Nahoru

Zastavme problematická biopaliva

Přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu klasické pohonné hmoty zdražuje a znehodnocuje. Koncept povinných biopaliv má také řadu dalších negativních vedlejších dopadů. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta zastavit toto škodlivé plýtvání. Přestože je už více než zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají, v ČR povinnost přimíchávat je do pohonných hmot stále trvá. Jedním z důvodů je skutečnost, že hlavní producent biopaliv Andrej Babiš na nich vydělává miliardy. Podpořte Kverulanta v jeho boji proti Babišově lobby pravidelným symbolickým darem 100 Kč.

Fotokoláž: Kverulant.org

JJiž od roku 2010 jsou čeští řidiči nuceni tankovat naftu a benzín s biosložkou. Jen od roku 2011 do roku 2015 tak byli donuceni sáhnout do kapes pro téměř 13 miliard korun navíc. Deklarovanými důvody bylo snížení emisí oxidu uhličitého, zajištění více práce pro zemědělce a omezení závislosti na dovozu ropy. Nic z toho se nenaplnilo.

Už i ekologové volají po urychleném konci podpory biopaliv

V roce 2010 Evropskou unií zavedená směrnice o povinném přimíchávání biosložky do pohonných hmot způsobila podle studie organizace Transport & Environment (T&E) devastaci pralesů a lesů o rozloze Nizozemska zejména v jihovýchodní Asii. Povinné přimíchávání biosložky označila organizace za velkou chybu.

Kvůli biopalivům zmizely pralesy o rozloze Nizozemska

V červnu 2021 T&E zveřejnila závěrečnou zprávu o svojí studii s názvem „Deset let neúspěšné politiky EU v oblasti biopaliv“.  Organizace také vyzvala Evropskou komisi, aby okamžitě skončila s podporou přimíchávání zejména palmového a sójového oleje, protože to vede k odlesnění ploch v Asii a Jižní Americe.

I když řada zemí přimíchává do pohonných hmot lokálně pěstované biosložky, pro splnění desetiprocentního podílu obnovitelných zdrojů musí velká část dovážet palmový a sójový olej z Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. „Od roku 2010 byly kvůli poptávce po levné biosložce zlikvidovány čtyři miliony hektarů pralesů,“ uvedla organizace ve své studii. Podle T&E nepřinesla podpora biopaliv zlepšení životního prostředí, naopak jeho zhoršení. „Měla to být politika pro záchranu planety, ale místo toho ji likviduje,“ uvádí T&E. Dovážená biosložka tvoří podle T&E až 80 % celkové evropské spotřeby. Ani Česká republika se bez dovozu biopaliv neobejde; sice od roku 2007 do roku 2020 dovezla jen 15 % své celkové spotřeby, ale v roce 2020 to bylo už 28 %.  

Graf: Kverulant.org

Deklarované cíle zůstaly nesplněny

Deklarovanými důvody pro zavedení biopaliv bylo snížení dovozu ropy do EU, tvorba nových pracovních míst a snížení emisí CO2. Žádného z těchto cílů nebylo dosaženo. Nová pracovní místa vytvořena nebyla. To dokazuje trvalý pokles počtu zaměstnanců v českém zemědělství.  V roce 2003 bylo v zemědělství podle údajů ČSÚ zaměstnáno 141 tisíc osob. O té doby toto číslo klesá. V roce 2018 to vypadalo, že se počet pracovníků stabilizoval, ale v roce 2020 činil pokles 1,2 procenta, bylo jich tak zhruba 99 tisíc.

Dovoz ropy neklesl

V roce 2018 činil celkový dovoz ropy do EU 512,5 milionu tun. To je téměř stejně jako v roce 2010, kdy celkový dovoz činil 512,8 milionu tun. Hlavní dovoz v roce 2018 pocházel z Ruska (151,6 milionu tun), Iráku (44 milionů tun), Saúdské Arábie (37,8 milionu tun), Norska (36,7 milionu tun) a Kazachstánu (36,5 milionu tun). Ruský dovoz zůstal v posledním desetiletí relativně stabilní.

Graf: Kverulant

Snížení produkce CO2?

A jak to dopadlo s dalším cílem, pro který jsme biopaliva údajně zavedli? Skutečně jsme díky nim snížili emise CO2? Podle již citované zprávy organizace Transport & Environment z roku 2021 rozhodně ne. Podle organizace biopaliva produkují až třikrát více emisí CO2 než diesel vyrobený jen z ropy.

