Nahoru
Zákon o lobbingu je pro vládu jen nutné zlo
Zákon o lobbingu je pro vládu jen nutné zlo
Twitter

V době, kdy evropské instituce čelí skandálu s tajným financováním lobbistických zelených organizací Evropskou komisí, proběhla v Praze konference na téma regulace lobbingu v praxi. Jejím jednoznačným závěrem bylo, že zákon o lobbingu je přijímán jen proto, aby Česká republika nepřišla o miliardy z EU.

Ilustrace: Depositphotos

Účastníky přivítal David Kotora, výkonný ředitel Transparency International Česká republika (TI). Na úvod uvedl, že lobbing je legitimním nástrojem, ale měl by být regulován. Připomněl, že TI před lety odhalila, jak Marek Benda (ODS) v roce 2022 načetl pozměňovací návrh, který snižoval daňovou zátěž pro jednu loterijní společnost. Návrh měl snížit daň z loterií z 35 % na 23 %. Státní rozpočet by přitom přišel o stovky milionů korun ročně. Benda svůj krok obhajoval tvrzením, že chce napravit „nespravedlnost” vůči loterijním firmám. Jeho argumentace však působila jako průhledná zástěrka pro lobbing ve prospěch soukromých zájmů. Přestože Benda nakonec svůj návrh stáhl kvůli nesouhlasu koaličních partnerů, celá kauza odhalila znepokojivý trend v české politice. Poslanci často předkládají návrhy zákonů, které jsou ve skutečnosti dílem lobbistů a zájmových skupin. Tento případ jasně ukazuje, jak snadno mohou být veřejné zájmy obětovány ve prospěch soukromých společností, pokud nad legislativním procesem není dostatečný dohled.

Lobbistická samoobsluha

V této souvislosti asi nikoho příliš nepřekvapí, že poslanec Marek Benda načetl k projednávanému zákonu regulujícímu lobbing svůj kontroverzní pozměňující návrh. Stalo se tak 29. října 2024 a s trochou nadsázky se dá říct, že jeho cílem je přesunout tvorbu zákonů ještě více do rukou lobbistů. Benda navrhuje vložit do zákona tuto větu: „Lobbista je oprávněn uplatňovat připomínky v meziresortním připomínkovém řízení prostřednictvím elektronické knihovny legislativního procesu, k tomu mu musí být udělen do elektronické knihovny legislativního procesu odpovídající přístup.“

Lobbisté píší zákon

Marek Benda nebyl jediný člen ODS, který se pokusil lobbistům velmi usnadnit život. Dalším takovým zákonodárcem byla Eva Decroix. I ta ve druhém čtení dne 29. října 2024 načetla svůj pozměňující návrh. Změna, kterou Decroix prosazuje, by měla „racionalizovat“ lobbistickou stopu připravovaných zákonů. Původní vládní návrh počítal s tím, že by se zaznamenával detailní výčet lobbistických kontaktů i lobbovaných politiků, kteří se na jejich změně legislativy úspěšně podíleli. Návrh poslankyně ODS by měl rozsah těchto informací zásadně omezit. Veřejnost by se tak sice dozvěděla, kdo za chystaný zákon lobboval, už by ale nevyčetla údaje o tom, kdo byl lobbován a v zájmu koho.

Ještě skandálnější než snaha neposkytnout veřejnosti informace o tom, kdo byl lobbován, je skutečnost, na kterou upozornili redaktoři ze serveru iROZHLAS. U pozměňovacího návrhu, který předložila poslankyně Decroix, byla ve vlastnostech dokumentu uvedena jako autorka Jana Hays, manažerka pro regulaci v telekomunikační společnosti CETIN, spadající do skupiny PPF. Tedy lobbyistka, která sama sebe prezentuje na sociálních sítích jako komunikační spojku mezi firmou a úřady.

„To je dost dobře možný. Tu paní ale neznám,“ řekla k tomu pro iROZHLAS.cz Decroix. Do tvorby návrhu se podle ní zapojila „spousta lidí“ ze sněmovny i mimo ni. S ohledem na metadata dokumentu však připustila, že první impulz mohl přijít právě od zmíněné lobbyistky. „Vůbec mě ale netrápí, kdo napsal první čárky. Důležitý je pro mě výsledek, za který odpovídám a se kterým se plně ztotožňuji,“ pokračovala vládní poslankyně.

Zákon o lobbingu, klíč k penězům z EU

Další vystupující, Věra Jourová, bývalá místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost, uvedla, že přijetí zákona o lobbingu do 30. června 2025 je podmínkou pro čerpání peněz z evropského fondu obnovy.

Podstata návrhu

Návrh zákona počítá se zavedením registru lobbistů a lobbovaných, který má být veřejně přístupný. Lobbisté budou muset svou činnost předem ohlásit Ministerstvu spravedlnosti a každých 6 měsíců podávat prohlášení o svém lobbování. Vláda přitom sama přiznává, že bez přijetí tohoto zákona by Česko přišlo o půjčku ve výši 19,4 miliardy korun. To vyvolává otázku, zda je takto narychlo připravený zákon skutečně kvalitní a promyšlený, nebo jde jen o formální splnění požadavků EU. Navíc není jasné, zda bude mít Ministerstvo spravedlnosti dostatečné kapacity na efektivní správu registru a kontrolu dodržování nových pravidel.

Dieselgate

Jourová také popsala, jak byla lobbována, aby Evropská komise nebyla příliš příkrá ke koncernu Volkswagen v souvislosti s aférou Dieselgate.

Mimochodem, vysoce postavený zástupce automobilky Škoda, který je součástí koncernu Volkswagen, Kverulantovi před časem v soukromém rozhovoru vysvětlil, že Green Deal, který automobilky významně omezuje, prošel i proto, že zástupci automobilek už nebyli v evropských strukturách po aféře Dieselgate bráni jako seriózní partneři. Věra Jourová však s tímto tvrzením vyjádřila nesouhlas.

Dotovaný zelený lobbing

V této souvislosti bolestivě vyniká, že naopak lobby Green Dealu byla velmi silná. Nizozemský deník De Telegraaf nedávno informoval, že získal důvěrné smlouvy, které dokazují, že Evropská komise léta dotovala environmentální organizace za účelem lobbovat za zelenou politiku bývalého eurokomisaře Franse Timmermanse.

Organizacím měly být dle Telegraafu dokonce přiděleny cíle pro dosažení konkrétních výsledků lobbingu u poslanců Evropského parlamentu (EP) a členských států. Hlavním cílem mělo být prosazení ještě ambicióznější zelené evropské politiky.

De Telegraaf také tvrdí, že prostředky environmentálním organizacím pro „stínové lobbování“ šly z mnohamiliardových rozpočtů zaměřených na klima a životní prostředí a že jejich příjemci museli informovat o „progresu“. Jako konkrétní příklad deník uvádí organizaci European Environmental Bureau, která měla povinnost uvést nejméně 16 příkladů svých lobbistických akcí, které přispěly k zeleně-ambicióznější legislativě EP. Deník dále citoval europoslance Dirka Gotinka, člena rozpočtového výboru, dle kterého „dokonce existovaly lobbistické seznamy se jmény politiků, kteří měli být oslovováni.“

Bezzubý zákon

Jiří Kapras, ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci Ministerstva spravedlnosti, se ve svém vystoupení na konferenci ani nepokusil zakrývat, že vláda je ochotna přijmout jakkoliv slabý a bezzubý zákon, jen aby nepřišla o evropské peníze. To je alarmující přístup, který může v konečném důsledku vést k přijetí nedokonalé a neefektivní legislativy. Místo skutečného boje proti korupci a netransparentnímu lobbingu tak možná vznikne jen další byrokratická zátěž, která reálné problémy nevyřeší.

Proč je zákon o lobbingu klíčový

Kverulant.org dlouhodobě upozorňuje na absenci jakékoliv regulace lobbingu v ČR, zejména v oblasti obchodu se zbraněmi, kde se točí obrovské peníze. Kverulant poukazuje na to, že současná situace umožňuje bývalým vysokým armádním činitelům využívat své kontakty a znalosti k ovlivňování armádních zakázek ve prospěch soukromých firem. Jako příklad uvádí působení armádního generála v záloze Jiřího Šedivého, který si po odchodu z armády založil lobbistickou firmu Generals s.r.o. Tato firma se věnovala lobbingu v oblasti armádních zakázek a v roce 2022 vykázala příjmy téměř 10 milionů korun. Kverulant.org je přesvědčen, že šlo o provize za lobbování za nákup předražených amerických vrtulníků.

Kverulant zdůrazňuje, že bez regulace lobbingu bude česká obranná politika i nadále vystavena riziku ovlivňování zájmy zbrojařských firem na úkor skutečných potřeb armády a bezpečnosti státu.

Kverulant již v srpnu 2022 vyzval vládu k co nejrychlejšímu naplnění jejích slibů o transparentním způsobu vládnutí, a to nejen přijetím zákona o lobbingu, ale zejména implementací obdobného ustanovení, jako je americký 18 U.S. Code § 207 – Restrictions on former officers, employees, and elected officials of the executive and legislative branches, do zákonů upravujících služební poměr vojáků a příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů. Kverulant zejména navrhuje, aby každý:

  • kdo opouští pozici veřejného funkcionáře v ozbrojených silách nebo ozbrojených bezpečnostních sborech, pro kterou bylo podle zákona č. 156/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, předepsáno odevzdávat oznámení do registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích, a zároveň je mu po skončení služebního poměru vyměřen výsluhový příspěvek, měl zakázáno po dobu dvou roků být zaměstnán v povolání nebo vykonávat podnikatelskou činnost u podnikatelských subjektů, kde by mohl ekonomicky využívat informace a kontakty nabyté během své služby;
  • kdo pobírá výsluhový příspěvek a vykonává lobbing, tj. účastní se jednání se zaměstnanci organizačních složek státu a zároveň zastupuje zájmy tuzemských nebo zahraničních dodavatelů vojenského materiálu v definici podle zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů, byl státem evidován na základě své oznamovací povinnosti a byla mu pozastavena výplata výsluhového příspěvku, který má podle důvodové zprávy k zákonům č. 219/1999 Sb., o vojácích z povolání, a č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, sloužit jako kompenzace příjemce z důvodu jeho snížené schopnosti být úspěšný na trhu práce.    

Prosba o podporu

Kverulant je přesvědčen, že nejen lobbing výrobců zbraní je jen specifickou formou korupce. Bohužel tato forma korupce se asi nedá zcela vymýtit, ale jistě se dá alespoň významně omezit. Pomozte nám dosáhnout toho, aby peníze nás všech nekončily v kapsách lobbistů a jejich pánů. Pomozte nám jakkoliv malým, zato však pravidelným měsíčním příspěvkem.

Za celý Kverulantův tým, který na této kauze pracuje, Vojtěch Razima

Twitter
Zpět na výpis novinek