Jak v Europarlamentu pracovali čeští poslanci

Kverulant provedl analýzu činnosti poslanců zvolených v roce 2024 za Českou republiku. Nejaktivnějším poslancem byl v Evropském parlamentu (EP) Ondřej Krutílek (ODS), s malým odstupem za ním skončil Tomáš Zdechovský (KDÚ-ČSL). Nejméně pracovali poslanci Tomáš Kubín (ANO) a Jan Farský (Starostové). Politiky je třeba kontrolovat neustále, a to Kverulant dělá už od roku 2009. Kontrolujte je s námi finanční podporou našeho úsilí.

Volby do Evropského parlamentu (EP) proběhly 7. a 8. června 2024. Ve volebním období, které nyní probíhá, zastupuje Českou republiku 21 politiků, kteří dostávají každý měsíc plat kolem 200 tisíc korun čistého. K tomu mají nárok na cestovní náhrady, denní příspěvek, příspěvek na všeobecné výdaje, náhrady za zdravotní péči a na vybavení kanceláře ve výši dalších, odhadem 200 tisíc korun čistého měsíčně. Pojďme se podívat, jak usilovně za tyto štědré odměny europoslanci doposud pracovali a kolik si ještě stihli přivydělat bokem.

Jak pilně čeští poslanci pracovali

Kverulant provedl analýzu činnosti poslanců zvolených v roce 2024 za Českou republiku. U jednotlivých poslanců spočítal počty příspěvků při rozpravách v plénu od jejich zvolení do září 2025. Dále spočítal počty případů, kdy byl europoslanec některým z parlamentních výborů jmenován zpravodajem či zpravodajem stínovým. Dále vyčíslil počty případů, kdy byl poslanec navrhovatelem či stínovým navrhovatelem nějakého stanoviska, kdy směrem k Evropským institucím vznesl otázky k ústnímu či písemnému zodpovězení. Kverulant také spočítal, kolikrát konkrétní poslanci navrhli přijetí nějakého usnesení. Kverulant do výpočtu zahrnul i počty návrhů aktů unie a počet uskutečněných pracovních schůzek. Na tomto místě je třeba uvést, že šlo především o schůzky s lobbisty.

Následně Kverulant výpočtem přiřadil každému poslanci za jednotlivé aktivity body, které zohlednily intenzitu aktivity v jednotlivých kategoriích. V každé kategorii bylo přiděleno 100 bodů. Tak například celkový počet všech příspěvků českých poslanců v plenárních rozpravách byl 351. Poslanec Krutílek (ODS) v této rozpravě vystoupil 26 krát a dostal za tuto aktivitu 74 bodů ze 108 možných bodů. Nejaktivnější diskutující Tomáš Zdechovský (KDÚ-ČSL) dostal 108 bodů za 38 vystoupení. Nejméně aktivní účastníci rozprav dostali za 4 vystoupení pouze 11 bodů. Celkový počet bodů byl pak u každého poslance vydělen koeficientem 14,5837 proto, aby nejaktivnější poslanec dostal celkem právě 100 bodů.

Nejaktivnějším poslancem byl v prvním roce 10. volebního období Evropského parlamentu Ondřej Kutílek (ODS). Ten dosáhl 1 458 bodů za aktivity, ty Kverulant přepočetl vydělením 14,58 na 100 bodů. To provedl u všech poslanců. S malým odstupem za Ondřejem Krutílkem skončil Tomáš Zdechovský s 92 body. Mimochodem Tomáš Zdechovský byl v minulém 9. volebním období zdaleka nejaktivnější z českých poslanců. Na třetím místě s 89 body se umístil Alexander Vondra (ODS).

Nejvíce tisků z pozice zpravodaje předložila Veronika Vrecionová (ODS), a to 4. To bylo dáno především jejím předsednictvím ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.

