S jistou nadsázkou lze tvrdit, že v politice by měli být ti nejlepší z nás. Bohužel se zdá, že na politice není nic, co by do ní ty nejlepší z nás přitahovalo. Ale všichni nejsou stejní a všichni politici nekradou. A platí-li tento předpoklad, pak ani všechny politické strany nejsou stejné. A co si o tom myslíte vy?

 Nahrávání ...

Politici s veřejností často nehrají fér. Kverulant.org se již od svého založení v roce 2009 snaží bránit veřejnost před jejich fauly.  Za tu dobu dokončil desítky kauz a dalším se stále věnuje. Seznam jistě není úplný, protože je sestaven jen z těch politiků, kteří se objevili v Kverulantových kauzách. Většina těchto kauz má společného jmenovatele. Je jím politik, který před zájmem veřejným upřednostnil zájem svůj.  Kverulantův blacklist s 30 politiky je toho důkazem. Za posledních 12 měsíců tam přibyli tři politici ze třech různých stran.

Markéta Pekarová Adamová se v listopadu 2021při nástupu do jedné z nejlépe placených funkcí v Poslanecké sněmovně málem zajíkala svatým zápalem při slibu, že výrazně omezí výdaje aparátu, v jehož čele se usadila. Slíbila, že ušetří nejméně 40 milionů. Po roce Kverulant ověřil, zda Pekarová svůj slib dodržela. Nedodržela, naopak v roce 2022 sněmovna pod jejím vedením utratila o 141 milionů víc. Kverulant o tom v dubnu 2023 publikoval článek a Pekarovou Adamovou vyzval k omluvě za nesplněný slib. Nejen, že se politička neomluvila, ale jí řízená Poslanecká sněmovna doručila Kverulantovi výhrůžný dopis. Píše se v něm, že pokud článek o Pekarové neopraví, resp. neodstraní, bude ho sněmovna žalovat. Podrobnosti a celé vyjádření poslanecké sněmovny můžete nalézt v kauze Pekarová Adamová slíbila na provozu sněmovny ušetřit 40 milionů, ale náklady byly naopak o 141 milionů vyšší.

Markéta Pekarová byla v době přidání na Kverulantův blacklist, tedy v dubnu 2023, předsedkyní Poslanecké sněmovny a předsedkyní strany TOP09, která v koalici SPOLU vyhrála v na podzim roku 2021 volby.

Wikipedie v dubnu 2023 uváděla, že Markéta Pekarová Adamová (* 2. října 1984 Litomyšl) se po absolvování Gymnázia ve Svitavách (1996 až 2004) přestěhovala do Prahy, kde začala pracovat v obchodním oddělení společnosti T-Mobile. V letech 2006 až 2008 vystudovala bakalářský obor andragogika a personální řízení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2009 studovala na Masarykově ústavu vyšších studií Českého vysokého učení technického obor ekonomie a management v průmyslu. V roce 2009 vstoupila do nově vzniklé TOP 09. Do té doby se aktivně politicky neangažovala. V květnu 2012 byla zvolena předsedkyní regionální organizace TOP 09 Praha 8, tento post v dubnu 2013 obhájila. Od září 2013 je členkou předsednictva TOP 09 Praha. Na 4. celostátním sněmu strany v listopadu 2015 v Praze byla zvolena místopředsedkyní strany. A předsedkyní strany TOP09 se stala 24. listopadu 2019.

Petr Hladík, jako náměstek brněnské primátorky hlasoval v roce 2022 v zájmu podnikatele, se kterým kšeftuje a nenahlásil že je v konfliktu zájmů, jak mu to ukládá zákon. Šlo o dvojnásobně předražený nákup pozemku do majetku města Brna od Hladíkova souputníka Martina Unzeitiga.  Podrobnosti lze nalézt v kauze Neohlášený konflikt zájmů náměstka ministra Petra Hladíka.

Petr Hladík byl v den svého jmenování 10. března 2023 pozván do pořadu 20 minut Radiožurnálu. Redaktor Vladimír Kroc se ho ptal, jestli je v pořádku, že se předseda vlády před jeho jmenováním musí opakovaně ptát nejvyššího státním zástupce, zda je stíhán a jaká je jeho pozice v trestním řízení bytové kauzy. Hladík odpověděl, že předseda vlády má na takové informace přece nárok, tak kde je problém? Vladimír Kroc pokračoval dotazy na hlasování v zájmu podnikatele Martina Unzeitiga, se kterým kšeftuje, a nenahlášení konfliktu zájmů, jak mu to ukládá zákon. V duchu pokleslé české politické kultury přistižený politik vinu popřel a jako obvykle obvinění označil za „nechutné mediální útoky na mou osobu a na mou rodinu“. A dodal: „Poskytl jsem celou řadu právních názorů od největších odborníků a všichni se shodli, že jsem žádný střet zájmů neměl.“

Petr Hladík byl v době přidání na Kverulantův blacklist, tedy v lednu 2023, náměstkem ministra životního prostředí, respektive toto ministerstvo ve skutečnosti řídil. To, když ho prezident odmítl ministrem jmenovat, protože ho policie vyšetřovala pro účast na organizované zločinecké skupině.  V říjnu 2022 policie zadržela deset lidí kvůli údajnému kupčení s byty – a to, přijetí úplatků ve prospěch skupiny a pro zneužití pravomoci úřední osoby.

Wikipedie v lednu 2023 uváděla, že Petr Hladík (* 28. září 1984 Osová Bítýška) je český politik, manažer a informatik, od března 2019 místopředseda KDU-ČSL, od ledna 2023 náměstek ministra životního prostředí ČR, od roku 2014 zastupitel a v letech 2016 až 2022 pak první náměstek primátora města Brna, v letech 2010 až 2022 zastupitel městské části Brno-sever (v letech 2015 až 2016 též místostarosta MČ), v letech 2012 až 2015 předseda Mladých lidovců.

Koncem roku 2022 odmítl tehdejší prezident Miloš Zeman jmenovat Petra Hladíka ministrem životního prostředí. Za jeden z hlavních důvodů pro nejmenování Hladíka Zeman považoval to, že mu policie prohledala kancelář a zabavila počítač kvůli kauze přidělování městských bytů v Brně. Přesto nový prezident Petr Pavel už den po své inauguraci Hladíka do funkce jmenoval. „Jsem rád, že mohu hned po inauguraci učinit první pracovní krok a jmenovat ministra životního prostředí,“ uvedl prezident Pavel při jmenování. „Ukončit poměrně dlouhé období dohadů a výhrad – z toho, co jsem si měl možnost sám zjistit, tak prázdných.“ O tom, že se vystudovaný ajťák životním prostředím nikdy profesně nezabýval a že jej vyšetřuje policie, se prezident Pavel nezmínil.

Vít Rakušan je na Kverulantově blacklistu ze dvou důvodů. Tím prvním jsou dvě drahé a zbytečné cesty za peníze daňových poplatníků.  Mnozí zákonodárci si z Poslanecké sněmovny učinili cestovní kancelář do exotických destinací. Kverulant.org již dvakrát přistihl poslance na výletě na Machu Picchu. Proto se  v roce 2021 dotázal Poslanecké sněmovny, kam si v posledních letech zákonodárci vyrazili. Odhalil, že Vít Rakušan si v roce 2018 zaletěl na výlet do Peru a Kolumbie a v roce 2019 pak do Austrálie a na Nový Zéland. Obě tyto cesty stály daňové poplatníky téměř 400 tisíc korun. Kverulant žádal po Rakušanovi omluvu a vrácení části peněz. To Rakušan v listopadu 2021 odmítl. Další informace, nejen o Rakušanových cestách, naleznete v kauze Poslanci na výletech za peníze daňových poplatníků.  

Druhým důvodem, proč si Vít Rakušan nezaslouží důvěru veřejnosti je skutečnost, že Rakušan přes sliby neudělal nic pro otevření Pražského hradu. Areál Pražského hradu nebyl v roce 2022 už dlouhých pět let volně přístupný široké veřejnosti. Počátkem ledna 2022 se ministr vnitra Vít Rakušan pochlubil tím, že zadal policii i tajným službám provedení revize „bezpečnostních“ opatření, která platí na Pražském hradě. Na svůj twitter tehdy Rakušan napsal: „Pražský hrad je symbol české státnosti. Patří nám všem. A my všichni opravdu nejsme teroristi, tak jak si teď možná připadáme při jeho návštěvě. Požádal jsem příslušné instituce o revizi všech bezpečnostních opatření, které kolem Hradu stvořilo válečné opevnění.“ Když se Kverulant po čtvrt roce dotázal, jak prověrka dopadla a kdy bude Pražský hrad zase volně přístupný veřejnosti, dozvěděl se, že Rakušan pro otevření ve skutečnosti neudělal nic. Výsledky prověrky nemá a není vůbec jasné, zda takou prověrku vůbec zadal a o otevření Hradu nic neví. Další podrobnosti naleznete v kauze Jak Kverulant pootevřel Pražský hrad.  

Vít Rakušan byl v době přidání na Kverulantův blacklist, tedy v srpnu 2022, ministr vnitra Fialovy vlády. Wikipedie o něm v té době uváděla, že Rakušan (* 16. června 1978 Kolín) je český politik a středoškolský učitel, od prosince 2021 první místopředseda vlády a ministr vnitra ČR ve vládě Petra Fialy, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, od roku 2019 předseda hnutí STAN (v letech 2016 až 2019 pak 1. místopředseda), mezi lety 2012 a 2021 zastupitel Středočeského kraje (v letech 2016 až 2017 působil jako 1. náměstek hejtmanky), v letech 2010 až 2019 starosta města Kolín.

Už v době po přidání Rakušana na blacklist Kverulant odhalil další Rakušanovu ničemnost. Nákup pěti vyprošťovacích aut za 100 milionů pro hmotné rezervy. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) vypsala na podzim 2022 soutěž na nákup pěti velkých vyprošťovacích vozidel. Podle Kverulanta byla soutěž předem připravena pro jediného zájemce. Nejen, že jde pravděpodobně o korupci, ale nabízí se otázka, proč potřebuje správa hmotných rezerv pět osmikolových vyprošťovacích aut. Když se na to Kverulant zeptal, tak mu SSHR odpověděla, že nákup je přáním ministra vnitra Víta Rakušana. Kverulant má k dispozici dopis, který to dokazuje. Přesto policie Kverulantovo trestní oznámení na Rakušana odložila. Kverulant se s tím odmítá smířit a podává proti odložení stížnost. Rakušan nesl Kverulantova odhalení velmi nelibě, a tak ministerští právníci dali Kverulantovi 8. února 2023 pětidenní lhůtu na odstranění tohoto článku. Kverulant se tomuto nátlaku nepodřídil, svůj článek nestáhl a je připraven čelit žalobě i šikaně ze strany ministerstva vnitra

Kverulant prosí o finanční podporu ve svém boji za lepší správu věcí veřejných. Staňte se i vy Kverulantovým dárcem, podpořte nás jakkoliv malým, za to však pravidelným měsíčním darem.