Nahoru

Jak politici a úředníci neplatí za svoje chyby

Twitter

Po politicích ani po zaměstnancích státu v drtivé většině případů nikdo nevymáhá náhradu škody, kterou svým nesprávným či nezákonným postupem způsobili. Obzvlášť křiklavý příklad tohoto tvrzení je nevymáhání půlmiliardové pokuty, kterou dostalo ministerstvo obrany.  Stát nevymáhá ani náhrady škod způsobených nesprávným úředním postupem. Ministerstvo spravedlnosti jen od roku 2016 do roku 2021 na odškodněních za nezákonný postup státu vyplatilo 1,6 miliardy korun. Zpět od úředníků a politiků stát vymohl jen jednotky milionů.  Kverulant.org protestuje proti beztrestnosti politiků a úředníků a už roky volá po nápravě. Pomozte Kverulantovi zastavit úřednickou beztrestnost a expanzi rozežraného státu a podarujte ho alespoň symbolickým darem.

Rekordní půlmiliardová pokuta

Úřad pro hospodářskou soutěž (ÚOHS) začátkem dubna 2021 pravomocně potvrdil historicky nejvyšší pokutu pro armádu, a to ve výši 550 milionů korun, za chyby v tendru na nákup 12 armádních vrtulníků za 17,6 miliardy korun. Při hledání dodavatele ministerstvo kromě americké vlády oslovilo také vládu italskou. Italská nabídka na stroje Agusta AW 139M byla levnější, ale prý neodpovídala armádním požadavkům. Stroje prý nesplňovaly podmínku na odzkoušení v operacích. Resort obrany podle ÚOHS chyboval v tom, že v rozporu se zákonem uzavřel smlouvu na nákup víceúčelových vrtulníků od americké firmy Bell dříve, než rozhodl o námitkách italské společnosti Leonardo. Ministerstvo ale trvalo na tom, že postupovalo správně, o zakázce podle něj jednaly přímo vlády obou zemí a firma, která nebyla oslovena, prý do zakázky nemůže zasahovat. Pokutu obrana uhradila už v roce 2021, ale zároveň podala správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Ten však rekordní pokutu 15. února 2023 definitivně potvrdil.

Nikdo za nic nemůže

Kverulant se v květnu 2023 dotázal, zda bude po někom z úředníků, či snad dokonce politiků vymáhána alespoň část více než půlmiliardové pokuty a zda byl za jednání, které antimonopolní úřad označil za nezákonné, vůbec někdo potrestán. Nebyl.

Jana Černochová, politička, ministryně obrany, Miroslav Šajban, velitel, 22. základna vrtulníkového letectva, ČTK / Pavlíček Luboš

Ministerstvo obrany (MO) odpovědělo, že náhrady za takto zaplacené pokuty vymáhat nebude a odkazuje se na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 31 Cdo 2764/2016 ze dne 12. dubna 2017, podle něhož se v případě uložení finanční sankce státu nejedná o vznik škody. Došlo tím totiž pouze k transferu finančních prostředků uvnitř státu, přičemž jeho majetek se zaplacením pokuty nezmenšil. Laicky řečeno, stát si pouze přendal peníze z jedné kapsy do druhé.

Ministerstvo zcela ignorovalo novelu zákona o majetku státu, konkrétně zákon č. 118/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem, který nabyl účinnosti dne 1. 4. 2020, se zavedla do právního řádu tzv. dělená právní subjektivita. Nová právní úprava zajišťuje, že se na organizační složku státu pro tyto účely hledí jako na samostatnou právnickou osobu, jejíž majetek tvoří samostatný celek nepropojený se zbytkem státního rozpočtu. V důsledku toho je tedy jednodušší i vymáhání náhrady škody po zaměstnancích, kteří porušili své povinnosti. Laicky řečeno lze postihnout i toho kdo státu přendal peníze z jedné kapsy do druhé.

A k potrestání za porušení zákona o zadávaní veřejných zakázek také nedojde. V odpovědi ze 17. dubna 2023 píše kancelář ministryně obrany: „Ministerstvo obrany zhodnotilo, že v daném případě se přestupek, za který mu byla udělena pokuta 550 milionů korun, týká procesního pochybení při uzavření smlouvy na danou veřejnou zakázku, jež není v příčinné souvislosti s plněním pracovních povinností zaměstnanců v MO.“

Škody, pokuty a náhrady

Podle údajů Ministerstva spravedlnosti bylo v roce 2021 „živých“ 417 případů regresních náhrad. Tedy finančních postihů úředníka, který způsobil škodu. Vymáhalo se většinou po osobách exekutorů, a to v celkové částce 150,6 milionu Kč. Z těchto věcí v běhu bylo od roku 2014 do půlky roku 2021 vymoženo jen 3,4 milionu Kč. Úspěšným vymožením bylo od roku 2014 ukončeno jen 110 případů regresu a získána tak částka 5,3 milionu Kč.

To je v příkrém nepoměru k faktu, že v obdobím let 2016 až 2021 vypořádalo ministerstvo spravedlnosti celkem 20 424 žádostí o odškodnění. Na jejich základě pak vyplatilo dohromady 1,6 miliardy korun. Kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu prověřili vzorek 457 případů, ve kterých stát poškozeným vyplatil asi 455 milionů Kč. Skoro u poloviny žádostí bylo rozhodnuto po zákonné lhůtě a zpoždění se pohybovalo od několika dnů až po 1145 dnů. Kvůli zpožděním muselo ministerstvo vyplatit navíc přes 700 tisíc korun na úroky z prodlení nebo náklady soudních řízení.

V létě roku 2019 zaslal Kverulant žádost o poskytnutí informací o placení náhrad škod a pokut 115 institucím veřejné správy. Celkem 107 institucí mu odpovědělo, kolik zaplatily na škodách a pokutách v letech 2014 až 2018 a kolik za tuto dobu vymohly od svých zaměstnanců, kteří tyto škody způsobili. Škodu nebo pokuty muselo ve sledovaném období zaplatit 84 institucí. Kverulant zjistil, že na náhradách škod a na pokutách zaplatily tyto úřady 944 milionů korun a od svých zaměstnanců zpět vymohly jen 10,5 milionu korun. To je pouhých 1,12 %. Aby byl obrázek o zaplacených škodách kompletní, je třeba k částce 944 milionů korun přičíst ještě jednu miliardu a dvacet dva milionů, kterými Ministerstvo spravedlnosti odškodnilo poškozené za činnost jiných orgánů. Částka, kterou ministerstvo vymohlo od osob odpovědných za vzniklé škody, činila ve sledovaných letech jen necelých 3,5 milionu korun. Dohromady tak orgány veřejné správy vymohly od svých zaměstnanců jen 14 milionů korun, což je pouhých 0,71 % z částky 1 966 544 397 Kč.

Ministerstvo zemědělství

Nyní k jednotlivým úřadům. Jednoznačným vítězem v antisoutěži o placení škod a pokut a jejich nevymáhání je nepochybně Ministerstvo zemědělství (MZe). To za pět let vyplatilo na náhradách škod 24 milionů korun a na pokutách 228 milionů korun. Dohromady tedy téměř čtvrt miliardy korun. Od svých zaměstnanců za jejich pochybení vyinkasovalo pouhých 381 korun. Náhrady škod, které MZe vyplatilo, jsou většinou odškodnění za nepřiměřené délky restitučního řízení podle zákona a Ministerstvo je prý nevymáhá proto, že restituční řízení podle zákona o půdě jsou mimořádně komplikovaná jak po stránce skutkové, tak právní. Pokud jde o pokuty, které MZe zaplatilo ostatním orgánům státní správy, největšími položkami na tomto seznamu jsou dvě pokuty za cinknuté tendry na IT zakázky. V roce 2015 to byla pokuta ve výši téměř 83 milionů korun a v roce 2018 pokuta 71 milionů. Pokutu ve výši 37,5 milionu korun dostalo MZe za nezákonné postupy při rozdělování dotací v programu Rybářství 2007–2013. Protože MZe nezaplatilo včas, dostalo penále za prodlení s odvodem ve výši 11,5 milionu korun a byl mu vyměřen úrok z posečkané částky ve výši 5 milionů korun. 

Ministerstvo obrany

O Ministerstvu obrany tu již byla řeč, z pohledu nevymáhání odpovědnosti za rekordní pokutu za zfixlované výběrové řízení na vrtulníky. Vedle toho obrana v letech 2014 až 2018 zaplatila na náhradách škod celkem bagatelních 482 tisíc korun. Šlo zejména o zaplacení vyrovnání ve výši 4719 Kč celkem 102 žalobcům v rámci soudního smíru. Zato na pokutách zaplatilo MO za uvedené roky 88,5 milionu korun. Od osob odpovědných za tato pochybení nepožadovalo ani korunu.

Ministerstvo vnitra

Bronzové místo v lemplovství při nevymáhání zaplacených škod patří Ministerstvu vnitra (MVČR). Vnitro ve sledovaných letech zaplatilo na náhradách škod 9,5 milionu korun a na pokutách skoro 64 milionů korun. MVČR Kverulantovi nesdělilo o jednotlivých škodách a pokutách žádné další údaje. Na otázku, proč vnitro nevymáhá po svých zaměstnancích žádnou náhradu, ale Kverulant odpověď dostal. Ministerstvo detektivů mu odpovědělo: „K bodu 2. a 4. žádosti sdělujeme, že v letech 2014 až 2018 nebyl Ministerstvem vnitra uplatněn žádný regres vůči osobám, které má Ministerstvo v personální pravomoci, neboť nebyla ztotožněna konkrétní osoba nebo osoby odpovědné za vznik škody podle zákona č. 82/1998 Sb.“

Magistrát města Karlovy Vary

Poslední organizací, která na škodách a pokutách zaplatila v letech 2014 až 2018 částku vyšší než 70 milionů korun, byl Magistrát města Karlovy Vary. Karlovarský magistrát zaplatil na škodách a pokutách téměř 71 milionů korun. Dominantní položkou na seznamu pokut je ta z roku 2016. Šlo o pokutu v částce 51 milionů a penále ve výši 17, 5 milionu korun za notoricky známou „karlovarskou losovačku“.

Jako karlovarská losovačka se označuje zmanipulovaná soutěž na výstavbu KV Areny v Karlových Varech z dubna 2006. Do obecného povědomí se dostal videozáznam, na kterém se losující více než půl minuty snaží vytáhnout z losovacího osudí dva lístky se „správnými“ jmény firem, čemuž přihlíží smějící se notářka. Samotné losování v dubnu 2006 mělo za účel snížit celkový počet uchazečů o zakázku z 16 na pět, které potom magistrát oslovil. Při samotném losování těchto pěti firem vytáhl organizátor soutěže Roman Krist z osudí během několika sekund první tři firmy, následně se více než půl minuty snažil vylosovat čtvrtého účastníka finále a také pozdějšího vítěze soutěže – sdružení firem Syner, Metrostav a Bau-stav, přičemž losování glosoval slovy, že lístky budou asi slepené. Celému losování přihlížela notářka Lenka Machová, kterou počínání organizátora soutěže rozesmálo, přesto pak regulérnost soutěže potvrdila.

V roce 2008 karlovarskou losovačku prověřovala protikorupční policie, která ale případ nakonec odložila. Ani stížnost na postup notářky k Notářské komoře nebyl úspěšný. A ani na náhradách škod nechtěl magistrát od svých radních, zastupitelů či úředníků ani korunu. Prý škodu nebylo možné vymáhat. Prý nebylo možné dohledat jednoznačně odpovědnou osobu za porušení, jehož následkem byla vyměřena sankce, a jednalo se o rozhodnutí kolektivního orgánu. Legendární manipulace výběrového řízení známá jako karlovarská losovačka tak už asi zůstane navždy zcela nepotrestána.

Celkový přehled

Z výše uvedené tabulky vyšel iDNES a napsal o problematice náhrad škody poměrně rozsáhlý článek s hezkou infografikou:

Ministerstvo spravedlnosti

Zcela výlučné postavení mezi orgány státní správy v oblasti placení náhrad za škody má Ministerstvo spravedlnosti. To je sice ve výše uvedené tabulce s částkou zaplacenou na pokutách ve výši 10,5 milionu korun až na 16. místě, ale když započteme sumy, kterými Ministerstvo spravedlnosti odškodňuje poškozené za činnost jiných orgánů, katapultuje je to na první místo s částkou jedna miliarda dvacet dva milionů korun. Tuto částku vyplatil resort spravedlnosti v letech 2014 až 2018. Přibližně polovinu této částky, přesně 535 milionů korun, vyplatila justice v rámci mimosoudního vyrovnání náhrady za škody vzniklé při výkonu veřejné moci v resortu justice. Sumu 486 milionů korun vyplatilo ministerstvo na základě soudních rozsudků. Částka, kterou ministerstvo vymohlo od osob odpovědných za vzniklé škody, činila ve sledovaných letech jen necelých 3,5 milionu korun.

Co říká zákon?

Podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, je stát odpovědný za vznik škody, kterou způsobil. Zákonná úprava přitom stanoví, že stát odpovídá za škodu na principu objektivním, přičemž odpovědnost státu je založena na současném splnění tří podmínek:

  • nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí,
  • vznik škody,
  • příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody.

Zjednodušeně řečeno je nárok za zaplacení konkrétní škody podmíněn konkrétní chybou konkrétního státního úředníka. A na tohoto konkrétního úředníka pamatuje výše uvedený zákon v § 17 zákona v odstavci 1, kde se praví: „Nahradil-li stát škodu, ke které došlo při činnosti státního orgánu, nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu od těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu, pokud byli k vydání rozhodnutí nebo k úřednímu postupu oprávněni.“

Půl milionu státních úředníků

Počet státních zaměstnanců na konci roku 2022 poprvé v historii Česka atakoval půlmilionovou hranici, když dosáhl 499 056 osob. Jde o zaměstnance organizačních složek státu (ministerstva, ústředních orgánů státní správy, soudů apod.) a příspěvkových organizací státu. Takto pro stát pracovalo v roce 2022 11,86% všech zaměstnanců. Počet úředníků neustále roste.

Naopak mezi státní zaměstnance nepatří například zaměstnanci placení z rozpočtů krajů a obcí. Celkový počet osob veřejného sektoru, zahrnujícího jak rozpočet státu, tak krajů či obcí, je tudíž ještě vyšší a blíží se jednomu milionu lidí.

Anketa

Kverulant  je přesvědčen, že úředníci by za svoje zásadní chyby měli platit. A jaký je váš názor na vymáhání škody po úřednících?

Úředníci by za svoje chyby, které někomu způsobily škodu, měli platit?

1 443 (38 %)

804 (21 %)

662 (17 %)

468 (12 %)

445 (12 %)

Nahrávání ... Nahrávání ...

Kverulant volá po nápravě

Tato kauza jasně ukazuje, že stát po chybujících úřednících vymáhá škody za jejich chyby zcela nedostatečně. Proto se Kverulant poprvé již v roce 2015 obrátil dopisem na předsedu vlády a ministry spravedlnosti, kultury, obrany, zahraničních věcí a životního prostředí, aby změnili praxi vymáhání škody za chyby státních úředníků. Marně, proto Kverulant v dubnu 2017 opět dopisem vyzval předsedu vlády, ministry financí a spravedlnosti, aby se konečně zasadili o změnu. Opět marně, a tak svoje zjištění z roku 2019 zaslal Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, opět marně.

Novela zákona

Zdánlivě větší úspěch zaznamenal na Ministerstvu financí. Na základě Kverulantových zjištění připravilo Ministerstvo financí v roce 2016 novelu zákona, která úřadům přikazovala vymáhat škody po chybujících úřednících, tu však nakonec zamítla legislativní rada vlády.

STAN volal po zpřísnění zákona jen do voleb

Na jaře roku 2019 to byli Starostové a nezávislí (STAN), kdo se inspiroval Kverulantovou kauzou, a i oni navrhli, aby stát musel po úřednících, soudcích a státních zástupcích vymáhat škody, které při své práci způsobí. Poslanci hnutí STAN ve svém návrhu argumentovali tím, že podobné opatření platí už v obcích a krajích, a je tudíž namístě přenést tuto povinnost i na úroveň celostátní. „Zatímco pro obecní a krajskou úroveň platí, že samosprávy jsou povinny vymáhat po svých úředních osobách škodu, kterou svými rozhodnutími či postupem tito úředníci v samosprávě způsobili, a to až do výše 4,5 násobku platu (u škody úmyslné celou), stát takto postupovat ze zákona vůči svým úředníkům nemusí,“ píší předkladatelé.

S tím, jak se hnutí STAN dostalo na konci roku 2021 do vlády, však jeho ochota postihovat ničemné úředníky a politiky dosti ochabla a po jejich kauze Dozimetr na pražském magistrátu v červnu 2022 se vytratila úplně.

Prosba o podporu

Kverulant zdvořile prosí o finanční podporu svého vytrvalého úsilí. Pomozte mu zastavit úřednickou beztrestnost a expanzi rozežraného státu, jakkoliv malým, zato však pravidelným darem.

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima

Twitter