Poslanci na výletech za peníze daňových poplatníků

Mnozí zákonodárci si z Poslanecké sněmovny (PSP) učinili cestovní kancelář do exotických destinací za peníze daňových poplatníků. Kverulant.org již dvakrát přistihl poslance na výletě na Machu Picchu, do Austrálie a na Nový Zéland. Na konci roku 2025 zkontroloval, kam si zákonodárci minulé sněmovny vyrazili v posledním roce svého působení. Kverulant zjistil, že z rozpočtu sněmovny utratili více než 10 milionů. Nejproblematičtější byla cesta do Indonésie za bezmála milion korun, kde údajně jednali se sultánem Hamengkubuwonem IX, ten je však už desetiletí mrtev. Kverulant považuje nejen tuto cestu za ukázkový příklad okázalého papalášství a protestuje. Prosíme, hlídejte rozežrané politiky s námi finanční podporou naší práce.

Kverulant se kontrolou poslaneckých cest zabývá již od svého vzniku v roce 2009. Od té doby již mnohokrát vyzval zákonodárce, aby si z parlamentu nedělali cestovku. Že to bylo dosti marné, dokazují data o cestách uskutečněných od 1. ledna do 8. října 2025, která si Kverulant vyžádal a za která musel sněmovně zaplatit 4 000 korun. Kverulant zjistil, že zákonodárci utratili v tomto období 10,6 milionů korun. To je o dost více než náklady za stejné období v roce 2024.  

Cesty poslanců stály první tři čtvrtletí roku 2024 celkem 7,072 milionu korun. PSP tehdy Kverulanta upozornila, že v této sumě ještě chybí cesta do Belgie z 18. 2. 2024 pro pány Hellera a Bžocha. To však nehraje velkou roli. Mnohem podstatnější je, že na mnohé cesty letěli zákonodárci armádním speciálem Airbus A-319CJ. Náklady neplatila sněmovna, ale Ministerstvo obrany. Lety těchto speciálů vyšly daňové poplatníky v roce 2024 na 20,011 milionu korun.

Vládní speciály

Smlouva na nákup dvou letounů Airbus A-319CJ byla podepsána v březnu 2006. Celková cena za oba stroje činila 3 miliardy korun. První letoun byl dodán na začátku roku 2007 a druhý na podzim téhož roku.

Nejdražší cesty

Nyní však zpět k roku 2025. Nejdražší cestou byla účast na jarním zasedání PS NATO v Ohiu, celkové náklady na tuto cestu činili 858 tisíc korun a za moře se vypravili Pavel Žáček, Robert Králíček, Helena Langšádlová, Jarmila Levko a Michal Ratiborský. Cesta se uskutečnila od 21. do 27. května roku 2025.

Jednání s mrtvým sultánem

O dost problematičtější než cesta na jednání NATO se jeví druhá nejdražší cesta ve sledovaném období. Šlo o čtrnáctidenní výlet do Indonésie od 11. května. Výlet byl označen jako pracovní návštěva delegace zahraničního výboru. Delegaci vedl místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček, členy byli Ondřej Benešík, Helena Langšádlová, Jarmila Levko a Michal Ratiborský. Daňové poplatníky tato cesta vyšla na 815 tisíc korun. Na stránkách Poslanecké sněmovny byla v době psaní tohoto článku uveřejněna zpráva z této cesty. O její věrohodnosti lze však velmi úspěšně pochybovat. Ve zprávě mimo jiné stojí: „Delegace se poté přemístila do města Yogyakarta, kde jednala se sultánem Hamengkubuwonem IX. a s rektorkou a dalšími představiteli Univerzity Gadjak Mada.“ Přitom podle Wikipedie byl Hamengkubuwono IX v době tohoto jednání už několik desetiletí mrtev: „Během návštěvy Washingtonu D.C. v roce 1988 Hamengkubuwono IX. utrpěl náhlé vnitřní krvácení. Byl převezen do Lékařského centra Univerzity George Washingtona, kde večer 2. října 1988 skonal. Jeho tělo bylo letecky přepraveno zpět do Yogyakarty a pohřbeno v královském mauzoleu panovníků z rodu Mataram v Imogiri.“

Třetí nejdražší cestou byl výlet Výboru pro evropské záležitosti (VEZ) do USA na jednání Výboru pro evropské záležitosti s partnerským výborem VEZ. Této cesty se zúčastnili Ondřej Benešík, Martin Major, Vladimír Zlínský a daňové poplatníky to stálo 577 tisíc korun. Z pětidenní cesty z počátku června 2025 na stránkách PSP zpráva není.

Unie pro Středomoří

Zpráva není ani z výletu poslance Ondřeje Benešíka do Malagy, kam si 24. 6. až 27. 6. 2025 odskočil údajně na 9. summit předsedů parlamentů a 18. plenární zasedání Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří. Daňové poplatníky to stálo 58 tisíc korun.

Všechny výše uvedené cesty se uskutečnily běžnými leteckými linkami. Není to však jediný způsob, jak poslanci létají.

Vzpomínková pouť do Kazachstánu

Místopředseda PSP Jan Bartošek (KDÚ-ČSL) ve dnech 11. až 18. července 2025 vykonal vzpomínkovou pouť do Kazachstánu. Z rozpočtu sněmovny tak vyčerpal 174 tisíc korun. Kolik stála doprava vládním speciálem, už sněmovna neuvedla. Jisté je, že šlo již o druhou cestu tohoto kuriozního druhu. Bartošek už ve dnech 13. až 19. července 2024 vykonal vzpomínkovou pouť do Tádžikistánu. Údajně po stopách míst věznění a posledního odpočinku československých legionářů z období 1. světové války. Vzpomínková cesta Jana Bartoška vyšla daňové poplatníky na 2,3 miliony korun. I tenkrát se letělo armádním speciálem Airbus. 

Největší cestovatelé

Nikoho patrně nepřekvapí, že největším cestovatelem byl v závěru funkčního období poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL), ten byl v roce 2025 na 12 cestách za celkovou částku 888 tisíc korun. Jeho první místo vysvětluje i to, že ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2025 již nekandidoval. Druhá byla Jarmila Levko, zvolená za STAN. Ani ta už v roce 2025 nekandidovala. Celkem 9 výletů v roce 2025 za 715 tisíc ji zřejmě již stačilo. Na třetím místě skončil Pavel Žáček (ODS) s 9 cestami za 601 tisíc korun. Průměrný poslanec utratil z jednu cestu 57,6 tisíce korun.

Rozpočet

Rozpočtované náklady na cestovné činily pro rok 2025 bez mála 23,9 milionu korun. Tento rozpočet byl později navýšen na 24,5 milionu korun. K 31. říjnu 2025 bylo z tohoto rozpočtu vyčerpáno 13,4 milionu korun. Původně byla v rozpočtu Poslanecké sněmovny na rok 2024 v položce cestovné schválena částka 23,89 milionu korun, ta však byla v průběhu roku 2024 navýšena na 24,140 milionu korun. Z této částky PSP ke konci roku 2024 vyčerpala 16,258 milionu korun. To je dobrá zpráva, ale jak už bylo uvedeno, tak v této částce není minimálně 20 milionů korun za lety armádním speciálem.

Tomio Okamura: Budeme šetřit

S nástupem Tomia Okamury do čela PSP se rozhořel ve sněmovně ostrý spor, kdy předseda STAN a dosluhující ministr vnitra Vít Rakušan kritizoval novou většinu ANO–SPD–Motoristé sobě a zejména předsedu sněmovny Tomia Okamuru za to, že organizační výbor vůbec neodsouhlasil českou účast ve stálé parlamentní delegaci při NATO poprvé od roku 1999 a současně vyslal na Slovensko čistě „vládní“ delegaci bez jediného zástupce opozice. Rakušan to označil za problém politické kultury a varuje, že v době bezpečnostních krizí by se měly kontakty v rámci aliance spíše posilovat, zatímco Okamura pro ČTK tvrdil, že mu jde hlavně o šetření a o to, aby se ze sněmovny nestala „cestovní kancelář“, přičemž slibuje snížení výdajů na zahraniční cesty a argumentuje údajně předraženými misemi minulého vedení.

Do Bratislavy letecky

O tom, že to s tím snížením výdajů na zahraniční cesty pod vedením Tomia Okamury nebude tak horké, svědčí první Okamurova zahraniční cesta. Rozhodnutí parlamentní delegace využít pro cestu do sousední Bratislavy letecký speciál namísto mnohem logičtějšího vlaku či mikrobusu je křiklavým příkladem politické rozmařilosti a ztráty kontaktu s realitou. V době, kdy se neustále hovoří o nutnosti šetřit veřejnými financemi, působí let na vzdálenost pouhých tří set kilometrů – kterou by po železnici či dálnici urazili v prakticky stejném čase – jako arogantní vzkaz daňovým poplatníkům. Takové gesto jen utvrzuje obraz elitářství, kdy pohodlí a pocit vlastní důležitosti vítězí nad zdravým rozumem, efektivitou i elementární slušností vůči občanům, kteří tuto zbytečnou extravaganci ve finále zaplatí.

2024:Filipíny a Vietnam

Nejdražším výletem, kterého se poslanci v prvních devíti měsících roku 2024 zúčastnili, byl ten na Filipíny a do Vietnamu. S delegací Ministerstva zemědělství při oficiální bilaterální návštěvě letěli dva členové Zemědělského výboru sněmovny, Tomáš Dubský (STAN) a David Pražák (ANO). Výlet byl opravdu opulentní, přestože trval jen od 16. do 24. března, tak stál daňové poplatníky 6,6 milionu korun. Letělo se vládním speciálem Ministerstva obrany a jen catering vyšel téměř na milion korun (847 647 Kč).

Co poslanci ze Zemědělského výboru na Filipínách a ve Vietnamu dělali se Kverulantovi zjistit nepodařilo. Na stránkách o zahraničních cestách tohoto výboru nebyla o této cestě počátkem roku 2025 ani čárka. Vtipné je, že na uvedené stránce je zmínka o cestě zástupců zemědělského výboru do Vietnamu z května 2023: „Hlavní priorita zahraniční cesty do Vietnamu – dokončení licenčního řízení na dovoz masných produktů do Vietnamu – byla akcentována na všech uskutečněných jednáních a ve všech případech byla česká delegace ujištěna, že nic nebrání výjezdu vietnamské veterinární správy do ČR. Tato návštěva je posledním krokem v probíhajícím řízení a bude dle vyjádření zástupců vietnamského ministerstva zemědělství realizována bez zbytečného odkladu.“ Jinými slovy do Vietnamu už nebylo třeba letět v roce  2024 znovu, vše bylo vyřízeno již v roce 2023.

Na Kverulantovu otázku, jaké byly přínosy jednotlivých cest pro Českou republiku, se mu od PSP dostalo pouze obecné odpovědi: „Hlavním přínosem meziparlamentní spolupráce je především výměna zkušeností z činnosti zákonodárných sborů a získávání nových poznatků a zkušeností, které lze využít při výkonu poslaneckého mandátu.“  „Pro úplnost dodáváme, že povinnost vypracovat zprávy ze zahraničních cest není v zákoně o jednacím řádu Poslanecké sněmovny zakotvena.“

Vzpomínková cesta do Tádžikistánu

Druhá nejdražší cesta za sledované období působí poněkud kuriózně. Místopředseda PSP Jan Bartošek (KDÚ-ČSL) ve dnech 13. až 19. července 2024 vykonal vzpomínkovou pouť do Tádžikistánu. Údajně po stopách míst věznění a posledního odpočinku československých legionářů z období 1. světové války. Vzpomínková cesta Jana Bartoška vyšla daňové poplatníky na 2,3 miliony korun. I tentokrát se letělo armádním speciálem Airbus. 

Izrael

Třetí nejdražší cestou byl výlet do Izraele od 9. do 14. 6. 2024. Cesty se zúčastnilo 8 poslanců, a to Pavel Žáček (ODS), Robert Králíček (ANO), Michal Zuna (TOP 09), Pavel Sadovský (ANO), Karel Krejza (ODS), Radovan Vích (SPD), Šimon Heller (KDU-ČSL), Michal Ratiborský (ANO). Oficiálním důvodem bylo jednání s partnerským výborem pro bezpečnost. Opět se letělo jedním z vládních speciálů a cesta vyšla daňové poplatníky na 1,8 milionu korun.

Francie a Velká Británie

Na velmi podobné peníze, tedy 1,8 milionů korun, vyšla účast v delegaci ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Do Francie a Velké Británie v srpnu 2024 letěli dva poslanci z obranného výboru, a to Pavel Žáček(ODS) a Josef Flek (STAN).

Přehled všech cest

V následující tabulce naleznete přehled všech delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců do zahraničí od 1. 1. – 30. 9. 2024. Jen cesta uskutečněná 22. – 25. 9. 2024 nebyla v době, kdy Kverulant žádal PSP o informace, ještě vyúčtována. Celkem níže uvedené cesty stály daňové poplatníky více než 27 milionů korun.

Nejdražší cestovatelé

Nyní se pojďme podívat na to, kdo od 1. ledna do konce září 2024 utratil z peněz daňových poplatníků nejvíc. Byla to celkem jednoznačně předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, ta utratila za cesty celkem téměř 4 miliony korun (3 792 862 Kč). Její nejdražší cestou byla oficiální návštěva Arménské republiky a Ázerbájdžánu na přelomu ledna a února 2024. Opět se letělo ministerským speciálem a cesta stála celkem téměř 1,5 milionu (1 492 791 Kč). Druhou nejdražší cestou byla pracovní návštěva Spojeného království Velké Británie a Severního Irska za milion (1 097 963 Kč). Opět vládním speciálem si Markéta Pekarová Adamová, zaletěla i na konference předsedů parlamentů zemí EU do Španělska. I tato cesta stála milion (948 089 Kč). Předsedkyně dolní komory měla potřebu zaletět si i do Francie na Women Speakers Summit. Ministerstvo obrany jí k tomu opět poskytlo vládní speciál a daňové poplatníky tato cesta vyšla na půl milionu korun (555 620 Kč). Vládním speciálem letěla Pekarová Adamová i do poměrně blízké Vídně, a to na konferenci předsedů EUSDR (Evropská strategie pro podunajský region). Cesta speciálem vyšla na 293 898 Kč. Připomeňme si, že jízdenka do I. třídy z Prahy do Vídně rychlíkem Vindobona stála v lednu 2025 necelých 2,5 tisíce korun.

Na druhém místě v anti soutěži o to, kdo daňovým poplatníkům pustil žilou nejvíce, jsou páni poslanci Tomáš Dubský (STAN) a David Pražák (ANO). Cesta každého z nich na Filipíny a do Vietnamu stála 3,327 milionu korun.

Třetí místo obsadil místopředseda PSP Jan Bartošek (KDÚ-ČSL). K bronzové medaili mu pomohla vzpomínková pouť do Tádžikistánu. Tu pak už jen doplnil schůzkou koordinátorů česko-bavorské parlamentní spolupráce. Celkem tak utratil 2,323 milionu korun.

Utratit z kapes daňových poplatníků za prvních 9 měsíců roku 2024 více než milion korun dokázal už jen Pavel Žáček (ODS). Dosáhl toho tím, že absolvoval 6 cest. Tím však nepřekonal rekord Lucie Potůčkové (STAN), ta za stejné období vycestovala celkem 10 krát. Však si také na dietách přišla na téměř 70 tisíc korun. Poslankyně Potůčková je členkou devíti meziparlamentních skupin, které Kverulant považuje za jakési parlamentní cestovatelské kluby.  

Více než 60 cestovatelských klubů poslanců

Takových klubů má poslanecká sněmovna hodně, více než 60. Jen namátkou: je to Meziparlamentní skupina Austrálie a Nový Zéland (16 členů), dále Bahrajnské království (5 členů), Čína (18 členů), Chile (11 členů), Itálie (32 členů), Izrael (73 členů), Japonsko (17 členů), Kanada (17 členů), Korejská republika (9 členů), Mexiko (9 členů), Řecko (15 členů), Spojené státy americké (48 členů), Španělské království (12 členů), Tanzanie (7 členů) a Republika Myanmarský svaz (6 členů). Samozřejmě platí, že čím atraktivnější země je, tím více má „cestovatelský klub“ členů. A v každé skupině nalezneme poslance napříč politickým spektrem.

Rok 2025 je posledním rokem této poslanecké sněmovny a tak lze očekávat, že zejména poslanci, kteří už nebudou kandidovat, si ze sněmovny udělají bezplatnou cestovní kancelář do exotických destinací a využijí k tomu „cestovatelské kluby“.

Reakce

Lucie Potůčková (STAN), poslankyně, která za sledované období vycestovala nejvíce se naším  článkem cítila  dotčena a napsala nám mail, kde  tvrdí, že její cesty byly užitečné a v závěru píše: „Pokud budou novináři neustále házet všechny poslance do jednoho pytle a dělat “výlety” i ze seriozních náročných cest poslanců ve vysokých mezinárodních funkcích, tak to zase dopadne tak, že nebudeme mít v zahraničí žádné zastoupení. A ženy už vůbec ne.“

Rozpočet

Původně byla v rozpočtu Poslanecké sněmovny v položce cestovné schválena částka 23,89 milionu korun, ta však byla v průběhu roku 2024 navýšena na 24,140 milionu korun. Z této částky PSP ke konci roku 2024 vyčerpala 16,258 milionu korun. To je dobrá zpráva, ale jak už bylo uvedeno, tak v této částce není minimálně 20 milionů korun za lety armádním speciálem.

Jak už bylo uvedeno, tak Kverulant se poslaneckými výlet zbývá už mnoho let. Pojďme se nyní ohlédnou z jednotlivými roky.

Japonsko a Singapur

Nejdražším poslaneckým výletem v roce 2023, který byl placen z rozpočtu poslanecké sněmovny, byla cesta do Japonska a Singapuru. Daňové poplatníky vyšla na 1,3 milionu korun. Trval týden a zúčastnili se jí Jan Bartošek (KDU-ČSL), Ondřej Lochman (STAN), Hayato Okamura (KDÚ-ČSL), Marek Ženíšek (TOP09) a Jiří Strýček (ANO). Oficiálně uváděným důvodem bylo jednání s partnerským výborem Japonského parlamentu. K němu skutečně došlo, ale poslanci si našli i čas navštívit i světovou výstavu EXPO 2025.  Jednání s partnerským výborem je často uváděným důvodem pro pořádání parlamentního zájezdu do exotických zemí.

Mexiko, Paraguay

Druhým, v celkové sumě nejdražším výletem byla cesta tří poslanců do Mexika a Paraguaye. S cenou 269 tisíc korun na osobu však šlo o cestu nejdražší. Na týdenní cestu se vydala Věra Kovářová (STAN), Petr Beitl (ODS), Marek Ženíšek (TOP09). Oficiálním důvodem bylo opět jednání s partnerským výborem. I z této cesty existuje zpráva uveřejněná na stránkách poslanecké sněmovny.

Korea

I tentokrát bylo oficiálním důvodem „jednání s partnerským výborem parlamentu“. Zprávu cesty sedmi poslanců do Koreji se Kverulantovi nalézt nepodařilo. Kverulant je přesvědčen, že má dvě hlavní příčiny. Tou první je laxnost a neochota skládat veřejnosti účty a tou druhou je to, že týdenní výlet poslanců do Koreje mnoho oficialit neobsahoval a poslanci se tak mohli věnovat především turismu.

Na týden si na jih Korejského poloostrova vyrazili poslanci Jan Skopeček (ODS), Šimon Heller (KDU-ČSL), Karel Krejza (ODS), Petr Sadovský (ANO), Lubomír Metnar (ANO), Pavel Růžička (ANO) a Pavel Žáček (ODS). Daňové poplatníky to stálo jeden milion korun.

Kanadská dámská jízda

Počátkem léta roku 2023 si na pět dnů do Kanady zaletěla čistě dámská společnost. „Děvčata“ napříč politickým spektrem se tam vydala, jak jinak, jednat s partnerským výborem.  V usnesení organizačního výboru parlamentu je tato cesta zdůvodněna takto: „Jednání s partnerským výborem a s představiteli dalších institucí, záměr vyslání byl schválen ORGV dne 1. 12. 2022, usn. č. 109.“  V kolonce náklady naleznete tyto položky: doprava, místní doprava, ubytování, stravné, tlumočení a příspěvek na společenskou akci ve výši 2500 USD. Co touto společenskou akcí bylo se Kverulantovi nepodařilo zjistit. Stejně tak se mu nepodařilo dohledat zprávu z této cesty.

Do Kanady letěly poslankyně Olga Richterová (Piráti), Lenka Dražilová (ANO), Klára Kocmanová (Piráti), Martina Ochodnická (TOP09), Renata Oulehlová (ANO). Cesta přišla daňové poplatníky na 745 tisíc korun, to je na jednu poslankyni téměř 150 tisíc korun. To se Kverulantovi zdá jako hodně drahý výlet, když uvážíme, že v dubnu 2024 stála zpáteční letenka do Québecu či do Montréalu necelých 22 tisíc korun.

Vládní speciál

Z hlediska rozpočtu poslanecké sněmovny byl výlet do Kanady byl čtvrtou nejdražší cestou. Jen o něco dražší byla cesta tří poslanců do Washingtonu na transatlantické fórum. Vládním speciálem letěli poslanci Petr Beitl (ODS), Michal Ratiborský (ANO) a Pavel Žáček (ODS). Jejich pobyt ve Spojených státech trval čtyři dny a rozpočet poslanecké sněmovny zatížil částkou 758 tisíc korun, ale daňové poplatníky stála tahle cesta mnohem víc.

Na rozdíl od výše uvedených cest se tentokrát totiž neletělo běžnými aerolinkami, ale vládním speciálem, a tak šly náklady z jiné rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany, resp. Armády ČR. Eva Pospíšilová z iDNES odhalila, že jen od ledna do srpna roku 2023 si letadla z vládní letky objednali politici (prezident, vláda a sněmovna) ke 117 zahraničním cestám a daňové poplatníky to stálo 77,7 milionu korun.  

Za 8,5 milionů na Tchaj-wan

Za první půlrok roku 2023 armáda nejvíc zaplatila za let speciálem s šéfkou Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) do Tchaj-peje v rámci její cesty na Tchaj-wan a do Jižní Koreje. Přelet přišel na více než osm milionů korun. K těmto nákladům je ještě třeba připočíst 463 tisíc, které za tuto cestu zaplatila poslanecká sněmovna ze svého rozpočtu.

Filipíny za 3,7 milionů

Druhou nejdražší poslaneckou cestou vládním speciálem byla v první polovině roku 2023 cesta na Filipíny. Celkové náklady činily 3,7 milionů korun. Armáda zaplatila 3,5 milionů a sněmovna 240 tisíc. Poslaneckou delegaci vedl Jan Skopeček (ODS) a důvodem opět prý bylo „jednání s partnerským výborem“. Osmi denního výletu se v únoru zúčastnila ještě Romana Fischerová (ANO), Ivan Adamec (ODS), Jan Bauer (ODS), Michal Kučera (TOP09) a Tomáš Müller (STAN). Ani v tomto případě se Kverulantovi zprávu o této cestě na stránkách parlamentu nepodařilo dohledat.

Parlamentní cestovka

Jak již bylo uvedeno, mnozí zákonodárci si z Poslanecké sněmovny učinili cestovní kancelář do exotických destinací za peníze daňových poplatníků. Kverulant považuje všechny tyto cesty za ukázkový příklad okázalého papalášství a vedení Poslanecké sněmovny už několikrát vyzval, aby pravidla pro cesty poslanců zpřísnilo. Na počátku roku 2022 mu to slíbila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Pekarová Adamová v lednu 2022: Ušetříme 40 milionů

Předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová oznámila koncem ledna 2022, že sněmovna v roce 2022 ušetří takřka 40 milionů korun. „Jednou z oblastí, kde dojde ke snížení výdajů, jsou zahraniční cesty,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová. „Při schvalování služebních cest budeme navíc více dbát na jejich smysluplnost, efektivitu a přínosnost,“ dodala. A přihodila ještě kritiku předchozí Babišovy vlády: „Minulá vláda nehorázně zadlužila naši zemi. Proto je teď nutné přistoupit k úsporným opatřením. Nelze se tvářit, že obrovské zadlužení není problém. Úspory se budou týkat i sněmovny.“

Kverulant už podobných ujištění slyšel opravdu hodně. Jen málokdy došlo k jejich splnění, a proto se na jaře 2023 zeptal Poslanecké sněmovny, kolik ušetřila, kam si poslanci vyrazili tentokrát a kolik to stálo. Než mu sněmovna tyto informace poskytla, musel jí zaplatit 7309 korun.

Náklady sněmovny vzrostly za rok 2022 o 141 milionů

Kverulant si od Poslanecké sněmovny vyžádal informace o jejích plánovaných a skutečných výdajích za roky 2018 až 2022. Z údajů vypočetl, že minulá sněmovna utrácela v letech 2018 až 2021 ročně v průměru 1,367 miliardy korun. Z toho 648 milionů korun činily platy a podobné a související výdaje. V rámci objektivity je třeba upozornit, že tento průměr v sobě obsahuje i údaje za covidové roky, kdy například sněmovna v roce 2021 ušetřila na provozu téměř 50 milionů.

Po volbách utratila nová sněmovna v roce 2022 celkem 1,509 miliardy korun. To je nárůst o 141 milionů korun. O dodržení slibu předsedkyně sněmovny Pekarové Adamové, že ušetří 40 milionů korun, tedy nemůže být ani řeč. Naopak sněmovna utratila o 10 % více než její předchůdkyně. Nebo ještě jinak, Pekarová svůj slib porušila o 182 milionů korun. K této částce dojdete, pokud ke slibované úspoře 40 milionů přičtete přečerpání rozpočtu v roce 2022 o 141 milionů oproti průměrným nákladům za roky 2018 až 2021. Zbývá snad jen dodat, že jeden s největších nárůstů se konal v položce „platy a podobné a související výdaje“. Zde si poslanci polepšili o 92 milionů korun. Tedy o 14 %.

Náklady na cesty poslanců vzrostly

A jak to dopadlo s úsporou nákladů na poslanecké cesty? Z údajů vyžádaných od sněmovny Kverulant vypočetl, že minulá sněmovna utrácela v 8. volebním období, tedy v letech 2018 až 2021, ročně za cesty v průměru 15,9 milionu korun. V rámci objektivity je třeba upozornit, že tento průměr v sobě obsahuje i údaje za covidové roky, kdy se opravdu moc cestovat nedalo. V 9. volebním období utratila poslanecká sněmovna v roce 2022 za cesty celkem 20,7 milionu korun. To je nárůst oproti průměru minulé vlády téměř o 5 milionů korun. Ani v roce 2023 to nebylo lepší. Sněmovna ze svého rozpočtu za cesty utratila dokonce 27,8 milionu korun. Další desítky milionů korun za cesty poslanců vládním speciálem pak platila armáda.  O šetření či o dodržení slibu předsedkyně sněmovny Pekarové tedy opět nemůže být řeč.

První výzva Markétě Pekarové

Kverulant počátkem roku 2023 poprvé vyzval předsedkyni poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou, aby se za nesplnění svých slibů veřejnosti omluvila. Také ji vyzval, aby se konečně zasadila o dosažení reálných úspor na provozu dolní komory parlamentu. Sdělil jí také, že utrácet v době rekordních schodků státního rozpočtu 1,5 miliardy za 200 lidí přijde Kverulantovi dosti nevkusné. Už druhý den po odeslání výzvy bylo jasné, že se Pekarová neomluví.

Výhrůžka Markéty Pekarové

Reakce Pekarové přišla 20. dubna 2023. Kdo čekal něco ve stylu: „Je mi moc líto, že jsem zklamala důvěru veřejnosti nesplněním svého slibu“, bude zklamán. Naopak, Poslanecká sněmovna Kverulantovi zaslala dopis, kde se píše: „Vyzýváme server Kverulant.org k okamžité opravě do čtvrtka 20. dubna 2023 do 12.00 hodin. Jinak bude Kancelář Poslanecké sněmovny nucena domáhat se svých práv soudní cestou.“

V textu dopisu se sice píše, že Kverulantův článek má být „opraven“, ale z kontextu dopisu je naprosto jasné, že Poslanecká sněmovna si opravu představuje jako napsání nového, oslavného článku na Markétu Pekarovou. Sněmovna tedy ve skutečnosti po Kverulantovi žádá odstranění článku.

V dopise se dále píše, že „naprosto odmítáme tvrzení, že předsedkyně Sněmovny nedodržela svůj slib o úspoře 40 milionů korun“. Ovšem to, že sněmovna za rok 2022 neušetřila 40 milionů korun, ale naopak utratila o 141 milionů víc proti průměru nákladů za roky 2018 až 2021, zpochybněno není. Ani není zpochybněno Kverulantovo tvrzení, že sněmovna pod vedením Pekarové utratila v položce „platy a podobné a související výdaje“ o 92 milionů více, než to dokázala průměrně ročně minulá sněmovna.

Naopak, výhružný dopis ze sněmovny naznačuje, že s přečerpáním rozpočtu se nedalo nic dělat, když přišly „nečekané“ výdaje jako „vyplacení odchodného končícím poslancům za 8. volební období“ a „financování akcí v rámci parlamentní dimenze předsednictví ČR v Radě EU“. K tomu Kverulant dodává, že příchod těchto „nečekaných“ událostí byl znám dlouho dopředu. A ne dosti na tom, průměr nákladů Poslanecké sněmovny za roky 2018 až 2021, se kterým porovnával náklady sněmovny v roce 2022, samozřejmě také zahrnoval výplatu odchodného za minulé, tedy 7. volební období.

Soudruh O’Brien z ideopolicie by měl radost

Dopis ze sněmovny končí větou, za kterou by se nemusel stydět ani příslušník ideopolicie ze slavného románu George Orwella 1984, soudruh O’Brien: „Proto jsou zdánlivě logické vývody v článku Kverulanta pouhým populistickým řazením faktů, z nichž však nemohou vyplývat žádné závěry o nedostatečné úspoře finančních prostředků ze strany Poslanecké sněmovny.“

Druhá výzva Markétě Pekarové

Kverulant se samozřejmě hrubému nátlaku ze strany arogantní političky nepodřídil a svůj článek nestáhl. Naopak počátkem roku 2024 zkontroloval utrácení poslanecké sněmovny znovu. Jak už bylo uvedeno, i v roce 2023 sněmovna pod vedení Markéty Pekarové rozpočet přečerpala o 43 milionů korun, a to i přesto, že rozpočet, který měla k dispozici, jí meziročně narostl o téměř 90 milionů korun. Proto Kverulant Pekarovou v dubnu 2024 znovu vyzval k omluvě a zastavení rozhazování veřejných peněz.

Omluva opět nebude

Echo24 v článku z 10. dubna 2024 informovalo o reakci podřízených Markéty Pekarové. Podle kanceláře Poslanecké sněmovny Kverulantův článek „zavádějícím způsobem směšuje nesouvisející informace z různých let a různých volebních období“.

„Pokud jde o náklady za rok 2023, tak připomínáme, že v tomto roce dobíhaly investiční akce, které byly započaty dříve a dokončeny byly právě v loni. Vícenáklady a zejména vysoká inflace pak způsobily velký nárůst cen. Jedná se například o dokončení oprav fasád, nutnou rekonstrukci kotelen, rekonstrukci datové kabeláže, nezbytné náklady na kyberbezpečnost a digitalizaci, vybavení prostor Kanceláře Poslanecké sněmovny v objektu NKÚ v Praze-Holešovicích atd,“ píše ve vyjádření Martina Lustigová, vedoucí sněmovního oddělení médií a PR. A jedna z položek, která podle ní nejde ovlivnit, jsou náklady na platy a náhrady, protože je upravuje samostatný zákon.

„Nemám jezdit na drahé výlety za peníze daňových poplatníků.“

Pojďme se nyní ohlédnout za všemi poslaneckými zájezdy na které Kverulant za poslední roky upozornil. Celé to začalo tím, že vyzval některé zákonodárce aby vlastnoručně desetkrát opsali větu „Nemám jezdit na drahé výlety za peníze daňových poplatníků“ a také vrátili peníze, když se v roce 2010 vydali za naše peníze na Machu Picchu.

Tohoto cíle se Kverulantovi i přes slib, že už se podobné chování nebude opakovat, nepodařilo dosáhnout. I proto se výlet na Machu Picchu za peníze daňových poplatníků v roce 2019 opakoval. Delegaci poslanců kontrolního výboru tentokrát vedl dokonce prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala. I jej Kverulant vyzval, aby vrátil peníze za tento výlet a desetkrát opsal větu „Nemám jezdit na drahé výlety za peníze daňových poplatníků“. Prezident NKÚ sice požadovanou větu neopsal, ale Kverulant věří, že i jeho výzvy přispěly k tomu, aby papaláši jezdili na výlety za peníze daňových poplatníků o trochu méně.

Machu Picchu 2010

Oficiální parlamentní delegace podnikla počátkem března 2010 výlet do Peru. Udatní zákonodárci vyslali mezi indiány poslance Dlouhého, Červenku, Látku, Mlčáka, Rujbrovou a Mallotovou. Výkvět českého národa se zúčastnil dokonce i zasedání komise pro andské, amazonské a afroperuánské obyvatele.

Byl nejvyšší čas zaletět do Peru, vždyť zdaleka ne všichni poslanci už tam byli. Přitom dobré vztahy s indiány jsou tradiční osou české zahraniční politiky. A Peru má jako největší světový exportér kokainu co nabídnout. 

Poslanci přinesli naší zemi oběť, ale občané si toho neváží. Najdou se pochybovači, kteří si myslí, že šlo o soukromý výlet poslanců za peníze daňových poplatníků nedbale maskovaný jako pracovní cesta. Dokonce si myslí, že přínos pro Českou republiku není žádný. Mezi takové pochybovače patří i Kverulant.

Cesta za indiány nás stála více než 1 400 000 Kč. To je přibližně 240 000 Kč na jednoho poslance za sedmidenní výlet. Běžná cena takového zájezdu v roce 2010 činila 65 000 Kč. Parlamentní zájezd tak byl předražen o více než 250 %.

Ještě před volbami v roce 2010 vyzval Kverulant kontrolní výbor parlamentu, aby věc prošetřil a sjednal nápravu. Kverulant žádal vrácení částky ve výši přibližně 240 000 Kč každým poslancem do rozpočtu parlamentu. Kontrolní výbor minulého parlamentu odpověděl, že kontrolní výbor parlamentu nic kontrolovat nemůže, a rozhodně ne parlament:

Zákon sice ukládá kontrolnímu výboru provádět kontrolu hospodárného čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, ale podat žalobu pro nečinnost zákon Kverulantovi neumožňuje.

Kverulant počkal na nové složení parlamentu a na nový kontrolní výbor a vyzval kontrolní výbor znovu. Podle volebních slibů by už v parlamentu neměli sedět oškliví papaláši, ale naprosto úžasní lidé, kteří rozhodně nefandí výletům do Peru za peníze daňových poplatníků. Kverulant byl upřímně zvědavý, jak se k tomu nový kontrolní výbor postaví. Překvapení se nekonalo. Z 15 oslovených členů nového kontrolního výboru odpověděl pouze poslanec Vít Němeček. Podle něj výlet posílil prestiž republiky, nová sněmovna starou kontrolovat nemůže, a jestli se nám to nelíbí, tak jsme měli jít k volbám.

Poslanec Gazdík dokonce v rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že se nic podobného jako výlet do Peru už dít nebude:

Později to navíc zopakoval v korespondenci s Kverulantem:

Prezident NKÚ byl dvakrát na dovolené v Peru

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miroslav Kala poprvé navštívil Peru za peníze daňových poplatníků v prosinci 2017. Právě prosinec je na návštěvu Peru velmi vhodný. Peru se nachází na jižní polokouli a v prosinci tam začíná jaro. Průměrná teplota v Limě je v prosinci 21,3 °C  . Cestu a pobyt zaplatil svému šéfovi Nejvyšší kontrolní úřad a stálo ho to 108 307 korun. Kala svůj výlet deklaroval jako služební cestu. Bylo totiž potřeba si zaletět do Limy a oslavit tam 40. výročí podpisu Limské deklarace. A aby se panu prezidentovi v cizině nestýskalo, vzal s sebou i svého poradce Jana Kinštu. Ten také z cesty vypracoval jednostránkovou zprávu. Za to, aby mohl jet poradce pana Kaly, zaplatil NKÚ dalších 98 153 korun. A protože se daňový poplatník nijak nebránil, přidal NKÚ oběma výletníkům na cestu ještě kapesné a stravné. Kala dostal 15,5 tisíce a poradce Kinšt 5 tisíc. Inu, šéf je šéf a poradce je jen poradce. Velkou vadou na kráse tohoto exotického výletu však bylo patrně to, že byl příliš krátký. A tak bylo potřeba se do Peru vydat znovu.

V květnu už v Peru tak hezky není, ale pořád se to dá vydržet. Obzvlášť když vám cestu někdo zaplatí. Průměrné teploty se drží kolem 19,2 °C. A kdo neviděl ruiny inckého kultovního města v peruánských Andách, Machu Picchu, za peníze daňových poplatníků, jako by snad ani nebyl pořádný papaláš. A tak se tam v květnu 2019 vypravila delegace poslanců Parlamentu ČR. Kromě předsedy kontrolního výboru Kubíčka letěl i místopředseda výboru Vojtěch Munzar (ODS), člen výboru Přemysl Mališ (ANO), poslankyně Ivana Nevludová (SPD) a místopředseda sněmovny Tomáš Hanzel (ČSSD). Ale hlavně, k delegaci se připojil i Miloslav Kala.

Šéf NKÚ společně s poslanci strávil jistě hezké chvíle i ve městě Cuzco, které je turistickou vstupní branou na Machu Picchu. Ale poslanci tam prý nebyli kvůli Machu Picchu. Toužili se tam údajně setkat se starostou Cuzca Victorem Boluartem Medinou. Přísně vzato však pan Medina v době návštěvy české parlamentní delegace starostou nebyl. Národní volební porota Medinu odvolala z funkce starosty právě kvůli odsouzení za machinace s veřejnými penězi.  A aby té smůly nebylo málo, tak parlamentní delegaci zastihl přímo při výstupu ke kultovnímu městu Machu Picchu reportér Radiožurnálu Janek Kroupa a natočil o tom video.

Tenhle výlet na Machu Picchu stál daňové poplatníky více než jeden milion korun. Poslanecká sněmovna zaplatila pěti poslancům za letenky, místní dopravu, ubytování v hotelech, stravné, pojištění a tlumočení údajně přesně 750 000 korun. Každý z poslanců dostal na cestu ještě stravné ve výši 20 152 korun, přestože podle zákona o cestovních náhradách měl dostat jen 8 694 korun a přestože je nanejvýš pravděpodobné, že po celou dobu pobytu byli ubytováni v hotelech s plnou penzí. NKÚ přidal dalších 167 189 korun. A protože se daňový poplatník ani tentokrát nijak nebránil, plácl ho NKÚ přes kapsu zase a dal panu Kalovi na cestu ještě kapesné a stravné ve výši 30 tisíc korun.

Byla cesta prezidenta NKÚ na peruánské Machu Picchu ojedinělá?

Kverulant pochybuje, že výlety prezidenta NKÚ do Peru byly jen ojedinělými výstřelky. Proto se podzim 2021 zeptal NKÚ, kde všude jeho šéfové, tedy kolegium NKÚ od roku 2013 byli a kolik nás to stálo. Kolegium NKÚ tvoří prezident, viceprezidentka a 14 členů NKÚ. Poslanecká sněmovna volí členy kolegia NKÚ na návrh prezidenta NKÚ. Funkční období člena končí dosažením 65 let věku. Člen NKÚ nesmí zastávat jinou placenou funkci ani vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké.

V prosinci 2021 Kverulantovi přišla odpověď. NKÚ mu informace poskytne, ale jen o cestách od roku 2016. Ty od roku 2013 do roku 2016 prý nemá k dispozici: „NKÚ je účetní jednotkou podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v zákoně o účetnictví. Podle tohoto zákona se účetní doklady uschovávají po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Účetní doklady obsahující informace požadované v bodech 8, 9 a 10 žádosti za období 2013–2016 byly skartovány a NKÚ je nemá k dispozici.“

Proti rozhodnutí neposkytnout veřejnosti informace z let 2013 až 2016 se Kverulant v prosinci 2021 odvolal.  

Povinnost uchovávat účetní doklady je skutečně 5 let po ukončení účetního období. Ale praxe je taková, že mnohé účetní doklady jsou uchovávány po dobu delší. Často je tato doba stanovena nějakým vnitřním předpisem. Ten by si měl odvolací orgán vyžádat a prozkoumat.

Kverulant ve svém odvolání dále uvádí, že účetní knihy se uchovávají 10 let po ukončení období a to zejména pro účely kontroly FÚ a případně jiných orgánů, takže by neměl být problém odpovědi k bodům žádosti označeným 8, 9 a 10 za období 2013–2016 dohledat a tazateli je poskytnout.  Zejména pak odpověď na otázku 8. „Kolik činily náklady tzv. diety, tedy stravné vyplacené představitelům NKÚ za jednotlivé cesty?“ A na otázku 9. „Kolik činily celkové náklady na jednotlivé cesty?

Kontrola cest poslanců za roky 2017 až 2021

Poslanci cestovali usilovně. V roce 2018 stály jejich cesty 18,8 milionu korun a v roce 2019 celkem 22,1 milionu. To je průměrně 102 tisíc na jednoho poslance a rok. V roce 2020 frenetické cestování zastavila koronavirová krize, a tak v tomto roce za cesty už utratili pouhých 2,8 milionu korun.

Vít Rakušan na výletě v Kolumbii a Peru

Mezi poslaneckými cestami jich několik vzbuzuje značné rozpaky. Na prvním místě jsou to cesty Víta Rakušana. V prvním případě navštívil Rakušan na týden Kolumbii a Peru. Stalo se tak v květnu 2018. Společnost mu dělali Jaroslav Bžoch z ANO, člen předsednictva SPD Jaroslav Holík a Lubomír Zaorálek z ČSSD. Deklarovaným důvodem výletu bylo „jednání s partnerským výborem a představiteli dalších institucí“. Z cesty sice byla vypracována zpráva o tom, s kým „důležitým“ se naši zákonodárci sešli, ale Kverulant se nemůže ubránit dojmu, že šlo především o výlet do exotických zemí. Ve zprávě se uvádí: „Rozhovory s peruánskými partnery se soustředily na témata parlamentní dimenze bilaterálních vztahů, různých forem podpory rozvoje obchodních vztahů, pozorovatelské role ČR v Tichomořské alianci, mezinárodnímu úsilí o upevnění demokracie, boje proti korupci a drogám a peruánským ambicím na členství v OECD.“ Vztahy s Peru opravdu nejsou osou naší zahraniční politiky.

Kverulant je přesvědčen, že k nějakým jednáním skutečně došlo, ale hlavním a skutečným účelem cesty byla turistika. Vždyť výlety poslanců do Kolumbie nebo do Peru naší republice zjevně nic nepřinášejí.

Výlet Víta Rakušana a jeho kolegů do Kolumbie a Peru nás stál 646 tisíc korun. To je na jednoho poslance 162 tisíc korun. Navíc Vít Rakušan, stejně jako kolegové, dostali na cestu ještě stravné. V Rakušanově případě to činilo 16 595 korun, přestože podle zákona o cestovních náhradách měl dostat jen 7227 korun. A přestože je nanejvýš pravděpodobné, že po celou dobu pobytu byli ubytováni v hotelech s plnou penzí.

Vít Rakušan v Austrálii a Novém Zélandu

V roce 2019 si Vít Rakušan vyrazil k protinožcům. Tentokrát ho doprovázeli kolegové Marek Benda z ODS, Ondřej Veselý z ČSSD, pirát Vojtěch Pikal a opět Jaroslav Bžoch z ANO. Ten poslední se na svém facebookovém profilu pochlubil selfíčkem z tohoto výletu.

Cesta proběhla od 15. do 26. listopadu 2019 a deklarovaným důvodem bylo opět „jednání s partnerským výborem a představiteli dalších institucí“. Podle zprávy, kterou o cestě Poslanecká sněmovna vydala, proběhlo několik jednání. Prý „hlavními tématy jednání byly možné rozšíření smluvní základny a prohlubování bilaterálních politických vztahů, bezpečnostní otázky na mezinárodní úrovni, vliv Číny v regionu jihovýchodní Asie, vývoj v pacifickém regionu, možné formy spolupráce v jednotlivých odvětvích (zemědělství, obrana, kybernetická bezpečnost, energetická politika, Program pracovní dovolené), podpora Dohody o volném obchodu EU s Novým Zélandem a EU s Austrálií, dopad brexitu na vzájemné obchodní aktivity“.

Kverulant je přesvědčen, že pohádce o tom, že skutečným cílem jedenáctidenního výletu k protinožcům bylo „prohlubování bilaterálních politických vztahů“, by neuvěřil ani pohádkář Bohumil Říha, autor knihy se signifikantním názvem „Vítek na výletě“.

Výlet Víta Rakušana a jeho politických souputníků do Austrálie a na Nový Zéland nás přišel na jeden a čtvrt milionu korun. Za Víta Rakušana jsme zaplatili 210 tisíc korun. Navíc Rakušan, stejně jako kolegové, opět dostal na cestu ještě stravné. V Rakušanově případě to činilo 25 245 korun, přestože podle zákona o cestovních náhradách měl dostat jen 11 350 korun. A přestože je i v tomto případě pravděpodobné, že po celou dobu pobytu byl ubytován v hotelech s plnou penzí.

Vít Rakušan byl v 8. volebním období, tedy od roku 2017 do 2021, v zahraničí jen třikrát. Vedle výletu do Peru a Kolumbie a pak do Austrálie a na Nový Zéland, byl Rakušan i na pravděpodobně jediné skutečně pracovní cestě, když byl s dalšími deseti poslanci na třídenní studijní návštěvě v NATO v Bruselu a v SHAPE v Monsu. Celkové náklady této cesty činily 64 tisíc korun.

Bez omluvy

Kverulant počátkem listopadu 2021 vyzval Víta Rakušana, aby se za oba soukromé výlety, které si nechal zaplatit z peněz daňových poplatníků, veřejně omluvil a aby do státního rozpočtu vrátil celkem 41 841 korun, které dostal vyplaceny na „stravném“ za obě cesty. To Rakušan mailem obratem odmítl. Uvedl, že „obě zahraniční cesty byly schválené Sněmovnou v souladu s Ministerstvem zahraničí“ a „v Kolumbii a Peru jsme absolvovali celou řadu jednání“ a „co se týká zahraniční cesty do Austrálie, tak je nutné si uvědomit, že právě tento stát je významný spojenec západního světa“Kverulant je přesvědčen, že k nějakým jednáním skutečně došlo, ale hlavním a skutečným účelem Rakušanových cest byla turistika. Vždyť opakované výlety poslanců do Peru nebo na Nový Zéland naší republice zjevně nic nepřinášejí a to málo co je třeba s těmito zeměmi vyřídit by jistě zvládl příslušný velvyslanec či subalterní úředník.  

Oba Rakušanovy výlety stály daňové poplatníky 371 tisíc korun. Ve státním rozpočtu je to jistě velmi zanedbatelná částka. Poškození důvěry v parlamentní demokracii však zanedbatelné není. Kverulant chtěl věřit, že se Rakušan ke svému pochybení postaví čelem a nebude opíjet veřejnost prohlášeními o obrovském přínosu obou cest pro naši zahraniční politiku. To se ke Kverulantově velké lítosti nestalo. Zdá se, že nová vládní koalice nemyslela svoje sliby o nové, slušné a nekorupční politice zas tak vážně.

Milionový do Vietnamu

Výhradně pětihvězdičkové hotely, žáby i šneci při opulentních hostinách a let s Emirates v business class… Právě tak na svou poslední cestu do Vietnamu vzpomíná pirátský poslanec Lukáš Bartoň. Problém je, že nešlo o rozlučku se svobodou. Za vietnamskými komunisty letěli Bartoň a jeho čtyři soudruzi ze sněmovny pracovně, tím pádem se jim na cestu za skoro milion korun museli složit daňoví poplatníci. V případě piráta Bartoně zaujme i to, že si po návratu z „náročné“ sedmidenní služebky neváhal naúčtovat i stravné, a to ve výši skoro 16 tisíc korun.

Od 3. do 10. června roku 2018 se uskutečnila cesta pěti poslanců do Vietnamské socialistické republiky. Deklarovaným cílem bylo „jednání s partnerským výborem“. Exotického výletu se zúčastnili poslanci Vojtěch Filip (KSČM), Václav Klaus mladší (tehdy ještě ODS, později Trikolora), Zuzana Majerová Zahradníková (tehdy také ještě ODS, později také Trikolora) a Lubomír Volný (tehdy ještě SPD Tomia Okamury, později Volný blok). Ke čtyřem představitelům politického suterénu se přidal i pirát Lukáš Bartoň. Patrně si tak vyložil pirátský slogan z podzimních voleb roku 2017: „Pusťte nás na ně!“ Připomeňme si pirátský protipapalášský „étos“ volebním videem z té doby:

„Cestou z Dubaje byly turbulence, tak jsem se musel připoutat v baru,“ líčí zážitky ze své služební cesty do Vietnamu někdejší pirátský poslanec Lukáš Bartoň. Jak bezelstně popsal ve své cestovatelské přednášce na YouTube kanálu „Piráti Personální odbor“, byznys třídou letěl tento mladý muž v červnu 2018 vůbec poprvé. Na důkaz toho, že nyní již i pan Bartoň patří k elitě, která si létá s Emirates, navíc ještě v business class, přidal do své prezentace fotky: nechybí rohový gauč s pásy ani rozesmátá barmanka/letuška.

Letenky do business class

Zjistit, proč je cestování byznys třídou jen pro elity, není obtížné. Stačí otevřít libovolný vyhledávač s letenkami. Letecká společnost Emirates, dlouhodobě považovaná za vůbec nejprestižnější, si za business class na lince Dubaj–Praha (v červnu 2021) účtuje cca 55 000 korun. Běžná letenka na stejný termín nestojí ani desetinu. Je ale pravda, že v ekonomy třídě chybí gaučích i bar, takže pan Bartoň a jeho soudruzi by cestou do Vietnamu jen těžko hledali, kde se „přikurtovat“ při turbulencích.

Vietnamskou cestu piráta Bartoně jsme si začali popisovat od konce. Vraťme se ale na úplný začátek. To jsme na konci října požádali Kancelář Poslanecké sněmovny (KPS), aby nám podle zákona 106 dodala odpovědi na naše otázky ohledně služebních cest poslanců. Dokument nám přišel až poté, co Kverulant na účet KPS poukázal požadovaných 9600 korun, což má souviset s rozsáhnou prací, která byla potřeba k vyhledání potřebných dokladů.

Hezké obrázky do cestovního deníku Ivana Bartoše

Mimochodem i předseda Pirátů Ivan Bartoš si osvojil paplaášské manýry velmi brzo.  V roce 2023 se coby ministr pro místní rozvoj vydal do Japonska a Jižní Koreje. Server iDNES uvedl, že za tuto cestu zaplatil jeho resort přes milion korun. Dalších 6 232 649 korun stál let vládního speciálu. Cesta měla podle ministerstva údajně podpořit byznys, cestovní ruch či rozvoj nových technologií. Problém ovšem byl, že Bartoš si s sebou na bezmála týdenní pracovní cestu vzal i profesionálního fotografa, kterému měl zaplatit přes devadesát tisíc korun. Mluvčí Veronika Hešíková to vysvětlovala tím, že náklady byly nižší než běžné ceny za služby zkušeného profesionálního fotografa. „Například v případě svatebního focení se za 10 hodin práce platí od 15 tisíc do 25 tisíc. Ministerstvo tedy zaplatilo mnohem méně, a to i přesto, že se jednalo o velmi náročnou týdenní pracovní cestu,“ uvedla Hešíková.

Nadstandardní stravné

V získaném seznamu poslaneckých cest se Vietnam vyjímal na první pohled. A nejde jen o samotnou destinaci, zhusta vyhledávanou těmi, kdo touží po levném sexuálním povyražení. Sedmidenní cesta pětice poslanců totiž vyšla na těžko uvěřitelných 783 025 korun. Navíc si poslanci za cestu naúčtovali stravné. To si zákonodárci nárokují přibližně 2,5násobně vyšší, než kolik by za stejnou cestu dostal běžný zaměstnanec. Souvisí to zřejmě s obavou, aby si zástupci naší země při jednáních a pracovních schůzkách se svými protějšky v drahých zemích nemuseli doplácet pracovní obědy a kávu ze svého skromného poslaneckého platu.

Bohužel při stanovení pravidel pro účtování vysokého stravného zřejmě nikdo nepředpokládal, že by poslanci toto privilegium bezostyšně zneužívali. Že by si účtovali stravné i tací, kteří si – jako pan Bartoň – pochvalují, jak dobře se o ně na jejich „služebce“ hostitelé starali. „Měli jsme šneky, žáby, prostě snažil jsem se toho ochutnat co nejvíc,“ pochvaluje si plný břich plzeňský pirát a své kulinářské zážitky dokládá mnoha fotkami. Hloupé mu není ani to, že účtuje všech sedm dní své služebky. Přesto, že strávil dopravou tam a zpět dva dny, a jeden den měl osobní volno. I tak si po návratu domů nárokuje všech sedm dnů a  účtuje si 15 736 Kč. V této souvislosti připomeňme, že na vietnamské dobrodružství se spolu s ním vydalo hned pět poslaneckých šikulů.

Poslanec Filip ztracený v Moskvě

„Nevím, kdo to vymyslel, ale cestou tam jsme letěli Aeroflotem. Při přestupu v Moskvě jsme nějak ztratili Filipa,“ popisuje ve své fenomenální cestovatelské video přednášce pirát Lukáš a se svými diváky nadšeně sdílí fotky, ze kterých je zřejmé, že v Moskvě ztracený komunista Vojtěch Filip zbytku tzv. školského výboru nijak nechyběl. „Velitelem naší skvadry byl tehdejší člen ODS Václav Klaus mladší,“ komentuje vlastní gastro-selfie Bartoň a pokračuje: „Vzal si sebou tehdejší členku strany ODS Zuzanu Majerovou-Zahradníkovou, aby ho doplnila.“ Na fotce vidíme zrzavou cestovatelku, jak si z mísy uprostřed stolu vybírá dobrotu, kterou by doplnila na talíř. „Je tam s námi ještě Lubomír Volný, tehdy byl v SPD. Teď už jsou všichni jinde, jen já zůstal ve své původní straně,“ libuje si zásadový pirát nad fotkou z prvního dne cesty, kterou jemu i ostatním poslancům zaplatili tuzemští daňoví poplatníci.

Hned příští dopoledne se Vojtěch Filip k parlamentní delegaci nakrátko připojil. Poslance totiž čekala návštěva komunistického parlamentu, což je podle hodnocení pana Bartoně moc zajímavá, moderní budova s pěknou (komunistickou) výzdobou. „Zatím co jsme si vyměňovali zdravice s našimi protějšky, Filip zase zmizel,“ popisuje Bartoň, jak Filipa přijala hlavní tajemnice vietnamské komunistické strany a předsedkyně parlamentu Nguyễn Thị Kim Ngân.

Než budeme pokračovat v příběhu cesty našich parlamentních výtečníků, věnujme pár řádek neustálému mizení Vojtěcha Filipa. Zdá se, že tento měl ve Vietnamu nějakou svou speciální misi. V této souvislosti není od věci zmínit temný příběh o korupci nejhrubšího zrna, se kterým přišel server Seznam Zprávy. Zdislava Pokorná v něm popisuje, jak se Filip snažil ve Vietnamu přijít k penězům za zprostředkování stavby Dětské nemocnice.

Nabitý program

Brzy po úvodu svého vyprávění se Lukáš Bartoň polituje, jak nabitý program s kolegy měli. Některý den, považte, měli dokonce čtyři schůzky! Jak složitá jednání s komunisty ve Vietnamu byla, popsal hned v další pasáži svého vyprávění: „Vyměňovali jsme si různé zdravice typu: ‚My jsme rádi, že jsme k vám přijeli,‘ a oni zase ‚My jsme rádi, že jste k nám přijeli…‘“ Jak se ukáže v dalším vyprávění, do „náročného programu“ započítává pan poslanec i návštěvu jakéhosi jezera Ohnivého meče, pijatiku s místními Čechy v pivovaru nebo večeři s nejbohatším vietnamským podnikatelem. A co by to bylo za služebku, kdyby nebyl alespoň jeden den volna! Tehdy si pirát Bartoň půjčil skútr a skotačil na něm po okolí. To poslanec Václav Klaus mladší se v doprovodu poslance „Flákance“ Lubomíra Volného vydal do Saigonského válečného muzea, kdy je vyfotil náhodný český turista.

Pětihvězdičkový hotel

Jak známo, Vietnam se stal vyhlášenou dovolenkovou destinací mimo jiné pro své příznivé ceny, například za ubytování. Kdyby poslanci jeli soukromě, zřejmě by se při výběru hotelu pohybovali v kategorii kolem 300 korun za noc. Podle srovnávače Booking.com je v těchto cenách k dispozici řada velmi pěkných a dobře hodnocených hotelů. Jenže zástupci České republiky se spokojí jen s tím nejlepším. Například v Danangu, kam se z Hanoje samozřejmě přepravili vnitrostátním letem, bydleli v luxusním pětihvězdičkovém hotelu „Novotel Premier Han River“, kde noc vyjde cca na 1700 korun. Co na tom, že jen pár metrů od něj stojí krásný Star City Hotel & Apartments, který je k dispozici za 400 korun!

Když jsme na konci letošního října poslali KPS svých deset otázek ohledně poslaneckých cest, zajímali jsme se i o typ ubytování. Dozvěděli jsme se toto: „Výběr (hotelu) provádí zaměstnankyně odboru mezinárodních vztahů KPS, a to na základě spolupráce s českými zastupitelskými úřady.“ Zdálo by se tedy, že poslanci na výběr svého ubytování nemají žádný vliv a „nezbude“ jim nic jiného než se smířit s tím, co jim zařídí jiní. V této souvislosti se nabízí citace z e-mailu, který nám přišel v souvislosti s nedávno zveřejněnou kauzou Vítkova cesta. Pisatel, skrytý pod iniciálami MK (přeje si zůstat v anonymitě, ale identitu známe), pracoval na jedné z našich ambasád a v této souvislosti píše: „Poslanci musí odjet z dané země plně spokojení, aby potom někde po parlamentních kuloárech nešířili zvěsti, že tam ten daný ambasador není člověk na svém místě, aby se to nedoslechli náhodou na Ministerstvu zahraničních věcí. Takže všechno musí být vyžehleno do detailů.“ Proto, jak dál uvádí MK, české ambasády za naše poslance i senátory platí obědy i večeře ze svých vlastních peněz, přestože tito mají na své cesty diety. Nakonec to ale stejně raději platí ambasadoři, obchodní radové atd. ze svých vlastních peněz, protože si nikdo nedovolí říci poslanci, aby si tu večeři zaplatil sám. „Poslanci prostě jedou na výlet a běhají tam kolem nich lidé z ambasády k jejich plné spokojenosti. Místo toho, aby dělali něco užitečného pro republiku, tak fungují jako průvodci výletníků,“ píše Kverulantovi MK.

Poslanci vraťte peníze

Kverulant také listopadu 2021 vyzval každého účastníka zájezdu do Vietnamu, který si nechali zaplatit z peněz daňových poplatníků, k veřejné omluvě a k vrácení částky 156 605 korun do státního rozpočtu. 

Výlet do Vietnamské socialistické republiky stál daňové poplatníky 783 025 korun. Ve státním rozpočtu je to jistě velmi zanedbatelná částka. Poškození důvěry v parlamentní demokracii však zanedbatelné není. Kverulant chce věřit, že se zejména Piráti ke svému pochybení postaví čelem a nebudou opíjet veřejnost prohlášeními o obrovském přínosu cesty pro naši zahraniční politiku.

Výzva Poslanecké sněmovně

Při celé přednášce Lukáše Bartoně nás velmi iritovalo, s jakou pokřivenou samozřejmostí a sebejistotou tento původně akademický pracovník popisuje naprosto flagrantní plýtvání veřejnými prostředky. Na základě celého příběhu této vykutálené poslanecké pětky, z níž už naštěstí žádný v Poslanecké sněmovně nesedí, jsme v listopadu 2021 vyzvali vedení PS ke změně pravidel pro schvalování cest a vyplácení „diet“. Jen těžko nás někdo přesvědčí o tom, že vykukové Bartoň, Klaus, Majerová-Zahradníková, Volný a Filip odvedli pro naši republiku při své vietnamské misi vůbec nějakou práci. A pokud skutečně ano, že byla významnější, než by ji zvládl jeden jediný z ČR vyslaný poslanec. Jsme si zcela jisti, že rozhodně není ve veřejném zájmu, aby se naši poslanci na služebních cestách chovali jako milionář z filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntág, aby bydleli výhradně v pětihvězdičkových hotelech, stravovali se jen vybranými pochutinami, jako jsou šneci nebo žabky, aby si létali byznys třídou a ještě si po návratu domů vyúčtovali „stravné“ vulgo bonus 16 000 korun, což je mimo jiné v našich podmínkách stále pro mnohé z nás v dělnických pozicích čistý příjem za celý měsíc, nikoliv odměna z eráru na závěr pěkné sedmidenní dovolené v exotické destinaci.

Pojďme se podívat na několik cest poslanců do exotických destinací. Na týden od 18. do 25. března roku 2022 si do Indonésie vyrazili poslanci Viktor Vojtko (STAN) a Petr Fifka (ODS). Jejich výlet nás přišel na 317 tisíc korun. Co poslanci v Indonésii dělali, není jasné, zpráva z této cesty nejspíš neexistuje. Sněmovna ji Kverulantovi neposkytla, přestože o ni žádal.

Páni poslanci se do exotické destinace vypravili jako členové „cestovatelského klubu“ Meziparlamentní skupina ČR – Indonéská republika.  O těchto klubech už byla řeč v úvodu této kauzy.

Stejní cestovatelé jako do Indonésie, tedy poslanec Fifka a Vojtko, si za peníze daňových poplatníků zaletěli ještě do Rwandy. Opět na týden, a to od 9. do 15 října 2022. Jejich výlet nás přišel na 290 tisíc korun. Zpráva z výletu opět není k dispozici a opět se cestovalo v rámci „cestovatelského klubu“, konkrétně Meziparlamentní skupina ČR – Rwandská republika.  To, že ani Fifka, ani Vojtko členy této skupiny nejsou, patrně nehrálo roli. Stejně jako nevadilo, že poslanec Tomáš Kohoutek (ANO) není členem Meziparlamentní skupiny ČR – Turecká republika, když si v červnu 2026 zaletěl za 35 tisíc do Turecka.

Do Ameriky za milion!

„Cestovatelské kluby“ zaměřené na jednotlivé země, nejsou zdaleka jedinou možností, jak vycestovat za peníze daňových poplatníků. Skvělou práci na poli utrácení odvádí i Stálá delegace Parlamentu do Parlamentního shromáždění NATO. Právě ta vyslala od 4. do 10. prosince na cestu do Washingtonu, D.C. čtyři poslance za rekordní sumu 920 tisíc korun. Údajně na Parlamentní transatlantické fórum letěli poslanci Jiří Horák (KDU-ČSL), Tomáš Kohoutek (ANO), Robert Králíček (ANO) a Pavel Žáček (ODS). Ani z tohoto výletu není k dispozici zpráva.

„Cestovatelské kluby“ zaměřené na jednotlivé země nejsou zdaleka jedinou možností, jak vycestovat za peníze daňových poplatníků. Skvělou práci na poli utrácení odvádí i Stálá delegace Parlamentu do Parlamentního shromáždění NATO. Právě ta vyslala od 4. do 10. prosince na cestu do Washingtonu, D.C., čtyři poslance za rekordní sumu 920 tisíc korun. Údajně na Parlamentní transatlantické fórum letěli poslanci Jiří Horák (KDU-ČSL), Tomáš Kohoutek (ANO), Robert Králíček (ANO) a Pavel Žáček (ODS). Ani z tohoto výletu není k dispozici zpráva.

Se stálou delegací NATO je však možné se podívat i do Japonska. Za 232 tisíc korun se tam na týden v polovině září vypravil Robert Králíček (ANO).

Všechny poslanecké cesty v režii poslanecké sněmovny za rok 2022.

Největší cestovatelé v roce 2022

Právě Robert Králíček (ANO) byl v roce 2022 jedním z největších cestovatelů ve sněmovně. S utracenými 747 tisíci z našich kapes mu právem patří druhé místo. Hlouběji nám do kapes dokázal sáhnout jen poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL), s utracenými 805 tisíci. O krásné třetí místo v ostré konkurenci se dělí tři poslanci, a to Pavel Žáček (ODS), Jaroslav Bžoch (ANO) a Michal Ratibořský (ANO). Každý z nich dokázal za rok 2022 vyčerpat částku kolem 620 tisíc korun. A více než půl milionu, přesněji 542 tisíc korun, dokázal načerpat už jen poslanec Marek Ženíšek (TOP 09). Ten si za svoji píli jistě zaslouží alespoň diplom.

Prosba o podporu

V úvodu tohoto textu se píše, že se Kverulant kontrolou poslaneckých cest marně zabývá již od svého vzniku v roce 2009. Nejspíš to však tak úplně marné není. Když věrolomné a rozežrané politiky nebude kontrolovat nikdo, bude situace ještě mnohem horší. Prosíme, kontrolujte politiky s námi spolufinancováním naší práce. Žádný dar pro nás není malý.

Za Kverulantův tým Petr Kološ a Vojtěch Razima