Hlavní město Praha se dlouhodobě potýká s problémem nevýhodných smluv a přemíry venkovní reklamy. Navzdory slibům o boji proti vizuálnímu smogu se magistrát rozhodl odkoupit část zařízení od společnosti JCDecaux a svěřit provozování reklamy firmě BigBoard. Tento krok vyvolává otázky o skutečných zájmech města a efektivitě boje proti billboardové lobby. Organizace Kverulant.org, která se dlouhodobě snaží o nápravu, považuje toto rozhodnutí za další prohru veřejného zájmu ve prospěch byznysových zájmů a bude dál usilovat o vyčištění našeho hlavního města od reklamního smogu. Podpořte Kverulanta v jeho boji proti vizuálním smogu a proti nevýhodným smlouvám alespoň symbolickou částkou.

Nevýhodné smlouvy

V prosinci roku 2008 uzavřel magistrát dodatek smlouvy s firmou JCD, Městský mobiliář s.r.o. Ta byla tehdy společným podnikem francouzské matky JCD a české billboardové společnosti BigBoard. Platnost dodatku měla skončit až 30. června 2022. Magistrát v době podpisu tvrdil, že tento dodatek narovnal pro Prahu nevýhodnou smlouvu z roku 1994. Na první pohled to tak dokonce vypadalo. Hodný JCD se v dodatku zavázal přidat ke stávajícím 600 dalších 300 nových čekáren MHD a 50 kontejnerů na tříděný odpad. JCD se také zavázal, že bude Magistrátu platit nejméně 9 milionů ročně. A jako třešničku na dort ještě JCD přihodil Magistrátu možnost zadarmo používat jednu stranu každého billboardu. Tehdejší náměstek primátora Pavel Klega tvrdil, že Praha tak získá za dobu trvání dodatku celkem 358 milionů korun. Prý si na to nechali vypracovat znalecký posudek. No prostě idylka.

Jenže při bližším zkoumání to žádná idylka nebyla. Spíš pořádný tunel. Celkem 358 milionů korun pro magistrát vypadalo lákavě, ale to tvrdil pan Klega, který je pod dodatkem podepsán. Celková částka ve výši 358 milionů korun odpovídá roční platbě ve prospěch magistrátu v průměrné výši 28,6 milionu korun. Kverulant měl o výši této částky velké pochybnosti od samého počátku. Oprávněně. Počátkem roku 2016 zjistil, že JCDecaux platí magistrátu přibližně třikrát méně, jen asi 10 až 12 milionů korun ročně. 

Ztráta 180 milionů korun

Na konci roku 2022 Kverulant zjistil, že místo Klegou tvrzených 358 milionů korun dostala Praha od roku 2009 celkem jen méně než polovinu této částky a to 178 milionů korun. Praha tak přišla nejméně o 180 milionů korun. V zájmu objektivity je však třeba říct, že JCD na základě původní smlouvy a Klegova dodatku pro Prahu postavil a provozoval 873 přístřešků na zastávkách městské hromadné dopravy. A co za to JCD dostal? Inu nebylo toho málo. Praha vypečené společnosti povolila vybudování a provozování více než 1 300 reklamních prvků s vizuálním smogem. Z toho bylo 350 billboardů.

Billboardy v historickém centru Prahy

Billboardy pražští politici protlačili i do historického centra města, a to i přesto, že tam podle vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze (OTP) být nesmějí. Jeden billboard na Malé Straně, dva na Hradčanech, pět na Novém Městě a jedenáct poutačů přibylo na Vinohradech. Několik billboardů bylo postaveno v oblastech se stavební uzávěrou, magistrát schválil výjimku. S budováním billboardů bylo třeba spěchat. Zejména před volbami v roce 2010. Dodatek s JCD totiž dával magistrátu možnost mít na jedné straně billboardu svoji reklamu zadarmo. A tak bylo třeba ukázat voličům, jak se ODS o město dobře starala.

Plakáty ODS se na billboardy vrátily i před komunálními volbami v roce 2010. Trestní oznámení pro podezření, že ODS pro svou propagaci zneužila plochy určené pro nekomerční využití, bylo podáno, ale posléze odloženo. Tematické návrhy pro nekomerční využití vitrín schvaluje čtvrtletně městská rada. Po mnoho měsíců se na nich město prezentovalo groteskní kampaní: „Praha, město kultury“. Kverulant si myslí, že heslo „Praha, město billboardů“ by odpovídalo realitě více.

Billboardy uprostřed křižovatek

Další billboardy byly umístěny v těsné blízkosti nebo přímo uprostřed frekventovaných křižovatek, ve středních dělicích pásech komunikací nebo u výjezdů z rychlostních silnic. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu jsou tyto nosiče velmi rizikové, neboť na kritických místech rozptylují pozornost řidičů, často dokonce některé značky či semafory zakrývají nebo jim tvoří „pozadí“. Někde dokonce zakrývají výhled řidiče na přechod pro chodce, na kterém svítí zelená jak chodcům, tak vozidlům, co přes něj jedou.

Ničemný znalecký posudek

„Dopravní psychologové“ ale mají na bezpečnost silničního provozu radikálně odlišný názor. Zvláště když jim billboardáři z JCD dobře zaplatili. To se pak nerozpakovali vydávat hromadné „znalecké posudky“. Kverulant pochybuje, že PhDr. Brichová vůbec opustila moravské Slatinice, aby zkoumala pražské billboardy. To jí však nebránilo podepsat se pod dokument velmi pochybné úrovně:

Podle Silničního zákona je v bezprostřední blízkosti pozemní komunikace v obci zakázáno umísťovat cokoliv, co by mohlo snižovat viditelnost, rozpoznatelnost či účinnost dopravních značek a zařízení nebo rozptylovat pozornost účastníků provozu. Navíc by měly být všechny billboardy opatřeny svodidlem dle normy. Svodidla většinou chyběla úplně nebo nebyla postavena podle normy. Ale to magistrátu nevadilo a v letech 2009 a 2010 vesele a rychle kolaudoval. Zákon, nezákon. Pak se však trend změnil. I díky Kverulantovi si městské části uvědomily, že dodatek mezi JCD a magistrátem pro ně není nikterak závazný, a začaly využívat zákonné možnosti, jak nové billboardy nepovolovat. JCD tak měl koncem roku 2015 postaveno jen 100 billboardů z celkového zamýšleného počtu ve výši 250 billboardů.

Podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Kverulantovi vždy vadilo kšeftování s veřejným prostorem na úkor veřejnosti a ve prospěch „byznysových“ zájmů. Kverulant byl přesvědčen, že dodatek, na kterém někdo vydělá skoro miliardu, nelze podle zákona podepsat bez výběrového řízení. Proto podal první podnět na ÚOHS a domáhal se zrušení celého dodatku. Po roce urgencí se však dočkal jen zamítnutí svého podání:

Podání k Evropské komisi

Kverulant se však nevzdal a připravil podání k Evropské komisi. Podání, resp. stížnost na porušení zákona při podpisu dodatku mezi magistrátem a JCDecaux odešla do Bruselu v říjnu 2012 a tam byla Evropskou komisí dlouho „projednávána“.  Než byl Brusel se svým „zkoumáním“ hotov, změnil se v roce 2013 v ČR zákon, kterým se činnost ÚOHS řídí. Úřadu přibyly nové pravomoci, tzv. „dozor nad orgány veřejné správy“. Novela zakotvila pro všechny orgány veřejné správy zákaz narušit hospodářskou soutěž podporou zvýhodňující určitého soutěžitele nebo jiným způsobem. A přesně to se podle Kverulanta stalo. Dle tehdy nového § 22aa odst. 2 ZOHS mohl ÚOHS za správní delikt spáchaný orgánem veřejné správy ve smyslu citovaného ustanovení uložit pokutu až do výše 10 milionů korun. A tak Kverulant nelenil a v dubnu 2013 podal na ÚOHS další, již druhé podání. Odpověď ÚOHS byla na poměry české kotliny blesková. ÚOHS přišel na to, že když už rozhoduje Brusel, oni mohou mlčet. V tom byli čeští úředníci vždycky dobří.

