Kverulant.org pravidelně sleduje informace o pravomocných pokutách uložených nepoctivým obchodníkům Českou obchodní inspekcí (ČOI) a upozorňuje veřejnost na ty nejkřiklavější případy. Uložené pokuty jsou však často směšně nízké a podvádět se tak vyplatí. Kverulantovým cílem je tento stav změnit, a proto apeluje na ČOI, aby ukládala pokuty na horní hranici a kontroly prováděla častěji. Zdá se, že Kverulantova kritika směšně nízkých pokut ukládaným nepoctivým řetězcům konečně našla odezvu u odpovědných politiků. Slibují zajistit nápravu.

Výše pokut nad 200 tisíc korun uložených od roku 2022 do konce III. Q, 2024 činila 20,4 milionu korun. Nejvíce pokutovaným subjektem byl Penny Market s.r.o. s celkovou výší pokut 9 530 000 Kč, následovaný společností Kaufland Česká republika v.o.s. s pokutami ve výši 5 365 000 Kč. Na třetím místě je Lidl Česká republika v.o.s. s pokutami v hodnotě 2 345 000 Kč. Podrobnosti o uložených pokutách naleznete v Kverulantově kauze Pranýř nepoctivých obchodníků. Tyto částky bolestně kontrastují se zisky, kterých v České republice tyto zahraniční řetězce dosahují.

Podle údajů publikovaných serverem Seznam Zprávy měl řetězec Penny v roce 2022 v Česku tržby 48,7 miliardy korun a hospodařil s čistým ziskem 1,2 miliardy korun. V roce 2021 byly tržby 42,2 miliardy a zisk 0,9 miliardy korun. Představme si, že by společnost Penny dostala od ČOI pokutu v průměrné výši 1,6 milionů korun každý měsíc. I tak by jí pořád zbylo téměř 1,2 miliardy zisku, jen zmenšené o 2 %. Jinými slovy výše pokut není dost odstrašující a podvádět se vyplatí.

Řetězec Kaufland v České republice vykázal za finanční rok, který trval od 1. března 2022 do 28. února 2023, čistý zisk ve výši 3,4 miliardy korun. Forbes uvádí, že tato částka představuje meziroční nárůst o přibližně 147 milionů korun oproti předchozímu období.

Je čas na změnu zákona a přísnější sankce

Česká obchodní inspekce hraje klíčovou roli v ochraně spotřebitelů a zajišťování poctivého obchodního prostředí. Avšak současná praxe ukládání pokut se ukazuje jako nedostatečná, a proto Kverulant opakovaně volá po zásadní změně. Nízké pokuty totiž nepředstavují dostatečně odstrašující prostředek pro nepoctivé obchodníky a firmy porušující zákony.

Například při kontrole slevových akcí 2023 ČOI zjistila, že 40 % prodejců porušilo zákon. V srpnu 2023 o tom informoval server iROZHLAS. Přesto průměrná výše uložených pokut činila pouhých 14 500 Kč, což byla vzhledem k možné maximální pokutě 5 milionů Kč směšně nízká částka.

Tyto nízké pokuty neplní svůj účel a nepředstavují pro firmy skutečnou hrozbu. Je zřejmé, že současný systém pokut potřebuje reformu. Řešením by mohlo být zavedení pokut vypočítaných jako procento z obratu či zisku pokutované firmy. Tento přístup by zajistil, že pokuty budou pro firmy citelné bez ohledu na jejich velikost a obrat. Tato změna by nejen zvýšila efektivitu ČOI, ale také by přispěla k vytvoření férovějšího tržního prostředí pro všechny účastníky.

Kverulant: Zveřejňujte pokuty

Věci by jistě významně pomohlo, kdyby ČOI zveřejňovala protokoly o pokutách uložených supermarketům na svých internetových stránkách, jako to dělá v případě pokut za prodej špatného benzinu a nafty. Pravidelné zveřejňování výsledků kontrol čerpacích stanic je především Kverulantova zásluha, když se mu v roce 2010 podařilo změnit letitou praxi ČOI. To vedlo k významnému nárůstu kvality prodávaných pohonných hmot. Zatímco v roce 2001 bylo v průměru závadných více než 13 % odebraných vzorků paliv, tak za celý rok 2022 bylo z 1 204 odebraných vzorků celkem 17 nevyhovujících, což je 1 %. V roce 2023 odebrala ČOI na tuzemských čerpacích stanicích celkem 2 542 vzorků pohonných hmot. Stanoveným jakostním požadavkům nevyhovělo už jen 12 vzorků (0,5 %).

Politici slibují nápravu

Zdá se, že Kverulantova kritika směšně nízkých pokut ukládaných nepoctivým řetězcům konečně našla odezvu u odpovědných politiků: „Je potřeba zvýšit kontrolu, tlak a i pokuty. Český spotřebitel by měl být v situaci jako kdekoliv jinde,“ řekl lidovecký ministr zemědělství Marek Výborný v Otázkách Václava Moravce na ČT v únoru 2025. Je to podle něj otázka na Českou obchodní inspekci. Řetězce často využívají k upoutání zákazníků takzvaných „falešných slev“. Inspektoři za ně loni uložili největším supermarketům téměř 18 milionů korun. Podle Výborného je proto potřeba důsledněji vymáhat zákony, ale i zvýšit pokuty. Odmítl však, že by se to týkalo resortu zemědělství. Je to podle něj otázka České obchodní inspekce, která spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) již přísnější postup avizoval. „Osobně jsem rozhodně pro využívání horních hranic pokut, zvlášť u opakujících se provinění. Proto se na toto téma v nejbližší době plánuji sejít s ředitelem inspekce i spotřebitelskými organizacemi a budeme řešit, co s tím,“ řekl Novinkám Vlček.

Prosba o podporu

Kverulant bude počínání odpovědných politiků dále sledovat s cílem prosadit větší ochranu spotřebitelů. Závěrem prosíme o podporu naší práce. S těmi, kteří nehrají fér, bojujeme už od roku 2009, a to se bez peněz dělat nedá. Jen za získání informací o pravomocných pokutách jsme ČOI museli v listopadu 2023 zaplatit 9 537 korun. V květnu 2024 pak dokonce 20 230 korun. A protože nejsme placeni z grantů ani z daní, můžeme bojovat jen díky jednotlivým dárcům. Prosíme, bojujte tento boj s námi jakkoliv malým, zato však pravidelným darem.

Vojtěch Razima a Petr Kološ

P.S. Sbírání osobních informací a anticena

Organizace Iuridicum Remedium (IuRe) udělila 18. března 2025 anticeny Velkého bratra za rok 2024. Ocenění, které upozorňuje na nejzávažnější případy narušování soukromí, si odnesly i velké obchodní řetězce za jejich slevové aplikace. „Slevy dnes představují často jediný způsob, jak lze za rozumné peníze nakupovat rychloobrátkové zboží jako jsou potraviny, nápoje nebo drogerie. S využíváním aplikací je přitom spojen rozsáhlý sběr osobních údajů a jejich sofistikované využití,” upozornili organizátoři. Aplikace na rozdíl od slevové kartičky může sbírat nepoměrně více dat, včetně informací o nákupech, stravovacích návycích či ekonomické situaci zákazníků.

Ačkoli obchodní řetězce často tvrdí, že data nepředávají žádným třetím stranám, tak prověřované aplikace současně obsahují v různé míře (nejvíce jich bylo zjištěno u aplikace společnosti Kaufland) sledovací prvky třetích stran (tzv. trackery), které jsou využívány ke sběru osobních údajů a jejich analýze. Součástí využití těchto prvků pak bývá často předávání dat do zahraničí včetně států, které nezajišťují dostatečnou ochranu dat (např. USA).

Ekonomický tlak, který je vytvářen cenovou politikou řetězců, vede k pochybnostem o tom, že používání aplikace je svobodnou a informovanou volbou zákazníka, tak jak to vyžaduje GDPR. Proto vítáme, že Úřad pro ochranu osobních údajů vyhlásil na tento rok jako jeden z cílů právě kontrolu uvedených řetězců, jejich věrnostních programů a aplikací.