Dne 27. února 2014 obsadily ruské invazní jednotky strategická místa na Krymském poloostrově. Dne 18. března 2014 byl Krym včleněn do Ruské federace. Česko na tyto události reagovalo opakovaným pokusem modernizovat své ozbrojené síly. Kverulant na datech poskytnutých Ministerstvem obrany (MO) shrnuje, kdo u nás na prvních 10 letech rusko-ukrajinské války vydělal. Strategií českého ministerstva bylo totiž zejména zálohovat dodavatele zbraní a munice, nikoliv vytvářet vojenské schopnosti použitelné k zastavení případného útoku na některého ze spojenců v Alianci, jak potvrdil Nejvyšší kontrolní úřad.
V období let 2015-2025 Česko vystřídalo dva vrchní velitele ozbrojených sil, tři náčelníky Generálního štábu, čtyři vlády, pět ministrů obrany, pět vyzbrojovacích ředitelů a čtyři náměstky/ředitele odpovědné za rozpočet a financování. Ve stejném období tito společně s dodavateli MO oslavili osmkrát členství Česka v NATO.
Za stejné období MO dodavatelům zaplatilo na zálohách více než 120 miliard korun, z nichž 86 odplynulo do zahraničí. V Česku byly zálohy rozděleny mezi státní podniky a soukromé dodavatele tak, že 15 miliard putovalo mezi státní podniky a 23 miliard si rozdělilo v terminologii časopisu Forbes několik rodin. Graf ukazuje pět českých rodin, ke kterým byli politici ANO2011 a ODS společně s ministerskými úředníky v posledních 10 letech nejštědřejší.
První místo pro překupníka
V tomto žebříčku TOP 5 firem, které úspěšně požádaly o zálohu české daňové poplatníky, je překvapivým vítězem překupník CB servis centrum z Borku u Českých Budějovic. Všechny ostatní akciovky z grafu mají totiž už v portfoliu holdingu vlastní produkty a investovaly významné prostředky do vlastního výzkumu a vývoje.
Borecké s.r.o., ručící za své závazky jen do výše základního kapitálu 100 000 Kč, sice díky záloze od MO zvýšilo počet zaměstnanců o 40 %, ze 6 na 8, ale jejich 1 496 kulometů FN Herstal MINIMI, za které MO zaplatilo celkem 1,5 mld. Kč, figuruje v jejich výkazech zisků a ztrát jen jako zboží.
Zklamáním pro českou ekonomiku je také firma, pro kterou pracuje přítel prezidenta P. Kolář, jak jej pojmenovaly Novinky. Česká zbrojovka a.s. jako klíčová firma Colt CZ Group a.s. ve východní Evropě mezi roky 2015, kdy dostala zálohu 324 milionů, a rokem 2025 redukovala průměrný počet stálých zaměstnanců z 1 574 v roce 2015 na 1 322 v roce 2024. Nezvrátila to ani záloha 4,4 mld. Kč vyplacená v roce 2022, která učinila akcie Coltu na Burze cenných papírů Praha atraktivnější.
Korupce ve zdravotnictví
Nemocnice Na Homolce obdržela 62,5 milionu korun, které soud nařídil zaplatit odsouzenými v kauze ovlivnění zakázek prostřednictvím bývalého ředitele Vladimíra Dbalého. Škodu za odsouzené uhradili podnikatel René Holeček, majitel Colt CZ Group (dříve Česká zbrojovka), a Zdeněk Beran, který v kauze figuroval jako svědek. V roce 2022 to uvedl server Seznam Zprávy.
Kverulantovo zjištění, že zbrojení na zálohu nezvyšuje ani obranyschopnost ani zaměstnanost, je v rozporu s tvrzením bývalého velvyslance v Izraeli a nyní podnikatele pracujícího pro MPI Group a.s. Tomáše Pojara. Jak se svěřil Českému rozhlasu v roce 2024 ještě z pozice poradce pro národní bezpečnost: „Už se skutečně vydává na obranu daleko víc a zbrojovky jsou daleko vyprodanější, respektive navyšují své kapacity.“ Pro CB servis centrum s.r.o. ani pro Českou zbrojovku a.s. to neplatí.
Soud s překupníky
Kverulant sleduje podivné obchodování s ručními zbraněmi mezi MO a jejími dodavateli od roku 2023. Jeho úsilí o omezení netransparentnosti ministerského plánování a pořizování zbraní a munice jej stálo nemalé prostředky. Dokonce úspěšně čelil soudnímu sporu s jihočeským překupníkem zbraní, jehož profesní minulost je spojená s komunistickou vojenskou rozvědkou.
Prosba o podporu
Podpořte, prosím, Kverulanta darem, jestliže vám záleží na tom, aby obranná politika naší vlasti nebyla určována ekonomickými zájmy několika rodin, ale profesionalitou úředníků a skutečnými potřebami naší armády.
Za Kverulantův tým Vojtěch Razima
