Vedení Prahy ignoruje usnesení zastupitelstva

V pražských Nuslích došlo k přepisu zeleně na stavební pozemky, a to navzdory jednomyslnému usnesení zastupitelstva hlavního města, že Umělecká zahrada pod Vyšehradem zůstane zelená. Ve středu 20. května 2026 věc projednal i kontrolní výbor , který konstatoval, že vůle zastupitelstva nebyla do Metropolitního plánu (MPP) promítnuta, a požádal o jeho uvedení do souladu. Přestože k tomu nedošlo, zastupitelstvo hlavního města 28. května 2026 MPP schválilo, ač samo připouštělo závažné nedostatky tohoto dokumentu a otevřelo tím cestu ke stamilionovým soudním sporům. V září 2026 se proto věcí znovu zabýval kontrolní výbor znovu a znovu postoupil podnět ke kontrole plnění usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 31/5 ze dne 12. 2. 2026 k vyřízení náměstkovi primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj Petrovi Hlaváčkovi. Kverulant chce věřit, že se tak otevřela možnost vrátit předmětným pozemkům opět statut zeleně. Pomozte Kverulantovi prosadit nápravu finančním darem na jeho činnost.

Pozemky pod Vyšehradem o rozloze 5 733 m² byly ve územním plánu platném do konce srpna tohoto roku vedeny jako nezastavitelná zeleň,  ale Metropolitní plán z nich udělal plochu občanské vybavenosti – tedy stavební pozemek s vyšší povolenou výškou zástavby, než by v území jinak šla prosadit. V únoru 2026 přitom zastupitelstvo hlavního města jednomyslně zamítlo změnu Z 3199/14, která měla zeleň v Nuslích přepsat na zastavitelnou plochu. Průvodní usnesení číslo 31/5 zároveň uložilo Radě hlavního města, aby do 23. února 2026 zajistila realizaci usnesení. Vedení města i magistrát tvrdí, že realizací bylo zastavení pořizování změny, což ve skutečnosti prodloužilo život zeleně v územním plánu pouze do přijetí Metropolitního plánu, tj. o tři měsíce.

Z analýzy  přílohy textové části Metropolitního plánu Prahy  jasně vyplývá, že ostatní změny projednané Výborem zastupitelstva pro územní rozvoj dne 27.05.2025, tj. ve stejný den jako Z3199, a dokonce i později, do Metropolitního plánu zapracovány byly. Usnesení o změnách území přijatá Zastupitelstvem nejen v říjnu 2025, ale až do března 2026, taktéž byla do Metropolitního plánu „zesouladěna“, „zkoordinována“ či „zapracována“.

Dva jiné návrhy změn území, které Výbor v květnu 2025 doporučil k zamítnutí stejně jako Z3199, byly projednány na Zastupitelstvu hlavního města v říjnu 2025 – ze kterého byla Z3199 stažena – a jejich zamítnutí bylo reflektováno v MPP, ač termín projednání byl hluboko po údajné lhůtě, a poslední předchozí vůle zastupitelstva byla logicky ve prospěch podnětu.

Termín pro nápravu žádanou Kontrolním výborem před přijetím Metropolitního plánu  uplynul a zamítnutá změna byla do Metropolitního plánu zapsána s pofidérním vysvětlením: „U změny Z 3199/14 je uveden doplňkový pokyn k zapracování: Na základě zvážení všech okolností a veřejných zájmů, s přihlédnutím k doporučení Komise Rady HMP pro nový ÚP, bude do MPP zapracováno kompromisní řešení, a to jako plocha občanské vybavenosti.“

Jde o ukázkový příklad toho, jak lze obejít rozhodnutí volených orgánů kombinací zdržování legitimního procesu, neveřejných schůzek, „kompromisních“ řešení a mlhavých odkazů na neexistující požadavky v připomínkách k MPP nebo doporučení poradních komisí. K doporučení Komise Rady pro nový územní plán, na které se magistrát odvolává a jíž předsedal náměstek primátora a architekt Petr Hlaváček, mělo dojít 13.6.2024, skoro o rok před vydáním pokynu,  a v oficiálním zápisu  není o sporném nuselském území ani slovo.  Navíc v té době mělo být projednávání změny přerušeno dle usnesení Zastupitelstva hlavního města z 08.09.2022.

Komise, jež podle zákona nemá žádnou rozhodovací pravomoc, byla využita jako zástěrka pro změnu funkčního využití území, které zastupitelstvo jako nejvyšší orgán města výslovně odmítlo. Ministerstvo vnitra i odborná literatura přitom opakovaně připomínají, že poradní komise rady nemohou nahrazovat rozhodování rady ani zastupitelstva a jakékoliv „rozhodnutí“ takové komise je právně bezcenné.

Podnět na MMR

Protože Praha ani po urgencích nezajistila uvedení Metropolitního plánu do souladu s usnesením zastupitelstva, obrátili se lidé z Nuslí 14.05 2026 na Ministerstvo pro místní rozvoj s podnětem k výkonu dozoru. Podání popisuje, jak byl do návrhu plánu zapracován „kompromis“ ve formě občanské vybavenosti, a žádá MMR, aby prověřilo zákonnost postupu pořizovatele i nakládání města s vlastním usnesením. Ministerstvo jako nadřízený orgán mohlo vyžádat veškeré podklady, , a v krajním případě vyvolat přezkum problematické části plánu. Zákonná lhůta je 30 dní. Odpověď  přišla za tři a půl měsíce, 31.08.2026, a odvolávala se na to, že dozor je bezpředmětný, protože Metropolitní plán je již schválen, a zároveň i na to, že podnět přichází příliš brzy, protože Metropolitní plán ještě nevstoupil v platnost.

Mlžení

Odpověď Institutu plánování a rozvoje (IPR) na žádost o informace podle zákona 106 je v tomto směru skoro učebnicová. V odpovědi ze dne 7. 4. 2026 IPR naprosto korektně informuje, že „v tuto chvíli poslední možností, jak MPP připomínkovat, bylo opakované veřejné projednání (pozn. 20. října až 3. prosince 2025). Pokyny k úpravě návrhu MPP formuluje pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem. IPR Praha se z pozice zpracovatele – projektanta těmito pokyny řídí“.

Problém však je, že zamítnutí změny Z3199/14, které bylo příslušným výborem zastupitelstva jednohlasně doporučeno k zamítnutí v květnu 2025, bylo staženo z jednání rady, kde mělo být 13. 10. 2025 zamítnuto, ještě před začátkem zmíněného veřejného projednání.

Ale zdálo se, že ani při tak zpožděném zamítnutí není vše ztraceno. V další odpovědi na žádost o informace IPR potvrzuje, že „v průběhu února 2026 do současnosti se projednání návrhu Metropolitního plánu nachází ve fázi po opakovaném veřejném projednání, dochází k vypořádání obdržených stanovisek, námitek a připomínek. Na základě jejich vyhodnocení bude Metropolitní plán upraven, pokud v jeho návrhu dojde k podstatným úpravám. (…) vyhodnocení připomínek a námitek zatím nebylo uzavřeno. Úpravy mohou mít libovolný charakter a měřítko, je možné provádět úpravy dopadající na jednotlivé parcely i úpravy týkající se Prahy jako celku. Úpravy výškové regulace mají zpravidla dopad na vlastnická práva a jako takové by pravděpodobně byly vyhodnoceny jako podstatná úprava.“ Takže by se zdálo, že drobná úprava nevyžadující zásah do vlastnických práv, protože území je zelení a zelení by zůstalo, by měla být proveditelná. A v jiných případech byla: dalších sedm usnesení o změnách území projednaných Zastupitelstvem HMP 12.02.2026, to jest na stejném jednání jako Z3199, bylo propsáno do Metropolitního plánu, aniž by bylo zapotřebí nové veřejné jednání.

