Kverulant se už několik let snaží zjistit informace o odměnách politiků v Pojišťovně VZP. Mezi členy orgánů doposud sedí i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Nejnověji Nejvyšší správní soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla odmítnuta nečinnostní žaloba Kverulant.org proti Pojišťovně VZP, a.s. Městský soud pochybil, když žalobu odmítl jen s odkazem na to, že Kverulant nevyužil „správný“ opravný prostředek. Prosíme, pomozte Kverulantovi nést náklady na právní zastoupení.
Zápas o zveřejnění odměn statutárních orgánů Pojišťovny VZP začal podáním žádosti ze strany Kverulant.org již v březnu 2023. Kverulant požadoval informace o práci a odměnách správní a dozorčí rady dceřiné společnosti Pojišťovny VZP, a.s., v letech 2017 až 2022, včetně seznamů účasti na jednáních a vyplacených částek.
Pojišťovna VZP je 100% dcerou Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Mezi členy dozorčí rady Pojišťovny VZP (PVZP) kromě Miroslava Kalouska patří také Zdeněk Kabátek a Martin Fassmann. Kverulant již dříve zmapoval, že ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven sedí celkem 126 politiků a vysokých státních úředníků, jejichž průměrná odměna činí 30 tisíc korun měsíčně za jeden či dva dny práce.
„Žádné výhody, žádné výsady, žádné funkce”
Miroslav Kalousek si například jako místopředseda správní rady VZP vydělal v roce 2022 celkem 316 tisíc korun. Jeho angažmá v orgánech pojišťoven je přitom v rozporu s původními ideály TOP 09, která při svém založení hlásala „žádné výhody, žádné výsady, žádné funkce”.
Pro úplnost dodejme, že nová vláda předsedy hnutí ANO Andreje Babiše již výrazně zasáhla do personálního obsazení správní rady největší české zdravotní pojišťovny. Informaci jako první přinesl Zdravotnický deník. Sedm radních skončilo úplně. Mezi nimi byl i Miroslav Kalousek nebo ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Oba dva tam působili od roku 2022. Kalouskovo angažmá v Pojišťovně VZP tím ale přerušeno nebylo.
Pojišťovna VZP
Pojišťovna VZP poskytuje komerční pojištění a do roku 2023 měla kontroverzní monopol na pojištění léčebných nákladů cizinců. Tento monopol byl po kritice Kverulanta zrušen, což vedlo ke zlevnění pojištění o desítky procent. Společnost následně zažalovala Kverulanta za kritické články, ale neuspěla ani u městského, ani u vrchního soudu.
Jak už bylo uvedeno, tak zápas o zveřejnění odměn statutárních orgánů Pojišťovny VZP začal podáním žádosti ze strany Kverulant.org v březnu 2023. VZP následně žádost 23. března 2023 odložila s odkazem, že požadované informace nespadají do její působnosti. Podle VZP se týkaly soukromoprávního subjektu Pojišťovny VZP, a.s., nikoli samotné VZP, která s těmito údaji údajně nedisponuje. Tímto rozhodnutím začala série sporů o interpretaci zákona o svobodném přístupu k informacím.
Kverulant.org se obrátil na Městský soud v Praze, který ale jeho žalobu odmítl, neboť prý nebyly vyčerpány opravné prostředky u úřadů. Soud postoupil věc Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který následně 8. února 2024 potvrdil stanovisko VZP. Úřad zdůraznil samostatnost dceřiné společnosti a omezenou informační povinnost VZP.
Kverulant se s odmítnutím Městského soudu nesmířil a úspěšně proti němu brojil u Nejvyššího správního soudu (NSS). V únoru 2026 NSS usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Městský soud pochybil, když žalobu odmítl jen s odkazem na to, že Kverulant nevyužil „správný“ opravný prostředek (odvolání místo stížnosti podle § 16a), a vůbec nezkoumal klíčovou otázku, zda má správní soud vůbec pravomoc věc projednat, tj. zda je Pojišťovna VZP povinným subjektem podle zákona 106/1999 Sb.
NSS zdůraznil, že u sporů podle informačního zákona musí krajský/městský soud nejprve hmotněprávně posoudit, zda se žádaný subjekt nachází v postavení povinného subjektu; bez tohoto posouzení nelze rozhodnout ani o tom, zda je žaloba projednatelná ve správním soudnictví. Teprve poté může řešit, jaký typ žaloby je správný a zda žadatel vyčerpal dostupné prostředky ochrany, přičemž soud nesmí formalisticky trestat žadatele za nejasnosti mezi „neformálním přípisem“ a rozhodnutím v materiálním smyslu.
Městský soud bude nyní muset znovu projednat žalobu Kverulant.org a přednostně vyřešit, zda Pojišťovna VZP byla v rozhodném období povinným subjektem podle zákona 106 (mimo jiné s ohledem na tehdejší zákonný monopol na pojištění cizinců). Podle výsledku tohoto posouzení pak určí, zda má ve věci pravomoc a jaký další procesní postup zvolit; tento krok dosud úplně chyběl a představoval podle NSS podstatnou vadu řízení.
Dílčí právní bitva
Kverulant.org podal žalobu i proti rozhodnutí ÚOOÚ. V říjnu 2024 Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí ÚOOÚ a konstatoval, že VZP má povinnost poskytnout informace alespoň o odměnách, pokud je má k dispozici. Soud upozornil, že vztah VZP k PVZP je natolik úzký, že informace o statutárních orgánech by měly podléhat informační povinnosti.
VZP poskytla seznam účasti na jednáních dozorčích rad, ale odmítla informovat o odměnách a dalších finančních plněních. Odůvodnila to neexistencí požadovaných údajů a nemožností je dohledat. Argumentovala navíc ochranou osobních údajů statutárních orgánů a soukromým charakterem financování PVZP.
Rok trvající spor vedl k dalšímu rozhodování ÚOOÚ, který v červnu 2025 zrušil rozhodnutí VZP kvůli nedostatečnému odůvodnění, ale později ve finálním verdiktu v říjnu 2025 potvrdil správnost postupů VZP. Úřad konstatoval, že pokud VZP nemá tyto informace k dispozici a zákon jí povinnost disponovat těmito údaji neukládá, nemůže je žadateli poskytnout.
Zápas v této dílčí právní bitvě byl prozatím zakončen zamítnutím odvolání organizace Kverulant.org v říjnu 2025. Kverulant se s tím odmítl smířit a nechal renomovanou právní kancelář vypracovat správní žalobu proti tomuto rozhodnutí. Žaloba byla k Městskému soudu v Praze podána 2. 12. 2025.
Žaloba na ÚOOÚ
Kverulant v žalobě namítá, že rozhodnutí ÚOOÚ i VZP jsou nezákonná a nepřezkoumatelná, protože se jednak nedůsledně a vnitřně rozporně vypořádala s otázkou faktické existence požadovaných informací o odměnách členů orgánů PVZP, a jednak vůbec či chybně posoudila povinnost VZP těmito informacemi disponovat, včetně povinnosti si je vyžádat od zcela ovládané dceřiné společnosti PVZP jako nástroj řádného a transparentního hospodaření s veřejnými prostředky.
Kverulant zdůrazňuje, že VZP sama v řízení připustila, že jako jediný akcionář schvaluje smlouvy o výkonu funkce, zná obsah ujednání o odměnách a má tak nad informacemi dispoziční moc, což samo o sobě zakládá informační povinnost dle InfZ, přičemž správní orgány tyto skutečnosti ignorovaly nebo překrucovaly a rezignovaly na požadovanou míru skutkového zjištění. Dále žalobce dovozuje z judikatury NSS, že i informace, které povinný subjekt dosud neshromažďuje, musí v zájmu řádného hospodáře vytvořit nebo si je obstarat, zejména od subjektu, který je mu soukromoprávně podřízen, a ÚOOÚ proto pochybil, pokud se spokojil s formálními tvrzeními VZP a nevyžadoval konkrétní vysvětlení, proč požadované údaje nejsou evidovány nebo dohledatelné.
Kverulant také zásadně zpochybňuje nově „vnuknutý“ důvod odepření podle § 8a InfZ, kdy ÚOOÚ bez řádného testu proporcionality a v rozporu s judikaturou k § 8b InfZ a k pojmu veřejné instituce vyhodnotil, že nejde o informace o nakládání s veřejnými prostředky, ačkoliv PVZP je plně ovládána veřejnoprávní VZP, dlouhodobě hospodaří s prostředky veřejného zdravotního pojištění a v rozhodném období měla navíc zákonem svěřené výlučné veřejnoprávní postavení při pojištění cizinců.
Pomozte Kverulantovi nést náklady na právní zastoupení
Kverulant.org usvědčuje rozežrané politiky již od roku 2009. Jeho práce je financována především z darů občanů. Pomozte mu v nelehké práci alespoň symbolickým příspěvkem na číslo účtu 4350490001/5500 nebo prostřednictvím zabezpečené darovací brány na webu. Každý dar pomáhá odhalovat pravdu o fungování veřejné moci a bránit právo občanů na informace.
Vojtěch Razima
P.S. Pokud chcete podpořit Kverulanta příspěvkem ve výši 1 000 korun, můžete využít tento QR kód.
