Útočné trubkové rámy na policejních vozidlech jsou nebezpečné pro chodce a nemají homologaci

Policie používá od roku 2019 téměř 500 Octavií s nebezpečným útočným trubkovým rámem. Rámům chybí homologace pro provoz na pozemních komunikacích.  Ministerstvo vnitra však v nákupech podobných vozů pokračuje, uzavřelo smlouvy na nákup 289 vozů Škoda Kodiaq s útočným rámem za celkem 453 milionů korun. Jeden kus luxusního SUV tak vychází na 1,6 milionu korun. V říjnu 2023 doslala policie 50 těchto vozů. Kverulant proti tomuto nákupu protestuje. Nejen proto, že rámy jsou krajně nebezpečné pro chodce, ale i proto, že policisté s rámy už několikrát úmyslně bourali do jiných vozidel. Dělo se tak často z banálních důvodů a už při tom zranili nejméně 12 lidí. Rámy sráželi i motorkáře nebo cyklisty.  Prosíme, podpořte naši práci na této kauze alespoň malým darem.

Vysoká cena

Ministerstvo vnitra pod vedením Víta Rakušana (STAN) uzavřelo v létě 2023 tři smlouvy na dodávku celkem 289 vozidel Škoda Kodiaq s útočným rámem. První smlouva na 241 kusů pro pořádkovou policii byla uzavřena 14. července 2023, druhá na 29 kusů pro dopravní policii je ze stejného data a konečně 9. srpna 2023 přibyla smlouva na 19 vozidel, opět pro dopraváky.  Jedná se o auta v luxusní specifikaci. Každý jeden kus má mít výkon téměř 250 koní (180 kW), automatickou převodovku 7 DSG, pohon 4 × 4, volant potažený kůží a zatmavěná skla. Cena vozu je také „luxusní“, 1 584 633 korun za kus. Základní cena modelu Kodiaq je 1 069 900 Kč a cena vrcholové verze v provedení RS je ještě pořád o téměř 200 tisíc levnější než policejní speciál. Škoda Kodiaq RS Challenge v létě 2023 stál 1 399 900 Kč.

Všech téměř 300 vozů objednává vnitro na základě dvou rámcových smluv podepsaných 20. prosince 2022. Ta na nákup SUV Kodiaq pro dopravní policii má hodnotu 450 milionů korun, a ta na pořízení vozidel pro pořádkovou policii dokonce 750 milionů korun. Dohromady tedy jde o rámcové smlouvy na 1,2 miliardy korun.

Policejní SUV namísto sanitek

V úterý 17.10. 2023 policie slavnostně převzala prvních 50 vozů s útočným rámem. Dalších 239 má být dodáno do konce roku. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) který byl na předání přítomen si pochvaloval že 375 milionů korun z celkových 453 zaplatila evropská unie. Ano, je to tak, má to však jeden velký háček.

Peníze šly z dotačního programu „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a příprava zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství “. Co však má nákup nových luxusních SUV s útočným rámem pro represivní složky společného se zotavením z krize po pandemii COVID-19 nebo s přípravou zeleného, digitálního oživení hospodářství je pro Kverulanta velkou záhadou.

Kverulant je přesvědčen, že peníze z EU by jistě našly významně lepší využití například ve zdravotnictví. Jistě by bylo možné za ně nakoupit například sanitky. Kverulant je také přesvědčen, že nákup luxusních vozidel s rámem pro násilné zastavování vozidel je v rozporu se skutečnými cíli unijního programu na zotavení po covidu. Proto se Kverulant v září 2023 obrátil se svými zjištěními na Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Posláním úřadu OLAF je vyšetřovat podvodnou činnost týkající se rozpočtu EU, případy korupce v orgánech a institucích EU a závažného pochybení ze strany jejich pracovníků. Kverulant doufá, že se OLAF bude jeho podáním zabývat stejně důkladně jako v případě zneužití dotace na výstavbu Čapího hnízda Andreje Babiše.

Zneužití evropských peněz na nákup luxusních SUV však není zdaleka jedinou kontroverzí této transakce.

Výběrové řízení s jedním soutěžícím

Podezření, že soutěž byla připravena pro jediného soutěžícího, vzbuzuje několik okolností. Tendru na dodávku vozidel s útočnými rámy se zúčastnil pouze jediný zájemce. O soutěž tedy v pravém slova smyslu nešlo. Jako problematické se jeví i to, že na předložení značně komplexní nabídky byl dosti krátký čas. Zadávací podmínky byly uveřejněny 9. června 2022 a konečný termín předložení nabídek byl 25. července 2022.

Jako významně diskriminační se Kverulantovi jeví klíčová podmínka zadávacího řízení. Tou byl požadavek na prokázání „technické kvalifikace dodavatele“. Soutěžící musel předložit seznam významných dodávek vozů přestavěných pro integrovaný záchranný systém (IZS) za poslední tři roky. Za významnou dodávku se považovalo pouze dodání nejméně 50 vozidel pro Integrovaný záchranný systém (IZS) v případě kvalifikace pro dodávku hlídkových vozidel a 30 pro dopravní policii.

Podání k antimonopolnímu úřadu

Kverulant se o svoje podezření, že byl porušen zákon o zadávání veřejných zakázek, protože výběrové řízení bylo předem připraveno pro jediného zájemce, podělil s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten však usnesením z 2. října 2023 konstatoval, že zákon o porušen nebyl. Prý proto, že zadávacímu řízení předcházela „předběžná tržní konzultace“ a dále, že když „zadavatel zahájil zadávací řízení dne 6. 6. 2022, byl povinen lhůty pro podání nabídek stanovit dle § 57 odst. 1 zákona nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení, tj. nejméně do 6. 7. 2022. Pokud tedy zadavatel lhůtu pro podání nabídek stanovil v obou zadávacích řízeních do 8. 7. 2022, nepochybně dodržel minimální zákonem požadovanou lhůtu, přičemž tato byla následně podstatně prodloužena.“ Ani podmínka, že soutěžící musel předložit seznam významných dodávek vozů přestavěných pro integrovaný záchranný systém (IZS) za poslední tři roky se antimonopolnímu úřadu nejevila jako diskriminační.

