Policejní pronásledování a taktiky zastavování vozidel jsou v USA předmětem intenzivní debaty kvůli rizikům, která představují pro veřejnost i samotné policisty. Jednou z nejkontroverznějších metod je tzv. PIT manévr (Precision Immobilization Technique), který může mít fatální následky. V některých státech došlo k radikálnímu přehodnocení pravidel pro pronásledování. Kverulant.org volá po tom, aby i Česká policie změnila svoji praxi, která fatálně ohrožuje veřejnost.
Podle amerického Národního institutu spravedlnosti (National Institute of Justice, NIJ) došlo v letech 1996 až 2015 při policejních pronásledováních k více než 6 000 smrtelným nehodám, které si vyžádaly 7 000 obětí. To představuje v průměru 355 úmrtí ročně, tedy přibližně jedno denně. Chuck Wexler, výkonný ředitel Police Executive Research Forum, v rozhovoru pro CNN označil pronásledování za jednu z nejrizikovějších činností, kterou může policista provádět.
Fatální střet
I v České republice umírají při policejních honičkách lidé. V noci na pátek 13. září 2024 se Praha stala svědkem šokující tragédie, která otřásla veřejností a vyvolala vážné otázky ohledně postupů policejních složek. Mladá dívka přišla o život při srážce s policejním vozidlem, které se v tu chvíli účastnilo honičky za tuningovými auty.
Incident se odehrál na křižovatce ulic Sokolská a Wenzigova v Praze 2. Policejní vůz se zapnutými majáky pronásledoval rychle jedoucí tuningová vozidla, když došlo ke střetu s civilním automobilem. Podle informací Novinek.cz stopy po vozidlech na základě svědectví z místa nehody pravděpodobně ukazovaly na to, že se policisté jedoucí ve směru od Legerovy ulice vyřítili z vedlejší Wenzigovy na hlavní Sokolskou, kde smetli osobní auto směřující směrem k Nuselskému mostu. V osobním voze cestovalo pět osob, z nichž jedna – mladá dívka – utrpěla fatální zranění. Záchranáři bojovali o život zaklíněné dívky se zástavou srdce více než 30 minut, ale bohužel marně. Další tři osoby utrpěly středně vážná zranění a jedna osoba byla zraněna lehce.
Otázky bez odpovědí
Tato tragédie vyvolává řadu znepokojivých otázek ohledně postupů policie při pronásledování vozidel v hustě obydlených oblastech. Je skutečně nezbytné riskovat životy nevinných občanů kvůli honičce za tuningovými auty?
Kverulant se pokusil získat více informací o incidentu a položil policii tyto otázky:
1. Jaký byl konkrétní důvod pro pronásledování vozidla či vozidel s tuningovými úpravami?
2. Jak dlouho trvalo pronásledování před samotnou nehodou?
3. Bylo policejní vozidlo, které se střetlo s civilním automobilem, opatřeno rámem pro provádění PIT manévru?
4. Jaká byla rychlost policejního vozidla v okamžiku střetu?
5. Jaká byla přijata opatření pro zajištění bezpečnosti ostatních účastníků silničního provozu během pronásledování?
6. Byly dodrženy všechny interní předpisy Policie ČR pro provádění pronásledování vozidel v městském prostředí?
7. Jaké jsou výsledky dosavadního vyšetřování této tragické události?
Policie však dopisem doručeným 19. září 2024 na všechny tyto otázky odmítla odpovědět. To jen přililo olej do ohně spekulací a podezření. Kverulant podal proti neposkytnutí informací obratem stížnost. Na základě této stížnosti se Policie ČR uvolila dopisem z 24.10.2024 sdělit, že důvodem honičky bylo “provedení silniční kontroly” a že policejní vozidlo, které se střetlo s civilním automobilem, nebylo opatřeno rámem pro provádění PIT manévru. Na ostatní otázky policie znovu odmítla odpovědět.
Kontroverzní PIT manévr
PIT manévr je taktika, při níž policejní vozidlo úmyslně narazí do zadní části prchajícího vozidla, aby způsobilo jeho otočení a zastavení.
Podle zjištění deníku Washington Post bylo v posledních čtyřech letech při PIT manévrech zabito v USA nejméně 30 lidí. Téměř dvě třetiny těchto úmrtí nastaly při pronásledováních zahájených kvůli drobným dopravním přestupkům.
Politika pronásledování se v USA značně liší mezi jednotlivými policejními odděleními. Některá oddělení tuto praxi zakazují, zatímco jiná poskytují policistům značnou volnost.
Například v roce 2021 se atlantská policie (Atlanta Police Department, APD) zapojila do osmi pronásledování vozidel, zatímco Georgia Department of Public Safety (včetně Georgia State Patrol) se účastnilo 1 610 pronásledování.
Revize nebezpečné praxe
Policejní pronásledování a PIT manévry se provádějí i v České republice, přičemž ani zde nejsou výsledky uspokojivé. Policie používá od roku 2019 téměř 500 Octavií s nebezpečným útočným trubkovým rámem. Rámům chybí homologace pro provoz na pozemních komunikacích. Ministerstvo vnitra však v nákupech podobných vozů pokračuje, uzavřelo smlouvy na nákup 289 vozů Škoda Kodiaq s útočným rámem za celkem 453 milionů korun. Jeden kus luxusního SUV tak vychází na 1,6 milionu korun. V říjnu 2023 dostala policie 50 těchto vozů. Kverulant proti tomuto nákupu protestuje. Nejen proto, že rámy jsou krajně nebezpečné pro chodce, ale i proto, že policisté s rámy už několikrát úmyslně bourali do jiných vozidel. Dělo se tak často z banálních důvodů a bylo při tom zraněno nejméně 12 lidí. Rámy srážely i motorkáře nebo cyklisty.
V období od ledna 2020 do července 2022 provedli policisté v ČR celkem 35 PIT manévrů. Efektivita PIT manévru je sporná i z hlediska operativy, jak uvádí sami policisté ve svých protokolech: 5 PIT manévrů bylo zcela neúčinných, 9krát bylo třeba manévr opakovat.
Česká policie by si měla vzít příklad z revidované politiky Atlanta Police Department (APD). Policista z APD se může zapojit do pronásledování pouze tehdy, má-li přímé povědomí o tom, že prchající osoba spáchala násilný zločin a že útěk této osoby by představoval bezprostřední nebezpečí. APD bude stíhat za vraždu, zabití, ozbrojenou loupež, únos, násilné napadení, únos a útěk, ale ne za občanskoprávní porušení nebo majetkové, přestupkové nebo dopravní přestupky. Před zahájením honičky musí mít důstojníci také souhlas nadřízeného. Součástí úvahy je, že nadřízený bude více emocionálně oddělen od situace a může rozhodnout, zda honička stojí za riziko, s ohledem na okolnosti, jako je denní doba, místo, počasí a provoz.
Tento přístup by mohl významně snížit rizika spojená s policejními pronásledováními a PIT manévry v České republice a zajistit, že tyto nebezpečné taktiky budou používány pouze v nejnutnějších případech.
Debata o bezpečnosti a etice policejních pronásledování a taktik zastavování vozidel v USA pokračuje. Je zřejmé, že je třeba najít rovnováhu mezi potřebou vymáhat zákony a zajištěním bezpečnosti veřejnosti i policistů.
Prosba o podporu
Kverulant – na rozdíl od PČR – není placený z vašich daní a nečerpá žádné státní granty. Naše práce je možná jen díky velkorysosti vás, našich čtenářů a dárců. Přispívejte nám, jakkoliv malým, zato však pravidelným darem. Děkujeme!
Vojtěch Razima
