Městský soud v Praze potvrdil, že bývalý premiér Andrej Babiš měl vliv na svůj koncern Agrofert prostřednictvím svěřenských fondů, což vedlo k porušení zákona o střetu zájmů. Spor se týkal dotace na traktor pro zemědělskou školu, kterou dodala jedna z dceřiných společností Agrofertu. I přes soudní rozhodnutí zůstává veřejné mínění rozdělené, přičemž značná část populace nevěří v Babišův konflikt zájmů.
Minulý týden Městský soud v Praze potvrdil, že Andrej Babiš, bývalý premiér a předseda hnutí ANO, měl a má skrze svěřenské fondy vliv na svůj koncern Agrofert. Informoval o tom iROZHLAS. Spor se točil kolem dotace na traktor pro zemědělskou školu v Bruntálu. Traktor ale dodala jedna z dceřiných společností Agrofertu. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) odmítlo proplatit částku téměř půl milionu korun s odůvodněním, že došlo k porušení zákona o střetu zájmů. Soud konstatoval, že Babiš jako veřejný funkcionář měl vliv na právnickou osobu (Agrofert), která byla dodavatelem, což je v rozporu se zákonem.
§ 4b zákon o střetu zájmů
Obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné.
Rozsudek Městského soudu v Praze tak potvrzuje výsledky auditu Evropské komise, která již dříve dospěla k závěru, že Babiš byl ve střetu zájmů a jeho firmy neměly nárok na dotace během jeho působení ve vládě. V § 4c zákona o střetu zájmů se totiž psalo, že na dotace nemá nárok společnost, ve které veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba drží 25 procent.
Veřejné mínění
Přestože soud dospěl k pravomocnému rozsudku, výsledky Kverulantovy ankety, spuštěné už srpnu 2021 a stále běžící, ukazují, že 41 % hlasujících nesouhlasí s tvrzením, že Babiš jako premiér je v konfliktu zájmů. Z toho 34 % respondentů dokonce tvrdí, že Babiš v konfliktu zájmů rozhodně nebyl, protože nečerpal žádné dotace. V této anketě již hlasovalo téměř 17 tisíc osob. Tento rozpor mezi soudním rozhodnutím a veřejným míněním naznačuje složitost situace a různé názory na Babišovu roli v politice a podnikání.
Anketa
Nahrávání ...Deagrofertizace státu? Zapomeňte
Slibovaná deagrofertizace se v podstatě smrskla na nepravomocné doměření daně ve výši 1,2 milionu korun firmám z koncernu Agrofert na dani za reklamu v konferenčním centru Čapí hnízdo a bezzubé policejní vyšetřování. Přitom plány a sliby koalice SPOLU byly radikální.
V červnu 2022 tehdejší ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce, že koncern Agrofert by měl vrátit dotace ve výši až 4,5 miliardy korun.
Proto se Kverulant.org v říjnu 2022 zeptal úřadu, jak je s vymáháním daleko, a zjistil, že ani ministr a ani jeho lidé neudělali vůbec nic.
Máslo na hlavě
Nejen to. Nekula v roce 2018 coby předseda představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu schválil a pak i obhajoval poskytnutí státní podpory na pojištění pro dvě dceřiné společnosti holdingu Agrofert.
Podpora přitom byla určena jen pro malé a střední podniky, což Agrofert nebyl a není. Nekulu později vystřídal ve funkci Marek Výborný, jehož jedinou kvalifikací pro tuto práci je stranická legitimace KDU-ČSL a jehož misí je patrně udržet daňovou výjimku pro tichá vína pro stranické sponzory. O provedení nějaké deagrofertizace se naprosto nezmiňuje a novinářská obec se na toto téma už ani neptá.
Babišova „řepka“ v naftě
Přimíchávání biopaliv do nafty a benzinu klasické pohonné hmoty zdražuje a znehodnocuje. Navíc je zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta zastavit toto škodlivé plýtvání.
Fialova vláda počátkem března 2022 avizovala zastavení tohoto nesmyslu a následně sněmovna schválila vládní návrh změny zákona na ochranu ovzduší. Ve skutečnosti však byla zrušena jen jedna část povinnosti, kterou distributoři pohonných hmot měli.
Hned za škrtnutým paragrafem totiž v zákoně na ochranu ovzduší následuje další, který jim ukládá povinnost snižovat emise skleníkových plynů o šest procent oproti roku 2010, a to bez biopaliv nejde.
Proto jsme napsali všem senátorům a požádali je, aby pokryteckou změnu zákona odmítli schválit. To se však nestalo a šance, že biopaliva budou skutečně konečně zastavena, byla a je opět v nedohlednu.
V pondělí 25. dubna 2022 podepsal klíčový distributor nafty a benzínu, státní společnost ČEPRO, rámcovou dohodu na dodávky biosložky pohonných hmot s firmou PREOL z Babišova holdingu. Předmětem smlouvy byly dodávky biopaliv vyráběných zejména z řepky olejky do konce roku 2023. Hodnota smlouvy je 6,4 miliardy korun (bez DPH).
Vedle smlouvy na nákup bionafty uzavřelo ČEPRO také dvě rámcové smlouvy na nákup biolihu (neboli bioetanolu) v hodnotě 1,4 miliardy korun (bez DPH). Stalo se tak o něco dříve, na přelomu března a dubna 2022.
Dodavatelé jsou dva, a to největší slovenský výrobce biolihu Enviral a český producent Ethanol Energy. Také v tomto případě na tom bude profitovat expremiér Babiš. Jeho Agrofert vlastní Ethanol Energy z 50 procent.
Pokuta za Čapí hnízdo
Finanční správa doměřila firmám z koncernu Agrofert na dani za reklamu v konferenčním centru Čapí hnízdo 1,2 milionu korun. Rozhodnutí o doměření daně však není pravomocné, protože firmy z Agrofertu se odvolaly k Odvolacímu finančnímu ředitelství.
Kolem reklamy na Čapím hnízdě se vedou soudní spory, které zatím nevedly k úspěchu pro firmy z koncernu Agrofert. Podle ČTK už třetí soud nedávno zamítl žalobu týkající se této reklamy. Firmy Preol, Precheza a Primagra, stejně jako mateřský Agrofert, podaly žaloby proti doměření daně, ale všechny byly zamítnuty. Agrofert a Preol podaly kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, avšak Preol svou stížnost stáhl.
Případem se zabývala několik let i police. Ta vyšetřovala podezření, že částka 272 milionů korun, kterou firmy z Agrofertu zaplatily za reklamu v letech 2010 až 2013, nebyla ve skutečnosti určena na reklamu. Existuje podezření, že tyto platby pomáhaly Čapímu hnízdu splácet úvěr a holdingu Agrofert tak snížit daňový základ. Policie případ dvakrát odložila, ale Vrchní státní zastupitelství v Praze rozhodnutí zrušilo. Nejvyšší státní zastupitelství však nenařídilo mimořádnou kontrolu této části kauzy.
Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky aneb legislativní kutilství před Ústavním soudem
Závěrem si ještě připomeňme, že počátkem srpna loňského roku Senát schválil normu, která si kladla za cíl zpřísnit vlastnictví médií vrcholnými politiky. Norma známá též jako lex Babiš II však byla prosazena jako přílepek. Proto asi nikoho nepřekvapí, že Ústavní soud (ÚS) nedávno začal veřejně projednávat návrh na zrušení části tohoto zákona, tedy zpřísněného zákona o střetu zájmů. Návrh podalo 70 poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše. Jedná za ně Alena Schillerová. Soud jako svědky již vyslechl zástupce parlamentní vládní většiny i opozice.
Deagrofertizace se prostě nekoná.
Prosba o podporu
Veřejná kontrola politiků je docela náročná práce a bez peněz se dělat nedá. Přesto není Kverulant.org napojen na penězovody z veřejných zdrojů. Nejsme placeni z vašich daní. Jsme odkázáni jen na pomoc našich dárců. Prosíme, buďte jedním z nich a hlídejte tak věrolomné politiky a rozežrané úředníky s námi. Číslo Kverulantova účtu je 4350490001/5500, ale k darování můžete použít i tuto zabezpečenou darovací bránu. Nebudeme-li používat demokracii, pak o ni přijdeme.
Vojtěch Razima
Text byl částečně vytvořen pomocí AI Perplexity. AI byla použita především k vyhodnocení velkého objemu dat.
