Ústavní soud začátkem dubna zamítl stížnost Kosteleckých uzenin proti neposkytnutí dotace kvůli střetu zájmů Andreje Babiše. Rozhodnutí bolestivě kontrastuje s nedávným postupem Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který obnovil vyplácení dotací pro Babišův holding Agrofert.
Kostelecké uzeniny, součást holdingu Agrofert, uzavřely v květnu 2018 se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) smlouvu o dotaci ve výši až 70 milionů korun na projekt inovace technologie výroby masných výrobků. V roce 2021 po realizaci projektu požádaly o proplacení dotace, fond ale zůstal nečinný. Ministerstvo zemědělství následně v květnu 2024 veřejnoprávní smlouvu zrušilo s účinky od okamžiku uzavření.
Ústavní soud potvrdil Babišův střet zájmů
Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 1. dubna 2026 jednoznačně podpořil předchozí rozhodnutí správních soudů. “Soudy dostatečně zdůvodnily, že Andrej Babiš naplňoval v daném čase znaky ovládající osoby, a to nejenom s ohledem na majetkový prospěch ze společnosti AGROFERT a jí vlastněných obchodních společností včetně stěžovatelky, ale i jeho faktický vliv na celou strukturu prostřednictvím možného podílení se na řízení švédských fondů,” uvádí se v rozhodnutí.
Soudy se opřely o auditorní zjištění Evropské komise, podle kterého se na Andreje Babiše vztahuje paragraf 4c zákona o střetu zájmů, protože přes švédské fondy nepřímo ovládá společnost Agrofert. Městský soud v Praze konstatoval, že “Andrej Babiš prostřednictvím švédských fondů zvolil uspořádání a správu skupiny Agrofert tak, že mu nadále umožňovala nejen získávat zisk z majetku ve švédských fondech, ale i fakticky nepřímo ovládat skupinu”.
Kostelecké uzeniny nejednaly v dobré víře
Ústavní soud rovněž podpořil závěr nižších instancí, že společnost nemohla získat dotaci v dobré víře. “Stěžovatelce nemohlo vzniknout legitimní očekávání, neboť neobdržela ujištění o nerozpornosti jejího projektu se zákonem o střetu zájmů,” uvedl Ústavní soud. Nejvyšší správní soud přitom dříve konstatoval: “Bylo na stěžovatelce, aby zajistila, že po celou dobu administrace projektu bude splněna podmínka stanovená v paragrafu 4c zákona o střetu zájmů”.
I kdyby společnost nabyla práva v dobré víře, “soukromý zájem na vyplacení dotace by musel ustoupit veřejnému zájmu na potlačení negativních důsledků střetu zájmů osoby ovládající stěžovatelku,” zdůraznil Ústavní soud. Mezi veřejné zájmy soud zařadil ochranu veřejných rozpočtů a zajištění rovného zacházení s hospodářskými subjekty zabráněním střetu zájmů.
SZIF mezitím obnovil dotace pro Agrofert
Právě v době, kdy Ústavní soud definitivně potvrdil existenci Babišova střetu zájmů, ohlásil SZIF obnovení vyplácení dotací holdingu Agrofert. SZIF oznámil, že po vyhodnocení „nezávislých právních analýz“ už nevidí důvod držet Agrofert dál od dotací. SZIF prohlásil, že vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust prý plně odpovídá české i evropské legislativě a že od února 2026 neexistuje právní překážka pro čerpání zemědělských peněz ani pro účast ve veřejných zakázkách. Tato argumentace však ignoruje celou faktickou stránku střetu zájmů potvrzenou auditními zprávami Evropské komise i pravomocným rozhodnutím českých soudů včetně Ústavního soudu.
Ústavní soud ve svém usnesení konstatoval, že: “Ústavní soud se již několikrát zabýval ústavními stížnostmi různých společností holdingu Agrofert, týkajících se poskytování dotací z prostředků Evropské unie”. Tyto stížnosti důsledně odmítal pro zjevnou neopodstatněnost.
Pomozme bránit právní stát
Kverulant bojuje proti dvojímu metru a obnovení vyplácení miliardových dotací pro Babišův Agrofert. Pokud chcete podpořit naši práci a pomoci nám kontrolovat, že veřejné peníze nejdou do kapes politiků ve střetu zájmů, podpořte nás prosím darem. Každá stokoruna pomáhá financovat analytickou práci, která drží stát pod kontrolou.
Vojtěch Razima