Hra na kompromis

O údajném kompromisu, tedy změně statutu území ze ZMK na takzvanou občanskou vybavenost bylo rozhodnuto bez Prahy 2, kde zastupitelstvo již v roce 2023 jednomyslně požádalo o zamítnutí stavebního pozemku požadovaného nejprve za účelem stavby hotelu, a poté prezentovaného jako projekt chráněného bydlení. Požadavek zastupitelstva Prahy 2 byl ponechání zeleně. Hlavním důvodem stanoviska Prahy 2 byla právě neochota majitele pozemků přistoupit na skutečný kompromis, tj. zmenšení objemu plánované výstavby. Představitelé Prahy 2 se o „kompromisním“ řešení dozvěděli na schůzce u náměstka primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka (STAN), předsedy Výboru pro územní rozvoj a ředitele Odboru územního rozvoje Magistrátu, a také jim bylo řečeno, že podávat námitky do Metropolitního plánu nemá smysl, protože by stejně byly zamítnuty. 

Není tudíž jasné, mezi jakými dvěma stranami zde vznikl kompromis, když toto „kompromisní řešení“ je pro vlastníka pozemku v mnoha ohledech výhodnější než předchozí návrh na zastavění poloviny parcely. Funkce občanské vybavenosti vyhlášená údajně ve veřejném zájmu umožňuje vyšší budovu, než by jinak v daném území prošla. Navíc v místě, které je chráněno jako památková zóna a ochranné pásmo národní kulturní památky Vyšehrad.

Občanská vybavenost

Funkce občanské vybavenosti otevírá dveře i pro různé typy komerčních projektů, jež se snadno prezentují jako přínos pro město, o kterém se hovoří v usnesení  zastupitelstva číslo 34/1 z 28. 5. 2026 a o kterém ještě bude řeč. Obyvatelé ale mají jasno: pro ně je skutečným veřejným zájmem nejen zachování posledního souvislého zeleného pásu pod Vyšehradem, ale hlavně důvěra v pražský zastupitelský a úřednický systém.

Občanská vybavenost na půdorysu černé stavby

Nesrovnalosti se jeví nejen v politickém procesu, ale i ve správních záležitostech. Městský soud v Praze shledal postoj stavebních orgánů vůči tomuto investorovi nezaslouženě benevolentní a dne 16.06.2026 vynesl rozsudek (, který dal za pravdu obyvatelům Nuslí a shledal, že příslušné stavební orgány pochybily ve vydání dodatečného stavebního povolení pro 57 metrů dlouhou a přes sedm metrů vysokou opěrnou zeď zakládá stavební jámu, jak je v popisu Národního památkového ústavu. Soud, protože zamítnutí odvolání Magistrátem vyčerpalo opravné prostředky, zrušil dodatečné povolení ke stavbě vydané Odborem výstavby Prahy 2. Nyní objekt veřejné vybavenosti v platném Metropolitním plánu, má stát částečně na půdorysu podzemních garáží pro 15 aut se zatravněnou střechou povolených v roce 2003 a půdorysu získaném nepovolenou stavby, jejíž nutnost byla argumentována těmito dosud neexistujícími garážemi.

Mlčení radního Hlaváčka

Kverulant proto požádal náměstka Hlaváčka o jasné vyjádření k tomu, proč Metropolitní plán ignoruje čerstvé usnesení zastupitelstva a kdo konkrétně dal pokyn k zapracování údajného „kompromisního řešení“ do návrhu Metropolitního plánu. Odpovědi se nedočkal. Hlavní architekt pražské politiky tak raději mlčel a nechal za sebe promlouvat formuláře, komise a mlhavé odkazy na „všechny zvažované veřejné zájmy“.

Na pozadí navíc existuje dlouhá historie pokusů přepsat stejnou nuselskou zeleň na stavební území. Podobné žádosti byly zamítnuty už v roce 2002 a 2015. V roce 2015 byla žádost o stavební pozemek zamítnuta poté, co stavitel porušil dohodu s městskou částí a dohodnutá „stavba v zeleni“ najednou během zpracování na Magistrátu vyrostla v možnou osmipatrovou budovu. Toto ukazuje, že tlak na zhodnocení pozemků je dlouhodobý a trpělivý. Metropolitní „kompromis“ se tak jeví spíše jako další pokus, jak otevřít developerům zadní vrátka – tentokrát pod vlajkou občanské vybavenosti.

Jednání kontrolního výboru

Kauzou ignorování důležitého usnesení zastupitelstva se zabýval i kontrolní výbor ZHMP konaný ve středu 20. května 2026. Přizvaný náměstek Petr Hlaváček se jednání kontrolního výboru nezúčastnil.

K bodu T-VK-065, podnětu k ověření plnění usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 31/5 ze dne 12. 2. 2026, vystoupila Marie Wilson, místopředsedkyně SVJ v domě v Čiklově ulici. Wilson apelovala na kontrolní výbor, aby se zasadil o uvedení usnesení zastupitelstva do souladu s Metropolitním plánem.

Následná diskuse se točila kolem toho, zda bylo usnesení zastupitelstva o Metropolitním plánu skutečně splněno po procesní stránce, když se objevily pochybnosti o časové tísni, stažení bodu z rady, nedostatečném vypořádání změn a o tom, zda se do nového plánu promítla vůle zastupitelstva v souladu s pravidly pro veřejné projednání. Zaznělo, že kontrolní výbor má posoudit hlavně plnění usnesení a procesní správnost, ne meritorně přepisovat Metropolitní plán. Výsledkem bylo usnesení, že vůle zastupitelstva ve věci usnesení 31/5 ze dne 12. 2. 2026 není naplněna a promítnuta v Metropolitním plánu. Kontrolní výbor žádá náměstka Petra Hlaváčka o uvedení vůle zastupitelstva do souladu s novým územním plánem.

Schválení Metropolitního plánu

Zastupitelé hlasovali pro Metropolitní plán v situaci, kdy měli na stole jasná varování před možnou hmotnou škodou pro město i osobní odpovědností jednotlivých hlasujících. Debata o Umělecké zahradě se na jednání opakovaně vracela, zaznívala ze strany opozice i poslankyně Gabriely Svárovské, přesto většina zvedla ruku pro dokument, který si protiřečí s vlastním dřívějším rozhodnutím, ale byl první prioritou současné pražské koalice.

Absurdnost situace nejlépe ilustruje usnesení číslo 34/1, které zastupitelstvo přijalo ve stejný den jako Metropolitní plán. Konstatuje se v něm, že změna byla zastupitelstvem neschválena a že to „z procesních důvodů nešlo v návrhu MPP zohlednit“, a zároveň vyzývá k budoucí změně plánu tak, aby byl uveden do souladu s touto skutečností. Jinými slovy – město nejprve pozemek razantně zhodnotí a okamžitě poté slíbí, že se to někdy příště pokusí zase napravit.

Šedesát devět nedodělků  

Změna zeleně na stavební pozemek není zdaleka jediným nedodělkem roky připravovaného Metropolitního plánu, u kterého usnesení číslo 34/1  požaduje  nápravu. Příloha č. 2 předmětného usnesení obsahuje 25 situací, kde zastupitelské rozhodnutí nebylo do MPP promítnuto, a dalších 44 požadavků ze strany městských částí, veřejných institucí a organizací obsahuje příloha č. 3. Ne až tak překvapivě body 2 a 3 tohoto usnesení nespecifikují ani termín, ani zodpovědnost za plnění.

Varování

Zastupitelka Radmila Kleslová během jednání upozornila, že v okamžiku případného návratu pozemků do kategorie zeleně může město čelit nároku na náhradu škody. Její hrubý odhad dvou set milionů korun vychází z ceny čtyřicet tisíc korun za metr čtvereční, tedy rozdílu mezi znehodnocením zastavitelného pozemku a jeho opětovným převedením na park. Už tento konzervativní výpočet by měl stačit k tomu, aby se zastupitelům rozsvítila červená kontrolka odpovědnosti.

Podle zjištění Kverulanta je však tržní realita ještě jinde. Zastavitelný pozemek v historickém jádru města, s parametry dosažitelnými na základě schváleného Metropolitního plánu a následného územního rozhodnutí, se běžně pohybuje mezi osmdesáti a sto tisíci korun za metr čtvereční. Rozdíl mezi nezastavitelnou zelení a kapacitně zastavitelným pozemkem se tak může blížit čtyřem stům milionům..

Navzdory výše uvedenému pro přijetí Metropolitního plánu hlasovalo 50 z 59 přítomných zastupitelů.

Návod na soudní spor

Zastupitelstvo tím vytvořilo pro vlastníky pozemků  návod, jak si v budoucnu říct o náhradu škody. Nejprve jim v Metropolitním plánu přiznalo vysoce hodnotnou stavební funkci, a to navzdory existenci platného usnesení, které tuto variantu odmítlo, a pak samo do zápisu napsalo, že plán bude třeba uvést do souladu se stavem, kdy je změna neschválena. Až se tak jednou město pokusí funkci pozemků vrátit zpět na zeleň, bude vlastník moci ukazovat na dnešní zápisy jako na potvrzení, že mu byla hodnota odebrána vědomým politickým rozhodnutím.

Další jednání kontrolního výboru

Z podnětu Marie Wilson se kauzou zabýval kontrolní výbor magistrátu i v září 2026. Podnět znovu  upozornil na sporný postup Prahy při nakládání s pozemky v Nuslích, kde měla změna územního plánu Z 3199/14 umožnit zastavění dosud zelených soukromých ploch o rozloze přes 5 700 m² až šestipodlažní zástavbou. Připomněl , že Praha 2 už v roce 2023 požádala o zamítnutí změny a zachování zeleně, avšak její stanovisko bylo na 14 měsíců odloženo. Podatelka zároveň poukázala na rozsudek Městského soudu z 16. června 2026, který zrušil dodatečné povolení rozsáhlé nepovolené stavby na dotčeném půdorysu a vytkl pochybení stavebnímu úřadu Prahy 2 i magistrátu. Marie Wilson proto požádala kontrolní výbor, aby prověřil postup města, doporučil stavební uzávěru na dotčených parcelách, a předložil výsledky kontroly zastupitelstvu.

Při diskusi k tomuto bodu na kontrolním výboru 9.9.2026 uvedl ředitel odboru územního rozvoje Filip Foglar, že únorové usnesení zastupitelstva bylo podle magistrátu splněno bezodkladně a řádně. Zdůraznil, že jakýkoli přímý zásah do pořizovaného Metropolitního plánu na základě tohoto usnesení by byl podle něj nezákonný. Tvrdil i že magistrát udělal vstřícný krok navíc. Původně požadovaná zastavitelná plocha pro hotelbyla změněna na plochu veřejné vybavenosti. K navazujícímu usnesení kontrolního výboru ve smyslu vrátit území opět státu zeleně, uvedl, že stojí na chybném předpokladu a ve svém důsledku požaduje nezákonný postup. Proto ho podle jeho názoru nelze splnit. Další postup vidí spíš v tom, že výbor vezme stanovisko magistrátu na vědomí a případné řešení se bude hledat jinými zákonnými cestami, například ve spolupráci s městskou částí Praha 2.

Paní Wilson v diskusi zpochybnila tvrzení, že usnesení zastupitelstva nebylo možné promítnout do Metropolitního plánu a poukázala na přílohu, kde byla podle ní v mnoha obdobných případech výslovně uvedena formulace, že návrh Metropolitního plánu byl se změnou územního plánu zkoordinován nebo že je s ní v souladu a vyjádřila podiv, že se tak nestalo v případě změny statutu pozemků pod Vyšehradem.

Předsedající  kontrolního výboru Jan Hušbauer následně navrhl usnesení, aby kontrolní výbor vzal podnět i vyjádření pana ředitele na vědomí a předal věc k vyřízení náměstkovi primátora pro územní rozvoj Petrovi Hlaváčkovi. Návrh usnesení byl přijat. Jan Hušbauer také vyjádřil přesvědčení, že magistrát ve spolupráci s Prahou 2 věc uspokojivě vyřeší. Kverulant chce věřit, že se tak otevřela možnost vrátit předmětným pozemkům opět statut zeleně.

Videoshrnutí

Pomozte Kverulantovi hájit veřejný zájem

Kverulant trpělivě sbírá dokumenty, rozkrývá procesní triky a brání veřejný zájem i tam, kde se to mocným nehodí. Pokud chcete, aby měl v podobných kauzách dost sil, času a právní podpory, zvažte prosím pravidelný měsíční dar nebo jednorázový příspěvek podle svých možností – každá stokoruna je signálem, že Prahu nechceme nechat řídit jen kulatými razítky a vlastníky nejdražších pozemků.

V Praze 24.9.2026 Vojtěch Razima

P.S. QR pro dar pro Kverulanta ve výši 1 000 korun