Nahoru

Stávající legislativa je na Babiše krátká, změňme ji

TTeoreticky, podle platných českých zákonů nemůže být dodavatelem státu žádná firma patřící členovi vlády. Firma člena vlády ani nesmí pobírat dotace. Je naprosto evidentní, že tento zákon je masivně porušován Babišovým holdingem Agrofert. Babišův koncern získal na dotacích již 27,3 miliardy. Babiš je také hlavním dodavatelem biosložky pro státní podnik ČEPRO a kraje pod vedením ANO uzavřely s firmami patřící premiérovu holdingu trojnásobný objem smluv než kraje ostatní. Z pohledu právního pozitivizmu, který zdůrazňuje pozitivní právo na úkor práva přirozeného, je však vše v pořádku, protože stávající legislativa je na Babiše krátká. Pouhým právnickým trikem, přilepením cedule „svěřenské fondy“, se stalo, že Agrofert legislativně nikomu nepatří. Kverulantovým cílem je tento stav změnit. Zdá se, že bude úspěšný. Pokud si i vy myslíte, že v České republice má vládnout především zákon, a nikoli zájmy chamtivého premiéra, můžete Kverulanta podpořit alespoň malým darem.

Správa státních hmotných rezerv platí ročně Agrofertu za uskladnění sušeného mléka, obilí a mraženého masa 160 milionů korun. Stamilionové příjmy má Agrofert i od Lesů ČR. Od února 2017, kdy vstoupil v platnost zákon o střetu zájmů, zde realizoval Agrofert zakázky v objemu 2,2 miliardy korun. Největším dodavatelem je však dceřiná firma Agrofertu společnost Preol, která do státního Čepra dodává biopaliva, jejichž masivní povinné přimíchávání si Andrej Babiš před lety proloboval a které nechce opustit, i když to již pravidla EU umožňují a i když je zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí škodí. Preol tak od roku 2017 do června 2019 dodal Čepru biopaliva za více než pět miliard korun. Zakázky za další desítky milionů pak získala ještě jedna firma z Agrofertu, a to Primagra.

Kolegové z Hlídače státu počátkem roku 2021 zanalyzovali jsme hospodaření jednotlivých krajů za období od října 2016 do října 2020 a zjistili, že kraje s hejtmany zvolenými za hnutí ANO, uzavřely s firmami patřící premiérovu holdingu až trojnásobný objem smluv než je tomu v krajích, které byly vedeny hejtmany z jiných stran.

Středočeský kraj pod vedením hejtmanky Pokorné Jermanové podepsal smlouvy s více než desítkou firem vlastněných Andrejem Babišem v celkové hodnotě přes sto milionů korun. Za stejné období se stejnými firmami premiéra Babiše uzavřely kraje Plzeňský a Liberecký smlouvy ani ne za dva miliony. Plzeňský ani Liberecký kraj neřídili politici Hnutí ANO.

I při zohlednění ročních výdajů každého kraje zůstali kraje vedené hejtmany za hnutí ANO ve vedení před všemi ostatními kraji. Z pěti krajů, kde měly zakázky premiérova holdingu nejvyšší podíl na celkových výdajích kraje, byly tři kraje vedené hejtmany za hnutí ANO (Středočeský kraj, Olomoucký kraj a Karlovarsko), a jednom ze dvou zbývajících – na Vysočině – bylo hnutí ANO součástí krajské vládní koalice. 

Přitom zákon o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. v § 4b uvádí: „Obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) ( člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlád) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné.“

Obdobné je to s dotacemi: „Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.“ I toto ustanovení zákona je masivně porušováno. Podle analýzy, kterou provedl v dubnu 2020 Hlídač státu, všem podnikům Andreje Babiše byly od konce roku 1997 do současnosti přiděleny dotace v astronomické výši 27,3 miliardy. A přesun veřejných peněz do Babišova koncernu pokračuje, Agrofert získal v roce 2018 na dotacích téměř 1,8 miliardy korun.

