Ministerstvo průmyslu a obchodu se pokouší zachránit pověst biopaliv tím nejjednodušším způsobem – přejmenováním. Pohonné hmoty s biosložkou nemají mezi českými řidiči dobrou pověst a řada z nich se jim raději vyhýbá. Podle vrchního ředitele sekce energetiky MPO Reného Neděly může změna označení na čerpacích stanicích odstranit psychologickou bariéru. Inspiraci hledá ministerstvo v jižní Evropě, kde stejný produkt přejmenovali na “zero diesel”. Skutečný problém ale není v názvu, nýbrž v tom, že česká veřejnost biopalivům prostě nevěří.

Světový den biodiverzity

Dnes je mezinárodní den biologické rozmanitosti. Podle Kverulanta by měl v České republice především připomínat, že přimíchávání biopaliv nebylo ani přes hlasité proklamace Fialovy vlády zastaveno. Naopak od ledna 2024 se podíl biosložky v benzinu zvýšil z 5 % na 10 %. Podle dat Českého statistického úřadu se posledních deset let řepka pěstovala přibližně na 381 tisících hektarech. V roce 2023 to bylo 380 tisíc hektarů, což bylo 14,2 % osevní plochy. V roce 2025 byla řepka zaseta na 933 tisíci hektarech z 2 416 tisíců hektarů celkové osevní plochy.

Přimíchávání biopaliv do nafty a benzinu roky klasické pohonné hmoty spíše zdražuje a znehodnocuje. Navíc je zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta zastavit toto škodlivé plýtvání.

Špatná pověst

Biopaliva mají v Česku dlouhodobě špatnou pověst – řada řidičů se jim vyhýbá, protože se obává poškození motoru, a to navzdory ujištěním některých odborníků, že tyto obavy nejsou podložené. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu je proto jedním z navrhovaných řešení prostá změna názvu paliv s biosložkou na stojanech, což má odstranit psychologickou bariéru, podobně jako to již udělaly některé státy na jihu Evropy. Resort tak sází na to, že přejmenování biopaliv zlepší jejich image a usnadní jejich širší rozšíření, aniž by se samotný produkt technicky změnil. Na konferenci Právo a energetika to uvedl René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu.

Česko si biopalivy neumí vystačit samo

Povinné přimíchávání biopaliv mělo snížit dovoz ropy a posílit energetickou soběstačnost Česka, ale podle dat MPO za rok 2025 naopak vytvořilo novou dovozní závislost na biosložkách FAME, HVO a bioethanolu, protože domácí výroba (cca 350 tisíc tun) výrazně zaostává za spotřebou (kolem 430 tisíc tun), takže desítky tisíc tun je nutné každoročně dovážet hlavně z Nizozemska a Německa. Biopaliva první generace zároveň soutěží s potravinářskou produkcí o půdu, zvyšují cenu paliv i tlak na krajinu, a přitom neplní slibované cíle včetně snižování dovozu ropy, což podle Kverulanta potvrzuje, že jde o drahý a neúčinný „biopalivový experiment“ výhodný jen pro úzký okruh firem.

Biopaliv přibylo

Fialova vláda počátkem března 2022 avizovala zastavení přimíchávání, ale ve skutečnosti byla zrušena jen jedna část povinnosti, kterou distributoři pohonných hmot mají. Hned za škrtnutým paragrafem totiž v zákoně na ochranu ovzduší následuje další, který jim ukládá povinnost snižovat emise skleníkových plynů o šest procent oproti roku 2010, a to bez biopaliv nejde. V lednu 2024 se situace ještě zhoršila. Většina čerpacích stanic začala na místo benzinu E5 obsahující jen 5 % biosložky prodávat benzin E10, který obsahuje biosložky dvakrát tolik. E10 poškozuje většinu automobilů vyrobených před rokem 2005. I proto Kverulant svůj boj proti biopalivům nevzdává. 

Ekologická past

O tom, jaké má pěstování této rostliny dopady na životní prostředí a jak by se jim dalo předejít, hovořil v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jakub Hruška, vedoucí týmu Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky: „Ve střední Evropě, zejména v bývalém východním bloku, je zvykem pěstovat řepku na velkých výměrách – a to znamená značný problém pro biodiverzitu. Stává se ekologickou pastí. Je to plodina, která se velmi chemizuje a hrozně se ošetřuje pesticidy, což je problém. Se stříkáním řepky často souvisí například úhyny včelstev. A čím větší je pole, tím větší vzniká ekologická past. Kdyby se pěstovala na menších rozlohách a byla v krajině lépe rozčleněná – a hlavně, kdyby celá česká krajina byla lépe rozčleněná a nebyla tak strašně pustá a jednotvárná – pak by samozřejmě i efekt řepky nebyl tak zlý, jako je dnes.“

Profesor Jakub Hruška pokračuje: „Já bych prostě zrušil biopaliva první generace, tím by se to relativně snadno vyřešilo. A struktura krajiny se musí řešit tak jako tak, to není jenom otázka řepky, ale celé zemědělské krajiny a její struktury, která je hrozná, špatná a doplatíme na to. Od veliké eroze po podzemní vody plné pesticidů a hnojiv až po to, že vymře velké množství hmyzu.“

Pac-Man

V sobotu 22. května 2021, v mezinárodní den biodiverzity a v den výročí spuštění hry Pac-Man, skupina Ztohoven vytvořila Pac-Mana v řepkovém poli, na kterém hospodařil koncern Agrofert. Stalo se tak na protest proti Babišově řepce: „Pac-Man v krajině vyžírá jednotlivé složky ekosystému a zanechává za sebou monokulturní toxickou poušť,” uvedla skupina v prohlášení. „Pac-Man ve společenském životě likviduje kulturu, individuální svobody, diverzitu podnikatelského prostředí a schopnost bez zásahu centrálního plánovače řešit krizové situace,” napsala skupina na webu. Pravděpodobně se jednalo o největší obrazec v poli, rozkládající se na 18 hektarech řepkového porostu. Pole se nachází v obci Rovné pod horou Říp.

Nejen Kverulantova kritika biopaliv má určité pozitivní, byť malé dopady. Podle strategie Ministerstva zemědělství do roku 2030 by se výměra řepky měla mírně snížit, což se také v posledních letech stalo.

Prosba o podporu

Prosíme, podpořte naše dlouhé tažení proti biopalivům jakkoliv malým, zato však pravidelným darem.

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima