Kverulant.org roky protestoval proti agrofertizaci České republiky a volal po změně legislativy. I jeho zásluhou tato změna přišla. Začal platit zákon o evidenci skutečných majitelů a i díky Kverulantově široce publikovaným informacím už Andrej Babiš není premiérem, ani členem vlády a ani nebyl zvolen prezidentem. Ale i přes Kverulantovo usedavé volání neproběhla žádná deagrofertizace a Babiš je dál v konfliktu zájmů jako vlastník médií, přestože je to neslučitelné s poslaneckým mandátem. Vládním poslancům se v pátek nepodařilo sněmovnou protlačit novelu zákona, která zpřísňuje vlastnictví médií vrcholnými politiky a která by explicitně stanovila, že nikdo z poslanců nesmí vlastnit media a to ani prostřednictvím svěřenských fondů. Zákonodárci hnutí ANO totiž projednávanou legislativu zablokovali a vymohli si posunutí projednání asi o měsíc.
Babiš vlastní média v rozporu se zákonem
Andrej Babiš agrofertizoval veřejnou správu dlouhých osm let. Příkladem takové agrofertizace je právě kauza týkající se jeho vlastnictví médií. Babišův mediální dům Mafra vydává mimo jiné deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a Metro nebo týdeníky Téma a 5plus2. Je provozovatelem serverů iDnes.cz, Expres.cz nebo portálu s jízdními řády iDos.cz. Provozuje také hudební televizi Óčko.
V srpnu 2018 podali kolegové z Transparency International podnět ohledně obcházení zákona o střetu zájmů v souvislosti s vlastnictvím médií. Příslušným orgánem k projednání tohoto přestupku byl na základě trvalého bydliště Andreje Babiše Městský úřad v Černošicích. Ten také začal věc projednávat a v lednu 2019 rozhodl. Rozhodnutí černošického úřadu nebylo veřejné, ale deník Právo přišel s informací, že Babiš byl uznán vinným a dostal pokutu 200 tisíc Kč.
Andrej Babiš se odvolal a Černošice případ předaly vyšší instanci, Středočeskému kraji. Středočeský kraj následně vrátil Černošicím případ k novému projednání. Černošice o věci znovu rozhodly 2. srpna 2019 v neprospěch Babiše. Věc se přesunula zpět ke Středočeskému kraji, který na konci září 2019 zastavil řízení a pravomocně tak rozhodl o nevině Andreje Babiše. Postup však budí silné pochyby, mimo jiné kvůli tehdejšímu politickému obsazení Středočeského kraje. Středočeský kraj byl tehdy řízen hejtmankou Jaroslavou Jermanovou Pokornou z hnutí ANO.
ANO pro šéfa zablokovalo zákon o střetu zájmů
V půlce května 2023 se vládním poslancům nepodařilo sněmovnou protlačit novelu zákona, která zpřísňuje vlastnictví médií vrcholnými politiky. Zákonodárci hnutí ANO totiž legislativu, mnohdy označovanou jako „lex Babiš“, zablokovali a vymohli si posunutí projednání asi o měsíc.
Poslanecký pozměňovací návrh zejména mění ustanovení, které zakazuje veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu má být u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády.
Sněmovna o zpřísnění vlastnictví médií nově rozhodne nejdříve 14. června 2023. Vinou obstruujících poslanců ANO trvalo přes dvě hodiny, než sněmovna vůbec schválila program.
Babiš přestal být předsedou vlády
Jmenováním Fialovy vlády v prosinci 2021 přestal být Babiš premiérem a skončilo tak embargo na čerpání dotací pro Agrofert. Babišovým odchodem z vlády by však příběh o jeho dotačním konfliktu zájmů neměl skončit. Především by měl Babiš vrátit všechny dotace, které evidentně neoprávněně čerpal od ledna roku 2014, kdy se stal ministrem financí, do prosince 2021, kdy přestal být předsedou vlády. Kverulant k tomu vyzval vládu dopisem premiérovi Fialovi v lednu 2022. Připomněl jí také, že Babišovy firmy by neměly být dodavateli státu. Teprve v červnu 2022 se Kverulant konečně dočkal reakce.
Ministr Nekula sliboval: Budeme po Babišovi vymáhat 4,5 miliardy korun
Ministr Nekula v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce v neděli 19. června 2022 prohlásil, že jemu podřízený Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) vyzve Agrofert k vrácení dotací ve výši 4,5 miliardy korun.
K částce 4,5 miliardy došli Nekulovi podřízení údajně tak, že podle výročních zpráv koncernu Agrofert vytvořili seznam subjektů, které byly součástí tohoto koncernu za jednotlivé roky. Následně byl tento seznam spárován s platbami poskytovanými Fondem těmto subjektům.
Po měsíci se Kverulant zeptal na SZIF, jak je s vymáháním neopraveně vyplacených žádostí daleko. Z odpovědi SZIF vyplývá, že neudělal vůbec nic.
Kverulant položil stejné otázky i přímo Nekulově ministerstvu zemědělství. Odpověď přišla počátkem srpna 2022. Výsledek je stejný, Nekula neudělal vůbec nic. Na otázku, kterých subjektů z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů Andreje Babiše, se případné vymáhání týká, odpověděl Nekulův resort, že k tomuto bodu „nemá doposud ministerstvo žádné informace“. A na otázku, zda již byl vůči subjektům z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů Andreje Babiše, vznesen požadavek na vrácení dotace, odpověděla ministrova kancelář, že „ministerstvem nebyl doposud vůči subjektům z koncernu Agrofert vznesen požadavek na vrácení dotace“.
Na podzim 2022 Kverulant svoje otázky na Nekulu zopakoval. Výsledek byl stejný. Z odpovědi datované 4. října 2022 vyplývá, že Nekulovo ministerstvo ani nedokázalo přesně vyčíslit, kolik by měl Agrofert vracet. Z uvedeného je zřejmé, že žádné vymáhání Nekulův rezort neprovádí a ani nechystá. A Kverulantovi je jasné proč. Lidovec Nekula je jedním z těch politiků, kteří Babišovi přidělovali dotace v době, kdy Lidovci, v čele s předsedou strany a ministrem zemědělství Mariánem Jurečkou, byli s Babišem ve vládě. Kdyby Nekula skutečně začal s vymáháním neoprávněně vyplacených dotací, hledali by se viníci tohoto nezákonného postupu. A Nekula patří mezi politiky, kteří mají na agrofertizaci osobní podíl.
Nekulova dotace pro Agrofert
Zdeněk Nekula v roce 2018 coby předseda představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) poskytl státní podporu na pojištění pro dvě dceřiné společnosti holdingu Agrofert. Podpora přitom byla určena jen pro malé a střední podniky, což Agrofert nebyl. Když na nezákonné čerpání upozornili Kverulantovi kolegové z Hlídače státu, Nekula přidělení dotace obhajoval.
Společnosti Agroparkl a ZOD Zálabí dostaly necelých 400 tisíc korun v rámci finanční podpory pojištění. Na tu však neměly podle tehdejších pravidel nárok. Nekula z pozice předsedy představenstva PGRLF tvrdil, že se fond řídil nařízením a doporučením Evropské komise, které počítá s přechodným dvouletým obdobím, do něhož měla spadat doba od začlenění do Agrofertu. Toto přechodné období se však podle metodického pokynu týkalo jen situace, kdy firmy překročí parametry pro poskytnutí dotace vlastní podnikatelskou činností, ale nikoliv z důvodu změny vlastnictví, fúze či akvizice. Další státní instituce se s interpretací PGRLF stran malých a středních firem neztotožnily, a to ani ty, které spadaly pod ministerstvo zemědělství. Tehdejší ministr zemědělství v Babišově vládě Marian Jurečka (KDU-ČSL) však tento postup fondu PGRLF obhajoval. Reportéři ČT o celé kauze tehdy natočili reportáž.
Kverulant v říjnu 2022 znovu napsal předsedovi vlády Fialovi a žádal Nekulovo odvolání a iniciaci skutečné deagrofertizace. Vše marně. Nejen, že žádná deagrofertizace neproběhla, navíc počátkem roku 2023 vládní poslanci podpořili ve výboru návrh, který se připravoval pro návrat Babiše do vlády.
SPOLU pro Babiše
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj poslanecké sněmovny v březnu 2023 odhlasoval souhlasné stanovisko k pozměňovacímu návrhu poslankyně Dostálové (ANO) novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Kdyby byl prosazen, pak by mohli členové vlády a jejich firmy znovu získávat veřejné zakázky. Pro souhlasné stanovisko hlasovali kromě poslanců ANO a SPD i poslanci vládních stran.