Jak už bylo řečeno, podle zákona o střetu zájmů se však na veřejných zakázkách nesmí podílet firma, v níž má více než čtvrtinový podíl politik.  Státní podnik Čepro je ze zákona povinen do klasických paliv přimíchávat biosložky. Že přimíchávání biopaliv benzin a naftu zdražuje a znehodnocuje a že na něm profituje zejména Babiš, už asi vědí opravu všichni. V létě 2019 si Čepro nechalo zpracovat právní analýzu z obavy, že když biosložky nakupuje od Agrofertu, porušuje zákon o střetu zájmů. Kverulant.org si tuto analýzu vyžádal a Čepro mu poskytlo komentář k této zprávě a svoje oficiální stanovisko, které ze zprávy vyplývá.  „Z dokumentů, které má společnost Čepro k dispozici, v současné době nelze dovodit oprávnění ani povinnost vylučovat společnosti z koncernu Agrofert ze zadávacího řízení na veřejné zakázky z důvodů dle ustanovení zákona o střetu zájmů,“ stojí v právní analýze. Klíčový argument, o který se právníci opírají, vyplývá ze samé podstaty svěřenského fondu. Ten totiž nemá právní osobnost (není fyzickou ani právnickou osobou), a tudíž nenaplňuje primární právní definici ovládané osoby. Dle zákona o obchodních korporacích takovou ovládanou osobou může být jen obchodní korporace, typicky třeba akciová společnost či společnost s ručením omezeným. Ani přes existenci právní analýzy si vedení petrolejářského Čepra stále není jisté, zda Agrofert Babišovi opravdu nepatří. A tak firma Argofert bude muset doložit Čepru, kdo ji ovládá a zda tak neporušuje zákon o střetu zájmů. Důvodem je, že Čepro vypíše v říjnu 2020 nové tendry na dodávky biopaliv pro příští dva roky zhruba za 10 miliard korun. A Agrofert se jich, jako dosud klíčový dodavatel, bude chtít zúčastnit.

Vznikem svěřenského fondu vzniká dle českého práva oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku, jehož správy se ujme svěřenský správce. Jedná se tak o autonomní majetek, který není předmětem vlastnictví konkrétní právnické nebo fyzické osoby. Svěřenské fondy nemají právní subjektivitu, nejsou osobou ve smyslu práva, a nejsou proto způsobilé k tomu být ovládány. „Vložením akcií společnosti Agrofert do svěřenských fondů došlo k převodu jejich vlastnictví z dispozice jediného akcionáře, Ing. Andreje Babiše, do dispozice dvou samostatných svěřenských fondů. S ohledem na to lze konstatovat, že žádný veřejný funkcionář nevlastní jakýkoliv podíl ve společnosti Agrofert ani ve společnostech do něj náležejících,“ uvádí analýza zpracovaná na základě požadavku společnosti Čepro.

Pouhým právnickým trikem, přilepením cedule „svěřenské fondy“, se tedy stalo, že Agrofert legislativně nikomu nepatří. A když nikomu nepatří, nemůže patřit ani někomu, kdo je členem vlády a v konfliktu zájmů. To je podobné jako přijmout zákon, který by říkal, že nosnost silničních mostů lze překročit libovolně těžkým vozidlem, pokud na něm bude alespoň 75 cm dlouhý nápis „Agrofert“.

Z právní analýzy také vyplývá, že jakékoliv závěry o evidentním konfliktu zájmů Andreje Babiše, které učiní Evropská komise, budou závazné jen pro ČR jakožto členský stát EU, nikoliv přímo pro jednotlivé subjekty, jako je Čepro. Kverulant vidí jen několik málo cest, jak zabránit tomu, aby si opravdu bohatý bezskrupulózní politik dále ochočoval velkou část státu.

Tou první je možnost vylučovat politiky vlastněné firmy ze zadávacích řízení na základě precedentního rozsudku některého z obecných soudů České republiky.  Rozsudek takového soudu by musel rozhodnout o tom, že ovládající osobou společnosti Agrofert je veřejný funkcionář. Vydání takového rozsudku je však krajně nepravděpodobné, protože žalobcem by patrně musel být někdo spojený se státem. Ten však ovládá právě Andrej Babiš.