V rámci objektivity je třeba uvést, že část nákladů na nákup zaplatí Evropská unie v rámci dotačního programu „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a příprava zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství “. Co však má nákup nových luxusních SUV s útočným rámem pro represivní složky společného se zotavením z krize po pandemii COVID-19 nebo s přípravou zeleného, digitálního oživení hospodářství je pro Kverulanta velkou záhadou.

Kverulant je přesvědčen, že peníze z EU by jistě našly významně lepší využití například ve zdravotnictví a že nákup luxusních vozidel s rámem pro násilné zastavování vozidel je v rozporu se skutečnými cíli unijního programu na zotavení po covidu. Proto se Kverulant v září 2023 obrátil se svými zjištěními na Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) Posláním úřadu OLAF je vyšetřovat podvodnou činnost týkající se rozpočtu EU, případy korupce v orgánech a institucích EU a závažného pochybení ze strany jejich pracovníků. Kverulant doufá, že se OLAF bude jeho podáním zabývat stejně důkladně jako v případě zneužití dotace na výstavbu Čapího hnízda Andreje Babiše.

Nákupu nepředcházelo žádné vyhodnocení používání vozidel s útočným rámem

Jak už bylo zmíněno v úvodu, policie používá téměř 500 Octavií s nebezpečným útočným trubkovým rámem již od roku 2019. Kverulant se dle zákona o veřejném přístupu k informacím zeptal Ministerstva vnitra, zda rozhodnutí o nákupu dalších téměř 300 aut předcházela nějaká analýza dosavadního používání těchto aut. Rakušanovo ministerstvo mu dopisem z 30. srpna 2023 sdělilo, že ničím takovým nedisponuje. Ministerstvo mu také napsalo, že nedisponuje rozhodnutím o nákupu ani důvodovou zprávou k ní. Vnitro doslova uvedlo: „Ministerstvo vnitra nedisponuje dokumentem tohoto typu, neboť z hlediska administrace předmětných zakázek, kterou Ministerstvo vnitra provedlo, není tento dokument relevantní.“

Když se na základě Kverulantových odhalení redaktor Autowebu Lukáš Dittrich zajímal, k čemu policie rámy pro násilné zastavování vozidel vlastně potřebuje, dostalo se mu vskutku bizarní odpovědi. Hana Malá z odboru komunikace Ministerstva vnitra ČR mu sdělila, že nová auta zamíří částečně k dopravní policii a částečně k takzvaným prvosledovým hlídkám a dodala: „Jejich hlavním úkolem je rychlý zásah u událostí s nejvyšší prioritou, tedy zejména u těch, kde je bezprostředně ohrožen život či zdraví občanů. K jejich zřizování přistoupila policie po tragické události v Uherském Brodě v roce 2015.“

Připomeňme si, co se tehdy v Uherském Brodě stalo. Dne 24. února 2015 tam v restauraci Družba třiašedesátiletý místní obyvatel Zdeněk Kovář zastřelil svými dvěma legálně drženými zbraněmi osm osob a jednu těžce zranil. Po necelých dvou hodinách od masakru spáchal pachatel při následném zásahu policejní zásahové jednotky sebevraždu. Jak přesně tomu předražená policejní vozidla Kodiaq s útočným rámem napříště zabrání, už mluvčí vnitra neuvedla.

Tajná homologace útočných rámů na Kodiaq?

Všechna velká SUV Kodiaq mají být vybavena útočným rámem v přední části vozu. Cena jednoho činí 121 tisíc korun. Opatřit jimi 289 vozidel Kodiaq vyjde daňové poplatníky na více než 35 milionů korun. Trubkové rámy na čele policejních aut jsou samozřejmě zcela proti všem bezpečnostním trendům v konstrukci aut – kdy se dbá o ochranu nejslabších účastníků provozu: chodců a cyklistů. A zřejmě ne náhodou je žádný policejní sbor evropské země u hlídkových vozů, které najedou na silnicích z principu opravdu hodně kilometrů, nepoužívá. Navíc trubkové rámy jsou již od roku 2009 zakázané nejen v České republice, ale v celé Evropské unii, a to nařízením číslo 78/2009.

Ustanovení týkající se homologace trubkových rámů v přední části vozidla jsou ve smlouvách mezi Škodovkou a vnitrem dosti vágní. Obě smlouvy v článku „průvodní dokumentace“ sice uvádějí, že dodavatel dodá při předání vozidel průvodní dokumentaci, která bude obsahovat: „technický průkaz (vozidlo zvláštního určení SG-policejní), dokládající homologaci pro provoz na silničních komunikacích v ČR“. Dále je v článku „policejní provedení“ uvedeno: „Veškeré prvky dodatečné policejní výbavy, výbavy pro užití práva přednosti v jízdě, výbavy pro použití vozidlové radiostanice a ostatní speciální výbavy vozidel musí být homologovány“, ale jestli se tato povinnost vztahuje i na homologaci útočného rámu jisté není. Kverulant se domnívá, že spíše nikoliv. Technické specifikace vozidla uvedené v příloze číslo 3 podrobně specifikuje, že například majáky mají mít homologaci EHK č. 65 TB2 a TR2, ale o tom, že rámy by měly mít homologaci dle EHK, není v podmínkách ani slovo.  

Kverulant si homologaci vozidla Škoda Kodiaq vyžádal dle zákona. Ministerstvo vnitra mu dopisem ze srpna 2023 sdělilo, že „homologace byla schválena Ministerstvem dopravy – Odborem provozu silničních vozidel, a to Rozhodnutím o schválení technické způsobilosti hromadné přestavby pro Kodiaqy č. HP-0219 pod č. j.: MD8487/2021-150/17“.  Homologační protokol ale Kverulant vidět nemůže. Prý proto, že jeho „součástí jsou i informace, které považuje dodavatel ŠKODA AUTO a.s. za obchodní tajemství a důvěrné vývojové informace snadno zneužitelné konkurencí“.