Nejméně v Evropském parlamentu pracovali poslanci Tomáš Kubín (ANO), Jan Farský (Starostové) a Ondřej Dostál (Stačilo!). Dostál ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 kandidoval jako nestraník za SD-SN na druhém místě kandidátky uskupení Stačilo!, koalice KSČM, SD-SN a ČSNS. Jejich bodové hodnocení se pohybovalo od 9 u Kubína po 15 u Dostála. Je však třeba poznamenat, že europoslancem se Tomáš Kubín stal k 1. srpnu 2024, poprvé zasednout v europoslanecké lavici však mohl až v říjnu 2024 poté, co bylo nejprve v září oznámeno odstoupení Martina Hlaváčka, a po vyřízení všech nutných administrativních náležitostí. Průměrný počet bodů na jednoho poslance byl přitom 41 bodů.

Střídání

V tabulce není uveden europoslanec Jaroslav Knot (ANO), ten ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 kandidoval jako nestraník na 9. místě kandidátky hnutí ANO, ale neuspěl (skončil jako druhý náhradník). Nicméně už v červenci 2024 rezignoval na europoslanecký mandát jeho stranický kolega Martin Hlaváček a v dubnu 2025 oznámil tento úmysl i další stranický kolega Ondřej Kovařík. Ten tak chtěl učinit ještě před letními prázdninami 2025. Knot se tak stal novým europoslancem, ke skutečné výměně došlo na konci července 2025.

Vedlejší příjmy poslanců EP

Plat a náhrady nejsou u některých poslanců jedinými příjmy. Počínaje rokem 2023 mají poslanci povinnost vykazovat příjmy dosažené „souběžně s výkonem funkce poslance“, které za rok přesáhly 5 tisíc euro (125 tisíc korun) hrubého.

Jan Farský přiznal, že si jako ředitel Institutu moderní politiky iSTAR, z.ú. přijde na 84 tisíc měsíčně.

Ondřej Dostál přiznal mimo jiné vedlejší příjem ve výši 778 500 korun ročně za vzdělávání a publikační činnost v oblasti organizace a financování zdravotnictví.

Filip Turek, zvolený za Motoristy přiznal mimo jiné příjmy ze společnosti Transgas s.r.o. ve výši 5 tisíc eur měsíčně a 10 tisíc eur měsíčně dostává Turek za „konzultace na poli automobilového průmyslu“.

Poněkud tajnosnubně působí přiznání vedlejších příjmů u Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL). Ten je členem aktivní zálohy ozbrojených sil ČR. K srpnu roku 2023 má hodnost nadporučíka a má z toho příjem. Kolik, to však je prý tajné: „Základní měsíční mzda € 1.824,57. Odměna placena za dny služby. Konečný plat důvěrný.“

Schůzky s lobbisty

Podle informací EP působilo v evropských institucích v roce 2021 celkem 12,5 tisíce organizací provádějících lobbing. Tyto organizace zaměstnávají přibližně 50 000 lidí. Jsou mezi nimi nevládní organizace, obchodní sdružení, firmy, odborové svazy a think tanky. Dominují environmentální témata, výzkum a inovace či klimatická akce. Přitom schůzky s lobbisty nemají v EP povinnost vykazovat všichni poslanci. Tato povinnost se od ledna 2019 týká pouze předsedů výborů, zpravodajů a stínových zpravodajů.

Nejaktivnější Ondřej Krutílek nahlásil 146 schůzek, Tomáš Zdechovský 110 a Veronika Vrecionová 80 schůzek. Na opačném pólu stojí dva europoslanci za ANO, kteří neoznámili ani jedinou schůzku. Jsou to Klára Dostálová a Ondřej Kovařík, ten však v EP působil jen omezenou dobu. Ivan David z SPD má na kontě pouhé jedno setkání s čínskou státní příslušnicí.

Nynější systém oznamování má zásadní mezery. Europoslanci musí hlásit pouze dopředu naplánované schůzky. Neformální setkání, která tvoří podstatnou část lobbistických aktivit, zůstávají skryta.

Současná pravidla transparentnosti trpí také absencí sankcí. Evropští poslanci mohou beztrestně ignorovat povinnost hlásit lobbistické schůzky, protože jim hrozí maximálně napomenutí. Navíc polovina schůzek je stále zaznamenávána volným textem místo propojení s oficiálním rejstříkem lobbistů, což znesnadňuje kontrolu. Neregistrovaní lobbisté mohou stále jednat s europoslanci bez omezení.

