Nahoru

Jak se Kverulant zasloužil, aby stát poskytoval normy zdarma

Twitter

S Novým rokem 2021 veřejnost získala bezplatný přístup k závazným technickým normám a v září 2024 již bylo takto zveřejněno 1404 norem. Umožnil to takzvaný sponzorovaný přístup k normám, o jehož zavedení se Kverulant.org významně zasloužil. Zveřejňování se netýká úplně všech norem, ale jen těch povinných. Tedy takových, jejichž dodržování je povinné. Oceňte Kverulantovu práci na této kauze, alespoň symbolickým darem.

Ilustrační foto: Slon / Pixabay

Stát vydává normy. Tyto normy však neposkytoval veřejnosti zdarma, ale za internetový přístup k nim vybíral ročně téměř 100 milionů korun. Kverulant mnoho let prosazoval, aby všechny závazné normy stát veřejnosti poskytoval zdarma. To se mu podařilo. Od 1. ledna 2021 začal platit zákon, který to nařizuje. Pak byly uveřejněny první stovky norem. V listopadu 2021 státní Česká agentura pro standardizaci (ČAS) Kverulantovi slíbila uvolnit zdarma další stovky norem. Svůj slib dodržela a k 10. březnu 2022 bylo v rámci sponzorovaného přístupu zveřejněno 1246 ČSN. A k 24 září 2024 už to bylo 1404 dokumentů.

K vyhledávání a bezplatnému odběru norem se můžete zaregistrovat na stránkách ČAS.

Pojďme se podívat, co tomuto úspěchu předcházelo.

Historie

Česká republika má jako vyspělý průmyslový stát ve vydávání norem stoletou tradici. V současné době je v platnosti 36 tisíc norem. Velká většina z nich není závazná. Existují však tisíce norem, jejichž dodržování stát vyžaduje. Přesto stát ani tyto normy neposkytoval zdarma, ale vybíral za internetový přístup k nim peníze. V roce 2018 to bylo 87 milionů, v roce 2019 celkem 95 milionů a za rok 2020 pak 94 milionů korun.

Debata

V lednu 2018 Kverulant ve spolupráci s Debatním klubem uspořádal k tomuto tématu diskuzi mezi tehdejším generálním ředitelem České agentury pro standardizaci Mgr. Zdeňkem Veselým a zástupcem ČKAIT – České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě – Ing. Václavem Machem. Zde je záznam jejich debaty:

Kverulant byl a je  přesvědčen, že normy, které jsou závazné, by stát měl veřejnosti poskytovat zdarma. Z principu publicity právních předpisů totiž vyplývá, že adresát musí mít možnost seznámit se v plném rozsahu s těmi pravidly chování, která jsou pro něj závazná. Že se tak má dít bezplatně je zřejmé, přestože generální ředitel České agentury pro standardizaci (ČAS) Mgr. Zdeněk Veselý v debatě uváděl, že by to odporovalo závazným pravidlům mezinárodních organizací pro normalizaci, která svým členům, a tedy i ČASu, zakazují poskytovat normy zcela zdarma. Podle Kverulantova názoru se ředitel Veselý mýlil. Evropský výbor pro normalizaci (CEN) ve směrnici č. 10 pro distribuci a prodej publikací žádný výslovný zákaz bezplatného zpřístupnění technických norem neuvádí. Jen velmi obecně se v bodě 4.1 píše, že členové CEN mají vykonávat svá uživatelská práva způsobem, který respektuje zájmy ostatních členů a uznává hodnotu duševního vlastnictví v publikacích CEN a náklady systému CEN na svůj vlastní rozvoj a udržování.