Teoreticky sice už poměrně dlouho před rokem 2023 nesměly státní úřady, kraje ani obce podle zákona o střetu zájmů zadávat veřejné zakázky členovi vlády nebo jeho společnostem, zákon ale pracuje s právně komplikovaným pojmem „ovládání“. To se mělo změnit a možnost členů vlády získávat veřejné kontrakty měla být explicitně zakázána. Alespoň tak to navrhoval Jakub Michálek (Piráti) v novele zákona o zadávání veřejných zakázek. Michálek navrhl, aby se vycházelo z údaje o skutečném majiteli, který je snadno zjistitelný z evidence skutečných majitelů.
Poslankyně hnutí ANO a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová ale chtěla tohle omezení zmírnit a firmám členů vlády dát, zjednodušeně řečeno, možnost se ze střetu zájmů, a tedy i vyloučení z případných tendrů vyvinit. Ve svém pozměňovacím návrhu uvedla, že „výjimku“ by dostaly ty firmy, které prokážou, „že ke střetu zájmu podle předpisů upravujících střet zájmů spočívající v přímém ovládání ze strany konkrétní osoby zapsané jako skutečný majitel nedošlo nebo dojít nemohlo“.
Rozhodně nešlo o malé peníze. Tak například státní firma Čepro Agrofertu ze svěřenského fondu Andreje Babiše posílá za biopaliva miliardy. V roce 2022 dokonce padl rekord. Společnosti Preol a Primagra, které spadají pod Agrofert, totiž za rok 2022 získaly přes 3,9 miliardy korun a za rok 2023 by mělo jít o 3,4 miliardy, celkem tedy o 7,3 miliardy korun.
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj poslanecké sněmovny se zabýval pozměňovacím návrhem poslankyně Dostálové v druhé půlce března 2023. Návrh byl do výboru předložen pod písmenem C. I přes nesouhlasné stanovisko ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) ale jejímu návrhu členové výboru vyjádřili podporu. Pro souhlasné stanovisko hlasovalo z 11 přítomných poslanců celkem deset, jeden se zdržel. Pozměňovací návrh tak získal podporu výboru i přesto, že sedm z jedenácti přítomných poslanců bylo z vládních stran STAN, KDU-ČSL a ODS. Ve světle zjištění, že novela zákona o zadávání veřejných zakázek by mohla zásahem ANO a vládních poslanců Babišovi naopak umožnit získávat státní zakázky, poslanec Michálek svůj návrh stáhl.
Pokuta pro ČR za špatně vyplacené zemědělské dotace
Evropská komise v létě 2022 uložila Česku pokutu více než 82 milionů korun za chyby v zemědělských dotacích. Součástí je i sankce za Babišův střet zájmů. Za toto konkrétní pochybení má Česká republika zaplatit zhruba 1,1 milionu korun.
Audit k Babišově střetu zájmů se v Česku uskutečnil na začátku roku 2019. Bývalý premiér dlouhodobě pochybení odmítá. SZFI kvůli auditu pozastavil dotace dceřiných společností Agrofertu za zhruba půl miliardy korun.
To však není vše. Ve střetu zájmů je Babiš nadále jako poslanec. Zákon totiž členům zákonodárných sborů sice nezakazuje podnikat, ale zapovídá jim vlastnit velké mediální domy, provozovat rozhlasové a televizní vysílání či vydávat periodický tisk. V Babišově případě je to obzvlášť tristní konflikt. Babiš jako majitel vydavatelského domu Mafra jej úkoloval ve své prezidentské kampani.
Zákon o evidenci skutečných majitelů
V úterý 1. června 2021 začal platit nový zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů. Mezi hlavní změny, které přinesl, patří zpřesnění definice skutečného majitele, relativně vysoké finanční a korporátní sankce při porušení stanovených povinností a automatický průpis informací z různých rejstříků.
Zákon v § 37 odstavci 1) uvádí: „Do evidence skutečných majitelů se jako skutečný majitel svěřenského fondu, jehož svěřenský správce má bydliště, sídlo nebo pobočku na území České republiky, automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána a) v rámci zápisu do evidence svěřenských fondů jako zakladatel, svěřenský správce nebo obmyšlený, nebo b) jako skutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je zakladatelem, svěřenským správcem nebo obmyšleným svěřenského fondu“. Na první pohled to vypadá, že skutečným majitelem Agrofertu je Andrej Babiš, tak už nemůže být pochyb. Bohužel tomu tak není.
Český zákon porušuje unijní definici skutečného majitele, když uvádí u firem nejen osobu s koncovým vlivem, ale také koncového příjemce výhod, kterýžto pojem unijní definice vůbec nestanovuje. Za skutečného majitele je v případě holdingu Agrofert označen Andrej Babiš, zatímco jako osoba s koncovým vlivem je zapsán předseda představenstva, právník Zbyněk Průša.