Kverulant podal žalobu

Kverulant se s tímto ignorováním zákona o veřejném přístupu k informacím odmítl smířit a proti neposkytnutí rozhodnutí o schválení technické způsobilosti podal 11. 9. 2023 stížnost. Ministr Rakušan měl ze zákona na rozhodnutí o této stížnosti 30 dnů. Tato lhůta však marně uplynula, a tak Kverulant podal po více než měsíci čekání další stížnost. Teprve po ní ministr Rakušan zareagoval a původní rozhodnutí ministerstva vnitra o neposkytnutí informací zrušil a věc vrátil k novému projednání. Jako hlavní důvod zrušení původního rozhodnutí uvedl Rakušan to, že „neobsahuje konkrétní odůvodnění částečného odmítnutí požadované informace účastníkem řízení“. Rakušanovo ministerstvo reagovalo v půlce listopadu 2023 dalším zamítnutím poskytnutí informací o homologaci. Ani tentokrát se s tím Kverulant nesmířil a podal další odvolání. Opět marně, ministr vnitra Rakušan jeho rozklad 3. ledna 2024 opět zamítl. Proto Kverulant počátkem března 2024 podal proti Rakušanovi k Městskému soudu v Praze žalobu za zatajování informací.

Policie jako postrach chodců

Když velký automobil vybavený trubkovým rámem narazí do člověka, hrozí dotyčnému nešťastníkovi smrt. Místo toho, aby při neštěstí vůz do chodce narazil co největší plochou a odhodil ho, soustředí se veškerá energie auta s rámem jen do několika čtverečních centimetrů těla. To však objednavatele netrápí. O nějaké zkoušce srážky skoro dvoutunového policejního speciálu s chodcem není ve smlouvách ani slovo.

Když se Kverulant ptal na srážku policejního vozidla Škoda Kodiaq RS s chodcem, tak mu ministerstvo odpovědělo: „Z hlediska zamezení protiprávnímu jednání chodců nejsou tato vozidla s ochranným rámem pořizována. Tzv. ‚crash testy‘ simulující srážku s chodcem nebyly provedeny z důvodu souvisejícího s činností vykonávanou provozovatelem vozidla. Z tohoto důvodu není pro tyto vozy nutné provádět nárazový test pro srážku s chodcem.“ Policejní Kodiaq prý nemusí plnit všechny požadavky na ochranu chodců dle předpisu EHK OSN č. 127. To je vskutku svérázný výklad policejního hesla „pomáhat a chránit“.

Naopak vnitro trvá na tom, že policisté mají zůstat v bezpečí a požaduje „doložení dokumentace o certifikované zkoušce při vysokorychlostním nárazu dle EHK 96, a to s prokazatelným výsledkem, že v rámci testu vozidla s policejním rámem splňuje takové vozidlo požadavky na ochranu posádky podle příslušného předpisu“. Podle sdělení vnitra tento crash test proběhl, ale jeho výsledky jsou prý opět tajné. Prý „obsahují důvěrné informace a podléhají obchodnímu tajemství, kdy právo k tomuto obchodnímu tajemství uplatňuje dodavatel Škoda Auto a.s.“. S neposkytnutím této dokumentace se Kverulant také nehodlá smířit a domáhá se nápravy prostřednictvím stížnosti.

Jak už bylo uvedeno, tak 17.10. 2023 Škodovka předala prvních 50 vozů s útočným rámem polici.  Předání se zúčastnila široká novinářská veřejnost, ale jen málokdo z nich měl odvahu položit přítomným papalášům nepříjemné otázky. Redaktor Světa motorů Martin Karlík tuto odvahu našel. Na jeho otázku, jak je chráněn chodec při dopravní nehodě, odpověděl člen představenstva Škody Auto Martin Jahn, takto: „Ty vozy jsou konstruovány tak, aby při PIT manévru došlo k minimální škodě na vozu policie, ale i k minimální škodě na těch zastavovaných vozech. A co se týče chodců, tam je to samozřejmě něco jiného. “ Jak uvedl svět motorů v článku s výmluvným názvem „Policie jako postrach chodců “, Jahn tak přiznal, že ochrana nejslabších účastníků provozu je problematická, nebo spíš žádná.  

Čekání na srážku s chodcem

Že je k takovému neštěstí velmi blízko dokazuje video Jiřího Škrampala, které koluje na sociálních sítích. Video zobrazující klasickou situaci na dvouproudé silnici s přechodem pro chodce. Jedno auto zastaví, aby chodce pustilo, auto ve vedlejším pruhu ale projede a chodce ohrozí. Vůz, který takto v sobotu 9. března 2024 projel přechod v Praze 8, byl policejní.

Octaviím homologace chybí

První žádost o předložení kopie homologace vozidel Octavia s útočným rámem do běžného provozu předložil Kverulant policii už v červenci 2022. Marně. Policie jeho dotaz dle zákona o veřejném přístupu k informacím ignorovala.

Kverulant neuspěl ani u Ministerstva vnitra, které vozidla s rámem pro policii nakupovalo. Vnitro Kverulantovi v srpnu 2022 napsalo, že „nemá protokoly o homologaci a výsledcích testů k dispozici. Bylo stanoveno, že tyto doklady budou předloženy při předání vozidel jednotlivým krajským ředitelstvím PČR“.  Ale ani krajská ředitelství policie homologační protokoly neměla. Když s tímto zjištěním Kverulant konfrontoval Ministerstvo vnitra, to mu napsalo, že doklady o homologaci bude mít Ministerstvo dopravy, a tak se Kverulant obrátil v listopadu 2022 tam. Ministerstvo dopravy mu 9. prosince 2022 sdělilo, že musí trochu posečkat, ale že mu homologační protokoly brzo zašle. Jen co vyřeší nějaké formality.