Podle studie vypracované pro Ministerstvo životního prostředí vzniká při výrobě paliva bionafty (MEŘO) z řepky olejky dokonce 5,3× víc CO2 než při výrobě nafty. Srovnání výroby lihu (EtOH) a benzínu vyznívá jen o málo lépe. Produkce lihu ze pšenice vyprodukuje 5,1× více CO2 než výroba benzínu. Extrakt studie je možné si prohlédnout zde. Čtenář by se neměl nechat mýlit. Studie nebyla vypracována, aby stát získal argumenty proti bruselským byrokratům. Naopak. Cílem studie bylo získat argumenty pro zavedení uhlíkové daně na vozidla a udělat radost Bruselu.

Emise CO2 podle druhu paliva, zdroj Centrum dopravního výzkum, graf: Kverulant.org

Spalování bionafty škodí zdraví více než spalování nafty klasické

„Kdo tankuje biopaliva a především bionaftu založenou na příměsi metylesteru řepkového oleje, zabíjí okolí.“ S takovým zjištěním přišli australští vědci, jejichž výzkum publikoval v roce 2014 australský magazín Science Network. Vědci zkoumali především vliv zplodin různých druhů nafty na dýchací systém člověka a hlavně na plíce. K testu použili klasickou čistou syntetickou naftu, dále pak naftu s 20% příměsí řepkového oleje a nakonec čistou bionaftu, tedy stoprocentní metylester řepkového oleje. První překvapivé výsledky vznikly už při samotném spalování tří různých druhů nafty. Simulace spalování měla navodit stav částečného zatížení dieselového motoru. Motor na bionaftu vykazoval mnohem větší emise oxidu uhelnatého, ale také démonizovaného oxidu uhličitého (bionafta tedy způsobuje globální oteplování!). Zvedly se i emise oxidu siřičitého a dusičitého. Nižší byly jen emise oxidu dusnatého. Nejhorších výsledků dosáhla čistá bionafta i při měření produkce pevných částic menších než jeden mikrometr, na druhém místě skončila dvacetiprocentní bionafta. Čistá syntetická nafta produkuje pevných částic nejméně. Mikroskopické pevné částice na sebe vážou především toxické látky, se kterými pak pronikají do dýchacích cest člověka a tudy do krevního oběhu. Jak na to reagovaly plíce člověka, respektive plicní buňky? Čím větší byl podíl bionafty ve spalovaném palivu, tím na tom byly buňky hůře. Odumíraly rychleji nebo začaly produkovat více interleukinů, což znamená, že vlastně reagují jako při počínajícím těžkém plicním zánětu.

Pěstování biopaliv

I včelám biopaliva škodí. Chemickými postřiky a pesticidy bylo v roce 2014 postiženo 800 včelstev, zatímco v roce 2013 šlo pouze o 450 včelstev. Podle veterinární zprávy z oblasti ochrany zvířat jsou na vině nejčastěji postřiky řepkových polí. Navíc výroba biopaliv, kvůli kterým českou krajinu zaplavily lány kukuřice a řepky, způsobila masivní znečištění podzemních vod. Odhalila to zpráva o stavu vodního hospodářství v roce 2016. Spodní vody tehdy byly znečištěny hlavně látkami, které vznikají při reakci hnojiv s okolním prostředím.

Ropy je stále dost

Na frak soustavně dostává i teorie, že ropy je málo a bude brzo vyčerpána. Kdysi často citovaný Římský klub v roce 1972 ve zprávě Meze růstu varoval, že svět stojí před vyčerpáním přírodních zdrojů, především ropy, a to do roku 1992. Nic z toho se nestalo. Naopak, jsou objevována stále nová a nová velká naleziště, ale to nebrání alarmistům, aby nás stále strašili pohádkou o brzkém vyčerpání ropy.

Graf: Kverulant.org

Ropa možná není fosilní palivo

Dokonce i předpoklad, že ropa je fosilní palivo, pocházející ze zbytků dinosaurů, řas, stromů a jiných forem života z doby před 500 miliony let, se ukazuje jako problematický. Naproti tomu jsou úspěšné experimenty, které ukazují, že ropné uhlovodíky stále vznikají za tlakových a teplotních podmínek, které panují v zemské kůře v hloubce kolem 200 kilometrů. Tam se ale ani mrtví dinosauři nijak dostat nemohli.

