V Poslanecké sněmovně se rozproudila debata o návrhu zákona regulujícího lobbing, který by mohl zásadně ovlivnit politické a ekonomické prostředí v České republice. Zatímco vláda slibuje transparentnost, jeden z jejích členů, ministr spravedlnosti Pavel Blažek, evidenci lobbistů napadá a koaliční poslanec Marek Benda dokonce tvrdí, že jediným cílem zastánců široké regulace je “zničení všech politiků“. Kverulant.org dlouhodobě upozorňuje na škodlivost absence jakékoliv regulace lobbingu v ČR, zejména v oblasti obchodu se zbraněmi, kde se točí obrovské peníze.
Teprve počátkem března 2024 byl vládou schválen návrh zákona regulující lobbing. Vláda nakonec vypustila navrhované výjimky pro prezidenta či asistenty zákonodárců. Proti původnímu návrhu Ministerstva spravedlnosti zahrnula do seznamu lobbistů i ty největší a nejmocnější, tedy profesní asociace, komory, svazy. Do registru lobbistů se dle návrhu budou muset registrovat i církve nebo samosprávy.
Vyhráno však ještě není, spíš naopak. Zákon teprve bude muset projednat sněmovna, následně senát a podepsat prezident. Je zřejmé, že dřív než v druhé polovině roku 2025 zákon platit nezačne. Kverulant je přesvědčen, že odsunutí zavedení regulace lobbingu vládě, zejména ODS, velmi vyhovuje, protože jí „nekomplikuje“ nejrůznější drahé nákupy, jako byl nákup čerpacích stanic RoBiN OIL nebo nákupy zbraní.
Pohled do zákulisí projednání tohoto protikorupčního zákona přinesl Radek Bartoníček na serveru Aktuálně.cz. “Ježišmarjá, co to je?” slyší podle svých slov ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), když přijde do Poslanecké sněmovny a poslouchá stesky poslanců na projednávaný zákon o lobbování. Blažek má k připravované regulaci velké výhrady. “Od začátku říkám, že to není zákon, který má šanci výrazně změnit fungování demokracie,” míní Blažek ke vzniku registru lobbistů.
Není se svým názorem zdaleka sám. Šéf poslanců ODS Marek Benda tvrdí, že jediným cílem zastánců široké regulace je “zničení všech politiků”. “Toho jsem se od začátku obával. Obával jsem se křížové kontroly a toho, jakým způsobem to může být proti nám zneužito,” vysvětluje Benda, který je poslancem takřka nepřetržitě od roku 1990.
David Kotora z Transparecy International, která přijetí zákona podobně jako Kverulant dlouhodobě prosazuje, k tomu dodává: „Pojďme si říct, jak to je. Pokud se proti nějaké protikorupční legislativě, v tomto případě proti zákonu o lobbování, vymezují předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda a ministr spravedlnosti Pavel Blažek ODS, je třeba zbystřit a mít se velmi na pozoru.“
V minulém volebním období se už schylovalo k tomu, že by ke schválení zákona o lobbování mohlo dojít. Jenže Benda prosazoval prodloužení jeho projednávání tak, až ho sněmovna nestihla projednat. V tomto volebním období přišla se zákonem “jeho” vláda vedená premiérem Petrem Fialou, která ho navrhla v podobě, který se Bendovi líbí víc. Přesto se do něj snaží před konečným schválením, které proběhne patrně v první polovině prosince, prosadit důležité změny. Například to, že by se do registru lobbistů nemuseli zapisovat ti, kteří se k návrhům zákonů vyjádří ještě před projednáním ve vládě a sněmovně v takzvaném připomínkovém řízení. Do něho mají kromě ministerstev a ústředních orgánů státní správy přístup například i profesní komory, jako je Hospodářská komora, Agrární komora nebo odbory.
Kverulant je přesvědčen, že se vláda zákonem o lobbingu zabývala vlastně jen proto, že jeho přijetí do poloviny roku 2025 je podmínkou pro vyplacení evropských peněz z Národního plánu obnovy. Kverulant je také přesvědčen, že Fialova vláda zákon dlouho zdržovala proto, aby začal platit teprve až se vlády ujme jiná koalice.