Zákon tak nakonec působí jako další produkt agrofertizace. Mluvčí Agrofertu tak může, nejen na stránkách Dnes, do omrzení opakovat, že k žádnému střetu zájmu nedochází, protože „Andrej Babiš sice má prospěch, ale Agrofert a jeho firmy neovládá a neřídí“.
Audit Evropské komise
V pátek 23. dubna 2021 doputovala oficiální závěrečná zpráva z auditu Evropské komise. S konečnou platností potvrdila to, co už všichni stejně věděli. Český premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů, neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek.
Česko také bude muset vrátit dotace, které společnost neoprávněně získala z Evropského fondu pro rozvoj venkova a Evropského sociálního fondu po zmíněném datu, kdy začala platit novela českého zákona o střetu zájmů. Odhadem to bude 10 miliard korun.
Podle auditorů je pro závěry zásadní, že Babiš jmenoval všechny činitele fondů, které může i odvolávat. „Pan Babiš tudíž oba svěřenské fondy ovládá a prostřednictvím těchto svěřenských fondů ovládá také skupinu Agrofert,“ konstatuje zpráva s tím, že premiér má přímý ekonomický zájem na úspěchu Agrofertu.
Audit zahájila Evropská komise v roce 2018. Zpráva auditorů byla hotova koncem roku 2019 a od té doby probíhala komunikace mezi Bruselem a českými úřady, kvůli níž odmítala unijní exekutiva závěry auditorů zveřejnit. Situace eskalovala: Koncem února 2020 Babiš označil šéfku výboru pro kontrolu rozpočtu Evropského parlamentu Moniku Hohlmeierovou za „pomatenou“, když přijela spolu s dalšími členy Evropského parlamentu do ČR zjišťovat fakta o jeho střetu zájmů.
Hohlmeierová, významná členka německé CSU, si odmítla nechat Babišovy urážky líbit a obrátila se na předsedu Evropského parlamentu Davida Sassoliho se žádostí, aby důrazně protestoval. Ten tak učinil a zároveň se obrátil na další unijní instituce, aby zasáhly.
Anketa
Nahrávání ...Babišovy obchody měly otevřeno i za pandemie
Nejprve v březnu a pak ještě v říjnu 2020 zavřela vláda Andreje Babiše v souvislosti s pandemií všechny obchody kromě prodejen potravin, drogerií, lékáren a květinářství. Možná se ptáte, jak souvisí květinářství se stavem nouze a podmínkami vyhlášené karantény? Jakou zajišťují obchody s květinami základní lidskou potřebu? Samozřejmě že žádnou, ale Babišův investiční fond koupil v roce 2019 většinový podíl ve velké síti květinářství Flamengo, která má po celé zemi 190 prodejen a je největší sítí tohoto typu v ČR. Povolení pro Babišova květinářství bylo dalším důkazem, že stále vlastní Agrofert, a dalším potvrzením toho, co jsme všichni už dávno věděli. Andrej Babiš byl v ukázkovém střetu zájmů.
Agrofert, protežovaný dodavatel státu
Správa státních hmotných rezerv platí ročně Agrofertu za uskladnění sušeného mléka, obilí a mraženého masa 160 milionů korun. Stamilionové příjmy má Agrofert i od Lesů ČR. Od února 2017, kdy vstoupil v platnost zákon o střetu zájmů, zde realizoval Agrofert zakázky v objemu 2,2 miliardy korun. Největším dodavatelem je však dceřiná firma Agrofertu společnost Preol, která do státního Čepra dodává biopaliva, jejichž masivní povinné přimíchávání si Andrej Babiš před lety proloboval a které nechce opustit, i když to již pravidla EU umožňují a i když je zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí škodí. Preol tak od roku 2017 do června 2019 dodal Čepru biopaliva za více než pět miliard korun. Zakázky za další desítky milionů pak získala ještě jedna firma z Agrofertu, a to Primagra.
Středočeský kraj pod vedením hejtmanky Pokorné Jermanové podepsal smlouvy s více než desítkou firem vlastněných Andrejem Babišem v celkové hodnotě přes sto milionů korun. Za stejné období se stejnými firmami bývalého premiéra Babiše uzavřely kraje Plzeňský a Liberecký smlouvy ani ne za dva miliony. Plzeňský ani Liberecký kraj neřídili politici hnutí ANO.
