Bezpečnostní informační služba ve výroční zprávě za rok 2025 popsala klientelismus, zkreslené výsledky předkládané dozorčím radám a zástupce státu, kteří ve svých firmách vládnou jako „zcela autonomní vládci“ bez skutečné kontroly. Zpráva popsala přesně to, na co Kverulant.org dlouhodobě upozorňuje u konkrétních státních podniků. Abychom mohli podobné kauzy dál odhalovat, potřebujeme podporu dárců, kterým vadí, jak stát nakládá s veřejným majetkem.

Kapitola Energetická bezpečnost a ochrana veřejných financí ve výroční zprávě BIS mluví jasně. Zástupci státem ovládaných firem podle tajné služby často vystupují jako „zcela autonomní vládci“, dozorčí orgány jsou informovány nedostatečně a zkresleně a někdy dochází k umělému vylepšování hospodářských výsledků, které neodpovídá realitě předkládané kontrolorům. To není hodnocení opozičního politika ani neziskovky, ale zpravodajské služby státu.

BIS k tomu přidává klientelismus zakořeněný ve vztazích mezi státními institucemi a jejich partnery, kde prospěch neplyne jen z peněz, ale z budování vlivových sítí, které pomáhají lidem udržet si funkce i zajistit budoucí zaměstnání. Tito zástupci státu podle zprávy zůstávají na postech několik funkčních období a systém dále upevňují, zatímco dozor nad nimi fakticky mizí. Tento mechanismus Kverulant dokumentuje roky u konkrétních jmen a firem.

Kverulant to říká dlouho

Ministerstva financí, průmyslu a zemědělství vlastní Strategii vlastnické politiky státu z roku 2020 neplní. 7 z 21 opatření ignorovala úplně, další jen formálně bez měřitelných výsledků. Ministerstva si navíc svévolně upravují kritéria, aby mezi „strategické“ firmy zařadila i podniky, které stát ke svým funkcím nepotřebuje, a naopak drží zbytné podíly jen pro dividendy.

Podle NKÚ ministerstva sama sobě odebrala klíčové pravomoci, třeba volbu členů představenstev nebo schvalování jejich odměn, a přesunula je na dozorčí rady, které nepodléhají nominačnímu zákonu ani kontrole vládního výboru. Stát tak nese odpovědnost a rizika, ale reálná moc leží jinde. Přesně to popisuje i BIS, když píše o dozorčích orgánech, po kterých si zástupci firem fakticky vynucují poslušnost, místo aby ony kontrolovaly je.

Odměny podle nálady, ne podle pravidel

Na konkrétním případu to ukazuje Explosia, kde zástupci státu v dozorčí radě pobírají v průměru 360 až 410 tisíc korun ročně. Ve srovnatelných obranných podnicích, jako je Vojenský technický ústav nebo LOM PRAHA, se stejné odměny pohybují jen v nízkých desítkách tisíc korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má akcionářská práva v Explosii na starosti, na dotazy Kverulanta k tomuto rozdílu dlouho nereagovalo.

Podobný vzorec se opakuje u takzvaných konkurenčních doložek na Ministerstvu obrany, které mají bránit syndromu otáčivých dveří. Z patnácti úředníků s doložkou dostali kompenzaci v řádu milionů jen tři, a to bez jasně specifikovaného oboru, kterého se má konflikt zájmů týkat. Jazykové a odborné požadavky se přitom měnily podle toho, kdo právě funkci zastával, takže systém spíš připomíná odměnu pro vyvolené.

Dozorčí rady bez dozoru

Stejný obraz slabé kontroly potvrzuje i Ředitelství silnic a dálnic, kde nepolitičtí členové dozorčí rady berou přes 400 tisíc korun ročně, zatímco část politiků se sama omlouvá téměř z poloviny jednání. Poslanec Jan Jakob chyběl v roce 2025 na polovině zasedání, přesto zůstával formálně odpovědný za dohled nad podnikem, který hospodaří s desítkami miliard korun ročně z veřejných peněz.

Když k tomu přidáme zjištění, že státní podnik VOP CZ nastřádal za deset let ztrátu blížící se půl miliardě korun, zatímco soukromé zbrojovky na válce na Ukrajině bohatnou a míří na burzu, vzniká přesně ten obraz, který BIS shrnuje jako klientelismus s dopadem na veřejné finance. Vedení ani dozorčí orgány se svých pozic navzdory ztrátám nevzdávaly a firma dál sponzorovala Dny NATO v Mošnově.

Proč na tom stále záleží

Jen na dividendách ze státních podílů šlo mezi lety 2020 a 2024 o zhruba 145 miliard korun, tvrdí NKÚ. Bez fungujícího dohledu ale nikdo nezaručí, že se stejné částky nevytrácejí jinde – v nadhodnocených zakázkách, netransparentních odměnách nebo zkreslených hospodářských výsledcích, které dozorčí rady ani ministerstva včas neodhalí. BIS i NKÚ nezávisle na sobě popisují tutéž díru v systému, jen jinými slovy.

Dokud ministerstva nezavedou jasná pravidla pro obsazování orgánů státních firem, jejich odměňování a informační povinnosti, budou se podobné kauzy opakovat bez ohledu na to, kdo sedí ve vládě. Kverulant.org bude tyto případy dál dohledávat jméno po jménu a firmu po firmě, protože jinak se veřejnost o reálném stavu svého majetku nedozví nic než formální prohlášení ministerstev o splněných úkolech.

Prosba o podporu

Podobné analýzy vznikají jen díky lidem, kterým vadí, že stát netransparentně nakládá s majetkem všech občanů. Pokud považujete systematickou kontrolu státních firem za důležitou, zvažte prosím pravidelný nebo jednorázový dar Kverulantovi a pomozte nám dál sledovat, kdo a jak skutečně rozhoduje o veřejných penězích, které patří nám všem, i o firmách, které jsou z nich placené.

Vojtěch Razima