Návrh zákona o lobbingu zahrnuje:
- Definici lobbování a lobbistů
- Zřízení registru lobbistů a lobbovaných
- Povinnost lobbistů uvádět, v čím zájmu lobbují
- Pravidelné zveřejňování prohlášení o lobbistických aktivitách
- Sankce za porušení povinností
Komplikovaný proces
První čtení návrhu zákona proběhlo 2. května 2024 na 101. schůzi Poslanecké sněmovny. V rámci druhého čtení prošel návrh zákona obecnou rozpravou 29. října 2024 na 115. schůzi PSP. Návrh byl přikázán k projednání výborům. Jako garanční výbor byl určen Ústavně-právní výbor. Ten návrh zákona projednal několikrát:
- 7. června 2024 – vydal usnesení o přerušení projednávání
- 5. září 2024 – opět přerušil projednávání
- 1. října 2024 – znovu přerušil projednávání
- 14. října 2024 – vydal usnesení s pozměňovacími návrhy
- 7. listopadu 2024 – zákon jako celek doporučil
Během projednávání byly předloženy písemné pozměňovací návrhy, a to Jakubem Michálkem, 8. dubna 2024 a Milanem Brázdilem (ANO), 3. května 2024. Michálkův pozměňovací návrh omezuje plošnou výjimku pro právnické osoby ovládané státem. Také Brázdilův pozměňovací návrh se snaží omezit plošnou výjimku pro státem ovládané právnické osoby, aby se vztahovala pouze na vertikální komunikaci mezi těmito osobami a státními organizačními složkami.
K 16. říjnu 2024 byl návrh zákona ve fázi před druhým čtením. Jeho projednávání bylo navrženo na pořad 115. schůze Poslanecké sněmovny, která začala 22. října 2024. Šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek ve sněmovně řekl, že Piráti navrhují, ať korporace povinně zveřejní, kolik peněz utrácí za lobbování. Ústavně-právní výbor navrhl vypustit z okruhu lobbovaných asistenty poslanců a senátorů. Michálek řekl, že Piráti budou chtít, aby se zákon vztahoval i na asistenty poslanců a senátorů. „Je to vlastně pronásledování aktivních poslanců,“ tvrdil poslanec ANO Patrik Nacher na adresu chystaných nových pravidel pro regulaci lobbingu. Připomeňme na tomto místě, že Nacher začal svou politickou dráhu v ODS, kde pracoval v letech 1996 až 2004 na různých tiskových a mediálních pozicích.
Lobbistická samoobsluha
I poslanec Marek Benda načetl k zákonu svůj pozměňující návrh. Stalo se tak 29. října 2024 a s trochou nadsázky se dá říct, že jeho cílem je přesunout tvorbu zákonů ještě více do rukou lobbistů. Benda navrhuje vložit do zákona tuto větu: „Lobbista je oprávněn uplatňovat připomínky v meziresortním připomínkovém řízení prostřednictvím elektronické knihovny legislativního procesu, k tomu mu musí být udělen do elektronické knihovny legislativního procesu odpovídající přístup.“
Proč je zákon o lobbingu klíčový
Kverulant.org dlouhodobě upozorňuje na absenci jakékoliv regulace lobbingu v ČR, zejména v oblasti obchodu se zbraněmi, kde se točí obrovské peníze. Kverulant poukazuje na to, že současná situace umožňuje bývalým vysokým armádním činitelům využívat své kontakty a znalosti k ovlivňování armádních zakázek ve prospěch soukromých firem. Jako příklad uvádí působení armádního generála v záloze Jiřího Šedivého, který si po odchodu z armády založil lobbistickou firmu Generals s.r.o. Tato firma se věnovala lobbingu v oblasti armádních zakázek a v roce 2022 vykázala příjmy téměř 10 milionů korun. Kverulant.org je přesvědčen, že šlo o provize za lobbování za nákup předražených amerických vrtulníků.
Kverulant zdůrazňuje, že bez regulace lobbingu bude česká obranná politika i nadále vystavena riziku ovlivňování zájmy zbrojařských firem na úkor skutečných potřeb armády a bezpečnosti státu. Kverulant.org bude i nadále pečlivě sledovat legislativní proces a usilovat o co nejrychlejší a nejefektivnější přijetí zákona o lobbingu. Kverulant je přesvědčen, že tento zákon je klíčovým nástrojem pro zvýšení transparentnosti a omezení nežádoucích vlivů v politickém rozhodování.
Prosba o podporu
Kverulant je přesvědčen, že lobbing výrobců zbraní je jen specifickou formou korupce. Bohužel tato forma korupce se asi nedá zcela vymýtit, ale jistě se dá alespoň významně omezit. Pomozte nám dosáhnout toho, aby peníze nás všech nekončily v kapsách lobbistů a jejich pánů. Pomozte nám jakkoliv malým, zato však pravidelným měsíčním příspěvkem.
Za celý Kverulantův tým, který na této kauze pracuje, Vojtěch Razima