Pak už se ale Ministerstvo dopravy neozvalo, a tak Kverulant podal v půlce února 2023 stížnost na ignorování zákona o veřejném přístupu k informacím a pro jistotu ještě novou, již pátou žádost o kopii homologačních protokolů. Opět marně, Ministerstvo dopravy mu neodpovědělo. Proto se Kverulant obrátil se stížností na Úřad pro ochranu osobních údajů. ÚOOÚ mu opatřením z 9. srpna 2023 zcela vyhověl a nařídil přímo ministrovi dopravy Martinovi Krupkovi (ODS), aby konečně konal.

Na konci srpna 2023 přišla odpověď. Ministerstvo dopravy v ní přiznalo to, co bylo už dlouho zjevné. Útočné rámy na Octavie homologovány nejsou. Prý homologaci mít nemusí: „Schválení vozidla probíhalo v té době (listopad 2019) dle národní legislativy a pouze pro území České republiky, což znamená, že vozidlo nemuselo plnit požadavky nařízení evropského předpisu. Ministerstvo v takovém případě nemohlo posuzovat vozidlo podle standardních kritérií, ale pouze dle potřeb Policie ČR. Ministerstvo však ani nemohlo posuzovat potřeby Policie ČR, protože za definici a oprávnění těchto potřeb odpovídá Policie ČR.“

Jediným dokumentem, kterým disponují policejní Octavie s rámy pro násilné zastavování vozidel, není homologace, kterou musí mít každé vozidlo uvedené do provozu v Evropské unii, ale jen jakési „rozhodnutí o schválení technické způsobilosti hromadné přestavby č. HP-0219“. Navíc tomuto rozhodnutí vypršela platnost již 31. 12. 2021. Kverulant předpokládá, že podobné přiznání nakonec přijde i v případě homologace vozidel Škoda Kodiaq.

Trestní oznámení pro obecné ohrožení

Jak už bylo uvedeno, Kverulant podal první žádost o předložení kopie homologace vozidel s útočným rámem do běžného provozu už v červenci 2022. Celkem těchto žádostí bylo pět, ale kopie homologačního protokolu se nedočkal. Kverulant je na základě výše uvedeného přesvědčen, že homologace vozidel s útočnými rámy ve skutečnosti vůbec neexistuje a státní správa to nechce přiznat.

V České republice již od roku 2019 jezdí téměř 500 vozů, které nejsou pro svoji zjevnou nebezpečnost homologovány pro provoz na pozemních komunikacích. Provozování nebezpečné nehomologované úpravy policejních vozů podle Kverulantova názoru naplňuje skutkovou podstatu trestného činu dle § 273 Obecné ohrožení z nedbalosti. Trestní zákon slibuje tomu, kdo z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní škodlivý účinek nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, trest odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti. Proto Kverulant podal v březnu 2023 na pracovníky Policejního prezidia, kteří jsou za provozování nebezpečných nehomologovaných policejních vozidel odpovědni, trestní oznámení.   

GIBS: Policejní inspekce nemůže vyšetřovat policisty

Reakce na Kverulantovo trestní oznámení na obecné ohrožení přišla poměrně brzo. Dala by se shrnout jedním slovem: „nezájem“. Dopisem datovaným 3. dubna 2023 sděluje Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), že jí zákon neumožnuje se věcí zabývat: „Vzhledem k tomu, že platná právní úprava, vyplývající zejména ze zákona č. 341/2011 Sb., o GIBS, zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, či zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, nesvěřuje Generální inspekci bezpečnostních sborů pravomoc zaujmout stanovisko k dané problematice nebo přijmout jiná opatření, bylo Vaše podání k dalším opatřením postoupeno na Policejní prezidium České republiky k rukám policejního prezidenta.“

Kverulant však není odpovědí GIBS překvapen. Překvapení už má totiž za sebou, to, když v listopadu 2022 žádal GIBS, aby prošetřila případ, ve kterém policisté v lednu 2021 zastavovali útočným rámem cyklistu. Generální inspekce policejních sborů dopisem z 28. listopadu 2022 Kverulantovi sdělila, že nemá pravomoc jakkoliv hodnotit Kverulantem popsaný postup policistů či k němu zaujmout stanovisko nebo přijmout jiná opatření a tím považuje věc za vyřízenou.

Kverulant pokládá obě odpovědi GIBS za zjevnou lež a protestuje. Vždyť zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů, hned v § 2 říká, že úkolem inspekce je vyhledávat, odhalovat a prověřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je příslušník Policie České republiky. Dále tento zákon říká, že úkolem inspekce je takové trestné činy vyšetřovat. Zákonem daným úkolem je také sledování a vyhodnocování informací o protiprávní činnosti příslušníků policistů.

S útočným rámem na cyklistu

I když bylo těsně před půlnocí, 28. ledna 2021, dva chrabří plzeňští policisté seděli ve své služební Octavii 4 × 4 zcela bdělí. Jakkoliv jistě měli ve voze příjemné teplo, oči se jim neklížily. A ještě že tak! Přesně ve 23.55 totiž zaregistrovali – zřejmě na kost vymrzlého – nebezpečného (!) cyklistu. Muž ovšem nebyl policistům podezřelý jen tím, že jel na kole. Připomeňme si, že koncem ledna 2021 měli občané dodržovat zákaz vycházení z důvodu covidové pandemie.

Není divu, že se chrabrá policejní hlídka rozhodla ihned „pomáhat a chránit“. Dobří muži zákona spustili své houkačky a světelným nápisem „STOP“ dali cyklistovi jasně najevo, co má udělat. Jenže zmrzlý cyklista – ke své veliké škodě – se zastavením otálel. Celé dvě (!) minuty s ním měli policisté svatou trpělivost. Poté si vzpomněli na nápis, který vozí na dveřích služební Octavie a cyklistovi rychle pomohli… trubkovým rámem svého vozu. Před pádem na tvrdý chodník jej sice neochránili, nicméně sanitku mu velkoryse zavolali.