Snížení cíle z 10 % na 7 % biosložky

Usedavá kritika biopaliv nakonec vedla EU k revizi původních cílů v této oblasti. V květnu 2015 se EU definitivně shodla, že omezí používání biopaliv ze zemědělských plodin v dopravě z původních 10 % na 7 %. EU také donutila Českou republiku zrušit k 1. lednu 2016 nulovou spotřební daň na biopaliva. Zejména bionafta se tak stala dražší než normální nafta a to vedlo k praktickému zastavení jejího prodeje. To se jistě producentům biopaliv v čele s Andrejem Babišem nelíbilo, a tak se od 1. 7. 2017 spotřební daň na některá biopaliva opět snížila. U bionafty dokonce více než dvakrát. Čistá bionafta FAME B100 tak už nově nepodléhá spotřební dani 4,59 Kč na litr, ale pouze 2,19 Kč na litr. U směsné motorové nafty SMN B30 se zdanění snížilo na 8,52 koruny na litr. Od roku 2016 byla daň 9,27 Kč na litr, předtím bylo palivo zdaněno 7,66 Kč/l. Připomeňme, že spotřební daň na klasický benzín a naftu je vyšší. V Česku se naposledy měnila v roce 2010, kdy se zvedla o korunu. Od té doby je 12,84 Kč na litr benzínu a 10,95 Kč na litr nafty.

fotokoláž ATEO

Anketa

Souhlasíte s povinným přimíchávání biopaliv do benzínu a nafty?

1 267 (19 %)

1 007 (15 %)

1 232 (18 %)

3 318 (49 %)

Nahrávání ... Nahrávání ...

Druhé a třetí generace biopaliv jsou chimérou

Ústup Evropy od biopaliv první generace je dobrá zpráva, ale je třeba dávat pozor na zavedení kvót pro biopaliva takzvané druhé a třetí generace. Technologie produkce biopaliv druhé a zejména třetí generace jsou i po letech masivně dotovaných výzkumů stále v plenkách, ale jisté je, že to budou technologie drahé. A pokud bude surovinou k jejich výrobě cíleně produkovaná biomasa, tedy nějaký druh rostlin nacházejících se na planetě Zemi, nejsou a nebudou cestou, kterou by se mělo lidstvo vydat. Je totiž zcela jisté, že jakékoli využití biomasy k výrobě náplní do nádrží aut bude generovat přinejmenším stejné problémy, jako generují biopaliva první generace. Jediný rozdíl bude v tom, že místo pěstování řepky, cukrovky nebo jiných plodin primárně určených pro výživu obyvatel bude lidstvo zbavovat povrch planety jiného rostlinného porostu, a je zcela jedno, půjde-li o lesní porosty, kokosové palmy, nebo mořské či jiné řasy. Problém se prostě jenom přesune do jiných komodit a možná bude ještě horší než „jen“ lány řepky produkované k technickým účelům. Minimálně o dřevní hmotě lze na rozdíl od řepky či obilí říci, že tvoří pověstné „plíce planety“, a co se týká řas, to je pro změnu nezbytný počátek přírodního potravního řetězce.

Kouzlo s výpočtem

Ale nyní zpět ke klasickým biopalivům. Všichni jen trochu poučení dobře vědí, že výroba biopaliv produkuje 5× víc CO2 oproti klasickým palivům. Jak je možné, že s tím nikdo nic nedělá, když je produkce CO2 podle alarmistů tak fatálně škodlivá pro naši planetu? Snadno. Stačí zavřít obě oči a použít trik. Řekne se, že spalování biopaliv v motorech aut neprodukuje žádný CO2, protože rostliny jej pohlcovaly v průběhu svého růstu. Pak se jen fosilním palivům přičte k tíži CO2, který vzniká při jízdě, a je to. Pak už to vyjde a biopaliva vyhrají. Co na tom, že zdravý rozum říká, že je to nesmysl, a leckdo, včetně Kverulanta, to považuje za podvod? Veřejnost a voliči do takového detailu přeci nikdy nepůjdou. A rozsáhlý byznys, který nás nutí kupovat dražší a horší biopaliva, se ještě může tvářit, že zachraňuje klima.

