Nahoru

Zastavme agrofertizaci České republiky

Kverulant roky protestoval proti pokračující agrofertizaci České republiky a volal zejména po změně legislativy.  I jeho zásluhou tato změna přišla. Zákon o evidenci skutečných majitelů 1. června 2021 potvrdil, že premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů, neboť je stále skutečným majitelem Argofertu. Nyní je Kverulantovým cílem zastavit vyplácení všech dotací pro Babiše a přimět stát vymáhat zpět i ty, které mu byly vyplaceny v rozporu se zákony. Pokud si i vy myslíte, že v České republice nemají vládnout zájmy chamtivého premiéra, ale zákony, můžete Kverulanta podpořit alespoň malým darem.

fotokoláž Kverulant.org

Zákon o evidenci skutečných majitelů

V úterý 1. června 2021 začal platit nový zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů. Mezi hlavní změny, které přinesl, patří zpřesnění definice skutečného majitele, relativně vysoké finanční a korporátní sankce při porušení stanovených povinností a automatický průpis informací z různých rejstříku.

Zákon v § 37 odstavci 1) uvádí: „Do evidence skutečných majitelů se jako skutečný majitel svěřenského fondu, jehož svěřenský správce má bydliště, sídlo nebo pobočku na území České republiky, automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána a) v rámci zápisu do evidence svěřenských fondů jako zakladatel, svěřenský správce nebo obmyšlený, nebo b) jako skutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je zakladatelem, svěřenským správcem nebo obmyšleným svěřenského fondu“. O tom, že skutečným majitelem Agrofertu je Andrej Babiš, tak už nemůže být pochyb.

zdroj justice.cz

Pojďme si připomenout co všechno tomu předcházelo.

Audit Evropské komise

V pátek 23. dubna 2021 doputovala oficiální závěrečná zpráva z auditu Evropské komise. S konečnou platností potvrdila to, co už všichni stejně věděli. Český premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů, neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek.

Česko také bude muset vrátit dotace, které společnost neoprávněně získala z Evropského fondu pro rozvoj venkova a Evropského sociálního fondu po zmíněném datu, kdy začala platit novela českého zákona o střetu zájmů. Odhadem to bude 10 miliard korun.

Podle auditorů je pro závěry zásadní, že Babiš jmenoval všechny činitele fondů, které může i odvolávat. „Pan Babiš tudíž oba svěřenské fondy ovládá a prostřednictvím těchto svěřenských fondů ovládá také skupinu Agrofert,“ konstatuje zpráva s tím, že premiér má přímý ekonomický zájem na úspěchu Agrofertu.

fotokoláž Kverulant.org

Audit zahájila Evropská komise v roce 2018. Zpráva auditorů byla hotova koncem roku 2019 a od té doby probíhala komunikace mezi Bruselem a českými úřady, kvůli níž odmítala unijní exekutiva závěry auditorů zveřejnit. Situace eskalovala, když koncem února 2020 Babiš označil šéfku výboru pro kontrolu rozpočtu Evropského parlamentu Moniku Hohlmeierovou za „pomatenou“, když přijela spolu s dalšími členy Evropského parlamentu do ČR zjišťovat fakta o jeho střetu zájmů.

Hohlmeierová, významná členka německé CSU, si odmítla nechat Babišovy urážky líbit a obrátila se na předsedu Evropského parlamentu Davida Sassoliho se žádostí, aby důrazně protestoval. Ten tak učinil a zároveň se obrátil na další unijní instituce, aby zasáhly.

Agrofert, protěžovaný dodavatel státu

Správa státních hmotných rezerv platí ročně Agrofertu za uskladnění sušeného mléka, obilí a mraženého masa 160 milionů korun. Stamilionové příjmy má Agrofert i od Lesů ČR. Od února 2017, kdy vstoupil v platnost zákon o střetu zájmů, zde realizoval Agrofert zakázky v objemu 2,2 miliardy korun. Největším dodavatelem je však dceřiná firma Agrofertu společnost Preol, která do státního Čepra dodává biopaliva, jejichž masivní povinné přimíchávání si Andrej Babiš před lety proloboval a které nechce opustit, i když to již pravidla EU umožňují a i když je zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí škodí. Preol tak od roku 2017 do června 2019 dodal Čepru biopaliva za více než pět miliard korun. Zakázky za další desítky milionů pak získala ještě jedna firma z Agrofertu, a to Primagra.

Kolegové z Hlídače státu počátkem roku 2021 zanalyzovali jsme hospodaření jednotlivých krajů za období od října 2016 do října 2020 a zjistili, že kraje s hejtmany zvolenými za hnutí ANO, uzavřely s firmami patřící premiérovu holdingu až trojnásobný objem smluv než je tomu v krajích, které byly vedeny hejtmany z jiných stran.

Středočeský kraj pod vedením hejtmanky Pokorné Jermanové podepsal smlouvy s více než desítkou firem vlastněných Andrejem Babišem v celkové hodnotě přes sto milionů korun. Za stejné období se stejnými firmami premiéra Babiše uzavřely kraje Plzeňský a Liberecký smlouvy ani ne za dva miliony. Plzeňský ani Liberecký kraj neřídili politici Hnutí ANO.

https://www.kverulant.org/wp-content/uploads/2021/01/jermanova-babis-faltynek-820.jpg
foto ČTK

I při zohlednění ročních výdajů každého kraje zůstali kraje vedené hejtmany za hnutí ANO ve vedení před všemi ostatními kraji. Z pěti krajů, kde měly zakázky premiérova holdingu nejvyšší podíl na celkových výdajích kraje, byly tři kraje vedené hejtmany za hnutí ANO (Středočeský kraj, Olomoucký kraj a Karlovarsko), a jednom ze dvou zbývajících – na Vysočině – bylo hnutí ANO součástí krajské vládní koalice. 

Jak už bylo řečeno, podle zákona o střetu zájmů se však na veřejných zakázkách nesmí podílet firma, v níž má více než čtvrtinový podíl politik.  Státní podnik Čepro je ze zákona povinen do klasických paliv přimíchávat biosložky. Že přimíchávání biopaliv benzin a naftu zdražuje a znehodnocuje a že na něm profituje zejména Babiš, už asi vědí opravu všichni. V létě 2019 si Čepro nechalo zpracovat právní analýzu z obavy, že když biosložky nakupuje od Agrofertu, porušuje zákon o střetu zájmů. Kverulant.org si tuto analýzu vyžádal a Čepro mu poskytlo komentář k této zprávě a svoje oficiální stanovisko, které ze zprávy vyplynulo.  „Z dokumentů, které má společnost Čepro k dispozici, v současné době nelze dovodit oprávnění ani povinnost vylučovat společnosti z koncernu Agrofert ze zadávacího řízení na veřejné zakázky z důvodů dle ustanovení zákona o střetu zájmů,“ stojí v právní analýze. Klíčový argument, o který se právníci opírali, údajně vyplýval ze samé podstaty svěřenského fondu. Ten podle právníků Čepra  totiž nemá právní osobnost (není fyzickou ani právnickou osobou), a tudíž nenaplňuje primární právní definici ovládané osoby. Dle zákona o obchodních korporacích takovou ovládanou osobou může být jen obchodní korporace, typicky třeba akciová společnost či společnost s ručením omezeným.

Ještě v létě 2019 Čepro tvrdilo, že Argofert bude muset doložit Čepru, kdo ji ovládá a zda tak neporušuje zákon o střetu zájmů. Proto se Kverulant počátkem roku 2021 dle zákona o svobodném přístupu k informacím zeptal Čepra, jak mu Babiš doložil, že mu Agrofert nepatří. Nyní mu přišla zamítavá odpověď s tímto odůvodněním„Důvodem je skutečnost, že v souvislosti s nákupy biosložek v letech 2017 – 2020 je vedeno trestní řízení Národní centrálou organizovaného zločinu, které společnost ČEPRO poskytuje maximální možnou součinnost.“

Předmětem vyšetřování je skutečnost, že Čepro nakoupilo v letech 2017 až 2020 od firem ze skupiny Agrofert většinu biosložek přidávaných do nafty mimo veřejné zakázky. Dodavatelé pohonných hmot musí nyní přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzínu a do nafty šest procent. Z veřejných registrů nákupy Čepra od Agrofertu zmizely v roce 2017, kdy začala platit novela zákona o střetu zájmů nazývaná lex Babiš, která zakazuje firmám politiků účastnit se veřejných tendrů.  Přitom státní podnik nakoupil od Argofertu v letech 2014 a 2015 biosložku metylesther řepkového oleje (zkratka MEŘO) z více než 80 procent ve veřejných tendrech. V následujících dvou letech klesl tento podíl na 2,5 procenta a v posledních dvou letech činil nula.