Úmyslné nabourání do motorky

Zpětně viděno, „péče“ plzeňských policistů možná měla jisté mezery, přece jen chodník moc měkký není, nehledě na roční období. Policisté v Jihočeském kraji šli v tomto směru ještě dále. Když 25. února 2020 hledali místo, kam srazit motorkáře (rozuměj PIT manévr), udělala to českokrumlovská hlídka tak ohleduplně, že tento „upadl do měkkého podloží a do křovin“, jak čteme v zápisu z akce.

Neproškolený policista

Ve statistice, kterou z vyžádaných policejních podkladů vypracoval Kverulant, se dočtete i o případu z Karlovarského kraje. V neděli 20. prosince 2021 ve 23.05 tu PIT manévr provedl riskantním způsobem zcela neproškolený policista, a to jen a pouze podle instrukcí velitele služby. Tím jednoznačně porušil § 51 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky: „Policista je oprávněn použít při zákroku donucovací prostředek a zbraň, k jejichž používání byl vycvičen.“ Nadřízený nicméně konstatoval, že šlo jen o formální nedostatek. Kverulant si v této souvislosti pokládá (řečnickou) otázku, jestli by PČR nemohla začít šetřit také na povinné střelecké průpravě. V případě nasazení by pak policisty v akci – například přes vysílačku nebo aplikaci v mobilu – mohli instruovat střelci z krajského operačního střediska.

Z michiganské dálnice do české kotliny

O evropsky unikátní trubkové rámy na nových Octaviích se novináři zajímali, když čeští policisté zakázku za více než 350 milionů Kč představili daňovým poplatníkům. Inspirací pro lepší „ochranu a pomoc“ občanů prý byly dobré zkušenosti policistů ze zámoří.

Podle Kverulanta ale policisté zřejmě podcenili několik významně rozdílných souvislostí – především jde o nižší rychlosti, kterými se v USA jezdí. Dále také o větší vzdálenosti a rozměry, ať už amerických automobilů, nebo silnic. Faktem je, že neexistují žádná data, o která by PČR mohla opřít své výstřední a nebezpečné rozhodnutí. Kverulant to zjistil na základě dotazu, který poslal na Policejní prezidium poté, co 23. června 2022 srazilo policejní auto na přechodu pro chodce v Evropské ulici devítiletou holčičku. Naštěstí tento policejní vůz nebyl vybaven trubkovým rámem, jinak by následky nehody byly téměř jistě podstatně drastičtější.

Útočný rám, použití smrtící síly

Kverulant je přesvědčen, že říkat té konstrukci na policejních vozidlech „útočný rám“ je naprosto na místě. Vždyť slouží k tomu, aby policejní auto mohlo cíleně a aktivně bourat tímto rámem do jiných vozidel. Tedy na ně útočit a to dle některých amerických policejních sborů dokonce „smrtící silou“. Například státní policisté v Columbusu ve státě Ohio v USA jsou vázáni rozkazem, který upravuje použití donucovacích prostředků. Donucovací prostředky jsou v tomto rozkaze rozděleny do osmi úrovní. Za úroveň 0 je považována pouhá přítomnost policisty a jeho verbální komunikace s osobou. Dalšími úrovněmi se popisuje intenzita a způsob provedení donucovacích prostředků, kdy úroveň 8 je konečnou úrovní použití smrtící síly. Násilné zastavování vozidel formou PIT manévru je považováno za donucovací prostředek úrovně 8, tedy použití smrtící síly.

Videoreportáž Světa motorů

O celé kauze natočil počátkem roku 2023 reportáž v rámci cyklu Silničář redaktor Světa motorů Petr Slováček.

Hamáčkovo dědictví

V rámci Evropy jsou české vozy s rámy pro PIT manévr velice ojedinělé, ne-li zcela unikátní. Přesto si česká policie pořídila na konci roku 2019 takových vozů 478. Cena vozidla pro „silniční dohled“ (229 ks) byla 610 350,82 Kč bez DPH a cena vozidla „prvního sledu“ (249 ks) byla 600 927,68 Kč bez DPH. Celkem tedy Policie ČR utratila i s DPH 350 milionů korun.

Útočné rámy údajně prosadil někdejší ministr vnitra a rodák z Mladé Boleslavi Jan Hamáček. Ten se vydal za vedením Škodovky do Boleslavi a přesvědčil je, že „jeho stateční muži“ potřebují zastavovat „šmejdy“ bouracím rámem jako v USA. Inženýři pojali jeho zadání jako „zajímavý technický úkol“ a navrhli masivní trubkový rám, posílili tlumiče a pružiny na přední nápravě.  Také proto se do „veřejné soutěže“ přihlásil stejně jako při nakupování SUV Kodiaq jen jediný dodavatel. O soutěž tedy v pravém slova smyslu ani tentokrát nešlo.

Efektivita používání útočných rámů

Z frází a obsahové vaty, kterou nám v odpovědích na Kverulantovy otázky poslali v červenci 2022 z Policejního prezidia, jsme pochopili, že pokud chceme nějaká relevantní data o efektivitě kontroverzních rámů, musíme si je z policejních záznamů vytěžit sami. To jsme také udělali a zde je výsledek:

V Ústeckém a Olomouckém kraji se PIT neprovádí

Pozorný čtenář si jistě povšiml, že v tabulce chybí údaje za Krajské ředitelství policie (KŘP) Ústeckého a Olomouckého kraje. Přestože Ústečtí si pořídili v roce 2020 celkem 31 služebních vozidel opatřených útočným rámem a Olomoučtí disponují 19 takovými vozidly, pořízenými koncem roku 2019. Ale obě krajská ředitelství údajně tato vozidla pro PIT manévr nepoužila ani jednou: „Příslušníci Krajských ředitelství policie Ústeckého a Olomouckého kraje v uvedeném období v žádném případě nepoužili donucovací prostředek podle § 52 písm. f) zákona č. 273/2008 Sb. za použití služebního vozidla s ochranným rámem.“ Možná je to tím, že jejich policisté vědí, jak je PIT manévr nebezpečný. Oba kraje mají totiž relativně dost policistů proškolených v provádění PIT manévru. Ústecký kraj 315 příslušníků a Olomoucký 223 policistů. Podle toho, co policie Kverulantovi na podzim 2022 sdělila, trvala teoretická část kurzu 8 hodin a praktická část 10 hodin.