Čínská diplomacie

Ze zkoumaných českých europoslanců vyniká Filip Turek z Motoristů sobě s 64 nahlášenými schůzkami. Významnou část jeho kontaktů tvoří setkání s čínskými diplomaty a automobilovým průmyslem, včetně cest do Tokia. Schází se pravidelně s čínskými misemi a velvyslancem Číny v Praze. Kateřina Konečná z KSČM má 14 nahlášených schůzek, mezi nimiž dominují kontakty s čínskou misí při EU a technologické firmy jako TikTok.

Zbrojní lobby u Pokorné Jermanové

Jaroslava Pokorná Jermanová za ANO nahlásila 6 schůzek, přičemž 3 z nich byly se zástupci zbrojní firmy COLT. Jako členka výboru pro bezpečnost a obranu se specializuje na kontakty se zbrojním průmyslem, včetně společností Omnipol, Skyline a dalších českých výrobců zbraní.

Vrecionová a chemické giganty

Veronika Vrecionová, předsedkyně zemědělského výboru, má 80 nahlášených schůzek s důrazem na agrochemické koncerny. Pravidelně se schází s představiteli společností BASF, Bayer AG a dalších producentů pesticidů. Mezi její kontakty patří také potravinářské firmy McDonald’s a různé zemědělské asociace. Její pozice ji činí terčem intenzivního lobbingu ze strany chemického průmyslu.

Poslanci ve výborech

Kverulantova analýza vychází z interních přehledů Evropského parlamentu a ukazuje, že čeští europoslanci jsou rozprostřeni napříč klíčovými výbory – od rozpočtu přes průmysl a energetiku až po životní prostředí či daňové záležitosti.

Nechybí ani účast v delegacích pro vztahy se Spojenými státy, Korejským poloostrovem či státy jihovýchodní Asie. Právě členství ve výborech je vstupenkou na oficiální mise, za které platí unijní rozpočet.

Když europoslaneci míří do Pákistánu

Jednou z nejvýraznějších cest je mise výboru pro rozvoj (DEVE) do Pákistánu, jíž se účastnil i český poslanec Tomáš Zdechovský. Delegace zkoumala, jak funguje pomoc EU při posilování odolnosti vůči klimatickým šokům, chudobě a situaci žen. Poslanci se setkali s představiteli vlády, OSN i místních komunit postižených povodněmi. že ne všechny mise jsou jen „parlamentní turistikou“.

Pod drobnohledem rozpočtové kontroly

Zdechovský je aktivní i ve výboru CONT, který dohlíží na hospodárné nakládání s unijními penězi. V rámci tohoto výboru se účastnil mise do Černé Hory a Albánie, zaměřené na kontrolu projektů financovaných z fondů EU a na právní stát.

Kontroverzní cesta na Slovensko

 Společně s Ondřejem Knotkem vyrazil Tomáš Zdechovský i na misi výboru CONT do Bratislavy, kde se řešily otázky rozpočtové kázně ve „starém“ členském státě. Cesta europoslance Tomáše Zdechovského na Slovensko vyvolala značnou nelibost zejména mezi představiteli vládních stran, kteří ji líčili jako zaujatou „trestnou výpravu“ z Bruselu a pokus připravit Slovensko o investice. Některé titulky a komentáře mluvily přímo o „trestnej výprave z Bruselu“, která má „škodiť Slovensku“, jak opakovaně tvrdil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Předseda SNS Andrej Danko přispěl k vyhrocení atmosféry osobními útoky, když o šéfovi mise prohlásil „čo je to za vola?“ a vyzýval ho, aby se „vrátil do Bruselu“. Strana Hlas-SD navíc rámovala kontrolu eurofondů jako „opozičný útok na Slovensko“ a veřejnou debatu tak posouvala od věcné diskuse o zneužívání dotací směrem k delegitimizaci samotné mise a jejího vedoucího.