Zakrývání Babišovi trestné činnosti

V prosinci 2017 zaslal Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)  do ČR zprávu o Babišových aktivitách v kauze Čapí hnízdo. Adresátem této zprávy bylo Ministerstvo financí (MF). Kverulant o ní požádal podle zákona o veřejném přístupu k informacím. Ministerstvo mu ji ale odmítlo poskytnout.  A tak se Kverulant obrátil na soud. Soud mu dal v červenci 2018 zapravdu. MF nařízení soudu vyhovělo a zprávu OLAF mu  poskytlo, ale až půl roku po tom, co ji mělo k dispozici. Kverulant má za to, že zpráva významné evropské instituce, která popisuje trestnou činnost premiéra, měla být veřejnosti poskytnuta hned, jak do republiky přišla.

Proto Kverulant v srpnu 2018 k soudu zaslal vyjádření, ve kterém se domáhal rozsudku označující postup ministerstva za nezákonný. Dnes se ve věci uskutečnilo jednání u Městského soudu v Praze. Kverulant byl u soudu úspěšný. Soud konstatoval, že průtahy, které provázely poskytnutí zprávy, byly nezákonné. Kverulant chce věřit, že tento soudní výrok do budoucna ztíží státu možnost odepírat veřejnosti informace a ignorovat zákon. 

Další informace naleznete v kauze Soud o zprávu OLAF o Čapím hnízdě.

Babišovy obchody měly otevřeno i v pandemii

Nejprve v březnu a pak ještě v říjnu 2020 zavřela vláda Andreje Babiše v souvislosti s pandemií všechny obchody kromě prodejen potravin, drogerií, lékáren a květinářství. Možná se ptáte, jak souvisí květinářství se stavem nouze a podmínkami vyhlášené karantény? Jakou zajišťují obchody s květinami základní lidskou potřebu? Samozřejmě, že žádnou, ale Babišův investiční fond koupil v roce 2019 většinový podíl ve velké síti květinářství Flamengo, která má po celé zemi 190 prodejen a je největší sítí tohoto typu v ČR. Povolení pro Babišova květinářství je dalším důkazem, že stále vlastní Agrofert, a dalším potvrzením toho, co jsme všichni už dávno věděli. Andrej Babiš je v ukázkovém střetu zájmů.

foto FB Andrej Babiš

V květnu 2020 vyšlo najevo, že státní České dráhy (ČD) od roku 2015 utratily více než 100 milionů korun za reklamu a inzerci u mediální skupiny Mafra. Jiné mediální domy či televize za reklamu či inzerci inkasovaly podstatně méně. S informacemi přišel Český rozhlas Radiožurnál, který má k dispozici interní dokument ČD. Bývalý ředitel Českých drah Miroslav Kupec navíc Radiožurnálu sdělil, že „bylo všeobecně žádoucí, aby to byla Mafra, ta vazba byla jasná a nebylo o čem moc diskutovat. Tady byl zájem o to, aby zrovna tento nakladatelský dům měl co nejvíc práce“.  Mediální skupina Mafra spadá do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. Jde o další křiklavý příklad toho, jak Babiš zneužívá svého postavení v politice k vlastnímu obohacení na účet daňových poplatníků.

Děravá česká legislativa

Teoreticky, podle platných českých zákonů nemůže být dodavatelem státu žádná firma patřící členovi vlády. Firma člena vlády ani nesmí pobírat dotace. Je naprosto evidentní, že tento zákon je masivně porušován Babišovým holdingem Agrofert. Babišův koncern získal na dotacích již 27,3 miliardy. Babiš je také hlavním dodavatelem biosložky pro státní podnik ČEPRO a kraje pod vedením ANO uzavřely s firmami patřící premiérovu holdingu trojnásobný objem smluv než kraje ostatní. Z pohledu právního pozitivizmu, který zdůrazňuje pozitivní právo na úkor práva přirozeného, bylo až do platnosti zákona o evidenci skutečných majitelů vše v pořádku, protože legislativa byla do 1. června 2021 na Babiše krátká. Pouhým právnickým trikem, přilepením cedule „svěřenské fondy“, se stalo, že Agrofert legislativně nikomu nepatřil. Kverulantovým cílem je tento stav změnit.