Informace od policie nebyly zadarmo

Policisté znají cenu své práce, a tak si za kopie úředních hlášení, která se musí vyplňovat po každém použití donucovacích prostředků (DN), naúčtovali 15 562 Kč. Vyhledávání prý bylo „mimořádně rozsáhlé“. Tuto sumu jsme na policejní účet mohli odeslat jen díky velkorysosti vás, našich podporovatelů a dárců – děkujeme!

Vyhodnocení PIT manévrů

V období od ledna 2020 do července 2022 provedli policisté v ČR celkem 35 PIT manévrů. Většinou takto zastavovali osobní vozy. Trubkovým rámem ale muži zákona neváhali srazit ani dva motorkáře a jednoho cyklistu. Přestože v mnoha případech byly v prvopočátku akce banální příčiny jako nesvítící světlo, přestože řada „honiček“ netrvala ani 5 minut, přestože některé policejní hlídky bouraly i do plně obsazených aut, ani jeden jediný nadřízený nevyhodnotil použití PIT manévru jako nepřiměřené. A to přesto, že zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky § 53 odst. 5 uvádí: „Policista při použití donucovacího prostředku dbá na to, aby nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.“

Jak jsme z úředních hlášení spočítali, při 35 PIT manévrech policisté zranili 12 lidí. Jestli policejní vůz s rámem někoho srazil, a jak taková nehoda dopadla, nevíme. Pokud se to stalo, PČR to nezajímá, tato data neeviduje.

Zajímavé je, že téměř v polovině z 35 případů (v 16) došlo při PIT manévru k poškození služebního vozu, často velkému. Argument, který ve své odpovědi zmiňuje PČR, že „trubkový rám je ekonomicky přínosný z hlediska ochrany vozu“, je při porovnání s daty jen těžko obhajitelný.

Efektivita PIT manévru je sporná i z hlediska operativy – jak uvádí sami policisté ve svých protokolech, 5 PIT manévrů bylo zcela neúčinných, 9krát bylo třeba manévr opakovat. Další zajímavostí je to, jak se k PIT manévrům staví Krajské ředitelství policie Zlínského kraje. V protokolech totiž žádný PIT manévr nezmiňují. Auta s rámem případně používají jen jako bariéru, se kterou zahradí cestu ujíždějícímu řidiči – předtím zpravidla aplikují zastavovací pásy. Nejednoznačný vztah k PIT manévrům mezi tuzemskou policejní komunitou naznačují statistiky za rok 2022. Ve 4 krajích – Pardubickém, Libereckém, Plzeňském a Moravskoslezském – se „nePITovalo“ (stav k 08/2022).

Kvůli anonymizaci údajů a odlišnému formátu zpracování jednotlivých protokolů a hlášení jsme se bohužel nemohli dostat k řadě dalších klíčových faktorů. Bylo by velmi potřebné vyhodnotit přiměřenost zásahu, kde jistě hraje důležitou roli závažnost prvotního přečinu, pro který řidič před policisty ujíždí. Mezi dalšími kritérii by mělo být i to, kolik osob je v autě, které policie svým PIT manévrem ohrozí.

Další důležitou souvislostí, kterou máme k dispozici jen v některých hlášeních, je rychlost, při které policisté PIT manévr použili. Server Auto.cz například cituje studii, podle které jsou rychlosti nad 55 km/h pro „PITování“ problematické: „podle studie ASME Dynamic Systems z roku 2008 byl PIT manévr považován za legální při rychlostech do 50 mph (80 km/h). Za některých okolností se však mluví už jen o rychlostech do 45 mph (72,4 km/h) a některé materiály hovoří o rychlosti jen do 35 mph (55 km/h)“.  Ostatně sama policie, konkrétně Martin Souček z Útvaru vzdělávání, klade na nízkou rychlost, při rozhovoru pro Českou televizi, důraz.

Policie: Nesvítilo mu zadní světlo, tak jsme ho vytlačili do svodidel

Podle toho, jak si někteří policisté dávají v protokolech o použití PIT manévru záležet na tom, aby zdůraznili nízkou rychlost, dá se předpokládat, že jim to na školeních kladli na srdce. Praxe je ale zřejmě odlišná, v autech s rámem se v mnoha případech stávají z policistů „ostří hoši“, i když vám jen nesvítí zadní světlo.

V mnoha protokolech, které si Kverulant vyžádal od PČR, jsou ale detaily samotného PIT manévru začerněny nebo zcela chybí. Není pochyb, že kdyby PČR měla zájem data o použití PIT manévru efektivitě vyhodnocovat, bylo by kritérium rychlosti klíčové a policisté by ho měli evidovat. Stejně tak by bylo vhodné hledat souvislosti mezi následky a typem karoserie vozu (jeho těžištěm). Významný bude i vliv povrchu (pole, silnice), kde policista PIT použije.

Nebezpečný řidič pod vlivem drog?

Častým argumentem zastánců policejní bezohlednosti při zastavování vozidel je nutnost zastavit nebezpečného řidiče pod vlivem drog či alkoholu. Fakta však hovoří jasně. Takové případy jsou opravdu velmi, velmi ojedinělé. Ve všech 41 Kverulantem zmapovaných případech násilného zastavení vozidla byli zachyceni jen dva lidé pod vlivem drog. V obou případech to byli jezdci na jednostopých vozidlech. V jednom případě to byl motocykl, a ve druhém dokonce kolo, tedy dopravní prostředky, které se jako zbraň používají jen velmi nesnadno. Oba měli pozitivní testy na amfetamin/metamfetamin. Obdobné je to s počtem případů úmyslného policejního bourání do vozidel opilých řidičů. Ve všech 41 případech byli skutečně opilí jen dva řidiči a třetí řidič nadýchal 0,27 ‰ alkoholu, což odpovídá přibližně jednomu desetistupňovému pivu.