Ilustrační foto: Slon / Pixabay

Kverulantova kampaň za bezplatné zveřejňování norem

V lednu 2018 Kverulant dopisem vyzval tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera, aby jeho rezort začal situaci konečně řešit. V únoru přišla odpověď, ve které se mimo jiné uvádí, že zákony na závazné normy odkazují zcela výjimečně. To bylo opravdu odvážné popření skutečnosti, uvážíme-li, že platných závazných norem je 4200. Dále dopis sice připouští, že tehdy chystané normy na povinnou elektronickou fakturaci povinné budou, ale ministerstvo průmyslu s tím nemůže nic dělat, protože jejich gestorem je ministerstvo místního rozvoje. Inu, odbor popírání a pokrytectví byl tehdy i na ministerstvu průmyslu patrně velkou a respektovanou organizační složkou.

Zprávu o tom, že problematiku závazných, a přitom placených norem je třeba konečně řešit, rozeslal Kverulant v lednu 2018 i všem poslancům. Poměrně rychle se tehdy ozvali hned dva. Komunista Leo Luzar a pirát Jakub Michálek. Komunista Luzar tehdy napsal: „Tuto problematiku jsem si vzal za své při tvorbě legislativního plánu našeho klubu a chci předložit v tomto duchu novelizaci autorského zákona.“  A pirát Michálek tehdy informoval, že by chtěl během cca 14 dní předložit v Poslanecké sněmovně návrh novely zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, který nařídí státu koupit od státní agentury pro normalizaci licence k přístupu k povinným normám pro všechny občany.

V pátek 13. července 2018 začaly poslancům parlamentní prázdniny, a tak se Kverulant zeptal komunisty Luzara a piráta Michálka, co dokázali, než opustili parlamentní lavice.  Komunista Luzar odpověděl v duchu nejlepších tradic hnutí dada: „Dobrý den, velmi rád se do této iniciativy zapojím a patřičný návrh úpravy autorského zákona předložím. Pokud již disponujete takovým návrhem, budu velice rád, pokud se nebude muset tvořit nanovo. S pozdravem Leo Luzar.“ Podtrženo, sečteno, komunista Luzar neudělal ve věci zastavení zpoplatnění závazných norem zhola nic. To pirát Michálek byl přeci jenom aktivnější a napsal Kverulantovi: „Dobrý den, dojednali jsme s ministerstvy, že technická norma o el. fakturaci bude bezplatně veřejně přístupná, na tom se udělá pilot technického řešení v ČAS v podobě tzv. sponzorovaného přístupu, tj. bezplatný přístup pro občany, který hradí normalizační instituci stát, protože nějaká platba musí podle pravidel mezinárodních institucí CEN a CENELEC proběhnout. Pod hrozbou našeho vlastního návrhu nám bylo také přislíbeno, že vláda připraví vlastní návrh umožňující tzv. sponzorovaný přístup, který by měl být na podzim. Tuto věc jsem naposledy otevřel na posledním jednání Ústavně-právního výboru, kde kvůli hlasům ANO nebyla výzva vládě, aby se zabývala touto otázkou, přijata. Vyjednávání s ministerstvy aktuálně vede Martin Jiránek, člen hospodářského výboru, kterému jsem celou věc předal. S pozdravem Jakub Michálek.“ 

První úspěchy

Začátkem roku 2019 Kverulantovo usedavé upozorňování na problém přineslo první konkrétní výsledky. Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Českou agenturou pro standardizaci tehdy zajistilo pro dodavatele veřejných zakázek bezplatný online přístup nejprve k osmi technickým normám o elektronické fakturaci. Později byly pro bezplatný přístup uvolněny další normy. Kverulant je obzvláště hrdý na to, že v době epidemie koronavirové nákazy byly i díky němu včas a  bezplatně zveřejněny i normy na zdravotnické obličejové masky, operační oděvy a roušky a na lékařské rukavice pro jedno použití.