Druhá možnost je té první podobná v tom, že opět předpokládá pravomocný rozsudek soudu. Tentokrát by to však musel být rozsudek týkající se konkrétně Andreje Babiše a jeho svěřenských fondů. Soud by musel například konstatovat, že samo založení svěřenských fondů bylo od počátku neplatné. Před soudem by muselo být prokázáno, že Babiš dal své firmy do svěřenských fondů jen proto, aby formálně vyhověl zákonu o střetu zájmů, ve skutečnosti však přes fondy dál Agrofert ovládal a v konfliktu zájmů tak zůstal. Takový rozsudek by mohl nalézt oporu v občanském zákoníku. Tam se v § 580 praví: „Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ Vydání takového rozsudku je však opět krajně nepravděpodobné, protože žalobcem by patrně musel být někdo spojený se svěřenskými fondy Agrofertu. Ty však ovládá právě zase Andrej Babiš. Právní řečí: „Neseženete nikoho, kdo by mohl mít aktivní legitimaci.“

Třetí cestou je změna legislativy a přesně k té Kverulant opakovaně vyzval dopisem všechny poslance a senátory. Zdá se, že Kverulantovo usedavé obtěžování zákonodárců by nakonec mohlo přinést svoje ovoce. Řešením je  zákon o evidenci skutečných majitelů. Původně sice v chystaném zákoně byla obsažena  výjimka, která nahrávala Andreji Babišovi, ale po očištění předpisu, ke kterému došlo počátkem listopadu  2020, by šéfa hnutí ANO vedli jako jednoho z vlastníků Agrofertu. Až do podzimu 2020 to vypadalo, že Babiš i na tento zákon vyzraje. Vláda poslala do Sněmovny verzi předlohy s doplněnou pasáží, která se týkala svěřenských fondů. Pokud by zákon v této verzi prošel, Babiš by se označení za spolumajitele Agrofertu mohl vyhnout. Na premiéra by se sice pohlíželo jako na skutečného majitele svěřenských fondů, ale z pohledu právního pozitivizmu, který zdůrazňuje pozitivní právo na úkor práva přirozeného, by to automaticky neznamenalo, že bude označen také jako majitel firem, které pod fondy spadají.

Na jednání Ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny dne 4 října 2020 ovšem tato výjimka v novém zákoně narazila. A díky hlasům poslanců vládní ČSSD a komunistů prošly dva opoziční pozměňovací návrhy, které spornou pasáž ze zákona odstraňují. Výbor pak souhlasil i s dalším návrhem skupiny poslanců, který „probabišovské“ pasáže nahrazuje opačným zněním, že skutečný majitel svěřenského fondu je zároveň i skutečným majitelem firmy, která do fondu patří. Pozměňovací návrhy prošly přesto, že Ministerstvo spravedlnosti k nim dalo nesouhlasné stanovisko. Proti nakonec hlasovali jen poslanci Babišova hnutí ANO.

Zákon postoupil do třetího čtení, ale tam se zasekl.  V pátek 13. listopadu 2020 ho sněmovna odmítla projednat. Prý kvůli absenci ministryně spravedlnosti Marie Benešové.  Dolní komora schvalování na návrh šéfa poslanců SPD Radima Fialy odložila do přítomnosti ministryně. Odklad  podpořili vedle poslanců SPD zejména zákonodárci ANO. Nicméně o týden později nakonec zákon sněmovnou prošel a postoupil do senátu.

Zákon o evidenci skutečných majitelů vychází z novelizované směrnice EU proti praní špinavých peněz. Předpis měl být účinný už od ledna 2020, jeho příprava se ale bez věrohodného odůvodnění protáhla a vláda jej do parlamentu posunula až v červnu 2020. Zjednodušená evidence skutečných majitelů je v provozu už nyní, vkládané údaje však nejsou spolehlivě ověřované a veřejnost k nim nemá žádný přístup. To se má s novým zákonem změnit.

Babiše už jako faktického spolumajitele Agrofertu vedou například obdobné rejstříky na Slovensku nebo v Británii. Oproti tomu německý registr jeho jméno neuvádí, jako spolumajitelku Agrofertu však eviduje Babišovu manželku Moniku.

