praxe přidělování dotací pro práci s dětmi a mládeží se i díky Kverulantovi významně změnila k lepšímu. Stále není dokonalá, ale už je možné se na základě publikovaném metodiky hodnocení ohradit proti zjevným nespravedlnostem. Kverulant je také přesvědčen, že i díky němu už v hodnotící komisi o dotacích pro pionýry nerozhodují pionýři.

Prosba o podporu

Pokud nepatříte k těm, kteří se slzou v oku vzpomínají na svůj rudý šátek a slib věrnosti Komunistické straně Československa, mimochodem, některé pionýrské oddíly se rudých šátků nevzdaly dodnes, podpořte práci Kverulanta jakkoliv malým, za to však pravidelným darem.

Vojtěch Razima