Normy konečně zadarmo

Nedlouho po bezplatném zpřístupnění prvních norem přišel další úspěch. Poslanecká sněmovna počátkem února 2019 schválila doprovodné usnesení iniciované Piráty, kterým žádá vládu České republiky, aby podnikla nezbytné kroky k zajištění veřejné dostupnosti všech technických norem, pro uplatnění principu rovnosti před zákonem a dostupnosti práva. V září 2019 zaslal Kverulant všem zákonodárcům dopis, ve kterém jim připomíná jejich usnesení a žádá další pokrok. Několik z nich mu odpovědělo, že naprosto souhlasí, aby závazné normy stát poskytoval zdarma a že se věci budou věnovat. Příslušná novela zákona prošla Poslaneckou sněmovnou i Senátem a 19. listopadu 2020 ji podepsal prezident. A počátkem roku 2021 bylo na webu České agentury pro standardizaci bezplatně zveřejněno více než 200 norem.

Sponzorovaný přístup se týká nejen velkých firem nebo živnostníků, ale třeba i projektantů a kohokoli, kdo si normu potřebuje nastudovat. České agentuře pro standardizaci platí poplatek ty úřady a ta ministerstva, která mají danou normu ve své působnosti. Paušální částka činí nejvýše 23 milionů za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Výši platby stanoví vyhláška. Odvíjí se od počtu stran příslušné technické normy a počtu požadovaných přístupů.

Sporné normy

O tom, které normy závazné jsou a které nikoliv, však nepanuje úplná shoda. Například normu určující bezpečnostní požadavky na veřejná dětská hřiště státní Česká agentura pro standardizaci nepovažuje za závaznou. Kverulantův názor je přesně opačný.

Ilustrační foto: Congerdesign / Pixabay

Norma ČSN EN 1176-1 určuje všeobecné bezpečnostní požadavky na zařízení a povrchy veřejného dětského hřiště, přesto ji nelze bezplatně získat na stránkách ČAS. Na podzim 2021 na dotaz, proč tomu tak je, odpověděla vedoucí oddělení péče o zákazníky ČAS Ing. Ivana Kolínská: „Podle informací, které máme k dispozici od jednotlivých sponzorů, uvedená norma není závazná. Ani jeden ze sponzorů (vesměs ministerstev) ve ‚svém‘ seznamu závazných norem neuvedl právní předpis ČR, ve kterém by byl odkaz na tuto normu.“ Úřednice z ČAS se ještě pokusila přehodit část práce úřadu na tazatele: „Pokud jste přesvědčen o tom, že norma závazná je – tzn. existuje výlučný odkaz na tuto normu v konkrétním zákoně nebo vyhlášce, obraťte se na tvůrce tohoto právního předpisu – konkrétní ministerstvo.“

Kverulant je přesvědčen, že norma na bezpečnost veřejných dětských hřišť závazná je. Jde totiž o takzvanou určenou normu. Tedy o normu, o které nařízení vlády či jiný závazný předpis stanoví, že je závazná. V tomto případě jde o nařízení vlády č. 173/1997 Sb. Podle tohoto nařízení jsou závazné všechny normy, které se bezprostředně týkají: „prostředků lidové zábavy (zařízení s pohyblivými stanovišti osob, zařízení s omezeně řízeným pohybem osob, zařízení dětských hřišť, zařízení s možností pádu z výšky více než 40 cm, zařízení s možností zvýšené psychické zátěže)“.

Ilustrační foto: Depositphoto

Studie o povinných normách

V roce 2018 Kverulant zaplatil studii, která vyjmenovala konkrétní technické normy, jejichž dodržování stát prostřednictvím legislativy ukládá veřejnosti. Vedle již uvedených určených norem se tak děje i prostřednictvím norem harmonizovaných. Určených norem tehdy bylo  800 a vedle nařízení vlády byly určeny dalšími deseti předpisy. Harmonizovanou normou je pak taková česká technická norma, která zcela přejímá požadavky stanovené závaznou evropskou normou. V českém právním řádu v době vzniku studie existovalo 31 právních předpisů, které nařizovaly dodržování 3400 těchto harmonizovaných technických norem. Celkový a přesný výčet povinných norem naleznete ve studii, kterou Kverulant objednal u České společnosti pro technickou normalizaci. Ze studie vyplývá, že český právní řád v roce 2018 explicitně ukládal dodržování 4200 technických norem.

