Dnes je den památky obětí komunistického režimu. Byl vyhlášen jako významný den na památku perzekvovaných a usmrcených obětí československého komunistického režimu na den, kdy byli v roce 1950 po politickém procesu oběšeni Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra. V této souvislosti si Kverulant dovoluje připomenout, že jsme se s touto odpornou ideologií ještě zcela nevypořádali. Komunistická strana zmizela z poslanecké sněmovny teprve nedávno a zástupci někdejší komunistické organizace pro děti a mládež Pionýr stále existují a od roku 1998 si z veřejných prostředků načerpali přes 600 milionů korun.
Zástupci někdejší komunistické organizace pro děti a mládež se v demokratickém zřízení rozhodně neztratili. Od roku 1998 si z veřejných prostředků načerpali přes 600 milionů korun. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nebyly tyto prostředky poskytovány transparentně a spravedlivě. Navíc NKÚ objevil v čerpání dotací Pionýra několik podvodů. Kverulantovým cílem je nejen rozkrýt problematické financování Pionýra, ale také prosadit nastavení jasných a transparentních pravidel na rozdělování peněz pro práci s dětmi. Podpořte jej v tom alespoň malým darem.
Pionýři neskončili společně se socialismem
Možná jste si mysleli, že komunistického Pionýra jsme v devadesátých letech odsunuli někam za Ural společně se sovětskými vojsky. V tom případě jste se šeredně zmýlili. Pionýr totiž nadále existuje. Co hůř, je skoro tak silný jako za komunismu. I dnes totiž patří mezi největší organizace, kterým jsme svěřili práci s dětmi. Vedení Pionýra se za svou „práci“ pro zločinný komunistický režim vůbec nestydí, a tak v dubnu 2019 slavili pionýři 70 let od založení komunisty. Při této příležitosti řekl jejich předseda Martin Bělohlávek Seznamu, že „oddíly, které fungovaly už třeba od roku 1968, se neproměnily. Nedělaly žádnou komunistickou indoktrinaci, ale pracovaly s dětmi v oblasti zájmové – jezdily do přírody, na tábory, na výpravy. Tam nebylo potřeba nic měnit“.
Dotace pro pionýry
Stát aktivity Pionýra velmi štědře podporuje. Na rok 2020 získal od Ministerstva školství dotaci ve výši 27,6 milionu korun. Od roku 1998 do roku 2019 jsme pionýrům věnovali ze svých daní 586 milionů korun. Peníze použili především na údržbu svého majetku, mzdy vedoucích a také na střelecké a branné soutěže. Zejména Ministerstvo školství vyplácí Pionýru každoročně příspěvek v řádu desítek milionů korun. Některé jeho akce podporuje i Ministerstvo obrany.
Nálezy NKÚ
Nejvyšší kontrolní úřad provedl v roce 2017 kontrolu zaměřenou na prostředky, které stát poskytl na podporu práce s dětmi a mládeží mezi lety 2014–2016. V tomto období byl Pionýr druhým největším příjemcem dotací. Od MŠMT získal téměř 77 milionů korun. Úspěšnější byli jen Junáci. Organizace Český skaut za stejné období získala téměř 115 milionů korun.
Zatímco u Junáka, jehož rozpočet byl proti Pionýru ještě o 38 milionů korun vyšší, našli kontroloři jen jednu jedinou nesprávně vyúčtovanou položku za 20 326 Kč, v čerpání dotací Pionýrem bylo nesrovnalostí hned několik, a to v celkové výši přes 470 000 Kč. Pionýr chtěl proplatit stejnou stotisícovou fakturu dvakrát. Kromě toho chtěl také proplatit vyúčtování energií podvodně navýšené skoro o půl milionu.
Zpráva NKÚ o dotacích na podporu práce s dětmi a mládeží konstatuje hned v 1. bodě, že: „Koncepce 2020 ani Programy státní podpory práce s dětmi a mládeží pro NNO nemají nastaveny žádné měřitelné cíle, indikátory nebo jakékoliv jiné ukazatele, které by umožnily vyhodnocení dopadů poskytovaných dotací či naplňování strategických cílů státní politiky v oblasti podpory volného času dětí a mládeže.“ V bodě 2. pak NKÚ konstatuje: „Výběr projektů k podpoře byl netransparentní a MŠMT při poskytování dotací porušovalo nastavená pravidla.“ A v bodě 3. shrnuje svá zjištění takto: „Následná kontrola podpořených projektů nefungovala.“
V roce 2019 byly celkové příjmy Pionýra celkem 32,7 milionu korun. Z toho 27,4 milionu činily státní dotace. To je 84 %. S trochou nadsázky lze tvrdit, že Pionýr je státní organizací.
Pionýři rozhodují o datacích pro Pionýry
Kverulant se důvodně domnívá, že po sametové revoluci zástupci Pionýra neváhali využít svého ekonomického vlivu a také sítě kontaktů k tomu, aby ovlivnili posuzování a bodování ostatních projektů, se kterými musí jejich organizace na Ministerstvu školství (MŠMT) v demokratické společnosti soutěžit. I proto Kverulant ministerstvo již v červnu 2020 oslovil se zákonným požadavkem, aby dostal kopie grantových žádostí a seznam členů komise, kteří o dotacích rozhodli. Ministerstvo si za „práci navíc“ naúčtovalo přes 3000 Kč a pak tyto Kverulantovi požadované informace stejně nedalo.
Kverulant je přesvědčený, že důvodem odmítnutí je to, že členem komise je i přímý zástupce Pionýra, a že dotace jsou poskytovány nikoliv na základě kvality grantových žádostí, nýbrž že o všem rozhodují dávné známosti a následné protislužby. I proto proti neposkytnutí informací podal Kverulant na Ministerstvo školství na konci srpna 2020 stížnost ministrovi. Chtěl totiž věřit, že tehdejší ministr školství Robert Plaga je od zfixlovaného poskytování dotací Pionýrům tak daleko, že svým podřízeným nedovolí pokračovat v zakrývání klientelistického rozhodování a nařídí zveřejnit žádosti o granty i jména posuzujících. Kverulant se mýlil. Ministr Plaga rozhodl, že Kverulant požadované informace dostat nemá. Jaké byly ministrovy pohnutky, ponecháme úvahám laskavého čtenáře. Jisté je, že Kverulant v listopadu 2020 podal proti rozhodnutí ministra žalobu.
Počátkem září 2020 Kverulant vyzval Nejvyšší kontrolní úřad, aby se netransparentním financováním Pionýra opět zabýval. A v říjnu téhož roku odeslal ministrovi školství dopis, ve kterém ho žádá o nápravu a vyzývá ho k zásadnímu přeformulování dotačních pravidel tak, aby zohlednila maximální transparentnost a efektivitu v nakládání s financemi určenými pro tak důležitý segment, jako jsou mládežnické neziskové organizace a organizace neformálního vzdělávání.
Špatný dotační systém pokračuje
V listopadu 2020 ministerstvo školství vypsalo další značně problematické grantové výzvy pro rok 2021. V první výzvě bude, stejně jako již mnoho let předtím, několika protežovaným „NNO uznaným pro práci s mládeží“ rozděleno 150 milionů korun. Mezi ně samozřejmě patří právě Pionýr. Další dvě výzvy jsou již finančně marginální. Druhá výzva má dotaci 19 milionů korun a třetí výzva 22 milionů korun. O tyto peníze však bude soutěžit na dvě stě subjektů.
Ti, kteří se za komunistického zřízení věnovali brutálnímu ideologickému vymývání dětských mozků neboli „přípravě mladých soudruhů“, po sametové revoluci rozhodli, že se Pionýr svou „prací s dětmi“ nijak nezdiskreditoval. Tedy že může pod stejným jménem – jen s pozměněnými stanovami – pokračovat i ve svobodné společnosti. Změnou názvu by totiž pohlaváři Pionýra riskovali ztrátu členské základny. Ta i díky tomu, že chodit do Pionýra bylo „povinné“ (Pionýrská organizace 1. pomocník školy), neměla mezi ostatními zájmovými sdruženími, zvlášť začátkem devadesátých let, žádnou konkurenci.
Silné zázemí, které Pionýr zdědil ze socialistického Československa, v následujících letech významně pokřivilo metodiku hodnocení projektů pro práci s dětmi. Ať už se na Ministerstvu školství představil sebelepší projekt, předkládající organizace mohla jen těžko deklarovat alespoň srovnatelné zázemí (klubovny, tábořiště) nebo členskou základnu, jakou se pyšnili pohrobci komunistického Pionýra. A tak nepřekvapí, že organizace, která až do listopadu 1989 nechávala děti před plnými tělocvičnami slibovat oddanost Komunistické straně Československa, v minulých letech dál sílila.
Pionýři lobují u Pirátů
Snaha Kverulanta o nová a transparentní pravidla pro rozdělování peněz pro práci s dětmi, respektive zvýšený zájem o financování Pionýra, se pochopitelně nelíbí předsedovi organizace Martinu Bělohlávkovi. Proto se koncem srpna 2020 sešel se členem Pirátů Michalem Mackem. Pirát Macek o schůzce v Cafe Chloese napsal: „Řešili jsme (…) situaci kolem nařčení ze strany organizace Kverulant (údajné netransparentní rozdělování dotací na MŠMT) a možnost případného zprostředkování kontaktu na některého nebo některou z našich poslanců/poslankyň.“ Kverulant sice žasne nad dobou, ve které postkomunističtí pionýři hledají zastání u pirátů, ale velmi oceňuje pirátskou otevřenost, se kterou byl zveřejněn záznam z této schůzky. Kverulant si také klade otázku, zda předseda nežádal o zajištění „klidu na práci“ i ostatní politické strany, především soudruhy z KSČM.
Kverulant považuje snahu angažovat politika do zakrytí problematického financování postkomunistického Pionýra za dobrou ilustraci bolševického způsobu uvažování a je upřímně zvědavý, jak se k „potřebám“ Pionýra postaví Piráti. Ale ať už se Piráti zachovají jakkoliv, Kverulant bude v boji za transparentní nakládání s veřejnými penězi a proti arogantním papalášům pokračovat dál. K nápravě bude možná hodně daleko, protože v lednu 2021 nově jmenovaná vedoucí odboru mládeže, která o dotacích rozhoduje, jako jeden z prvních kroků pozvala k jednání pouze starou partu protežovaných organizací. Předseda postkomunistického Pionýra nechyběl.
Nová vláda, nový ministr, nová politika?
V lednu 2022 získala ve sněmovně důvěru nová vláda. Ministrem školství se stal Petr Gazdík. Kverulant mu ve věci problematických dotací pro pionýry napsal dopis. Současně ho vyzval, aby nečekal na závěr soudu a poskytnul mu informace o složení hodnoticích komisí na udělování dotací pro mládež. Jistě by to přispělo k důvěře v jeho působení na MŠMT a státu by to ušetřilo náklady spojené s projednáním věci u soudu.
Kverulant chtěl věřit, že Gazdík, jako člen vlády, která se zaklíná transparentností, konečně nastaví nová pravidla, i když skutečnost, že si Gazdík vybral za svého politického náměstka svého předchůdce Plagu, vzbuzovala obavy, že nový strojvůdce zapadne se svým vláčkem do starých, vyjetých kolejí. Bude sice houkat před jinými návěstími, ale pojede po stejné trati.
Ve skutečnosti to však bylo mnohem horší. V červnu 2022 vyšlo najevo, že Gazdík si šifrovaným telefonem telefonoval s Michalem Redlem, hlavou zločinecké skupiny, která průmyslově tunelovala pražské dopravní podniky. A kdyby jen to, Gazdík se spolupracovníkem gangstera Radovana Krejčíře Michalem Redlem jezdil i na společní dovolení. To ho nakonec stálo post ministra školství.
Prosba o podporu
Pokud nepatříte k těm, kteří se slzou v oku vzpomínají na svůj rudý šátek a slib věrnosti Komunistické straně Československa (mimochodem, některé pionýrské oddíly se rudých šátků nevzdaly dodnes!), podpořte práci Kverulanta na tomto projektu jakkoliv malým, za to však pravidelným darem.