Nejprve v březnu a pak ještě v říjnu 2020 zavřela vláda Andreje Babiše v souvislosti s pandemií všechny obchody kromě prodejen potravin, drogerií, lékáren a květinářství. Možná se ptáte, jak souvisí květinářství se stavem nouze a podmínkami vyhlášené karantény? Jakou zajišťují obchody s květinami základní lidskou potřebu? Samozřejmě, že žádnou, ale Babišův investiční fond koupil v roce 2019 většinový podíl ve velké síti květinářství Flamengo, která má po celé zemi 190 prodejen a je největší sítí tohoto typu v ČR. Povolení pro Babišova květinářství je dalším důkazem, že stále vlastní Agrofert, a dalším potvrzením toho, co jsme všichni už dávno věděli. Andrej Babiš je v ukázkovém střetu zájmů.

V květnu 2020 vyšlo najevo, že státní České dráhy (ČD) od roku 2015 utratily více než 100 milionů korun za reklamu a inzerci u mediální skupiny Mafra. Jiné mediální domy či televize za reklamu či inzerci inkasovaly podstatně méně. S informacemi přišel Český rozhlas Radiožurnál, který má k dispozici interní dokument ČD. Bývalý ředitel Českých drah Miroslav Kupec navíc Radiožurnálu sdělil, že „bylo všeobecně žádoucí, aby to byla Mafra, ta vazba byla jasná a nebylo o čem moc diskutovat. Tady byl zájem o to, aby zrovna tento nakladatelský dům měl co nejvíc práce“.  Mediální skupina Mafra spadá do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. Jde o další křiklavý příklad toho, jak Babiš zneužívá svého postavení v politice k vlastnímu obohacení na účet daňových poplatníků.

Na konci listopadu 2019 do ČR doputovala konečná verze auditu Evropské komise a potvrdila to, co jsme všichni dávno věděli.  Andrej Babiš je v ukázkovém střetu zájmů. Audit konstatuje, že Babiš jako šéf vlády ovlivňuje dotační politiku a z ní skrze Agrofert zároveň sám masivně profituje, což je v rozporu s unijními pravidly. Česko by podle auditu mělo do unijní kasy vracet stovky milionů korun. Situace eskalovala, když koncem února 2020 Babiš označil šéfku výboru pro kontrolu rozpočtu Evropského parlamentu Moniku Hohlmeierovou za „pomatenou“, když přijela spolu s dalšími členy Evropského parlamentu do ČR zjišťovat fakta o jeho střetu zájmů. Prý nerozumí evropské dotační politice. Dva české europoslance, kteří byli členy její mise, Tomáše Zdechovského (KDU-ČCSL) a Mikuláše Peksu (Piráti) označil za vlastizrádce. Hohlmeierová, významná členka německé CSU, si odmítla nechat Babišovy urážky líbit a obrátila se na předsedu Evropského parlamentu Davida Sassoliho se žádostí, aby důrazně reagoval. Ten řekl, že tak učiní, a zároveň se obrátil na další unijní instituce, aby zasáhly. O České republice se prý po misi Hohlmeierové mluví jako o „systémové kleptokracii“. Její výbor už oficiálně konstatoval, že v České republice neexistují jasná pravidla pro řešení konfliktu zájmů.

V říjnu 2020 Senát usnesením potvrdil, že premiér Andrej Babiš  je ve střetu zájmů.  Senát tak přijal závěry své komise, jež posuzovala unijní audity ohledně Babiše a dotace pro holding Agrofert. Horní komora vyzvala k nápravě. A to je přesně to, po čem volá i Kverulant. Stávající legislativa je na Babiše krátká, změňme ji. Pokud nebudeme konflikt zájmů Andreje Babiše řešit, existuje nebezpečí, že si nás koupí všechny.

Oceňte Kverulantovu odvahu a důslednost alespoň malým, symbolickým darem. Nebo se staňte  Kverulantovým pravidelným dárcem. Věnujte nám každý měsíc 100 korun. Vaše tři koruny denně pomohou měnit věci k lepšímuKverulanta můžete podpořit i jednorázovým darem nebo  také nakupováním na svých oblíbených e‑shopech. Je to jednoduché, zabere vám to jen několik vteřin. A co je nejdůležitější, při nákupu nezaplatíte nic navíc.