Zveřejnění dalších stovek norem

Na podzim 2021 Kverulant znovu apeloval na Českou agenturu pro standardizaci a na zákonodárce, aby urychleně sjednali nápravu a umožnili bezplatný přístup skutečně ke všem závazným normám. Generální ředitel ČAS Mgr. Zdeněk Veselý v reakci na Kverulantovu výzvu slíbil bezplatný přístup k dalším stovkám norem. Mělo se jednat o určené normy v gesci Ministerstva financí, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí.

Milé překvapení se tentokrát konalo a ČAS svůj slib splnila. Dopisem z 4. dubna 2022 ředitel agentury Mgr. Zdeněk Veselý informoval Kverulanta, že k 10. březnu 2022 bylo v rámci sponzorovaného přístupu zveřejněno 1246 norem.  

Ministerstvo prohrálo soud o uveřejňování norem

Ale ne vždycky jsou povinné normy poskytovány skutečně všem, kteří je ze zákona ke svojí práci potřebují. Vyprávět by mohli členové Českého sdružení pro technická zařízení (ČSTZ). Tato profesní organizace sdružuje především revizní techniky plynových zařízení.

O bezplatný přístup k technickým pravidlům (TPG), která se vztahují k jejich profesi, si plynaři zažádali již v roce 2021. Argumentovali tím, že v oblasti plynárenství a odběrných plynových zařízení je závazné použití českých technických norem a jiných technických dokumentů uvedeno v zákonu č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Tento zákon stanoví povinnost dodržovat kromě českých technických norem i požadovaná technická pravidla (TPG). Princip je jednoduchý, když stát chce, aby byla nějaká norma dodržována, musí ji bezplatně zveřejnit.

Přístup k normám ale sdružení revizních techniků zřízen nebyl. Prý proto, že bezplatný přístup může být povolen pouze k českým technickým normám. Tak se sdružení obrátilo na Legislativní radu vlády ČR s žádostí o stanovisko. S tímto stanoviskem pak požádali o zřízení bezplatného přístupu k technickým pravidlům Ministerstvo průmyslu a obchodu a Českou agenturu pro standardizaci. Oba tyto orgány zamítly jejich žádost jako neopodstatněnou.

Státní instituce zamítavé stanovisko nezměnily ani po jednání se zástupci ministerstva, určenými tehdejším ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem. Proto se sdružení rozhodlo pro podání žaloby. Dne 16. prosince 2022 revizní technici vyhráli. Městský soud v Praze vydal rozsudek, ve kterém se praví, že Ministerstvo průmyslu a obchodu musí veřejnosti umožnit bezplatný přístup k technickým pravidlům TPG do 6 měsíců od právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci doručením právnímu zástupci ČSTZ dne 16. 1. 2023.

Kverulant gratuluje technikům z ČSTZ k vítězství. Je s podivem, že se státní správa raději soudí, přestože je evidentní, že nemá pravdu. Jako by tu stát nebyl pro veřejnost, ale sám pro sebe a pracovat pro veřejnost jako by ho obtěžovalo. Dobře to ilustruje i historie Kverulantova zápasu za uvolnění povinných norem pro bezplatné použití.

Anketa

Kverulantův názor na bezplatné poskytování norem je zřejmý. A co si o této problematice myslíte vy?

Má stát poskytovat normy zdarma?

6 040 (67 %)

1 265 (14 %)

828 (9 %)

881 (10 %)

Nahrávání ... Nahrávání ...

Prosba o podporu

Kverulant považuje zveřejňování povinných norem za svoje velké vítězství. Díky Kverulantovu úsilí dnes každý může do závazných norem bezplatně nahlédnout. Tato kauza byla úspěšně dokončena, ale na dalších Kverulant teprve pracuje. Pomozte nám v boji za nápravu věcí veřejných. Když mocní nehrají s veřejností fér, bráníme ji. Pomozte nám v tom jakkoliv malým, zato však pravidelným darem.

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima

Twitter