Policie ČR má na kontě první oběť PIT manévru, nebezpečné metody, kterou jako jediná v Evropě bezhlavě nasazuje při pronásledování vozidel. Trubkové rámy na policejních škodovkách nejsou nebezpečné jen pro ujíždějící řidiče, ale zejména pro cyklisty, chodce a motorkáře. Navíc dodávají policistům falešný dojem, že mohou řešit jakoukoli situaci hrubou silou.
V průmyslové zóně na kraji Kralup nad Vltavou policisté dne 16. 2. 2025 použili PIT manévr proti ujíždějícímu vozu. Podle oficiálních informací z webu policie útoku rámem předcházela 18 minut trvající honička, do které se zapojilo celkem osm policejních aut a vrtulník. Po PIT manévru se vůz převrátil na střechu a začal hořet. Relativně mladého, třiačtyřicetiletého řidiče sice policisté vyprostili, ale bohužel zemřel nedaleko svého vozu, zřejmě ještě před příjezdem záchranky.
Přestože řidič vozu rozhodně nebyl žádný svatoušek (tři zákazy řízení, celostátní pátrání, příkaz k nástupu do výkonu trestu a příkaz k zatčení za ohrožení pod vlivem návykové látky), musí si zasahující policisté i jejich velitelé navždy klást otázku, jestli bylo nutné nasadit metodu, která skončila smrtí stíhaného. Navíc, když měli tentokrát v akci i policejní vrtulník…
Otázek je víc než dost
Pokud policisté PITovali skutečně při rychlosti pouhých 40 km/h, jak uvádějí na svém webu, a přesto pronásledovaný vůz skončil na střeše a v plamenech, není to brutální důkaz extrémní nebezpečnosti této metody?
Jistě není náhoda, že žádná jiná policejní jednotka v Evropě tento manévr nevyužívá. Nebo má policie v demokratické společnosti a evropském prostoru jinou roli než ohrožovat ostatní trubkovými rámy na svých autech?
Kverulant dlouhodobě kritizuje útočné rámy na policejních škodovkách
Zásah již prověřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), ale veřejnost má právo vědět, kdo nese odpovědnost za první smrt způsobenou touto metodou. Proto se dle zákona 106/1999 Sb. ptáme Policie ČR:
- Proč byl nasazen PIT manévr, když byl v akci i vrtulník?
- Byl vyhodnocen reálný dopad manévru na bezpečnost řidiče a okolí?
- Jaké jsou interní směrnice pro použití PIT manévru a jak se vyhodnocují jeho rizika?
- Existuje kamerový záznam ze zásahu, který by objasnil jeho průběh?
Policie ČR se bezohledného použití PIT manévru dopouští opakovaně
Připomeňme si jiný bezohledný případ PITování auta s pašeráky lidí z 3. 10. 2023, kdy policisté neváhali provést tento manévr ve vysoké rychlosti, a to i přesto, že do plného vozu neviděli. Lidé byli dokonce i v zavazadlovém prostoru…
Praha – 6. 2. 2025 ve 14:20 – Policie provedla PIT manévr v pravotočivé zatáčce na úzké silnici se zakrytým výhledem. Jen zázrakem nedošlo ke srážce s protijedoucím vozidlem nebo k zabití chodců.
Severní Morava – 7. 11. 2024 – Policisté z Vratimova provedli PIT manévr přímo proti dřevěné kulatině. Čelní stranu klády minul vůz jen o málo.
Jak vyplynulo z dřívější práce Kverulanta, policie neváhala použít rám i proti cyklistům a motorkářům. Přestože tuto vysoce riskantní metodu zastavování používá v Evropě jako jediná, její účinky ani rizika nevyhodnocuje.
Pokud nebude Policie ČR přinucena k transparentnímu vyšetřování a změně postupů, je jen otázkou času, než policejní vůz zabije nebo vážně zraní někoho z nejslabších účastníků provozu.
Neobhajujeme ujíždění policii
V žádném z našich textů, ve kterých se věnujeme nebezpečným útočným rámům, jsme nikdy neobhajovali ujíždění. Upozorňujeme na naprosto neadekvátní rizika spojená s rámy. Existuje relativně bezpečná metoda zastavení vozidla pomocí zastavovacích pásů. Připomeňme ještě možnost nasazení dronů a další (velmi sporný) unikát české policie, rozsáhlý kamerový systém Centrální automatické kontroly vozidel (CAKV). Do systém CAKV patří stovky kamer. Tento systém shromažďuje po dobu půl roku fotografie vozidel včetně registrační značky, datum a čas výskytu vozidla, místo výskytu s názvem pozemní komunikace a označením směru jízdy vozidla.
Prosba o podporu
Prosíme, podpořte naši práci na této kauze alespoň malým darem.
Petr Kološ