Přitom zákon o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. v § 4b uvádí: „Obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) ( člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlád) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné.“

Obdobné je to s dotacemi: „Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.“ I toto ustanovení zákona je masivně porušováno. Podle analýzy, kterou provedl v dubnu 2020 Hlídač státu, všem podnikům Andreje Babiše byly od konce roku 1997 do současnosti přiděleny dotace v astronomické výši 27,3 miliardy. A přesun veřejných peněz do Babišova koncernu pokračuje, Agrofert získal v roce 2018 na dotacích téměř 1,8 miliardy korun.

fotokoláž ATEO

Změna legislativy

Kverulant viděl jen několik málo cest, jak zabránit tomu, aby si opravdu bohatý bezskrupulózní politik dále ochočoval velkou část státu.

Tou první byla možnost vylučovat politiky vlastněné firmy ze zadávacích řízení na základě precedentního rozsudku některého z obecných soudů České republiky.  Rozsudek takového soudu by musel rozhodnout o tom, že ovládající osobou společnosti Agrofert je veřejný funkcionář. Vydání takového rozsudku bylo však krajně nepravděpodobné, protože žalobcem by patrně musel být někdo spojený se státem. Ten však ovládal právě Andrej Babiš.

Druhá možnost byla té první podobná v tom, že opět předpokládá pravomocný rozsudek soudu. Tentokrát by to však musel být rozsudek týkající se konkrétně Andreje Babiše a jeho svěřenských fondů. Soud by musel například konstatovat, že samo založení svěřenských fondů bylo od počátku neplatné. Před soudem by muselo být prokázáno, že Babiš dal své firmy do svěřenských fondů jen proto, aby formálně vyhověl zákonu o střetu zájmů, ve skutečnosti však přes fondy dál Agrofert ovládal a v konfliktu zájmů tak zůstal. Takový rozsudek by mohl nalézt oporu v občanském zákoníku. Tam se v § 580 praví: „Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ Vydání takového rozsudku bylo však opět krajně nepravděpodobné, protože žalobcem by patrně musel být někdo spojený se svěřenskými fondy Agrofertu. Ty však ovládal a ovlácá právě zase Andrej Babiš. Právní řečí: „Neseženete nikoho, kdo by mohl mít aktivní legitimaci.“

Třetí cestou bylo změna legislativy a přesně k té Kverulant opakovaně vyzval dopisem všechny poslance a senátory. Kverulantovo usedavé obtěžování zákonodárců by nakonec přineslo ovoce. Řešením je zákon o evidenci skutečných majitelů. Až do podzimu 2020 to vypadalo, že Babiš i na tento zákon vyzraje. Vláda poslala do Sněmovny verzi předlohy s doplněnou pasáží, která se týkala svěřenských fondů. Pokud by zákon v této verzi prošel, Babiš by se označení za skutečného majitele Agrofertu mohl vyhnout. Na premiéra by se sice pohlíželo jako na skutečného majitele svěřenských fondů, ale z pohledu právního pozitivizmu, který zdůrazňuje pozitivní právo na úkor práva přirozeného, by to automaticky neznamenalo, že bude označen také jako majitel firem, které pod fondy spadají.

Nejprve sněmovna na podzim roku 2020 odhlasovala původní, pro Babiše neškodnou verzi zákona. Senát však tuto verzi neschválil a poslal do sněmovny svoji, pro Babiše fatální variantu. Ta byla nakonec po dalších peripetiích prošla.

Nyní už se nelze se vymlouvat, že nelze skutečného majitele určit

Je konečně třeba důsledně zastavit vyplácení všech dotací pro Babiše, ale vymáhat zpět i ty které mu byly vyplaceny v rozporu se zákony. Nyní už se nelze se vymlouvat, že nelze skutečného majitele určit. Pokud nebudeme konflikt zájmů Andreje Babiše řešit, existuje nebezpečí, že si nás koupí všechny.

Oceňte Kverulantovu odvahu a důslednost alespoň malým, symbolickým darem. Nebo se staňte  Kverulantovým pravidelným dárcem. Věnujte nám každý měsíc 100 korun. Vaše tři koruny denně pomohou měnit věci k lepšímuKverulanta můžete podpořit i jednorázovým darem nebo  také nakupováním na svých oblíbených e‑shopech. Je to jednoduché, zabere vám to jen několik vteřin. A co je nejdůležitější, při nákupu nezaplatíte nic navíc.