Levná a mnohem bezpečnější alternativa

Kverulant chápe, že někdy je opravdu třeba zastavit nebezpečného pachatele. Levnou a relativně bezpečnou alternativou používanou v civilizovaných zemích je zastavovací pás. Jsou jimi vybavena všechna policejní vozidla PČR a stojí méně než 10 tisíc i s daní. Jde o pás dlouhý 4,7 m a je tvořen z pružné plastové mříže, která je z horní strany osazena 110 hroty. Tyto hroty jsou duté a jsou vyrobeny z nerezové oceli. Jejich délka je 45 mm a průměr 3 mm. Jakmile se pneumatika zastavovaného vozidla střetne se zastavovacím pásem, dojde k odlomení hrotů z plastové mříže a tyto hroty zůstanou zapíchnuté v pneumatice. Skrz hroty dojde k plynulému úniku vzduchu z pneumatik, což má za následek snížení rychlosti a ovladatelnosti vozidla, nikoliv však okamžitou neřiditelnost vozidla.

Čekání na tragédii, která přijde

Pravděpodobnost, že trubkové rámy pro česká policejní auta jsou vizionářským projektem, jehož výhody ostatní evropské policejní sbory teprve později objeví, pochopí (a okopírují), je nesmírně nízká, prakticky nulová. Mnohem pravděpodobnější je opačný vývoj, že v souvislosti s trubkovými rámy přijde nějaký průšvih – prokázaní korupce či neférových podmínek pro soutěže, nebo ještě hůř: zbytečná smrt, případně těžké zranění s následky – třeba i některého ze zasahujících policistů, kterým rámy dávají falešný pocit bezpečí.

Trubkové rámy a PIT manévry jsou podle Kverulanta idiotským anachronismem, který ukazuje, jak „progresivně“ o nás „civilech“ přemýšlejí policejní generálové ve Strojnické ulici. Kromě toho, že rámy zcela otevřeně kašlou na ochranu nejslabších typu cyklista/chodec, nezohledňují ani další trendy v evropské mobilitě. Jde například o chytré a rychlé elektronické systémy stabilizace. Převažujícími vozy na silnicích jsou dávno auta s vyšším těžištěm, typu SUV, pro které jsou PIT manévry ještě nebezpečnější než pro auta nižší. A co elektromobilita – budou policisté tupě bourat i do aut s akumulátory, aby riskovali následky neuhasitelného masivního požáru při poškození baterek?

Falešný pocit bezpečí

Jako každý rok se v neděli 25. září 2022 ve Strakonicích konala Svatováclavská pouť. Jde o jednu z největších akcí v regionu, takže nemohli chybět ani strážci zákona. A protože v takových případech nejvíc ,,pomohou” dohledem nad dodržováním rychlosti na výjezdu (!) z obce/města, měřila se na strakonické silnici vedoucí k obci Podsrp padesátka. Ze znalosti operativy strážců zákona tipujeme, že si vybrali přehledný úsek s klesáním, těsně před cedulí konec obce. A po deváté ranní se dočkali. Ze Strakonic vyjela Škoda Yeti rychlostí 68 km/h!

Protože hříšník v Yetti údajně nereagoval na signál k zastavení, samostatný policista v Octavii vyrazil za ním. Kromě ocelového rámu o hmotnosti 36 kg před sebou, měl za sebou policista specifické školení. V něm ho kolegové vyučili, jak řízeným nárazem „vyřešit“ nebezpečného/ujíždějícího pachatele. Tato informace vyplývá z odpovědí, které Kverulantovi poskytlo na základě dotazu dle zákona Krajské ředitelství policie jihočeského kraje.

Ideální podmínky

Policejní honička netrvala dlouho. Už v 9:10 se stříbrná Oktávka válela v Zorkovnickém potoce, v centru Čejetic. Rozdivočelý policista byl “dlouhý” v pravotočivé zatáčce, vzal předkem svého stříbrného šípu schod u pomníku padlým, pak dopravní značku, a po několika kotrmelcích padnul do potoka. Jak se dočteme v policejním protokolu, Octavia havarovala přesto, že její šofér měl pro svou stíhací jízdu optimální podmínky: teplota vzduchu 13 stupňů Celsia, jasno, vozovka suchá.

Útočný rám váží 36 kilo

Podle Kverulantova názoru se na nehodě bezohledně jedoucího policejního vozu mohl značnou měrou podílet samotný útočný rám před předním nárazníkem. Je bez debat, že při případném porovnávání jízdních vlastností na limitu, budou vlastnosti auta s cca 40 kg těžkým trubkovým rámem před přední nápravou významně horší než u identického vozu bez rámu. Navíc je-li významně přitížena přední náprava na poměrně dlouhé páce před osou předních kol, bylo jistě nutné i přidat na tuhosti pružin přední nápravy a instalovat i jiné tlumiče. Bez zajímavosti není ani to, že americké rámy, které byly českým vzorem, jsou skoro o polovinu lehčí (36 kg vs. 22 kg). Pro zjednodušení zanedbejme nižší rychlosti, kterými se v Americe jezdí, stejně jako rozměrnější americké komunikace i samotné automobily.

A protože nehoda není náhoda, podívejme se i na psychiku policistů, respektive na falešný pocit bezpečí, který u svých lidí Policie ČR buduje v souvislosti s kovovým unikátem před nárazníkem Octavií a už i Kodiaků. Policejní papaláši rám „komunikují“ jako vysoce účinný ochranný prvek před agresivními/bezohlednými řidiči. Data o tom, že by se čeští řidiči projevovali vůči policii agresivněji, než řidiči v okolních zemích, policie nikdy nepředložila. Zejména proto, že samotná definice „agresivního chování českých řidičů” je naprosto vágní, až zcela pitomá. Jednoduše chucpe. Co se naopak prokázat dá snadno, je stáří českého vozového parku. Dlouhodobě patří k nejstarším v EU. A zřejmě nikdo – včetně (?) policejních papalášů – nebude zpochybňovat, že s věkem se bezpečnost ani jízdní vlastnosti aut rozhodně nezlepšují. Je snad útočný rám potřeba právě na stará auta?!

