
Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) pokutu 150 tisíc korun za dělení zakázky na právní služby. Kverulant zjistil, že za toto pochybení nebyl nikdo potrestán. Přitom právě MMR je garantem a metodikem pro dodržování a výklad zákona o zadávání veřejných zakázek. Kverulant protestuje a žádá nápravu.

Ještě za ministra Ivana Bartoše (Piráti) se MMR dopustilo přestupku podle zákona o zadávání veřejných zakázek, když od počátku roku 2022 do poloviny roku 2023 pořídilo od různých dodavatelů na tři desítky plnění spočívajících v poskytování právních služeb, které byl zadavatel povinen zadat v režimu zákona. Celková hodnota těchto objednávek a smluv přesáhla 6 milionů korun. Zadavatel přitom měl u zakázek pravidelné povahy povinnost sčítat skutečnou uhrazenou cenu za předcházejících 12 měsíců. Jestliže celková hodnota těchto zakázek přesáhla 2 miliony korun, měl je zadavatel soutěžit a zadat v některém ze zadávacích řízení stanovených zákonem.
ÚOHS za to MMR uložil pokutu ve výši 150 000 korun. Rozhodnutí ze dne 27. 11. 2024 je již pravomocné. Ministerstvo proti němu sice podalo rozklad, avšak k jeho podání a doručení došlo až po uplynutí zákonné patnáctidenní lhůty. Předseda Úřadu proto rozklad zamítl jako opožděný a rozhodnutí tak nabylo právní moci již k 13. 12. 2024.
Nikdo za nic nemůže
Kverulant se v únoru 2025 dotázal MMR, zda bude po někom z úředníků, či snad dokonce politiků, vymáhána alespoň část stopadesátitisícové pokuty a zda byl za jednání, které antimonopolní úřad označil za nezákonné, vůbec někdo potrestán. Nebyl.
Ministerstvo odpovědělo, že náhrady za takto zaplacené pokuty vymáhat nebude a odkázalo se na již překonaný rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 31 Cdo 2764/2016 ze dne 12. 4. 2017, podle něhož se v případě uložení finanční sankce státu nejedná o vznik škody. Došlo tím totiž pouze k transferu finančních prostředků uvnitř státu, přičemž jeho majetek se zaplacením pokuty nezmenšil. Laicky řečeno, stát si pouze přendal peníze z jedné kapsy do druhé.
Ignorování zákona
Ministerstvo zcela ignorovalo novelu zákona o majetku státu, konkrétně zákon č. 118/2020 Sb., kterým se změnil zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem, který nabyl účinnosti dne 1. 4. 2020, se zavedla do právního řádu tzv. dělená právní subjektivita. Nová právní úprava zajišťuje, že se na organizační složku státu pro tyto účely hledí jako na samostatnou právnickou osobu, jejíž majetek tvoří samostatný celek nepropojený se zbytkem státního rozpočtu. V důsledku toho je tedy jednodušší i vymáhání náhrady škody po zaměstnancích, kteří porušili své povinnosti. Laicky řečeno lze postihnout i toho, kdo státu přendal peníze z jedné kapsy do druhé.
A k potrestání za porušení zákona o zadávaní veřejných zakázek také nedošlo, pokuta prý byla moc přísná. V odpovědi MMR z 12. 2. 2025 píše Mgr. Romana Voříšková z legislativně právního odboru: „Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) aplikoval v předmětném rozhodnutí na sčítání veřejných zakázek na právní služby velmi striktní výklad, s nímž Ministerstvo pro místní rozvoj jako gestor zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) nesouhlasí. MMR postupovalo při realizaci veřejných zadávání tak, jak odpovídá podle jeho názoru ZZVZ. Bohužel ÚOHS argumenty MMR uvedené v odporu proti příkazu, respektive ve vyjádření k podkladům rozhodnutí neakceptoval. Kromě toho ÚOHS používá velice široký výklad pojmu „právní služby“, za které považuje i služby poskytované subjekty, které nejsou advokáty.“
Tento případ je skandální i pro to, že vedení ústředního státního orgánu nejenže nezná zákon, ale dokonce jeho porušení bagatelizuje, místo aby toto porušení potrestali. Navíc po politicích ani po zaměstnancích státu v drtivé většině případů nikdo nevymáhá náhradu škody, kterou svým nesprávným či nezákonným postupem způsobili. Obzvlášť křiklavý příklad tohoto tvrzení je nevymáhání půlmiliardové pokuty, kterou dostalo Ministerstvo obrany. Stát nevymáhá ani náhrady škod způsobených nesprávným úředním postupem. Ministerstvo spravedlnosti jen od roku 2016 do roku 2021 na odškodněních za nezákonný postup státu vyplatilo 1,6 miliardy korun. Zpět od úředníků a politiků stát vymohl jen jednotky milionů. Kverulant.org protestuje proti beztrestnosti politiků a úředníků a už roky volá po nápravě.
Zvýšení limitů pro povinnost pořádat soutěž
V této souvislosti bolestivě vyniká, že počátkem letošního roku došlo ke zvýšení limitů pro povinnost pořádat výběrové řízení. Rozvolnění pravidel schválili formou přílepku. Nově tedy přibude malých zakázek, které není ze zákona nutné soutěžit a jimiž se nemůže zabývat dohledový úřad.
Přílepek
K návrhu zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory z 13. 6. 2024 byl načten pozměňovací návrh, který zvýšil limity pro tzv. veřejné zakázky malého rozsahu, u nichž je v praxi významně ztížen dohled a vymahatelnost. Přijetí tohoto přílepku bylo dne 5. 9. 2024 doporučeno usnesením hospodářského výboru č. 262. Pod doporučením jsou podepsáni poslanci Marek Novák (ANO), Monika Oborná (ANO) a Ivan Adamec (ODS).
Horní hranice se tak zvedne u dodávek zboží a služeb ze 2 milionů korun na 3 a u stavebních prací ze 6 na 9 milionů. Normu ještě musí projednat Senát a podepsat prezident.
Přitom podle údajů MMR dosahují nákupy veřejného sektoru v ČR ročně astronomické výše 990 miliard korun, což představuje přibližně 15 % hrubého domácího produktu. Tyto veřejné nákupy a investice jsou zásadní hybnou silou pro českou ekonomiku a trh. Z pohledu nemandatorních výdajů vlády ČR i samospráv se jedná o nejvýznamnější nástroj realizace veřejných politik. Podle studie Econlab z.s. veřejné zakázky v ČR vytvářejí ročně přibližně 485 000 pracovních míst u dodavatelů a subdodavatelů. Tato čísla jasně ukazují, jak obrovský vliv mají veřejné zakázky na českou ekonomiku.
Dopady na transparentnost a konkurenci
Zvýšení limitů pro zadávání veřejných zakázek bude mít negativní dopady na transparentnost a konkurenci. Přímé zadávání zakázek bez výběrového řízení nutně povede k menší kontrole a vyššímu riziku korupce. Transparentní výběrové řízení je klíčové pro zajištění férové soutěže mezi dodavateli a pro efektivní využití veřejných prostředků.
Prosba o podporu
Kverulant kontroluje věrolomné a rozežrané politiky již od roku 2009. Prosíme, usvědčujte je s námi spolufinancováním naší práce. Žádný dar pro nás není malý. Obzvlášť je-li pravidelný.
Vojtěch Razima