Bruselští byrokraté sice nebyli tak rychlí, ale za svými českými kolegy zase nezůstali pozadu v alibismu. Evropská komise po roce zkoumání zaslala Kverulantovi dopis, že to je vše MOŽNÁ OK, ale pokud NENÍ, musí to Kverulant komisi znovu napsat. A když do měsíce nenapíše, že NENÍ, bude si komise myslet, že si to Kverulant rozmyslel a svoji stížnost bere zpět.

Kverulant to samozřejmě nevzdal a trval na vyřízení své stížnosti, ale ani to nakonec nepomohlo. V únoru 2014 Evropská komise rozhodla, že se Kverulantovým podnětem zabývat nebude, protože je na první pohled jasné, že vše je v naprostém pořádku, a to proto, že to tvrdí posudek, který si Praha nechala zpracovat.

Válka mezi billboardáři

Rok 2014 byl vůbec bohatý na události. Nejprve společnost JCD, Městský mobiliář, spol. s r.o., opustila česká billboardová společnost BigBoard a zůstal jen francouzský vlastník. Pak se v srpnu 2014 v Praze začaly ve velkém objevovat billboardy, které upozorňovaly na krajně nevýhodný dodatek smlouvy mezi Prahou a JCD. Za kampaní proti JCD stál její bývalý partner, v tu dobu však už jen její hlavní konkurent, největší česká billboardová společnost BigBoard. Kdo jiný by mohl lépe vědět, že městský mobiliář dodávaný Praze je opravdu předražen než ten, kdo ho společně s francouzskou JCD více než pět let dodával. BigBoard se dokonce rozhodl sdělit veřejnosti, kolikrát je dodávaný městský mobiliář předražen:

Kampaň BigBoardu s ušlechtilým názvem „Pro lepší město“ pokračovala i na podzim roku 2015. BigBoard se snažil veřejnost přesvědčit, že městský mobiliář pro Prahu má být zainvestován a provozován soukromou společností, která by ho následně financovala z příjmů z reklamy na mobiliáři. Je celkem evidentní, že hochům z BigBoardu nešlo o to, aby se Praha stala lepším městem. Kdyby to mysleli vážně, asi by museli z Prahy stáhnout stovky svých billboardů. BigBoardu šlo o to, aby v dodatku smlouvy s magistrátem nahradil JCD. Měl‑li však BigBoard hodně vydělat, princip musel zůstat stejný. A tím bylo parazitování na veřejném rozpočtu a veřejném prostoru.

Pražské stavební předpisy

Ale BigBoard neútočil jen na konkurenci z JCD. Terčem byly nové Pražské stavební předpisy (PSP). Tento prováděcí předpis ke stavebnímu zákonu upravuje obecné požadavky na využívání území a na výstavbu v hlavním městě. Součástí původně navržené normy byla i rozsáhlá regulace venkovní reklamy, a právě proto spustili billboardáři kampaň s cílem PSP zrušit. To se jim sice nepodařilo, ale jejich vinou byla nakonec v květnu 2016 schválena poněkud okleštěná verze stavebních předpisů.

Kverulantovo druhé podání na ÚOHS

Nyní však zpět k dodatku smlouvy s firmou JCD. Jak už bylo řečeno, Kverulant sice bitvu u Evropské komise prohrál, ale v roce 2013 se změnil zákon a ÚOHSu přibyla nová pravomoc, tzv. „dozor nad orgány veřejné správy“, a proto Kverulant v září 2014 odeslal na ÚHOS již zmíněné druhé podání. Zprvu se zdálo, že tentokrát se jím ÚOHS bude konečně zabývat. Dokonce se zdálo, že ÚOHS to vezme z gruntu a bude se zabývat nejen dodatkem z roku 2008, ale celou smlouvou z roku 1994:

Kverulantovo třetí podání na ÚOHS

Ale ani v červnu 2016 ještě nebylo o Kverulantově druhém podání na ÚOHS rozhodnuto. Proto se Kverulant rozhodl připravit a podat nové, již třetí podání. Kverulantovi právníci tentokrát zjistili, že Praha měla v roce 2008 postupovat podle koncesního zákona a vybrat provozovatele billboardů v koncesním řízení, které by dalo šanci i ostatním. Praha tak patrně mohla získat lepší cenu a lepší podmínky.  

Základní právní úpravu veřejného investování tvoří nejen zákon o veřejných zakázkách, ale také koncesní zákon. Hlavní rysy koncesního řízení jsou shodné se zadávacím řízením zákona o veřejných zakázkách. Cílem je vybrat nejvhodnější nabídku a uzavřít mezi veřejným zadavatelem a koncesionářem koncesní smlouvu. Smlouvou o veřejné zakázce se dodavatel zavazuje poskytnout zadavateli plnění, například postavit kus silnice, a zadavatel se zavazuje za to zaplatit. V koncesní smlouvě se sice koncesionář také zavazuje k poskytnutí služeb či provedení díla, ale zadavatel se zavazuje umožnit koncesionáři brát z poskytnutého plnění užitky. V případě billboardů jsou těmito užitky peníze inkasované od zadavatelů reklamy. Koncesní smlouvou koncesionář přebírá podstatnou část rizika, které souvisí s poskytováním služeb. V případě billboardů je tímto rizikem nezískání dostatečného příjmu od inzerentů. Výstavba a provozování billboardů na městských pozemcích tedy byly učebnicovým příkladem koncesní smlouvy.  

Bohužel Kverulant nebyl úspěšný ani se svým třetím podáním na ÚOHS, jak se dozvěděl v lednu 2017. Sdělení ÚOHS o výsledku šetření se dá shrnout takto: „Moc rádi bychom Kverulantovy podněty prošetřili, ale protože jsme roky, a to i přes Kverulantovy opakované stížnosti, nereagovali, tak nám mezitím nabyl účinnosti nový zákon, který zkrátil maximální dobu trestní odpovědnosti z 10 na 5 let a už se nedá nic dělat.“ Kverulant si však nemyslí, že se nedá nic dělat, a tak v únoru 2017 odeslal na ÚHOS další stížnost proti způsobu vyřízení svého podnětu. Bohužel ani tentokrát nebyl úspěšný. Předseda úřadu Petr Rafaj mu v obsáhlém vyrozumění o vyřízení stížnosti na konci března oznámil, že jeho stížnosti nevyhovuje.

Výměna zastávek

Jak už bylo řečeno, i Kverulantova usedavá kritika nevýhodné smlouvy však nakonec vedla k tomu, že smlouva skončila v roce 2022 a tak Praha potřebovala nové zastávky, které ty staré od JCD nahradí. I tady se ukazuje obrovská nevýhodnost smlouvy s JCD. Místo toho, aby smlouva stanovila, že zastávky nejpozději po řádném skončení smlouvy přecházejí do majetku města, stanovila smlouva, že jsou majetkem JDC na „věčné časy“. Na podobu zastávek nechalo město už v roce 2018 vypsat designovou soutěž, kterou vyhrála designérská dvojice Michal Froněk a Jan Němeček ze studia Olgoj Chorchoj.

Začala demontáž zastávek od JCD a instalace nových. Městská firma Technologie hlavního města Prahy (THMP) vybrala společnost Premio Invest. Celková cena jedné instalace byla podle THMP i s projektovými pracemi stanovena na 150 až 180 tisíc. Na samotné přístřešky byl v roce 2021 vybrán dodavatel a cena jednoho v běžném provedení je asi 350 tisíc korun včetně skel.

Na konci třetího čtvrtletí roku 2022 bylo odstraněno celkem 292 přístřešků a vybudováno 283 nových. Za nové zastávky město zaplatilo 167 milionů korun. To je 560 tisíc na jednu novou zastávku. To jistě není málo, ale zhruba to odpovídá vysoutěžené ceně. Celkem město plánovalo vyměnit 700 zastávek. Hotovo mělo být do konce ledna roku 2023. Nebylo.

