Pražské stavební předpisy
Cílem této kauzy bylo prosadit takové Pražské stavební předpisy (PSP), které by zásadně omezily billboardy v Praze. To se Kverulantovi podařilo a billboardů v Praze skutečně ubylo. PSP začaly platit 1. srpna 2016. Nejsou však důsledně dodržovány, a tak nezmizely všechny billboardy, které zmizet měly. Přesto lze přijetí PSP považovat za zásadní úspěch. Kverulant.org je hrdý, že i on má na přijetí této normy svůj nepřehlédnutelný podíl. Oceňte Kverulantův boj proti billboardové džungli a za lepší správu veřejných věcí alespoň malým darem.
Co Pražské stavební předpisy upravují?
Po dlouhých peripetiích schválila na konci května 2016 pražská rada Pražské stavební předpisy. Jedná se o klíčový dokument, který určuje pravidla výstavby na území hlavního města. Stavební předpisy jsou, jednoduše řečeno, doplňkem stavebního zákona, který definuje požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby. Kromě výstavby nových bytových a rodinných domů mají vliv například na budování infrastruktury, umístění inženýrských sítí či povolování a umísťování reklamních staveb či, chcete-li, billboardů. Pražské stavební předpisy v aktuálním znění z roku 2021 včetně odůvodnění najdete zde.
Pražské stavební předpisy a reklama
Cílem Kverulanta bylo prosadit takové PSP, které by zásadně omezily billboardy v Praze. To se Kverulantovi povedlo. PSP zavedly odstup mezi jednotlivými billboardy alespoň 100 m. Podle legislativy platné již řadu let je u nás možné povolit podobná reklamní zařízení jen na dobu dočasnou, a to maximálně na pět let. Pak je třeba žádat o povolení nové, nebo billboard odstranit. Úřad by měl při vydání staronového povolení vždy zjistit, zda se billboard nenachází méně než 100 m od jiného řádně povoleného billboardu. Stejné je to se stavbou nového billboardu.
Uvážíme-li, že PSP začaly platit 1. srpna 2016, pak se v létě 2021 už prakticky neměly vyskytovat billboardy vzdálené od sebe méně než 100 m. Stavební úřady však na odstraňování těchto nelegálních staveb příliš netlačí. Je-li to způsobeno lemplovstvím, či korupcí, Kverulant neví. Jedním z nejkřiklavější příkladů jsou dvě obří obrazovky o rozměru 14 × 6 metru stojící u Jižní spojky. Těm vypršelo povolení již 31. března 2020, přesto ještě v létě 2021 byly stále v provozu a Arcibiskupství pražské na nich inzerovalo svoji akci Noc kostelů.
PSP také zcela vyloučily umisťování billboardů o ploše nad 4 m2 v památkových rezervacích a památkových zónách, tedy na většině území centrální části města.
Předpisy dále omezily reklamy na fasádách maximální velikostí na 2 × 1,5 m. Reklama nad rovinou střechy byla povolena, ale jen k označení konkrétní provozovny nebo budovy instituce. Taková reklama však musí být složena pouze z písmen, číslic a log. Nesmí být vyšší než 2 m a u šikmých střech s úhlem větším než 30° nesmí přesáhnout hlavní hřeben střechy a nesmí zaujímat celkovou plochu panelu větší než 4 m2. Může sloužit výhradně k označení konkrétní provozovny nebo budovy instituce. Reklamní a informační zařízení umístěné na opěrných zdech nesmí mít celkovou plochu panelu větší než 6 m2. Ani tato nařízení nejsou důsledně dodržována.
Boj za prosazení PSP
Schválení předpisů rozhodně neproběhlo hladce. Jednu chvíli dokonce nebylo vůbec jisté, zda si Praha udrží vlastní stavební předpisy. Nuže, pojďme si tento boj připomenout.
V Praze byla ještě za primátora Tomáše Hudečka v červenci roku 2014 schválena první verze PSP. Tyto předpisy chránily volnou krajinu a parky, podporovaly stromořadí v ulicích, živé, bezpečné a příjemné ulice, podporovaly soudobé kvalitní bydlení. Zaváděly také nová ustanovení o uliční čáře, stavební čáře, výškové regulaci, pravidla pro stromořadí a mnoho dalších instrumentů pro plánování města západního formátu.