Snadno si dokážeme představit, že “lepší” – protože trubková – ochrana policejních posádek může u horlivých jedinců ve firmě PČR znamenat vyšinutí jejich ochoty riskovat při zásahu. A to je v kombinaci s horšími jízdními vlastnostmi vozidel na limitu (dáno fyzikou), mimořádně ohrožující. Jak pro nás běžné civily venku, tak pro ně v kabině s majákem na střeše. Ostatně, už v dřívějších textech na toto téma jsme konstatovali, že s ohledem na vysoký počet ujetých kilometrů policejních vozidel, je bohužel jen otázkou času, kdy šofér stříbrného vozu vybaveného útočným rámem na přídi, způsobí neštěstí.

Ono nedělní ráno – 25. září 2022 – byla čejetická Jednota zavřená a centrum obce prázdné. A možná právě proto, že byla svatováclavská neděle, stáli při zasahujícím policistovi všichni svatí. Díky tomu při své mimořádně riskantní a bezohledné cestě do Zorkovnickém potoka nevzal na trubkový rám policejního auta nikoho dalšího. Dále, dobře pro něj, svou ochranu nesvěřil jen oceli před nárazníkem: v autě byl sám a především připoután. Díky tomu neskončil v márnici, ale v sanitce, která ho s těžkými zraněními převezla do nemocnice. Škodu na autě pak experti vyčíslili jako totální: 484 000 Kč a vůz skončil ve šrotu. Další tisíce naskákaly za zničené zábradlí a značky.

Zfetovaný pirát silnic? Téměř určitě ne

Kverulanta samozřejmě zajímalo, jak dopadl šofér Škody Yetti, kterého nerozumný řidičský neumětel za volantem policejního vozu tak horlivě stíhal za to, že při výjezdu z, kolotočáři obsazených Strakonic nedodržel padesátku. Přestože v jiných případech policie s detaily o postizích nešetří, tentokrát se v oficiální odpovědi spokojila s lakonickým konstatováním, že získané materiály byly předány příslušnému správnímu orgánu. To může v praxi znamenat například to, že se žádný trest nekonal. S ohledem na místní reliéf je klidně možné i to, že údajně pronásledovaný šofér o své účasti na cca 8 minutové (!) honičce ani nevěděl. Naznačuje to i zpráva, kterou od strakonické policejní mluvčí Jaromíry Novákové převzal i například místní server Jižní Čechy TEĎ: „Řidič ujíždějícího auta bouračku zřejmě ani nezaznamenal. V době, kdy k ní došlo, už byl totiž pryč.”

V souvislosti s policejním (vý)letem do Zorkovnického potoka se Kverulant jihočeských strážců zákona nemohl nezeptat na to, jak často jejich vozidla v období od 1.července 2022 PITovala. Jihočeši odpověděli: „V uvedeném období krajské ředitelství neeviduje žádné násilné zastavení vozidla tzv. PIT manévrem.”Nulové použití PIT manévrů za 20 měsíců (k březnu 2024) by mělo každému napovědět (a možná i samotným policistům?) napoví, jak jsou potřebné. Dodejme, že celkem mají v jihočeském kraji 56 vozů s útočným rámem. Podobně kontraproduktivní jako ocelové rámy bude i 3 stupňové policejní školení na PIT manévry. Za stejné období je absolvovalo 222 jihočeských policistů.

Kverulant: Prověřte nákup, odmontujte rámy, zrušte další nákupy

Data, které jsme předložili v tomto textu, jednoznačně ukazují, že trubkové rámy žádné výhody nepřinášejí. Naopak, jsou velmi rizikovým anachronismem, který by se možná líbil některému z diktátorských režimů. Moderní policie v evropských demokratických zemích bezesporu funguje jinak.

Kverulant proto v listopadu 2022 vyzval ministra vnitra Víta Rakušana a policejního prezidenta Martina Vondráška, aby zrušili policejní záměr nakoupit další vozidla s rámy a trubkové rámy ze všech 478 používaných aut nechali odmontovat. Kverulant také vybídl ministra i policejního prezidenta, aby problematický nákup vozidel s rámem nechali prošetřit.

Jak vyplývá z tohoto textu, bylo to naprosto marné. O nějakém prošetření problematického nákupu nemůže být ani řeči. Naopak Rakušan pokračuje v nákupu a nakupuje ještě nebezpečnější a dražší vozy. Přesto bude Kverulant v odhalování věrolomných politiků a rozežraných úředníků pokračovat. Vždyť to dělá již od roku 2009.

Neobhajujeme ujíždění policii

V žádném z našich textů, ve kterých se věnujeme nebezpečným útočným rámům, jsme nikdy neobhajovali ujíždění. Upozorňujeme na naprosto neadekvátní rizika spojená s rámy. O zastavovacích pásech jsme tu už psali. Připomeňme ještě možnost nasazení dronů a další (velmi sporný) unikát české policie, rozsáhlý kamerový systém Centrální automatické kontroly vozidel (CAKV). Do systém CAKV patří stovky kamer. Tento systém shromažďuje po dobu půl roku fotografie vozidel včetně registrační značky, datum a čas výskytu vozidla, místo výskytu s názvem pozemní komunikace a označením směru jízdy vozidla.

Prosba o podporu

Investigativní práce a náklady spojené s přípravou tohoto textu převýšily sto dvacet tisíc korun, kdy více než 20 tisíc korun činily platby PČR za dodání úředních záznamů o použití trubkových rámů. Kverulant – na rozdíl od PČR – není placený z vašich daní a nečerpá žádné státní granty. Naše práce je možná jen díky velkorysosti vás, našich čtenářů a potenciálních dárců. Jen díky vám můžeme zpracovávat náročné analytické texty, jako je tento. Přispívejte nám jakkoliv malým, zato však pravidelným darem. Děkujeme!

Za Kverulantův tým Petr Kološ a Vojtěch Razima