Pomalá demontáž billboardů

A jak probíhalo odstraňování více než 1300 reklamních prvků, které si JCD v Praze pořídila? Velmi, velmi pomalu. Jako by billboardáři dobře věděli, že se billboardy ještě budou hodit. A ani město na jejich odstraňování příliš netlačilo. Do konce třetího čtvrtletí roku 2022 bylo odstraněno pouhých 7 reklamních sloupů, 68 reklamních vitrín a 11 velkých billboardů.  

Kverulant se s tímto liknavým postupem odmítl smířit a v listopadu 2022 opět vyzval politiky a úředníky z Pražského magistrátu, aby konečně začali vizuální smog likvidovat. Mnoho to nepomohlo. Přestože podle dohody podepsané v roce 2021 mezi hlavním městem Prahou a společností JCDecaux měla reklamní společnost vitríny na své náklady demontovat nejpozději do 31. 3. 2023, byly ještě v půlce července 2023 na ulicích stovky billboardů, a to včetně reklamy na nich, přestože to bylo v rozporu se smlouvou. Podle tehdy dostupných informací zůstalo v půlce července 2023 v ulicích města ještě 477 reklamních prvků s reklamou.

I proto Kverulantovi kolegové z iniciativy Přidej se a strhni to uspořádali v létě 2023 happening, během kterého billboardy JCD v ulici Na Příkopech v Pražské památkové rezervaci, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, přelepili výstražnou páskou a cedulí “NELEGÁLNÍ STAVBA”. Mimo to opět vyzvali vedení Prahy, aby město konečně zbavilo všech nelegálních a obtěžujících reklamních zařízení. Opět marně.

Billboardy jako kritická infrastruktura

Když se kolegové z iniciativy Přidej se a strhni to na podzim roku 2024 dle zákona o veřejném přístupu k informacím ptali pražského magistrátu, kde přesně stojí 210 neodstraněným billboardů, resp. City Light Vitrín (CLV), odmítl jim to magistrát sdělit s poukazem, že by poskytnutí významně nebo přímo ohrozilo kritickou infrastrukturu.

Kverulant je přesvědčen, že pravým důvodem je spíše snaha magistrátu ztížit identifikaci všech těch reklamních poutačů, které jsou postaveny nelegálně, například v rozporu s Pražskými stavebními předpisy.

Nečekaný obrat. Praha odkoupila billboardy od JCDecaux

Rada hlavního města Prahy 3. června 2024 schválila odkup části závodu JCD, a to včetně 420 demontovaných zastávkových přístřešků a 210 reklamních zařízení z majetku původního provozovatele městského mobiliáře. Realizaci odkupu části závodu JCD v hodnotě 133 milionů korun byla pověřena městská akciová společnost Technologie hlavního města Prahy THMP.  

Deklarovaným důvodem je údajně nedostatek nových zastávek. „Odkupem město získá demontované konstrukce a komponenty ke kompletaci až 426 zastávkových přístřešků MHD“, pochvaloval si Tomáš Novotný, místopředseda představenstva THMP v jejich tiskové zprávě z 5. červena 2024. Dodal také, že na odkup závodu JCD si THMP vezme úvěr, který prý bude splácet primárně z výnosů komerčního provozování reklamních zařízení a z prodeje repasovaných přístřešků městu.

Pro odkup billboardů hlasovala rada města jednomyslně napříč politickým spektrem. Pro byl Bohuslav Svoboda (ODS), Jiří Pospíšil (TOP 09), Alexandra Udženija (ODS), Michal Hroza (TOP 09), Antonín Klecanda (STAN) a Zdeněk Kovářík (ODS). Pro byli i všichni piráti, Zdeněk Hřib, Daniel Mazur, Jana Komrsková i Adam Zábranský. Jediný, kdo nehlasoval pro, byl Petr Hlaváček (STAN), ale nejspíš jen proto, že se zasedání rady města 3. června 2024 vůbec nezúčastnil. 