Součástí předpisů byla i regulace venkovní reklamy, běžná v západních metropolích. Tyto PSP zakazovaly reklamu větší než šest metrů čtverečních. A právě proto spustili „billboardáři“ v září 2014 kampaň s cílem PSP zrušit. Billboardáři dokonce přelepili již zaplacené Hudečkovy předvolební plakáty. Nové plakáty odkazovaly na internetovou stránku Prahapodlehudecka.cz. Na ní se snažili vystrašit veřejnost, že nové PSP jdou na ruku developerům a Praha přijde o stamiliony korun, které jí z velkoplošných reklam plynou.
Kampaň byla vskutku masivní a jedním z výsledků bylo, že v Praze vyhrálo volby na podzim roku 2014 ANO, primátorkou se stala Adriana Krnáčová a ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) v lednu 2015 pozastavila účinnost PSP. Kverulant nebyl zdaleka sám, kdo se stavěl za původní verzi PSP. Dalším zastáncem byla například organizace Archwars, která v lednu 2015 o PSP natočila velmi podařené video:
Zrušení Pražských stavebních předpisů z roku 2014 znamenalo, že v Praze platily v krátké době troje pravidla pro výstavbu. Každý projekt, který si stavebník v dobré víře nachystal podle nových pravidel, si tak musel na své náklady celý přepracovat.
Autor PSP Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) reagoval na pozastavení PSP přípravou technické novely, která by vyřešila připomínky Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Rada města, nově již v rukou ANO, se však rozhodla návrh nepřijmout a tím dala možnost MMR, aby pozastavilo účinnost na základě hlavního argumentu MMR a tím byla deklarovaná tzv. evropská notifikace předpisu. Návrh novely z prosince 2014 spočíval ve vyjmutí několika vybraných ustanovení, která byla z pohledu MMR „potenciálně technicistní“, a v jejich nahrazení přímým odkazem na celostátní předpis. Věcně by tak pro občany platila pravidla nadále, jen by se v několika paragrafech musela vzít k ruce celostátní úprava. Šlo by tedy pouze o formalitu a elegantní vyřešení říjnové výzvy. Toto řešení však pro odpor ministryně pro místní rozvoj, Karly Šlechtové z hnutí ANO, zvoleno nebylo. To celé jen nahrávalo spekulacím, že ve skutečnosti bylo zrušení původních PSP odměnou od ANO pro „billboardáře“ za to, že jejich masivní kampaň dosadila v říjnu 2014 do pražského primátorského křesla Adrianu Krnáčovou.
Pro osvěžení paměti je dobré doplnit, že ostatní připomínky, které MMR v říjnové výzvě zaslalo, nebyly součástí připomínek zaslaných v únoru 2013 v rámci připomínkového řízení. Tehdy MMR zaslalo celkem 87 připomínek. Praha vše vypořádala kromě čtyř požadavků, které nepřijala, a to: zrušení pojmu stromořadí a chráněného záplavového území, formálního uspořádání textu a notifikace. Pokud by nepřijetí těchto 4 požadavků z celkových 87 bylo opravdu tak společensky závažné a nebezpečné, je s podivem, proč MMR neposlalo svou výzvu rovnou, ale několik dní po nabytí účinnosti původních Pražských stavebních předpisů. Mezi schválením 15. 7. 2014 a nabytím účinnosti 1. 10. 2014 na to byl dostatek času. Tím, že výzva přišla po nabytí účinnosti, již nebylo možné „oživit“ starý předpis. Kverulant zdaleka nebyl sám, kdo za odporem proti PSP viděl nátlakovou kampaň billboardářů. Tu odsoudila celá řada významných osobností české architektury:
Kverulantova debata o PSP
Když billboardáři v říjnu 2014 spustili proti PSP masivní kampaň, uspořádal Kverulant na téma PSP debatu. Pozván byl historik architektury Ing. arch. Zdeněk Lukeš, popularizátor architektury Ing. arch. Adam Gebrian a spolumajitel architektonické kanceláře DAM, Ing. arch. Jan Holna. Všichni pánové se shodli, že PSP jsou dobrým počinem, a Ing. arch. Zdeněk Lukeš prohlásil: „Nové stavební předpisy měly být vydány už dávno, nyní jen doháníme civilizovanou Evropu a zavádíme to, co jinde už dávno funguje, včetně omezení přebujelé reklamy. Postřelená husa ovšem kejhá, ale to by Pražany nemělo zmást.“