Nezapočítat do celkové bilance CO2 by snad dávalo smysl, kdyby před pěstováním biopaliv na polích v naší zemi vůbec nic nerostlo. Kdyby to byly holé kusy země, kde nic nepohlcuje CO2. Kdyby pěstování biopaliv bylo spojeno s masivním přírůstkem zemědělské půdy. Že tomu tak nebylo a není, je naprosto zjevné. Absurdita celého „upraveného“ výpočtu produkce CO2 je ještě zřejmější, když uvážíme, že z jeho logiky vyplývá, že nejlepší by bylo nechat pole zarůst plevelem, který jistě radostně pohlcoval CO2. Z plevele bychom nevyráběli biopaliva a neprodukovali tak CO2. Uhlíková bilance by pak byla přímo ukázková. Dokonce záporná.

Je ještě jedna teoretická možnost, jak obhájit to, že do uhlíkové bilance biopaliv není započítáno CO2, které vznikne jeho spálením, a totiž, kdyby spalování biopaliv produkovalo řádově méně CO2 než pálení klasického paliva. Tak tomu ale opravdu není. Dokonce lze tvrdit, že spalování biopaliv v motoru není žádná ekologická hitparáda. Ve srovnání s klasickými kapalnými palivy mají biopaliva nižší výhřevnost a to znamená vyšší spotřebu. U dieselů o 8 %. Přidání etanolu do benzínu (BA) má u neupraveného motoru negativní vliv na emise oxidu uhelnatého (CO), oxidů dusíku (NOx) a na emise oxidu uhličitého (CO2). Emise nespálených uhlovodíků (HC) jsou závislé na poměru biosložky. Měření provedlo Centrum dopravního výzkumu na vozidle Škoda Fabia v městském provozu. Celá studie je k dispozici zde.

Spalování biomasy

Kverulant není sám, kdo poukazuje na nesprávnost výpočtu úspory skleníkových plynů při výrobě biopaliv. V listopadu 2011 bylo zveřejněno stanovisko Vědeckého výboru Evropské agentury pro životní prostředí (EEA – European Environmental Agency) k výpočtům účinnosti bioenergie ve vztahu ke skleníkovým plynům. Výbor zásadně zpochybnil a zkritizoval výchozí předpoklad, že spalování biomasy je „uhlíkově neutrální“, protože se při něm uvolňuje do atmosféry pouze takový uhlík, který z ní byl dříve zachycen fotosyntetickými procesy při růstu rostlin. Výbor poukazuje na skutečnost, že využitím půdy pro pěstování energetických plodin nemůže být taková půda využita k pěstování plodin pro jiné účely, při nichž by mohl být uhlík z atmosféry zachycován. Pokud se kvůli pěstování energetických plodin nahradí lesní porost jinou kulturou nebo se zpomalí zalesňování, může to vést až ke zvýšení koncentrace CO2, protože ten by jinak mohl být zachycen v důsledku přírůstku lesní hmoty. Pokud se energetické plodiny pěstují místo potravinářských, může to vést buď k nedostatku potravin, nebo ke zvýšenému uvolňování CO2, pokud se kvůli pěstování potravinářských plodin změní využití půdy. Aby mohlo využití energie z biomasy přispět ke snížení koncentrace CO2, muselo by podle Výboru buď dojít k celkovému zvýšení růstu rostlin, aby byl dostatek plodin pro energetické účely při pokrytí ostatních potřeb lidstva, nebo by musela být energie získávána výhradně z odpadů, které by jinak při svém rozkladu tak jako tak uvolnily CO2 do atmosféry.

O kolik zdražují biopaliva benzín a naftu?

Od 1. září 2007 bylo v ČR zavedeno povinné přimíchávání biosložky do nafty a benzínu. To klasické pohonné hmoty zdražuje a znehodnocuje. Koncept povinných biopaliv má také řadu dalších negativních vedlejších dopadů. Nejprve musela veškerá motorová nafta obsahovat minimálně 2 % biosložky. V roce 2009 Andrej Babiš prolobboval zákon, kterým se podíl biosložky povinně zvýšil na 4,5 % u nafty a 3,5 % u benzínu. Přestože lze mít za prokázané, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají, trvá tato povinnost dál. Od 1. 6. 2010 je podíl zákonem stanoven na 4,1 % pro benzín a 6,0 % pro naftu. Benzín i nafta jsou kvůli nim jen dražší.

Kverulant spočítal, že v roce 2019 biosložky zdražovaly benzín v průměru o 20 haléřů na litr a naftu o 48 haléřů. Ovšem v listopadu 2019 to bylo dokonce 30 haléřů na litr benzínu a 63 haléřů na litr nafty. Majitelé benzínových vozů připláceli v roce 2019 při nájezdu 18 000 a průměrné spotřebě 8,5 l/100 Km 310 korun. Majitelé naftových vozů připláceli při stejném nájezdu 645 korun. Podobné to bylo v roce 2018. Majitelé benzínových vozů připláceli 39 haléřů na litru a erár jim vytáhl za rok z kapsy 645 korun. Majitelé naftových vozů připláceli 35 haléřů na litru a zaplatili navíc 477 korun. Velmi podobné to bylo i v předchozích letech.

Fotokoláž: Kvewrulant.org

Celkem motoristé v roce 2019 vydali při tankování navíc částku 3,3 miliardy korun. V roce 2018 2,9 miliardy korun, v roce 2015 2,7 miliardy korun. V letech 2013 a 2014 to bylo přibližně 2,5 miliardy, v roce 2012 jen o něco méně, a to 2,4 miliardy korun. V roce 2011 činil tento výdaj 2,8 miliardy korun. Od roku 2011 do roku 2019 tak stát donutil motoristy sáhnout do kapes pro téměř 24 miliard korun navíc. 

Kolik se nevybere na daních?

K celkovému účtu za biopaliva je třeba ještě připočítat za každý rok průměrně 1,4 miliardy korun. Tolik totiž stát tratí na tom, že biopaliva jako E30 a E85 byla do konce roku 2015 z velké části osvobozena od spotřební daně. Proto stát v roce 2010 nevybral daně ve výši 153 milionů korun, ale v roce 2014 už to bylo rekordních 2,212 miliardy Kč namísto plánovaných 1,643 miliardy korun. V roce 2015 došlo konečně k malému poklesu daňového nevýběru, stát tehdy podpořil biopaliva částkou jen o něco málo větší než 2 miliardy korun. Stát od roku 2010 do konce roku 2015 podpořil biopaliva snížením daně téměř o 8,5 miliardy korun.  

Graf: Kverulant.org

Patrně nejen Kverulant nepochybuje, že stát si tuto ztrátu vykompenzoval jinými daněmi. Za biopaliva tak platíme všichni, a nikoliv jen motoristé, kteří by si to podle ekologů možná zasloužili. Od roku 2010 do konce roku 2015 nás biopaliva stála celkem 22,569 miliardy korun. To odpovídá ročnímu průměru ve výši 3,761 miliardy korun. V roce 2014 to bylo rekordních 4,796 miliard korun. Rok 2015 přinesl jen malou změnu a za biopaliva jsme byli nuceni utratit 4,691 miliardy korun.  

Chraňme životní prostředí

Životní prostředí je totéž co prostředí k životu. Je třeba se do omrzení ptát, kolika lidem na světě a především v České republice biopaliva prospěla, jak se zlepšil jejich a náš každodenní život a kolika naopak biopaliva uškodila. Vše nasvědčuje tomu, že biopaliva ve světě způsobila velké zdražení potravin, škodí i 6 milionům motoristů v ČR a s jistotou prospívají jen Andreji Babišovi, který je vyrábí. Proto si Babiš důrazným lobbováním v Poslanecké sněmovně zajistil zvýšení povinně přimíchávaného podílu biosložky v pohonných hmotách v roce 2010, krátce před parlamentními volbami. „Ano, lobboval jsem za biopaliva. Volal jsem třeba některým poslancům. Nebojím se říkat své názory nahlas,“ přiznal tehdy veřejně poté, co sněmovna přehlasovala prezidentovo veto. Nejen za tento čin si Andrej Babiš vysloužil místo na Kverulantově blacklistu.

Kverulant opakovaně píše vládě

S kverulantskou houževnatostí je třeba trvat na doložení skutečných důsledků a nákladů zavedení biopaliv a požadovat tomu odpovídající reakci. Je třeba vyhodnotit pětileté povinné přimíchávání biopaliv v ČR, a ukáže-li se jako naprosto nesmyslné, pak je třeba tento koncept opustit. Proto Kverulant již dlouho vyzývá odpovědná ministerstva i celou vládu, aby nechaly vypracovat komplexní studii na téma užitečnosti biopaliv. Kverulant s týmem spolupracovníků již v roce 2012 formuloval otázky, na které by veřejnost měla znát odpovědi. Premiér, ministři průmyslu, životního prostředí a dopravy odpovídají, že žádnou studii nepotřebují, protože biopaliva nařídil Brusel, a tak se nedá nic dělat:

Ještě v roce 2012 kromě ekohujerství, indolence a devótnosti nic nebránilo tomu, aby se vláda ČR ujala iniciativy, která by znamenala nové projednání, případně změnu směrnic. V září se situace změnila. Evropská unie se nechala slyšet, že nejspíše omezí používání biopaliv založených na zemědělských plodinách. V EU se rozběhl proces, na jehož konci bylo v červnu 2014 snížení cíle pro rok 2020 z 10 % na 7 % v oblasti klasických biopaliv. Česká republika v tomto procesu nehrála prakticky žádnou roli. EU konečně přišla na to, že tato paliva jsou méně šetrná k životnímu prostředí, než se předpokládalo, a že jejich podpora má negativní dopad na produkci a cenu potravin.

Krátký film Žlutá nemoc

Kverulant natočil o pěstování řepky film ŽLUTÁ NEMOC. Filmem provází publicista Marek Šálek, který společně s biologem RNDr. Radimem Špačkem uvádí ty nejdůležitější argumenty proti pěstování řepky ve velkém. Film byl natočen v květnu 2013 a má podtitul „V nejžlutější zemi světa se srnkám nedaří“. Možná si říkáte, co mají s problematikou biopaliv společného srnky. Podívejte se na náš krátký film:

Snímek poukazuje zejména na to, že biopaliva vedou k emisím více skleníkových plynů než tradiční pohonné směsi a jsou jen drahým plýtváním. Film také tvrdil, že v důsledku pěstování řepky olejky umíralo v České republice každé jaro tisíce srnek. Řepka pro ně byla první zelenou potravou, ale byla pro ně jedovatá. To se naštěstí změnilo a zemědělci již začali pěstovat takové odrůdy řepky, která srnkám již téměř neškodí. 

Babiš profituje na biopalivech

Velká část této částky skončila ve společnosti Preol z holdingu Agrofert ministra financí Andreje Babiše. Ten hned po spuštění v roce 2010 vydělal 751 milionů korun. Největší tuzemský výrobce biopaliv Preol v roce 2014 vydělal 336 milionů korun a celý zisk v dividendě vyplatil mateřskému Agrofertu. Na splatné dani z příjmu právnických osob tehdy odvedl do státní kasy pouhých 382 tisíc. Tedy téměř tisíckrát méně, než kolik činila zmíněná dividenda. Jak je takový nepoměr možný? Firmě to umožnily velkorysé investiční pobídky, díky nimž mohla uplatnit obří slevu na dani.

V únoru 2017 vstoupil v platnost zákon, podle kterého nemůže být dodavatelem státu žádná firma patřící členovi vlády.  Je naprosto evidentní, že tento zákon byl od samého začátku masívně porušován zejména Babišovým holdingem Agrofert. Tak například Správa státních hmotných rezerv platila v těchto letech ročně Agrofertu za uskladnění sušeného mléka, obilí a mraženého masa 160 milionů korun. Stamilionové příjmy měl Agrofert i od Lesů ČR. Od února 2017, kdy vstoupil v platnost zákon o střetu zájmů, zde realizoval Agrofert zakázky v objemu 2,2 miliardy korun. Největším ignorantem zákona je však dceřiná firma Agrofertu společnost Preol, která do státního Čepra dodává biopaliva. Preol tak od roku 2017 do června 2019 dodal Čepru biopaliva za více než pět miliard korun. Kverulant roky protestoval proti pokračující agrofertizaci České republiky a volal zejména po změně legislativy. I jeho zásluhou tato změna přišla. Zákon o evidenci skutečných majitelů 1. června 2021 potvrdil, že premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů, neboť je stále skutečným majitelem Argofertu. Nyní je Kverulantovým cílem zastavit vyplácení všech dotací pro Babiše a vymáhat zpět i ty, které mu byly vyplaceny v rozporu se zákony. Podrobnosti naleznete v kauze Zastavme agrofertizaci České republiky.

Fotokoláž: Kverulant.org

V říjnu 2013 proběhly v ČR sněmovní volby. Po nich Andrej Babiš obsadil post ministra financí. Že se nejedná o kolosální konflikt zájmů, si patrně nemyslí ani redaktoři Babišových novin. Právě biopaliva jsou oblastí, na které panu Babišovi velmi záleží a kde je konflikt zájmů velmi zřejmý. A tak jeho ministerstvo připravilo pokračování daňového zvýhodnění vysokoprocentních a čistých biopaliv. To původně mělo skončit s koncem června 2015. Vláda v únoru odsouhlasila novelu zákona o spotřebních daních, jež toto zvýhodnění prodlužuje. Andrej Babiš za to čelil velké kritice a v hlavní politické debatě České televize na svoji obhajobu uvedl: „Moje firmy nedostávají žádné dotace za biopaliva. Nechť to každý slyší už konečně. Ani korunu! Výhoda je ve spotřební dani. To znamená, kdo má tu výhodu? České dráhy, přepravci, dopravní podnik ČSAD. Moje firmy s tím nemají nic společného jako výrobce biopaliv…“  Všechno je to pravda. Až na tu poslední větu. V ní se skrývá celá potíž zatím nejjasnějšího střetu zájmů ministra financí a majitele Agrofertu. Zákon z dílny Babišových úředníků a vlády, kde je Babiš vicepremiérem, prodlužuje podporu spotřeby biopaliv. Motivuje dopravce, aby je kupovali. A oni ji nakupují ročně za mnoho miliard. Úleva na spotřební dani dělá biopaliva mnohem dostupnějšími. Když však klesne cena benzínu a nafty pod 30 Kč za litr, jako se to stalo v roce 2015, vytlačují nízké ceny klasických paliv biopaliva. Ani daňová podpora nestačí zastavit pokles zájmu. Na podzim 2015 klesl meziroční prodej ‚biobenzínu‘ E85 o 27 procent. Distributoři navíc řeší, jak splnit přísnější normy na emise. Možností je přimíchávat do benzínu ještě víc bioethanolu. Na to však není vozový park v ČR připraven a může to prodražit benzín. Je naprosto evidentní, že bez zákonem nařízeného povinného odběru biopaliv a bez daňových úlev by spotřebitelé „od Babiše“ nenakupovali. Nenakupovali by zkrátka „od Babiše“. Neplatili by, jakkoli zprostředkovaně, jeho firmám. A to Babiš prodává biopaliva zhruba asi polovině všech jejich spotřebitelů.

Ze zmíněného Babišova vystoupení je zřejmé, že spor o biopaliva se redukoval na spor Babiše a Kalouska. Tento spor však více než seriózní debatu připomínal hádku Čuka s Gekem o to, kdo má horšího tatínka. Proto Kverulant pozval do debaty známého agrárního analytika Petra Havla: 

Problematický boj proti klimatické změně

Evropský parlament na jaře roku 2019 odhlasoval navýšení cíle omezení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 55 %. Předchozí cíl byl nastaven na snížení emisí „o alespoň 40 %“. Europoslanci rovněž podpořili klimatický plán předložený Evropskou komisí pro co nejambicióznější scénáře.

V souladu s Pařížskou dohodou vynakládáme miliardy na to, aby průměrné globální teploty v roce 2050 nevzrostly o 2 °C, ale jen o 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

Kverulant se v minulosti angažoval v otázkách boje proti CO2. Považoval mnohé způsoby vedení tohoto boje za neúčinné, demagogické a drahé. V březnu 2021 ale kauzu Nesmyslný a drahý boj proti CO2 uložil do svého archivu a již se touto problematikou nebude dále zabývat.

Fotokoláž: Kverulant.org

Prvním důvodem je to, že Kverulant chce být už jenom typickým watchdogem, hlídacím psem, který odhaluje výstřelky papalášů, věrolomnost politiků, rozežranost úředníků a účinně proti nim vystupuje.

Druhým důvodem je skutečnost, že počátkem roku 2021 vznikl think tank Realistická energetika a ekologie, který si klade za cíl zabránit ekonomickým a ekologickým škodám hrozícím z přijímání nerealistických, neuvážlivých, nedomyšlených a nepropočítaných řešení. Zakladatel a ředitel Kverulanta Ing. Vojtěch Razima se stal jedním z prvních členů tohoto think tanku.

A konečně třetím důvodem je to, že Kverulant nechce překážet v zavádění nových, čistých a skutečně úsporných technologií.

Veřejnost biopaliva nechce

Z reprezentativního průzkumu, který pro Kverulanta zpracovala mezinárodní výzkumná agentura GFK a který se uskutečnil na konci listopadu 2016, vyplývá, že vyšší ceny paliv s biosložkou veřejnosti vadí (téměř 60 % lidí). Více vadí mužům (67 %) a aktivním řidičům (74 %). Stávající podíl povinně přimíchávané biosložky lidé zvyšovat nechtějí.  Většina veřejnosti (57 %) se domnívala, že by měl být zachován na současné úrovni. Třetina respondentů byla toho názoru, že podíl biopaliv by se měl spíše nebo rozhodně snížit.  Více než čtvrtina veřejnosti si nemyslela, že přidávání biosložek do paliv skutečně snižuje emise CO2.

V červnu roku 2017 se biopalivům věnovala i vědecká redakce stanice Českého rozhlasu Plus. Reportáž byla uvedena s podtitulem „Biopaliva měla být zachráncem klimatu i zemědělství. Jediné, co ale prokazatelně dokázala, je zdražit pohonné hmoty“. Kverulant jako letitý kritik konceptu povinného přimíchávání biopaliv dostal v pořadu prostor. 

Babišův lobbing vs. konec biopaliv

Na první pohled to tak možná nevypadá, ale to, že byl i Českou republikou v tichosti opuštěn cíl 10 % pro rok 2020, je velký úspěch. Kverulant je hrdý na to, že i on přispěl svým hlasem k tomuto obratu, ačkoli ještě zdaleka není vyhráno.

Na jaře 2019 čtyři desítky poslanců navrhly zrušit povinné přimíchávání biopaliv do benzínu a nafty zcela. S návrhem přišli ve Sněmovně Piráti a přidali se k nim poslanci ODS, TOP 09, SPD a STAN. Zopakovali Kverulantovy argumenty, že přimíchávání biopaliv první generace přináší negativní důsledky a podle řady důkazů se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů. Premiér a hlavní výrobce biopaliv Andrej Babiš návrh odmítl a označil ho za nesmysl. Kupodivu Ministerstvo dopravy, byť i to má v rukou Babiš, se zrušením přimíchávání naopak souhlasí. Ministerstvo připomnělo, že povinné přimíchávání představuje jen jeden z možných způsobů, jak dosáhnout desetiprocentního cíle používání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě k roku 2020. Čtyřicet poslanců ve dvousetčlenné sněmovně je však stále málo na to, aby bylo povinné přimíchávání již nyní zrušeno. Navíc Babišova politická divize Agrofertu, hnutí ANO, přešla do ofenzivy.

Poslanec ANO Pavel Pustějovský chtěl navýšit povinně přimíchávaný podíl biosložky v benzinu z 4,1 procenta objemových na 8,8 procenta již v roce 2020. Pustějovský vložil návrh do zákona o nouzových zásobách ropy přílepek. Jako obvykle v těchto případech byl i tento útok na naši peněženku odůvodněn tvrzením, že to tak po nás chce Evropská unie. Kverulant opět protestoval, a i proto byl návrh počátkem prosince 2020 zamítnut.

Ale Babišův lobbing je úporný, a tak poslanec Pustějovský načetl svůj návrh na zvýšení podílu biosložek v létě 2021 znovu. Tentokrát do nenápadně znějícího zákona o podporovaných zdrojích. V něm se hlavně určuje výše podpory pro obnovitelné zdroje energie, jako jsou solární elektrárny nebo podpora fotovoltaiky. Pokud by návrh prošel, minimální podíl biosložky by se zvýšil více jak dvojnásobně z dnešních 4,1 procenta na 8,8 procenta. Kverulant opět protestoval a napsal všem poslancům a senátorům.

Počátkem prosince 2020 byl znovu zamítnut i poslanecký návrh na úplné zastavení přimíchávání. Jednou ovšem projde a hlavní producent biopaliv Andrej Babiš nakonec prohraje. Kverulant bude dál usilovat, aby to bylo co nejdřív. 

Prosba o podporu

Tato kauza dobře dokládá, že koncept povinných biopaliv životnímu prostředí spíše škodí, než pomáhá. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta zastavit toto škodlivé plýtvání. A to se mu daří. Česká republika v tichosti opustila původní cíl 10 % pro rok 2020 a to je velký úspěch. Nyní musí dodavatelé pohonných hmot přimíchávat povinně jen 6 % do nafty a 4,1 % do benzínu. Kverulant je hrdý, že i on přispěl svým hlasem k tomuto obratu, ačkoli ještě zdaleka není vyhráno. Podpořte Kverulanta v jeho boji proti Babišově řepkové lobby pravidelným symbolickým darem 100 Kč.

za Kverulantův tým Vojtěch Razima