V pondělí 9. října 2017 Ředitelství silnic a dálnic konečně na 89. kilometru D1 směrem na Brno odstranilo první dálniční billboard. Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic první třídy nařídila novela zákona o pozemních komunikacích, o jejíž přijetí se významně zasloužil Kverulant.org. Zákaz billboardů vstoupil v platnost již 1. září 2017. Billboardaři však tehdy svoji zákonnou povinnost ve velkém ignorovali a zaplavili silnice českou vlajkou ve snaze namluvit veřejnosti, že s tímto polepem to již nejsou billboardy. V dubnu 2018 se o jeden takový dokonce zabil člověk. Skutečné odstraňování celkem asi 4 200 nelegálních billboardů začalo vinou veřejné správy se značným zpožděním a teprve na jaře 2020 ŘSD uzavřelo smlouvu na odstraňování billboardů. I přes více než problematické začátky je nyní jasné, že s vyčištěním okolí dálnic od vizuálního smogu Kverulant uspěl. Oceňte Kverulantovu vytrvalou práci a pomozte mu alespoň symbolickým darem.
Návrh zákona
Podle Kverulanta mají billboardy na svědomí lidské životy, kradou nám veřejný prostor, billboardový byznys je spojen s korupcí, a přitom veřejnosti nic pozitivního nepřinášení. Proto proti nim Kverulant bojuje již od svého vzniku v roce 2009. Kverulantův dlouholetý tlak nakonec v roce 2012 přiměl ministerstvo dopravy k sepsání návrhu novely silničního zákona, který měl billboardy výrazně omezit. V původním návrhu sice byla desetiletá lhůta na odstranění billboardů, tu se ale Kverulantovi podařilo zkrátit na pět let. Vládní návrh zákona zamířil do poslanecké sněmovny. Dřívější bojovník proti billboardům poslanec Huml tehdy předložil pozměňovací návrh, že pokud byly billboardy již v minulosti povoleny, nový zákon by se jich neměl týkat. O pravděpodobné motivaci pana Humla si jistě každý udělá názor sám.
Před závěrečným schvalováním uspořádal Kverulant společně se serverem nechceme-billboardy.cz happening před parlamentem. Andělé oslovovali poslance přicházející hlasovat s tím, že již nechtějí žádné další mrtvé od billboardů. Mimochodem jedním z těchto andělů byl známý pražský kavárník Ondřej Kobza, který celý happening také vymyslel a zorganizoval.
Podpora veřejnosti a podařený happening přinesly úspěch. Zákon byl v parlamentu schválen a pozměňovací návrh poslance Humla zamítnut. Více v rozhovoru České televize:
Senátní úprava zákona vyloučila silnice II. a III. třídy
Kverulant přepokládal, že schválení zákona senátem bude jen formalitou. Mýlil se. Senátorka Vrecionová prosadila změkčující pozměňovací návrh, a to zachovat billboardy u místních komunikací a silnic II. a III. třídy. Sněmovnou schválený zákon by podle ní totiž znamenal do pěti let likvidaci 90 procent billboardů s dvoumiliardovým výpadkem pro státní rozpočet. Znamenal by prý i výpadky pro rozpočty obcí a krajů. Senát zákon vrátil zpět sněmovně. Více o zamítnutí zákona v reportáži TV NOVA:
Kverulant nemá pochybnosti o tom, že senátorka Vrecionová prosadila svůj názor za značné podpory lobbistů placených billboardových společností. Kverulantovi je krajně podezřelé, že naprosto neznámá senátorka, která se dopravou nikdy nezbývala, měla najednou tak vážný zájem o záchranu billboardů. Kverulant si to nedovede vysvětlit jinak než korupcí. Nejspíš ve formě velké slevy na svoji billboardovou kampaň.
Zákon proti billboardům se tedy znovu vrátil do Sněmovny. Kverulant poprosil všechny, komu se billboardy nelíbí, aby napsali svým poslancům prostřednictvím aplikace NapišteJim. Billboardáři také svým poslancům napsali. Jak jinak než na billboardech:
Je evidentní, že billboardáři měli z přijetí nového zákona strach. Jinak by neobětovali svoje nemalé zisky, které jim pronájem billboardů přináší, aby oslovili poslance vlastní kampaní. Na celé věci nebylo tolik zarážející to, že se dovolávají Ústavy, ale skutečnost, že už neváhali strašit poslance zcela veřejně. Jak potom asi vypadalo neveřejné lobování. Kverulant je přesvědčen, že tam nabízeli významné slevy na budoucí politické kampaně a nejspíš i úplatky. Více o celé kauze v reportáži Českého rozhlasu z dubna 2012:
V květnu 2012 byla přijata novela zákona o pozemních komunikacích, která zakazuje nejnebezpečnější billboardy. Podle této novely billboardy zmizí od dálnic a silnic I. třídy nejpozději 1. září 2017. Kverulant.org již zaznamenal tři útoky billboardové lobby na tento zákon. V dubnu 2016 však poslanec Berkovec předložil parlamentu návrh, který by tento termín prodloužil o pět let. Kverulant nemá pochybnosti o tom, že poslanec Berkovec prosazoval svůj názor za značné podpory billboardové lobby. Svědčí o tom důvodová zpráva, kterou k návrhu předložil. Prý nám hrozí arbitráže za zmařené investice billboardářů. A podobně jako kdysi senátorka Vrecionová strašil ztrátou pracovních míst a výpadkem pro státní rozpočet. Tentokrát to měl být výpadek 1,5 miliardy korun.
Kverulant si nedovedl vysvětlit aktivitu poslance Berkovce jinak než korupcí. Arbitráže České republice nehrozí. Kdyby měli billboardáři šanci na úspěch, už by Českou republiku dávno žalovali. Jenže ČR nikomu investici do billboardů nezmařila. Pouze v roce 2012 řekla, že v roce 2017 u dálnic a silnic první třídy již billboardy nebudou. Billboardové firmy tedy s pětiletým předstihem věděly, že jejich nebezpečný byznys s řidičskou pozorností skončí. Navíc již dlouho před rokem 2012 nebylo možno získat povolení pro billboard na dobu delší než pět let. A ztráta čtyři tisíců pracovních míst „vylepovačů billboardů“ je naprosto vycucaná z prstu. Například firma BigBoard, která má více než 50 % billboardového trhu a je tak zdaleka největší hráč na českém billboardovém trhu, měla podle účetní závěrky z roku 2015 pouhých 34 zaměstnanců. Stejně jako v roce 2014 i v roce 2013. Podobné je to daňovým výpadkem ve výši 1,5 miliardy korun. Jde o absurdně vysoká a ničím nepodložená čísla, zvláště uvážíme-li, že BigBoard vykázal v roce 2015 při téměř miliardovém obratu ztrátu 33 milionů. A i podle účetní závěrky za rok 2014 to vypadalo, že chudáci billboardáři na svůj byznys dopláceli, když vykázali ztrátu ve výši 17 milionů korun.
Plán poslance Berkovce prodloužit možnost provozovat reklamy kolem dálnic a silnic I. třídy o dalších pět let však poměrně rychle narazil. I proto, že Kverulant tehdy křičel hodně nahlas. Po ministerstvu dopravy a ministerstvu vnitra byla počátkem května 2016 proti prodloužení pětiletého přechodného období i celá vláda. Vláda stejně jako Kverulant považovala za nepřesvědčivá Berkovcova tvrzení, že pokud reklamy u dálnic a silnic první třídy ztratí povolení už příští rok v září, stát přijde na daních asi o 1,3 miliardy korun. Poslancův údaj, že by přibylo asi 3800 nezaměstnaných, měli ministři označit za „přinejmenším značně nadsazený, nebo dokonce zcela smyšlený“.
Ale poslanec Berkovec není sám, kdy chtěl pomoci billboardové lobby. Svůj návrh novely zákona o pozemních komunikacích předložil i poslanec Jaroslav Foldyna. Podstatou jeho návrhu bylo značné rozšíření zastavěného území v okolí dálnic, rychlostních komunikací a silnic I. třídy. V zastavěném území totiž billboardy budou moci zůstat i po 1. září 2017. Poslanec Foldyna chtěl uzákonit, aby toto území nebylo definováno zákonem jako určitý počet staveb, ale aby o jeho rozsahu mohly rozhodovat obce. S obcemi, které by už nebyly nijak vázány zákonnou definicí, by se pak mohli billboardáři dohodnout mnohem snáz a významně si tak rozšířit území, ze kterého nebudou muset v září 2017 odstraňovat svoje poutače. I tento pokus prodloužit život dálničním hyzdičům byl i díky Kverulantovi neúspěšný. Kverulant přispěl k tomu, že ministerstvo vnitra vydalo v dubnu 2016 k návrhu poslance Foldyny stanovisko, kde se píše: „S navrženou změnou zásadně nesouhlasíme.“
Ale poslanec Foldyna je patně opravdový fanoušek dálničních billboardů. A tak v listopadu 2016 znovu předložil svůj pozměňovací návrh k silničnímu zákonu na jednání hospodářského výběru poslanecké sněmovny. Kverulant.org tehdy poslance Foldynu obvinil, že svůj názor prosazuje za značné podpory billboardové lobby, a problematické aktivitě Foldyny se dostalo značné publicity. To nakonec vedlo k tomu, že Foldyna v lednu 2017 ve sněmovně prohlásil, že svůj pozměňovací návrh stáhne. Jenže větší lhář než politik je už jen politik v televizi. V květnu 2017 začala 57. schůze poslanecké sněmovny a pod bodem 140 je opět ukryt návrh poslance Foldyny, který opět podstatně rozšiřuje definici takzvaného zastavěného území podél komunikací, ze kterého billboardy nebudou muset zmizet. Pak chtěl billboardářům pomoci poslanec ODS a někdejší ministr zemědělství a dopravy Petr Bendl a do novely upravující vydávání řidičských oprávnění „přilepil“ další změnu definice zastavěného území. Ale ani tento návrh nebyl úspěšný a pro Bendlův přílepek zvedlo koncem dubna 2017 ruku jen 16 poslanců, a to převážně z řad občanských demokratů.
Kverulant.org nemá pochybnosti o tom, že poslanci Foldyna, Berkovec a Bendl prosazovali svoje názory za značné podpory billboardové lobby. Kverulant si to nedovedl vysvětlit aktivitu těchto poslanců jinak než korupcí. Billboardáři totiž mají politikům co nabídnout. Vedle peněz je to také možnost inzerovat zadarmo nebo s výraznou slevou na billboardech po celé republice.
Koncem srpna 2017, tedy těsně před nabytím účinnosti zákona proti billboardům, přišli do Debatního klubu konfrontovat své názory na billboardy pánové Ing. Marek Pavlas, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy, a ředitel Kverulant.org Ing. Vojtěch Razima:
Mimochodem Marek Pavlas v debatě tvrdil, že nikde na světě neexistuje žádná studie prokazující nebezpečnost billboardů. To však není pravda. Celkem bylo zpracování přes 20 takových studií a všechny se shodují v tom, že reklama má negativní vliv na bezpečnost silničního provozu. Jeden příklad za všechny: studie z Izraele, která zkoumala, jak se zákaz billboardů na jedné rušné dálnici v Tel Avivu promítl do počtu nehod na této komunikaci. Výsledek byl jednoznačný, po zakrytí reklam poklesl počet nehod o přibližně 60 %.
Ústavní soud zákon potvrdil
Na konci srpna 2017 přišel poslední velký útok na zákon proti billboardům. Skupina sedmnácti senátorů se kvůli zákazu billboardů u dálnic a silnic první třídy obrátila na Ústavní soud. Navrhoval zrušení části novely zákona o pozemních komunikacích, podle níž mají reklamní plochy do začátku září zmizet. Do čela skupiny senátorů se postavil senátor Václav Chaloupek. Kverulant nepochybuje o jeho korupční motivaci a zařadil jej za tento čin na KVERULANTŮV BLACKLIST.
Senátoři ve svém návrhu na zrušení části zákona argumentovali tím, že zákaz billboardů je protiústavním vyvlastněním bez náhrady. Ústavní soud jejich návrh v únoru 2018 naprosto smetl. Konstatoval, že úprava sleduje legitimní cíl a tím je veřejný zájem v podobě zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví jeho účastníků. Ústavní soud připomněl, že ačkoliv by z hlediska účelu bylo nejvhodnější přistoupit k okamžitému odstranění billboardů, zákonodárce vzal v úvahu i zájmy jejich vlastníků a po pečlivém zvážení střetu těchto zájmů formuloval přechodné ustanovení, kterým umožnil reklamní zařízení podle vydaných povolení provozovat ještě dalších pět let. Ústavní soud také konstatoval, že téměř po pěti letech od přijetí zákona a navíc těsně před koncem uplynutí lhůt stanovených pro splnění uložených povinností, lze návrh na zrušení zákona posuzovat jako účelový, ba dokonce překvapivý. Nepřímo tak přesvědčil Kverulantově domněnce o korupci. O definitivním zákazu tehdy v únoru 2018 přišel do Českého rozhlasu diskutovat a prezident Svazu venkovní reklamy Marek Pavlas a Vojtěch Razima ředitel a zakladatel Kverulanta:
I reklama na dálničních mostech je nelegální
O něco méně pozornosti přitáhl soud, v němž se provozovatelé billboardů domáhali ponechání poutačů na mostních nadjezdech s tím, že ochranné pásmo silnic a dálnic začíná až za silniční škarpou.
Ani tento útok na zákon proti billboardů neuspěl. V prosinci roku 2018 Nejvyšší správní soud zamítl žalobu firmy Czech Outdoor. Podle rozhodnutí je ochranné pásmo dálnice definováno následovně: „Ochranné pásmo dálnice dle § 30 odst. 2 písm. a), resp. § 30 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, tvoří souvislý prostor do výšky 50 m ohraničený na každé straně dálnice svislými plochami ve vzdálenosti 100 m (respektive 250 m) od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, a to včetně prostoru nad vnitřní stranou jízdního pásu a nad středovým dělícím pásem.“ Reklamní zařízení na nadjezdech jsou tedy vždy nelegální, nejedná-li se o reklamní zařízení sloužící k označení provozovny za současného dodržení podmínek stanovených zákonem.
Náhrada domnělé škody se nekonala
Změna zákona spustila mezi provozovateli billboardů vlnu méně či více bizardních nápadů, jak nařízení uniknout. Zákon se měl začít vymáhat až po pěti letech, aby vzal vítr z plachet firmám, které měly z devadesátých let prakticky nevypověditelné smlouvy s licencemi bez časových omezení.
Jednou z nich byla americká společnost A.C.E. media. Po šesti měsících, kdy silničáři mapovali billboardy kolem silnic, vyzývali majitele k jejich odstranění a případně je sami odstraňovali, přišla s požadavkem na náhradu škody ve výši 20 milionů dolarů. V roce 2018 to představovalo 380 milionů korun.
„Tehdy jsem se vsadil se šéfem Svazu provozovatelů venkovní reklamy, že firma nejenže tuto arbitráž nevyhraje, ale že ji nakonec ani nepodá. A sázku jsem vyhrál,“ vzpomínal na tuto událost pro letech pro MF DNES ředitel obecně prospěšné společnosti Kverulant Vojtěch Razima. A dodal, že výhrou byla láhev rumu Republika.
Vlajky na billboardech
Nejen že billboardáři svoje, po 1. září 2017 již nelegální, billboardy polepili českými vlajkami, ještě se snažili veřejnosti namluvit, že tím billboardy přestávají být billboardy. Tím se podle Kverulanta staly billboardy ještě nebezpečnějšími. Česká vlajka na sebe přitahuje ještě víc řidičské pozornosti než obvyklé reklamy.
Smrtelná nehoda
Kverulant.org byl přesvědčen, že neodstranění tisíců nelegálních reklamních poutačů naplňuje skutkovou podstatu trestného činu obecného ohrožení, a proto na počátku září podal na billboardáře trestní oznámení. Bohužel státní zástupce se Kverulantovým právním pohledem neztotožnil a v listopadu 2017 jeho trestní oznámení odložil. Pak se v dubnu 2018 se na desátém kilometru dálnice D11 směrem z Prahy na Hradec Králové stala smrtelná nehoda. Vůz vyjel z vozovky, narazil do sloupu billboardu s českou vlajkou, odrazil se od něj, několikrát se přetočil a nakonec skončil v příkopu. Řidič nehodu nepřežil.
Další trestní oznámení
Billboardy měly od dálnic zmizet už v září 2017, ale v době nehody v dubnu 2018 jich bylo vidění stále několik tisíc. Jak už bylo uvedeno, odstranit je měli jejich majitelé nebo příslušný úřad. Kverulant byl a je přesvědčen, že smrtelná nehoda na D11 je důkazem spáchání trestného činu obecného ohrožení, a podal na billboardáře, ale zejména na úředníky, další trestní oznámení. Toto trestní oznámení směřovalo na ministra dopravy Daniela Ťoka a dále na všechny úředníky ministerstva dopravy, včetně úředníků Ředitelství silnic a dálnic, kteří nesou přímou odpovědnost za to, že v době smrtelné nehody byly na dálnicích dál pevné překážky v podobě nelegálních billboardů. Podle Kverulanta byl spáchán především trestný čin maření úkolu úřední osoby z nedbalosti podle § 330 odst. 1 trestního zákoníku.
Kverulant nemá přílišné iluze o výkonost orgánů činných ve trestním řízení, přesto byl velmi zaskočen důvodem, pro který se státní zástupkyně JUDr. Zdeňka Galková v červnu 2018 jeho trestní oznámení odložila. Silniční zákon prý nestanový lhůty k odstranění a likvidaci billboardů:
Kverulant byl a je přesvědčen, že státní zástupkyně Galková se samozřejmě zásadně mýlí. Jí citovaný odstavec naopak velice přesně specifikuje, jak mají úředníci postupovat a jaké na to mají lhůty: „Silniční správní úřad je povinen do sedmi dnů ode dne, kdy se dozvěděl o zřízení nebo existenci reklamního zařízení umístěného na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku bez povolení ke zvláštnímu užívání vydaného příslušným silničním správním úřadem, vyzvat vlastníka reklamního zařízení k jeho odstranění. Vlastník reklamního zařízení je povinen reklamní zařízení neprodleně, nejdéle do pěti pracovních dnů po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu odstranit. Neučiní-li tak, je silniční správní úřad povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka tohoto zařízení. Odstranění reklamního zařízení a jeho likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.“ Proto Kverulant požádal o přezkoumání postupu JUDr. Galkové její nadřízenou. Koncem srpna 2018 přišla odpověď od nadřízené státní zástupkyně Mgr. Táni Dočekalové. I ta se ztotožnila s pohledem své pořízené a Kverulantovo trestní oznámení definitivně odložila. Úředníci, kteří měli podíl na smrti člověka tak definitivně nebudou potrestáni.
Prodejní automaty na billboardech
V dubnu 2018 se podařilo odhalit další hochštaplerský trik billboardářů. Na některých nelegálních dálničních billboardech objevily místo vlajky nápisy Prodejní automat pomoc řidičům. Kverulant vyfotil zadní stranu billboardu a zjistil, že skrývá mincovní automat s označení Prodejní automat první pomoci. Vtip je v tom, že zmizet nemusí ty reklamní cedule, které v maximální vzdálenosti 200 m upozorňují na benzinové pumpy, motoresty a podobná zařízení. Billboardáři takové „provozovny“ vyrobili. Na zadní stranu billboardu umístili mincovní automat s označením Prodejní automat první pomoci. Kverulantův nemohl ověřit, zda se v útrobách automatu vůbec něco skrývá. Štěrbina na dvacetikorunu je umístěna více než tři metry vysoko. I z toho je evidentní, že šlo o další hochštaplerský pokus billboardářů obejít zákon. Odhalení tohoto triku jej také zastavilo.
Nahrávání ...
Nahrávání ...K prvnímu skutečnému odstranění billboardů došlo 9. října 2017 na 89. kilometru D1 směrem na Brno, když ŘSD odstranilo první z více než 4 200 billboardů, které jsou podle novely zákona z roku 2012 nelegální. Práce však postupují velmi pomalu. V půlce listopadu 2017 bylo odstraněno jen kolem 330, z toho 30 u dálnic. Tempo se nedařilo zrychlit především ministerstvu dopravy, které jako správní orgán vydává pokyny na likvidaci billboardů u dálnic. Navíc se ŘSD ještě v listopadu 2017 nepodařilo vysoutěžit firmu, která vlastní odstranění provede. Kverulant má k dispozici informace, na jejímž základě je přesvědčen, že billboardáři vyslali do soutěže na likvidaci billboardů svého zástupce, bílého koně, který má za úkol soutěž zdržovat. Více nejen o tom v duelu Seznamu, kam přišli v lednu 2018 obhájit své názory pánové Ing. Marek Pavlas, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy, a ředitel Kverulant.org Ing. Vojtěch Razima.
Kulový blesk ministra Ťoka
Teprve v únoru 2020 uzavřelo Ředitelství silnic a dálnic smlouvu na odstraňování billboardů. Dodavatelem je firma TANNACO, a.s. a ta má pro ŘSD za 72,5 milionů korun má provést zakrytí dosud nezakrytých reklam, odstranění a likvidace reklamního zařízení, včetně právních a administrativních činností s těmito úkony spjatými. Přitom již v dubnu 2017 sliboval tehdejší ministr dopravy Dan Ťok, že na odstraňování billboardů má přichystanou akci Kulový blesk. Z této akce nakonec zbylo je jen to první slovo.
V září 2019 oslavil zákaz billboardů v ochranném pásmu dva roky. Billboardaři odstranili do 1. září 2019 3 853 reklamních zařízení. Veřejná správa jich odstranila celkem 456. Z toho Ministerstvo dopravy odstranilo 228 billboardů z dálnic a dalších 228 reklamních zařízení odstranily krajské úřady na silnicích I. třídy. Krajské úřady to stálo celkem 5,2 milionů korun a od majitelů billboardů zpětně vymohly pouhých 77 tisíc korun. Kolik za odstraňování billboardů z dálnic zaplatilo MD, se Kverulant ani po urgenci odpovědi nedozvěděl.
Jediná, směšně malá pokuta pro billboadáře za ignorování zákona
Za to, že billboardaři neodstranili svoje reklamním zařízení již v září 2017 tak, jak jim to ukládal zákon, zaplatili billbordaři jen jednu jedinou pokutu ve výši 110 tisíc korun. Byla jim uložena v Pardubickém kraji. Ostatní kraje a ani Ministerstvo dopravy o žádné další podobné pokutě v říjnu 2019 nevěděli. Kverulant protestuje proti postup veřejné správy, která na jedné straně důsledně vymáhá pokuty i za naprosto bagatelní porušení pravidel silničního provozu a na straně druhé naprosto přehlíží hrubé porušování zákona ve velkém. Kverulant opakovaně apeloval na příslušné instituce, aby billboardaře za ignorování zákona začaly pokutovat a začaly od nich vymáhat náhradu nákladů v případech, že billboardy byly odstraněny za peníze daňových poplatníků. Marně.
Statistika
V České republice policie vyšetřovala policie od 1. října 2019 do 1. října 2020 94 920 dopravních nehod, při kterých zahynulo 506 osob, dalších 1 657 bylo zraněno těžce a 20 829 lehce. Pro srovnání, během období od 1.října 2017 do 1.října 2018, tedy v době kdy na silnici ještě byla většina dnes již odstraněných billboardů, se stalo 105 486 dopravních nehod. Zahynulo při nich 543 osob, dalších 2 463 bylo zraněno těžce a 25 673 lehce. Kverulant je přesvědčen, že v příštích letech bude dál ubývat.
Většina veřejnosti nemá čas, prostředky, zkušenosti a vytrvalost věnovat se roky řešení konkrétních problémů ve veřejném zájmu. Vyžaduje to totiž mnoho úsilí a výsledek je navíc nejistý. Právě proto je tu Kverulant, který se do takových kauz systematicky již od roku 2009 pouští. Když mocní s veřejností někdy fér, bráníme ji. Zásadní úspěchy slavíme právě v boji proti billboardům. Přiměli jsme ŘSD odstranit stovky billboardů. V Praze byly v roce 2016 s Kverulantovým přispěním prosazeny nové Pražské stavební předpisy, které omezují výstavbu nových billboardů. Splněným cílem této kauzy bylo přijetí zákona zakazujícího billboardy na dálnicích. Tento zákon vstoupil v platnost 1. září 2017 a server Seznam.cz při této příležitosti natočil s ředitelem a zakladatel Kverulanta Vojtěchem Razimou následující reportáž:
Prosba o podporu
Silnice obestavěné tisícovkami českých vlajek, reklamní poutače přeměněné na prodejní automaty na náplasti nebo výhrůžky stamilionovými arbitrážemi. V roce 2012 s Kverulant pustil do boje s provozovateli billboardů lemujících silnice a dálnice. I přes více než problematické začátky bylo po deseti letech jasné, že Kverulant s vyčištěním okolí silnic od vizuálního smogu uspěl. Oceňte Kverulantův vítězný zápas a staňte se jeho pravidelným dárcem.