I při zohlednění ročních výdajů každého kraje zůstaly kraje spravované hejtmany za hnutí ANO ve vedení před všemi ostatními kraji. Z pěti krajů, kde měly zakázky bývalého premiérova holdingu nejvyšší podíl na celkových výdajích kraje, byly tři kraje vedené hejtmany za hnutí ANO (Středočeský kraj, Olomoucký kraj a Karlovarsko) a v jednom ze dvou zbývajících – na Vysočině – bylo hnutí ANO součástí krajské vládní koalice.
Jak už bylo řečeno, podle zákona o střetu zájmů se však na veřejných zakázkách nesmí podílet firma, v níž má více než čtvrtinový podíl politik. Státní podnik Čepro je ze zákona povinen do klasických paliv přimíchávat biosložky. Že přimíchávání biopaliv benzin a naftu zdražuje a znehodnocuje a že na něm profituje zejména Babiš, už asi vědí opravu všichni. V létě 2019 si Čepro nechalo zpracovat právní analýzu z obavy, že když biosložky nakupuje od Agrofertu, porušuje zákon o střetu zájmů. Kverulant si tuto analýzu vyžádal a Čepro mu poskytlo komentář k této zprávě a svoje oficiální stanovisko, které ze zprávy vyplynulo. „Z dokumentů, které má společnost Čepro k dispozici, v současné době nelze dovodit oprávnění ani povinnost vylučovat společnosti z koncernu Agrofert ze zadávacího řízení na veřejné zakázky z důvodů dle ustanovení zákona o střetu zájmů,“ stojí v právní analýze. Klíčový argument, o který se právníci opírali, údajně vyplýval ze samé podstaty svěřenského fondu. Ten podle právníků Čepra totiž nemá právní osobnost (není fyzickou ani právnickou osobou), a tudíž nenaplňuje primární právní definici ovládané osoby. Dle zákona o obchodních korporacích takovou ovládanou osobou může být jen obchodní korporace, typicky třeba akciová společnost či společnost s ručením omezeným.
Ještě v létě 2019 Čepro tvrdilo, že Agrofert bude muset doložit Čepru, kdo ho ovládá a zda tak neporušuje zákon o střetu zájmů. Proto se Kverulant počátkem roku 2021, dle zákona o svobodném přístupu k informacím, zeptal Čepra, jak mu Babiš doložil, že mu Agrofert nepatří. Nyní mu přišla zamítavá odpověď s tímto odůvodněním: „Důvodem je skutečnost, že v souvislosti s nákupy biosložek v letech 2017 – 2020 je vedeno trestní řízení Národní centrálou organizovaného zločinu, které společnost ČEPRO poskytuje maximální možnou součinnost.“
Přimíchávání biopaliv už není povinné, řepky v naftě však neubylo
Ve středu 1. června 2022 sice začala platit novela zákona o ochraně ovzduší, která byla prezentována jako konec přimíchávání biopaliv. Ten však nepřišel a ani nepřijde. Přimíchávat se bude dál a ke zlevnění nafty ani benzinu nedojde.
Přimíchávání biopaliv do nafty a benzinu roky klasické pohonné hmoty zdražuje a znehodnocuje. Navíc je zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta toto škodlivé plýtvání zastavit. Vláda počátkem března 2022 avizovala zastavení tohoto nesmyslu a následně sněmovna schválila vládní návrh změny zákona na ochranu ovzduší. Ve skutečnosti však byla zrušena jen jedna část povinnosti, kterou distributoři pohonných hmot mají. Hned za škrtnutým paragrafem totiž v zákoně na ochranu ovzduší následuje další, který jim ukládá povinnost snižovat emise skleníkových plynů o šest procent oproti roku 2010, a to bez biopaliv nejde. Proto Kverulant napsal v květnu 2022 všem senátorům a požádal je, aby pokryteckou změnu zákona odmítli schválit. To se však nestalo a šance, že biopaliva budou skutečně konečně zastavena, je opět v nedohlednu.
V pondělí 25. dubna 2022 podepsal klíčový distributor nafty a benzinu státní společnost Čepro rámcovou dohodu na dodávky biosložky pohonných hmot s firmou PREOL z Babišova holdingu. Předmětem smlouvy jsou dodávky biopaliv vyráběných zejména z řepky olejky do konce roku 2023. Hodnota smlouvy je 6,4 miliardy korun (bez DPH).
Vedle smlouvy na nákup bionafty uzavřelo Čepro také dvě rámcové smlouvy na nákup biolihu (neboli bioetanolu) v hodnotě 1,4 miliardy korun (bez DPH). Stalo se tak o něco dříve, na přelomu března a dubna. Dodavatelé jsou dva, a to největší slovenský výrobce biolihu Enviral a český producent Ethanol Energy. Také v tomto případě na tom bude profitovat expremiér Babiš. Jeho Agrofert vlastní Ethanol Energy z 50 procent.
Přitom vláda už 9. března 2022 v reakci na růst cen pohonných hmot avizovala zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot. Premiér Petr Fiala na tiskové konferenci po jednání vlády tehdy dokonce uvedl, že ekologický dopad přimíchávání biosložek je v současnosti již překonaný a sporný. „Vydělává na tom jen pár firem. Zároveň to umožní našim zemědělcům, aby na polích pěstovali více obilí,“ uvedl. Následně předložilo ministerstvo životního prostředí novelu zákona o ochraně ovzduší a 27. dubna ji schválila sněmovna.
Přestože se Kverulant o problematiku biopaliv intenzivně zabývá už celé roky, ani jednou neslyšel, že by si Fialova vláda nechala vypracovat analýzu dané problematiky. Kdyby tak učinila, pravděpodobně by zjistila, že v minulosti v některých měsících líh přimíchávaný do benzinu toto palivo, byť velmi málo, ale přece jen zlevňoval. Přesto vláda stopku biopalivům prezentovala jako jeden z kroků proti zdražování pohonných hmot. Přitom jen dva dny před tím uvedl jeden z ministrů této vlády, že z cenových analýz plyne, že bezprostřední vliv na cenu by byl nulový.
Zákon o ochraně ovzduší má dvě klíčové části. Vládou proškrtaný a parlamentem schválený § 19, kde je v dosud platné verzi definována povinnost přimíchávat min 4,1 % lihu do benzinu a 6,0 % biosložky do nafty. Ale hned za proškrtaným paragrafem v zákoně na ochranu ovzduší následuje další, který olejářům pod hrozbou pokuty ukládá povinnost snižovat v dopravě emise CO2 o 6 % oproti roku 2010. Nejlevnějším nástrojem pro plnění úspory emisí jsou tzv. UER (upstream emission reduction). Jedná se o certifikáty, které potvrzují snížení emisí CO2 při těžbě nebo přepravě ropy a plynu, kdekoliv na světě. Tyto odpustky jsou o řád levnější než biopaliva či nákup takzvaných emisních úspor. Jenže použití UER je v české legislativě velmi přísně omezeno na 1 % emisí skleníkových plynů. Tedy 1 % lze uspořit levně pomocí UER a dalších 5 % draze pomocí biopaliv.
Z výše uvedeného je zřejmé, že vládou prezentovaný konec biopaliv byl jen populistickým plácnutím do vody. Kverulant upozornil všechny senátory. Ti přesto v polovině května zákon na ochranu ovzduší schválili. Kverulant to považuje za další promarněnou šanci zastavit nesmyslné a drahé plýtvání. Přesto se nevzdává a věří, že zdravý rozum nakonec zvítězí nad zájmy Babišových lobbistů. Další informace naleznete v kauze Zastavme konečně biopaliva.
Zakrývání Babišovy trestné činnosti
V prosinci 2017 zaslal Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) do ČR zprávu o Babišových aktivitách v kauze Čapí hnízdo. Adresátem této zprávy bylo Ministerstvo financí ČR (MF). Kverulant o ni požádal podle zákona o veřejném přístupu k informacím. Ministerstvo mu ji ale odmítlo poskytnout. A tak se Kverulant obrátil na soud. Soud mu dal v červenci 2018 za pravdu.
Nejvyšší správní soud: Schillerová porušila zákon
Ministerstvu se však prohra nezamlouvala a podalo kasační stížnost. Přestože měly finance již více než rok nové vedení z jiné partaje, kasační stížnost stažena nebyla, a o všem tak musel rozhodnout Nejvyšší správní soud (NNS). K tomu v úterý 28. února 2023 skutečně došlo a NSS svým rozsudkem definitivně potvrdil, že postup ministerstva financí byl nezákonný. Nejvyšší správní soud nyní konstatoval, že bývalá ministryně financí Schillerová porušila zákon, když Kverulantovi odmítla poskytnout informace o svém stranickém šéfovi Babišovi. Další informace naleznete v kauze Soud o zprávu OLAF o Čapím hnízdě.
Prosba o podporu
Oceňte Kverulantovu snahu o deagrofertizaci jakkoliv malým, zato však pravidelným darem.
Vojtěch Razima