Washington – magnet pro české poslance

Nejčastěji se v dokumentech opakuje destinace Washington D.C., kam zamířili hned tři čeští europoslanci. Danuše Nerudová jela s rozpočtovým výborem BUDG studovat americký proces vyjednávání federálního rozpočtu a řízení dluhového stropu. Luděk Niedermayer a Jaroslava Pokorná Jermanová se zase v rámci výboru ECON zúčastnili mise věnované hospodářské politice a klíčovým federálním programům.

Digitální regulace a daně

Češi se podíleli i na debatách o digitálních gigantech a daňových únicích. Klára Dostálová se jako členka výboru IMCO připojila k delegaci do Washingtonu, která hájila evropskou regulaci digitálních služeb a trhů, včetně aktu o digitálních službách a aktu o digitálních trzích. Niedermayer pak ve funkci místopředsedy podvýboru FISC cestoval na misi do Abú Dhabí a Dubaje, věnovanou daňové transparentnosti a spolupráci se státy Perského zálivu.

Zpráva delegace Podvýboru pro daňové záležitosti (FISC – Subcommittee on Tax Matters) do Abú Dhabí a Dubaje působí až příliš jako pečlivě zrežírovaná „roadshow“, v níž emirátská strana předvádí své reformy v oblasti AML/CFT (Anti-Money Laundering/Countering the Financing of Terrorism – boj proti praní peněz a financování terorismu) a daňové transparentnosti, zatímco skutečné slabiny, přetrvávající rizika spojená s realitami, kryptoměnami, zlatem a programem „zlatých víz“ či omezený přístup k registrům skutečných majitelů zůstávají převážně v rovině neurčitých příslibů budoucího zlepšení.

Exotika Vietnam, Kanada, Tchaj-wan

Vedle tradičních destinací se v seznamu objevují i „exotičtější“ cesty. Klára Dostálová se zúčastnila mise výboru IMCO do Vietnamu. Mise výboru IMCO do Vietnamu probíhala od 27. do 31. října 2025 v Hanoji a Ho Či Minově Městě a prý byla zaměřena na prohlubování spolupráce mezi Evropským parlamentem a vietnamskými institucemi v oblastech e‑commerce, bezpečnosti výrobků, celní politiky, digitalizace, dohledu nad trhem a ochrany spotřebitele. Delegace se v Hanoji setkala se Zastoupením EU, Národním shromážděním, celní správou a spotřebitelskou organizací VICOPRO, zatímco v Ho Či Minově Městě jednala se svazy VICOFA a EuroCham, přístavní správou a inovačním hubem SIHUB.

Ondřej Krutílek jel s výborem ITRE do kanadského Ontaria, kde program zahrnoval energetiku, výzkum a průmyslovou politiku. Společná cesta Tomáše Zdechovského a Markéty Gregorové na Tchaj-wan v rámci zvláštního výboru EUDS pak ukazuje, že  europoslanci využívají výborové mise i k citlivým geopolitickým tématům.

Byty, zdraví a další témata

Výjezdy se netýkají jen geopolitiky nebo velké makroekonomie. Výbor HOUS vyslal Kláru Dostálovou do Barcelony, aby na místě zkoumala dopady bytové krize a příklady sociálního bydlení. Ondřej Dostál se pak v rámci výboru SANT vydal na jednání Světové zdravotnické organizace do Ženevy, kde europoslanci sledují globální zdravotnickou agendu včetně připravovaných mezinárodních nástrojů reakce na pandemie.

Náklady na cesty

A kolik  stály cesty EP, kterých se zúčastnili čeští europoslanci. Kverulant si tuto informaci vyžádal od EP:

Zatímco běžný občan při cestě do Washingtonu pečlivě hlídá ceny letenek a hledá rozumné ubytování, evropští poslanci si na výlety za oceán z veřejných peněz rozhodně nešetří. Podle nejnovějších dat o nákladech na externí aktivity EP v roce 2025 stála třídenní cesta sedmičlenné delegace výboru IMCO do Washingtonu astronomických 44 108 eur. To v přepočtu znamená, že jeden poslanec prohospodaří za pouhé tři dny přes 150 tisíc korun. Podobně „efektivně“ cestovali i zástupci výboru ECON, kde pětice poslanců utratila za tři dny ve stejném městě 33 463 eur, tedy téměř 170 tisíc na hlavu. Pro srovnání, komerční letenka a solidní hotel v USA vyjdou běžného cestovatele na zlomek této částky, ale bruselská elita má zřejmě zcela jiné standardy pro to, co znamená „nutné výdaje“ na reprezentaci.

Ještě více zarážející jsou však náklady na výjezdy do sousedních zemí, kam se lze pohodlně dostat vlakem či autem za pár tisíc korun. Třídenní mise devíti poslanců výboru ITRE do nedalekého Mnichova vyšla daňové poplatníky na závratných 20 791 eur. To vychází na více než 57 tisíc korun na osobu za tři dny, což je cena, za kterou by se běžná rodina vypravila na týdenní luxusní dovolenou. Ani krátká cesta do Bratislavy nebyla pro čtyři členy výboru CONT levnou záležitostí – stála celkem 6 617 eur, tedy přes 40 tisíc korun na jednoho. Celkový účet za tyto vybrané delegace přesahuje 293 tisíc eur

.Je načase se začít hlasitě ptát, zda jsou tyto náklady skutečně opodstatněné, nebo zda se pod rouškou „pracovních cest“ neodehrává jen další kolo plýtvání penězi nás všech, které nemá s realitou běžného cestování nic společného.

Rozpočet EP

Rozpočet EP činí v roce 2025 celkem 2,499 miliardy eur, to je téměř více než 63 miliard českých korun. To je oproti roku 2024 nárůst o 5 %. V roce 2024 šly skoro dvě třetiny (66 %) z 60 miliard korun na mzdové náklady, tedy na platy poslanců, poslanecké náhrady, platy asistentů, tlumočníků, sekretářek, tajemníků, podtajemníků, …

K nákladům na EP je třeba také připočítat státní příspěvek vyplácený Českou republikou na úhradu volebních nákladů pro volby do Evropského parlamentu. V roce 2024 tak politické strany dostaly celkem téměř 86 milionů korun. Příspěvek dostávají všechny strany, které získaly alespoň 1 % z celkového počtu platných hlasů.

Jeden europoslanec stojí ročně skoro 90 milionů korun

Vydělíme-li roční rozpočet EP počtem poslanců (720), vyjde nám, že jeden poslanec stojí daňové poplatníky ročně 87,2 milionů korun ročně. Jedním z důvodů je skutečnost, že Evropský parlament se periodicky stěhuje z belgického Bruselu do francouzského Štrasburku a zpět.

Dle platné evropské legislativy se ve Štrasburku musí ročně konat alespoň dvanáct plenárních zasedání. Toto stěhování je logisticky velmi náročné, přesouvá se 15 000 zaměstnanců, dokumenty, technika a podobně. Je také rekordně nákladné. Odhady se pohybují na úrovni 200 až 220 milionů eur, tedy kolem 5 miliard korun. Proti tomuto stěhování parlamentu vzniklo několik kampaní a iniciativ, nicméně proti ukončení stávající praxe se staví Francie a Lucembursko.

Kverulant žaluje Evropský parlament

V minulém volebním období, které skončilo v červnu 2024, zastupovalo ČR v Evropském parlamentu (EP) 21 politiků s platem přes 250 tisíc korun hrubého. K tomu měli nárok na cestovní náhrady, denní příspěvek, příspěvek na všeobecné výdaje, náhrady za zdravotní péči a na vybavení kanceláře ve výši dalších, odhadem, 200 tisíc korun čistého měsíčně. Přesné částky Kverulant nezná, protože mu je EP opakovaně odmítá prozradit. Proto na něj v říjnu 2024 podal žalobu k Evropskému soudnímu dvoru. Soud se rozběhl a EP v únoru 2025 zaslal k soudu svoje vyjádření, ve kterém stále trvá na utajení všech údajů.

Prosba o podporu

Politiky je třeba kontrolovat neustále, a to Kverulant dělá už od roku 2009. Kontrolujte je s námi finanční podporou našeho úsilí.

Vojtěch Razima