Petice na podporu PSP
V prosinci 2014 vznikla petice na podporu PSP. Jejími prvními signatáři se staly významné osobnosti české architektury. Petice se obracela na obě političky za ANO a žádala je, aby PSP nebyly pozastaveny, ale novelizovány. Kverulant se tehdy tak vehementně přimlouval za její podepsání, že si za to od ministryně vysloužil výhrůžku: „Nezapomeňte, že se mohu bránit i jinak než si jen vyměňovat veřejné zprávy na Facebooku.“ Nedlouho po této výhrůžce se na MMR konala tisková konference a ředitel Kverulanta Vojtěch Razima se šel paní ministryně zeptat, jak se hodlá bránit proti uplatňování petičního práva. Podívejte se, jak to dopadlo:
Přes všechna vyjádření odborníků poslala v lednu 2015 ministryně MMR Karla Šlechtová na Pražský magistrát rozhodnutí o pozastavení PSP. O mnohém svědčí i to, že tak učinila v pátek večer. Následující pondělí byla hostem Radiožurnálu její stranická kolegyně, primátorka Krnáčová. Z rozhovoru s ní zcela jednoznačně vyplynulo, že nepodnikne naprosto nic pro to, aby PSP zase začaly platit:
Demonstrace za PSP
Počátkem roku 2015 se před magistrátem sešly asi tři stovky demonstrantů. Byla zastoupena především odborná veřejnost, ale nechyběl ani Kverulant. Účastníci žádali rezignaci vedení Ministerstva pro místní rozvoj, které za pozastavením předpisů stojí. Po pražské koalici zase chtěli, aby pozastavení odmítla. O sporu by pak rozhodoval Ústavní soud. Šance na úspěch u soudu byly velké. Více v reportáži České televize:
Interpelace primátorky Krnáčové
Po skončení demonstrace se její účastníci odebrali na magistrát, aby interpelovali pražské zastupitele. Ředitel Kverulanta Vojtěch Razima se ve svém projevu obrátil na primátorku Andreu Krnáčovou: „Notifikace Evropskou komisí je jen záminkou k tomu, aby Pražské stavební předpisy mohly být zrušeny. Aby si developeři a reklamní lobby mohli ve městě dělat, co chtějí.“ Razima také požádal primátorku, zda by mohla vyvrátit informace o tom, že hnutí ANO bylo dohodnuto před komunálními volbami s billboardáři, že pokud se jim paní Krnáčovou masivní billboardovou kampaní podaří dostat do křesla, budou oplátkou zrušeny Pražské stavební předpisy. Primátorka odpověděla: „O žádné takové dohodě nevím a považuji to za naprosto absurdní.“ Odpovědi Krnáčové byly krátké a obecné, veřejnosti v podstatě nic nevysvětlila. Proto Razima na její odpověď reagoval slovy, že by i z libovolného banánu vyřezal lepšího primátora:
Tlak odborné veřejnosti a Kverulanta přiměl pražskou radu pouze k planým slibům, podle kterých měly PSP začít znovu platit nejprve od dubna 2015. To se však nestalo. A tak bylo třeba dát sliby nové a platnost PSP byla posunuta na 1. leden 2016. Samozřejmě že ani termín 1. leden 2016 pro platnost PSP nebyl splněn. V červnu 2015 Pražští radní schválili znění nových, dosti ořezaných stavebních předpisů.
V červenci 2015 přišla ministryně Šlechtová s požadavkem zrušit Pražské stavební předpisy úplně. Ministerstvo pro místní rozvoj v návrhu novely stavebního zákona vyškrtlo jeden odstavec – písmeno e) pod paragrafem 194. Místo vlastních pražských pravidel by se pak metropole musela řídit celostátně platným stavebním zákonem. Celostátní předpisy se pro Prahu nehodí z mnoha důvodů, například v nich úplně chybí regulace reklamy. A o to možná šlo. Co na tom, že první stavební řád vznikl v Praze už v roce 1815?
V srpnu 2015 se pak situace kolem PSP zkomplikovala ještě více. Pražští radní neschválili nové znění PSP, které předkládal náměstek primátorky Matěj Stropnický. Problematiku Pražských stavebních předpisů převzala místo Stropnického do gesce primátorka Adriana Krnáčová. Následně ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová poslala PSP ke schválení Evropské komisi.
Komise se chopila příležitosti a v únoru 2016 vznesla připomínky, které musí Praha do dokumentu zapracovat. Komisi se nelíbilo, že PSP obsahují požadavek na odvádění spalin komíny pouze nad střechu budovy, a nikoliv horizontálně před fasádu. Platnost důležité normy pro každou stavbu v metropoli tak byla opět posunuta. Nakonec však byly výhrady Evropské komise zapracovány a na konci května 2016 byly Pražské stavební předpisy konečně přijaty. V září pak vláda schválila novelu stavebního zákona. Do novely se i přes odpor ministryně Šlechtové dostalo také zmocnění Prahy vydávat vlastní stavební předpisy.
Stručná chronologie
Zdá se vám situace kolem PSP velmi nepřehledná? Není se co divit. Třeba vám alespoň trochu pomůže následující chronologický přehled hlavních událostí:
10. a 11. října 2014 – Komunální volby v Praze vyhrálo ANO před TOP 09, Trojkoalicí (Strana zelených, KDU-ČSL a STAN), ODS, ČSSD, KSČM a Piráty. Vytvořená koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice obsadila v pětašedesátičlenném zastupitelstvu nejtěsnější většinu 33 hlasů.
26. listopadu 2014 – Novou pražskou primátorkou byla zvolena Adriana Krnáčová z hnutí ANO.
16. ledna 2015 – Ministerstvo pro místní rozvoj odeslalo Praze rozhodnutí o pozastavení účinnosti Pražských stavebních předpisů. Stalo se tak po bouřlivé roztržce, kterou kvůli regulaci reklamy, přinášené předpisy, vyvolala billboardová lobby. Ministerstvu vadilo mimo jiné, že předpisům chybělo schválení Evropské komise.
17. února 2015 – Rada hlavního města Prahy po čtvrt roce od uzavření koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice schválila její programové prohlášení. Členové koalice našli smír v dohodovacím řízení ohledně stavebních předpisů. Na základě dohody rada schválila jejich novelizaci.
9. června 2015 – Pražští radní schválili znění nových stavebních předpisů. Novela zamířila do připomínkového řízení, možnost vyjádřit se tak měly mít všechny městské části.
11. srpna 2015 – Pražští radní neschválili ani jeden z klíčových materiálů, které předkládal náměstek primátorky Matěj Stropnický (Trojkoalice/SZ). Problematiku Pražských stavebních předpisů převzala místo Stropnického do gesce primátorka Adriana Krnáčová (ANO).
23. říjen 2015 – Pražská rada zapracovala připomínky Ministerstva pro místní rozvoj. Pražští radní na mimořádné schůzi schválili okleštěnou verzi Pražských stavebních předpisů. PSP pak byly odeslány k notifikaci Evropské komisi.
24. únor 2016 – Evropská komise posunula do 24. května 2016 proces notifikace PSP. Praha měla do té doby vyjasnit pravidla pro kouřovody. Platnost důležité normy pro každou stavbu v metropoli se tak opět odložila.
27. květen 2016 – Praha do PSP doplnila požadovaná pravidla pro kouřovody a po více než roce pražská rada schválila nové Pražské stavební předpisy.
1. srpen 2016 – Začíná platnost PSP.
21. září 2016 – Vláda schválila novelu stavebního zákona. Do novely se i přes odpor ministryně Šlechtové dostalo také zmocnění Prahy vydávat vlastní stavební předpisy.
Prosba o podporu
Oceňte Kverulantův boj proti billboardové džungli alespoň malým darem. Věnujte nám každý měsíc 200 korun. Vašich šest korun denně nám pomůže měnit věci k lepšímu. Podpořit nás můžete i jednorázovým darem. Podpořte Kverulanta, čeká ho ještě mnoho práce a mnoho výdajů. Kverulanta můžete podpořit i nakupováním na svých oblíbených e-shopech. Je to jednoduché a zabere vám to jen několik vteřin. A co je nejdůležitější, při nákupu nezaplatíte nic navíc.
Za Kverulantův tým Vojtěch Razima