V této souvislosti obzvláště bolestivě vyniká, že námořní lupiči se dlouhodobě stavěli do pozice bojovníků proti billboardům. Tak například Zdeněk Hřib odpověděl v roce 2022 v rámci Kverulantovy předvolební ankety na otázku, jaký je váš názor na vizuální smog v Praze takto: „Praha v aktuálním volebním období s vizuálním smogem bojuje. Hyzdí totiž město a škodí i samotným inzerentům, protože v záplavě vizuálů není ve výsledku nic vidět. V roce 2020 jsme například představili nový Manuál pro kultivovanou Prahu. Máme také nová pravidla venkovní reklamy, která zakazují reklamní plachty na všech památkově chráněných územích. Stále je ale množství vizuálního smogu poměrně velké a zasloužilo by si další regulaci.“

Kverulantovo čtvrté podání na ÚOHS

Kverulant je přesvědčen, že výše popsaný nákup části závodu JCD je křiklavým obcházením zákona o zadávání veřejných zakázek. Kdyby Praha došla k závěru, že jí skutečně chybí další zastávky MHD, měla na jejich nákup vypsat řádné výběrové řízení. A kdyby se pražští politici navzdory všem deklaracím o lítém boji s vizuálním smogem usnesli, že chtějí, aby Praha nakoupila billboardy, měla by na jejich pořízení opět vypsat tender. To jsou důvody, pro které Kverulant ve věci billboardů JCD podal v červnu 2024 již čtvrtý podnět na zahájení šetření k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Dne 19. 7. 2024 ÚOHS Kverulantovi dopisem sdělil, že jehož podnět byl zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P0466/2024/VZ a v současnosti probíhá šetření skutečností v něm uvedených, přičemž toto šetření dosud nebylo ukončeno.

Nový provozovatel venkovní reklamy na městském mobiliáři

Praha se rozhodla, že reklamu na městském zastávkovém mobiliáři MHD bude provozovat společnost BigBoard, která zvítězila ve výběrovém řízení pořádaným dceřinou společností Technologie hlavního města Prahy (THMP). THMP s BigBoardem uzavře pětiletou smlouvu. Za pronájem reklamních ploch firma zaplatí ročně 207 milionů korun. Za pět let to bude více než miliarda korun. V pátek 19. září 2024 to sdělila mluvčí THMP Simona Kopová. Do soutěže se přihlásily tři firmy: BigBoard, RAILREKLAM a JCDecaux. Nabídku však podaly jen BigBoard a její dcera či sestra RAILREKLAM. Reklamní prostor zahrnutý do veřejné soutěže představuje přibližně 100 digitálních ploch a 1 100 City Light Vitrín (CLV). Průměrně 25 % této kapacity je určeno pro potřeby města, zbývající část byla určena pro komerční využití v rámci soutěže.

Z bláta do louže

Kverulant dlouhodobě kritizoval nevýhodnou smlouvu s JCD a usiloval o kompletní odstranění billboardů z ulic Prahy. Jeho úsilí však bylo zmařeno rozhodnutím magistrátu, který se rozhodl pro odkup části zařízení od JCD, čímž zachová přítomnost reklamy ve veřejném prostoru a jen její provozování svěří jiné billboardové společnosti, firmě BigBoard. Lze tak konstatovat, že jedni lobbisté zvítězili nad jinými a jako obvykle, když vyhrávají lobbisté, tak prohrává veřejnost. Opět tak nad deklarovaným bojem s vizuálním smogem zvítězily byznysové zájmy. Kverulant je přesvědčen, že to nejsou byznysové zájmy hlavního města Prahy, ale byznysové zájmy těch, kteří si tento kšeft dohodli.

Prosba o podporu

Kverulantův boj proti korupci a billboardové lobby tak ještě zdaleka nekončí. Pomáhejte nám zastavovat věrolomné a zkorumpované politiky jakkoliv malým, zato však pravidelným finančním darem.

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima