Nahoru

Konflikt zájmů Andreje Babiše ještě neskončil

Kverulant roky protestoval proti agrofertizaci České republiky a volal po změně legislativy. I jeho zásluhou tato změna přišla. Začal platit zákon o evidenci skutečných majitelů a i díky Kverulantově široce publikovaným informacím už Andrej Babiš není premiérem a ani členem vlády. Stále však není zcela vyhráno. Babiš je znovu poslancem, a proto by neměl ani vlastnit média. Navíc pokud se Andrej Babiš stane prezidentem republiky, bude agrofertizace ČR pokračovat. Zákon o střetu zájmů se totiž na prezidenta nevztahuje.  Pokud si i vy myslíte, že v České republice nemají vládnout zájmy chamtivého podnikatele, ale zákony, můžete Kverulanta podpořit alespoň malým darem.

fotokoláž Kverulant.org

Babiš přestal být předsedou vlády

Jmenováním Fialovy vlády v prosinci 2021 přestal být Babiš premiérem a skončilo tak embargo na čerpání dotací pro Agrofert. Babišovým odchodem z vlády by však příběh o jeho dotačním konfliktu zájmů neměl skončit. Především by měl Babiš vrátit všechny dotace které evidentně neoprávněně čerpal od ledna roku 2014, kdy se stal ministrem financí, do prosince 2021, kdy přestal být předsedou vlády. Kverulant k tomu dopisem premiérovi Fialovi v lednu 2022 vyzval vládu. Připomněl jí také, že Babišovy firmy neměly být dodavateli státu. V teprve červnu 2022 se Kverulant konečně dočkal reakce. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) prohlásil, že Agrofert by měl vracet státu a Evropské unii dotace ve výši až 4,5 miliardy Kč.

K částce 4,5 miliardy došli Nekulovy podřízení údajně tak, že podle výročních zpráv koncernu Agrofert vytvořili seznam subjektů, které jsou součástí tohoto koncernu za jednotlivé roky. Následně byl tento seznam spárován s platbami poskytovanými Fondem těmto subjektům, čímž byla získána celková částka, která jim byla vyplacena. Jde tedy o dotace ze žádostí podaných po 1.7.2017 kdy začal platit zákon o střetu zájmů.

Ministr Nekola slibuje: budeme po Babišovi vymáhat 4,5 miliardy korun

Ministr Nekula v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce v neděli 19. června 2022 prohlásil, že jemu podřízený Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) vyzve Agrofert k vrácení dotací ve výši 4,5 miliardy korun.

Po měsíci se Kverulant zeptal na SZIF jak je s vymáhání neopraveně vyplacených žádostí daleko. Z odpovědi SZIF vyplývá, že neudělal vůbec nic.

Kverulant položil stejné otázky i přímo Nekolově Ministerstvu zemědělství. Odpověď přišla počátkem srpna 2022. Výsledek je stejný, Nekola neudělal vůbec nic. Na otázku, kterých subjektů z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů Andreje Babiše se případné vymáhání týká, odpověděl Nekulův resort, že k tomuto bodu „nemá doposud ministerstvo žádné informace“. A na otázku, zda již byl vůči subjektům z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů Andreje Babiše vznesen požadavek na vrácení dotace, odpověděla ministrova kancelář, že „ministerstvem nebyl doposud vůči subjektům z koncernu Agrofert vznesen požadavek na vrácení dotace“.

Pokuta pro ČR za špatně vyplacené zemědělské dotace

Evropská komise v létě 2022 uložila Česku pokutu více než 82 milionů korun za chyby v zemědělských dotacích. Součástí je i sankce za Babišův střet zájmů. Za toto konkrétní pochybení má Česká republika zaplatit zhruba 1,1 milionu korun.

Audit k Babišově střetu zájmů se v Česku uskutečnil na začátku roku 2019. Bývalý premiér dlouhodobě pochybení odmítá. SZFI kvůli auditu pozastavil dotace dceřiných společností Agrofertu za zhruba půl miliardy korun.

To však není vše. Ve střetu zájmů je Babiš nadále jako poslanec. Zákon totiž členům zákonodárných sborů sice nezakazuje podnikat, ale zapovídá jim vlastnit velké mediální domy, provozovat rozhlasové a televizní vysílání či vydávat periodický tisk. V Babišově případě je to obzvlášť tristní konflikt. Babiš jako majitel vydavatelského domu Mafra, jej úkoluje ve své prezidentské kampani.

Babiš vlastní média

Andrej Babiš agrofertizoval veřejnou správu dlouhých osm let. Příkladem takové agrofertizace je právě kauza týkající se jeho vlastnictví médií. V srpnu 2018 podali kolegové z Transparecy International podnět ohledně obcházení zákona o střetu zájmů v souvislosti s vlastnictvím médií. Příslušným orgánem k projednání tohoto přestupku byl na základě trvalého bydliště Andreje Babiše Městský úřad v Černošicích. Ten také začal věc projednávat a v lednu 2019 rozhodl. Rozhodnutí černošického úřadu nebylo veřejné, ale deník Právo přišel s informací, že Babiš byl uznán vinným a dostal pokutu 200 tisíc Kč.

Andrej Babiš se odvolal a Černošice případ předaly vyšší instanci, Středočeskému kraji. Středočeský kraj následně vrátil Černošicím případ k novému projednání. Černošice o věci znovu rozhodly 2. srpna 2019 v neprospěch Babiše.  Věc se přesunula zpět ke Středočeskému kraji, který na konci září 2019 zastavil řízení a pravomocně tak rozhodl o nevině Andreje Babiše. Postup však budí silné pochyby, mimo jiné kvůli tehdejšímu politickému obsazení Středočeského kraje. Středočeský kraj byl tehdy řízen hejtmankou Jaroslavou Jermanovou Pokornou z hnutí ANO.

https://www.kverulant.org/wp-content/uploads/2021/01/jermanova-babis-faltynek-820.jpg
foto ČTK

Zákon o evidenci skutečných majitelů

V úterý 1. června 2021 začal platit nový zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů. Mezi hlavní změny, které přinesl, patří zpřesnění definice skutečného majitele, relativně vysoké finanční a korporátní sankce při porušení stanovených povinností a automatický průpis informací z různých rejstříku.

Zákon v § 37 odstavci 1) uvádí: „Do evidence skutečných majitelů se jako skutečný majitel svěřenského fondu, jehož svěřenský správce má bydliště, sídlo nebo pobočku na území České republiky, automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána a) v rámci zápisu do evidence svěřenských fondů jako zakladatel, svěřenský správce nebo obmyšlený, nebo b) jako skutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je zakladatelem, svěřenským správcem nebo obmyšleným svěřenského fondu“.  Na první pohled to vypadá, že skutečným majitelem Agrofertu je Andrej Babiš, tak už nemůže být pochyb. Bohužel tomu tak není.

Český zákon porušuje unijní definici skutečného majitele, když uvádí u firem nejen osobu s koncovým vlivem, ale také koncového příjemce výhod, kterýžto pojem unijní definice vůbec nestanovuje. Za skutečného majitele je v případě holdingu Agrofert označen Andrej Babiš, zatímco jako osoba s koncovým vlivem je zapsán předseda představenstva, právník Zbyněk Průša.

zdroj www.justice.cz

Zákon tak nakonec působí jako další produkt agrofertizace.  Mluvčí Agrofertu tak může, nejen na stránkách Dnes, do omrzení opakovat, že k žádnému střetu zájmu nedochází, protože „Andrej Babiš sice má prospěch, ale Agrofert a jeho firmy neovládá a neřídí“.  Nyní je především na nové vládě, veřejnou správu deagrofertizovat. Nejen zalátat všechny díry v zákoně o střetu zájmů.

Audit Evropské komise

V pátek 23. dubna 2021 doputovala oficiální závěrečná zpráva z auditu Evropské komise. S konečnou platností potvrdila to, co už všichni stejně věděli. Český premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů, neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek.

Česko také bude muset vrátit dotace, které společnost neoprávněně získala z Evropského fondu pro rozvoj venkova a Evropského sociálního fondu po zmíněném datu, kdy začala platit novela českého zákona o střetu zájmů. Odhadem to bude 10 miliard korun.

Podle auditorů je pro závěry zásadní, že Babiš jmenoval všechny činitele fondů, které může i odvolávat. „Pan Babiš tudíž oba svěřenské fondy ovládá a prostřednictvím těchto svěřenských fondů ovládá také skupinu Agrofert,“ konstatuje zpráva s tím, že premiér má přímý ekonomický zájem na úspěchu Agrofertu.

fotokoláž Kverulant.org

Audit zahájila Evropská komise v roce 2018. Zpráva auditorů byla hotova koncem roku 2019 a od té doby probíhala komunikace mezi Bruselem a českými úřady, kvůli níž odmítala unijní exekutiva závěry auditorů zveřejnit. Situace eskalovala, když koncem února 2020 Babiš označil šéfku výboru pro kontrolu rozpočtu Evropského parlamentu Moniku Hohlmeierovou za „pomatenou“, když přijela spolu s dalšími členy Evropského parlamentu do ČR zjišťovat fakta o jeho střetu zájmů.

Hohlmeierová, významná členka německé CSU, si odmítla nechat Babišovy urážky líbit a obrátila se na předsedu Evropského parlamentu Davida Sassoliho se žádostí, aby důrazně protestoval. Ten tak učinil a zároveň se obrátil na další unijní instituce, aby zasáhly.

Anketa

Podle auditorů Evropské komise i podle Kverulantova názoru je Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Bývalý premiér i Agrofert střet zájmů odmítá. A co o tom myslíte vy?

Byl Andrej Babiš jako premiér v konfliktu zájmů?

6 141 (56 %)

176 (2 %)

908 (8 %)

3 778 (34 %)

Nahrávání ... Nahrávání ...

Agrofert, protěžovaný dodavatel státu

Správa státních hmotných rezerv platí ročně Agrofertu za uskladnění sušeného mléka, obilí a mraženého masa 160 milionů korun. Stamilionové příjmy má Agrofert i od Lesů ČR. Od února 2017, kdy vstoupil v platnost zákon o střetu zájmů, zde realizoval Agrofert zakázky v objemu 2,2 miliardy korun. Největším dodavatelem je však dceřiná firma Agrofertu společnost Preol, která do státního Čepra dodává biopaliva, jejichž masivní povinné přimíchávání si Andrej Babiš před lety proloboval a které nechce opustit, i když to již pravidla EU umožňují a i když je zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí škodí. Preol tak od roku 2017 do června 2019 dodal Čepru biopaliva za více než pět miliard korun. Zakázky za další desítky milionů pak získala ještě jedna firma z Agrofertu, a to Primagra.

Kolegové z Hlídače státu počátkem roku 2021 zanalyzovali jsme hospodaření jednotlivých krajů za období od října 2016 do října 2020 a zjistili, že kraje s hejtmany zvolenými za hnutí ANO, uzavřely s firmami patřící bývalému premiérovu holdingu až trojnásobný objem smluv než je tomu v krajích, které byly vedeny hejtmany z jiných stran.

Středočeský kraj pod vedením hejtmanky Pokorné Jermanové podepsal smlouvy s více než desítkou firem vlastněných Andrejem Babišem v celkové hodnotě přes sto milionů korun. Za stejné období se stejnými firmami bývalého premiéra Babiše uzavřely kraje Plzeňský a Liberecký smlouvy ani ne za dva miliony. Plzeňský ani Liberecký kraj neřídili politici Hnutí ANO.

I při zohlednění ročních výdajů každého kraje zůstali kraje vedené hejtmany za hnutí ANO ve vedení před všemi ostatními kraji. Z pěti krajů, kde měly zakázky bývalého premiérova holdingu nejvyšší podíl na celkových výdajích kraje, byly tři kraje vedené hejtmany za hnutí ANO (Středočeský kraj, Olomoucký kraj a Karlovarsko), a jednom ze dvou zbývajících – na Vysočině – bylo hnutí ANO součástí krajské vládní koalice. 

fotokoláž Kverulant.org

Jak už bylo řečeno, podle zákona o střetu zájmů se však na veřejných zakázkách nesmí podílet firma, v níž má více než čtvrtinový podíl politik.  Státní podnik Čepro je ze zákona povinen do klasických paliv přimíchávat biosložky. Že přimíchávání biopaliv benzin a naftu zdražuje a znehodnocuje a že na něm profituje zejména Babiš, už asi vědí opravu všichni. V létě 2019 si Čepro nechalo zpracovat právní analýzu z obavy, že když biosložky nakupuje od Agrofertu, porušuje zákon o střetu zájmů. Kverulant.org si tuto analýzu vyžádal a Čepro mu poskytlo komentář k této zprávě a svoje oficiální stanovisko, které ze zprávy vyplynulo.  „Z dokumentů, které má společnost Čepro k dispozici, v současné době nelze dovodit oprávnění ani povinnost vylučovat společnosti z koncernu Agrofert ze zadávacího řízení na veřejné zakázky z důvodů dle ustanovení zákona o střetu zájmů,“ stojí v právní analýze. Klíčový argument, o který se právníci opírali, údajně vyplýval ze samé podstaty svěřenského fondu. Ten podle právníků Čepra  totiž nemá právní osobnost (není fyzickou ani právnickou osobou), a tudíž nenaplňuje primární právní definici ovládané osoby. Dle zákona o obchodních korporacích takovou ovládanou osobou může být jen obchodní korporace, typicky třeba akciová společnost či společnost s ručením omezeným.

Ještě v létě 2019 Čepro tvrdilo, že Argofert bude muset doložit Čepru, kdo ji ovládá a zda tak neporušuje zákon o střetu zájmů. Proto se Kverulant počátkem roku 2021 dle zákona o svobodném přístupu k informacím zeptal Čepra, jak mu Babiš doložil, že mu Agrofert nepatří. Nyní mu přišla zamítavá odpověď s tímto odůvodněním„Důvodem je skutečnost, že v souvislosti s nákupy biosložek v letech 2017 – 2020 je vedeno trestní řízení Národní centrálou organizovaného zločinu, které společnost ČEPRO poskytuje maximální možnou součinnost.“

Jak už bylo řečeno, podle zákona o střetu zájmů se však na veřejných zakázkách nesmí podílet firma, v níž má více než čtvrtinový podíl politik.  Státní podnik Čepro je ze zákona povinen do klasických paliv přimíchávat biosložky. Že přimíchávání biopaliv benzin a naftu zdražuje a znehodnocuje a že na něm profituje zejména Babiš, už asi vědí opravu všichni. V létě 2019 si Čepro nechalo zpracovat právní analýzu z obavy, že když biosložky nakupuje od Agrofertu, porušuje zákon o střetu zájmů. Kverulant.org si tuto analýzu vyžádal a Čepro mu poskytlo komentář k této zprávě a svoje oficiální stanovisko, které ze zprávy vyplynulo.  „Z dokumentů, které má společnost Čepro k dispozici, v současné době nelze dovodit oprávnění ani povinnost vylučovat společnosti z koncernu Agrofert ze zadávacího řízení na veřejné zakázky z důvodů dle ustanovení zákona o střetu zájmů,“ stojí v právní analýze. Klíčový argument, o který se právníci opírali, údajně vyplýval ze samé podstaty svěřenského fondu. Ten podle právníků Čepra  totiž nemá právní osobnost (není fyzickou ani právnickou osobou), a tudíž nenaplňuje primární právní definici ovládané osoby. Dle zákona o obchodních korporacích takovou ovládanou osobou může být jen obchodní korporace, typicky třeba akciová společnost či společnost s ručením omezeným.

Ještě v létě 2019 Čepro tvrdilo, že Argofert bude muset doložit Čepru, kdo ji ovládá a zda tak neporušuje zákon o střetu zájmů. Proto se Kverulant počátkem roku 2021 dle zákona o svobodném přístupu k informacím zeptal Čepra, jak mu Babiš doložil, že mu Agrofert nepatří. Přišla mu  zamítavá odpověď s tímto odůvodněním„Důvodem je skutečnost, že v souvislosti s nákupy biosložek v letech 2017 – 2020 je vedeno trestní řízení Národní centrálou organizovaného zločinu, které společnost ČEPRO poskytuje maximální možnou součinnost.“ Předmětem vyšetřování byla skutečnost, že Čepro nakoupilo v letech 2017 až 2020 od firem ze skupiny Agrofert většinu biosložek přidávaných do nafty mimo veřejné zakázky. Všechno však pro Agrofert dopadlo dobře a ČEPRO od něj nakupuje vesele dál.

Přimíchávání biopaliv už není povinné, řepky v naftě však neubude

Ve středu 1. června 2022 sice začala platit novela zákona o ochraně ovzduší, která byla prezentována jako konec přimíchávání biopaliv. Ten však nepřijde. Přimíchávat se bude dál a ke zlevnění nafty ani benzínu nedojde.

Fotokoláž ATEO a Kverulant.otg

Přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu roky klasické pohonné hmoty zdražuje a znehodnocuje. Navíc je zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta zastavit toto škodlivé plýtvání. Vláda počátkem března 2022  avizovala zastavení tohoto nesmyslu a následně sněmovna schválila vládní návrh změny zákona na ochranu ovzduší. Ve skutečnosti však byla zrušena jen jedna část povinnosti, kterou distributoři pohonných hmot mají. Hned za škrtnutým paragrafem totiž v zákoně na ochranu ovzduší následuje další, který jim ukládá povinnost snižovat emise skleníkových plynů o šest procent oproti roku 2010 a to bez biopaliv nejde. Proto Kverulant napsal v květnu 2022 všem senátorům a požádal je, aby pokryteckou změnu zákona odmítli schválit. To se však nestalo a šance, že biopaliva budou skutečně konečně zastavena je opět v nedohlednu. 

fotokoláž: Kverulant.org

V pondělí 25. dubna 2022 podepsal klíčový distributor nafty a benzínu státní společnost ČEPRO rámcovou dohodu na dodávky biosložky pohonných hmot s firmou PREOL z Babišova holdingu. Předmětem smlouvy jsou dodávky biopaliv vyráběných zejména z řepky olejky do konce roku 2023.  Hodnota smlouvy je 6,4 miliardy korun (bez DPH).

Vedle smlouvy na nákup bionafty uzavřelo ČEPRO také dvě rámcové smlouvy na nákup biolihu (neboli bioetanolu) v hodnotě 1,4 miliardy korun (bez DPH). Stalo se tak o něco dříve, na přelomu března a dubna. Dodavatelé jsou dva, a to největší slovenský výrobce biolihu Enviral a český producent Ethanol Energy. Také v tomto případě na tom bude profitovat expremiér Babiš. Jeho Agrofert vlastní Ethanol Energy z 50 procent.

Přitom vláda už 9. března 2022 v reakci na růst cen pohonných hmot avízovala zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot. Premiér Petr Fiala na tiskové konferenci po jednání vlády tehdy dokonce uvedl, že ekologický dopad přimíchávání biosložek je v současnosti již překonaný a sporný. „Vydělává na tom jen pár firem. Zároveň to umožní našim zemědělcům, aby na polích pěstovali více obilí,“ uvedl. Následně předložilo ministerstvo životního prostředí novelu zákona o ochraně ovzduší a 27. dubna ji schválila sněmovna.

Přestože se Kverulant o problematiku biopaliv intenzivně zabývá už celé roky ani jedou neslyšel, že by si Fialova vláda nechala vypracovat analýzu dané problematiky. Kdyby tak učinila, pravděpodobně by zjistila, že v minulosti v některých měsících líh přimíchávaný do benzínu, toto palivo, byť velmi málo, ale přece jen zlevňoval. Přesto vláda stopku biopalivům prezentovala jako jeden z kroků proti zdražování pohonných hmot. Přitom jen dva dny před tím uvedl jeden z ministrů této vlády, že cenových analýz plyne, že bezprostřední vliv na cenu by byl nulový.

Zákon o ochraně ovzduší má dvě klíčové části.  Vládou proškrtaný a parlamentem schválený § 19, kde je v dosud platné verzi definována povinnost přimíchávat min 4,1 % lihu do benzínu a 6,0 % biosložky do nafty. Ale hned za proškrtaným paragrafem v zákoně na ochranu ovzduší následuje další, který olejářům pod hrozbou pokuty ukládá povinnost snižovat v dopravě emise CO2 o 6% oproti roku 2010.  Nejlevnějším nástrojem pro plnění úspory emisí jsou tzv. UER (Upstream emission reduction). Jedná se o certifikáty, které potvrzují snížení emisí CO2 při těžbě nebo přepravě ropy a plynu, kdekoliv na světě. Tyto odpustky jsou o řád levnější než biopaliva, či nákup takzvaných emisních úspor.  Jenže použití UER je v české legislativě velmi přísně omezeno na 1 % emisí skleníkových plynů. Tedy 1 % lze uspořit levně pomocí UER a dalších 5 % draze pomocí biopaliv. 

Z výše uvedeného je zřejmé, že vládou prezentovaný konec biopaliv byl jen populistickým plácnutím do vody. Kverulant upozornil všechny senátory. Ti přesto v polovině května zákon na ochranu ovzduší schválili. Kverulant to považuje za další promarněnou šanci zastavit nesmyslné a drahé plýtvání. Kverulant se však nevzdává a věří, že zdravý rozum nakonec zvítězí nad zájmy Babišových lobbistů. 

Další informace naleznete v kauze Zastavme konečně biopaliva.

Zakrývání Babišovi trestné činnosti

V prosinci 2017 zaslal Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)  do ČR zprávu o Babišových aktivitách v kauze Čapí hnízdo. Adresátem této zprávy bylo Ministerstvo financí (MF). Kverulant o ní požádal podle zákona o veřejném přístupu k informacím. Ministerstvo mu ji ale odmítlo poskytnout.  A tak se Kverulant obrátil na soud. Soud mu dal v červenci 2018 zapravdu. MF nařízení soudu vyhovělo a zprávu OLAF mu poskytlo, ale až půl roku po tom, co ji mělo k dispozici. Kverulant má za to, že zpráva významné evropské instituce, která popisuje trestnou činnost premiéra, měla být veřejnosti poskytnuta hned, jak do republiky přišla.

Proto Kverulant v srpnu 2018 k soudu zaslal vyjádření, ve kterém se domáhal rozsudku označující postup ministerstva za nezákonný. Dnes se ve věci uskutečnilo jednání u Městského soudu v Praze. Kverulant byl u soudu úspěšný. Soud konstatoval, že průtahy, které provázely poskytnutí zprávy, byly nezákonné. Kverulant chce věřit, že tento soudní výrok do budoucna ztíží státu možnost odepírat veřejnosti informace a ignorovat zákon. 

Další informace naleznete v kauze Soud o zprávu OLAF o Čapím hnízdě.

Babišovy obchody měly otevřeno i v pandemii

Nejprve v březnu a pak ještě v říjnu 2020 zavřela vláda Andreje Babiše v souvislosti s pandemií všechny obchody kromě prodejen potravin, drogerií, lékáren a květinářství. Možná se ptáte, jak souvisí květinářství se stavem nouze a podmínkami vyhlášené karantény? Jakou zajišťují obchody s květinami základní lidskou potřebu? Samozřejmě, že žádnou, ale Babišův investiční fond koupil v roce 2019 většinový podíl ve velké síti květinářství Flamengo, která má po celé zemi 190 prodejen a je největší sítí tohoto typu v ČR. Povolení pro Babišova květinářství je dalším důkazem, že stále vlastní Agrofert, a dalším potvrzením toho, co jsme všichni už dávno věděli. Andrej Babiš je v ukázkovém střetu zájmů.

foto FB Andrej Babiš

V květnu 2020 vyšlo najevo, že státní České dráhy (ČD) od roku 2015 utratily více než 100 milionů korun za reklamu a inzerci u mediální skupiny Mafra. Jiné mediální domy či televize za reklamu či inzerci inkasovaly podstatně méně. S informacemi přišel Český rozhlas Radiožurnál, který má k dispozici interní dokument ČD. Bývalý ředitel Českých drah Miroslav Kupec navíc Radiožurnálu sdělil, že „bylo všeobecně žádoucí, aby to byla Mafra, ta vazba byla jasná a nebylo o čem moc diskutovat. Tady byl zájem o to, aby zrovna tento nakladatelský dům měl co nejvíc práce“.  Mediální skupina Mafra spadá do svěřenského fondu bývalého premiéra Andreje Babiše. Jde o další křiklavý příklad toho, jak Babiš zneužíval svého postavení v politice k vlastnímu obohacení na účet daňových poplatníků.

Děravá česká legislativa

Teoreticky, podle platných českých zákonů nemůže být dodavatelem státu žádná firma patřící členovi vlády. Firma člena vlády ani nesmí pobírat dotace. Je naprosto evidentní, že tento zákon je masivně porušován Babišovým holdingem Agrofert. Babišův koncern získal na dotacích již 27,3 miliardy. Babiš je také hlavním dodavatelem biosložky pro státní podnik ČEPRO a kraje pod vedením ANO uzavřely s firmami patřící bývalému premiérovu holdingu trojnásobný objem smluv než kraje ostatní. Z pohledu právního pozitivizmu, který zdůrazňuje pozitivní právo na úkor práva přirozeného, bylo až do platnosti zákona o evidenci skutečných majitelů vše v pořádku, protože legislativa byla do 1. června 2021 na Babiše krátká. Pouhým právnickým trikem, přilepením cedule „svěřenské fondy“, se stalo, že Agrofert legislativně nikomu nepatřil. Kverulantovým cílem je tento stav změnit.

Přitom zákon o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. v § 4b uvádí: „Obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) ( člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlád) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné.“

Obdobné je to s dotacemi: „Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.“ I toto ustanovení zákona je masivně porušováno. Podle analýzy, kterou provedl v dubnu 2020 Hlídač státu, všem podnikům Andreje Babiše byly od konce roku 1997 do současnosti přiděleny dotace v astronomické výši 27,3 miliardy. A přesun veřejných peněz do Babišova koncernu pokračuje, Agrofert získal v roce 2018 na dotacích téměř 1,8 miliardy korun.

fotokoláž ATEO

Změna legislativy

Kverulant viděl jen několik málo cest, jak zabránit tomu, aby si opravdu bohatý bezskrupulózní politik dále ochočoval velkou část státu.

Tou první byla možnost vylučovat politiky vlastněné firmy ze zadávacích řízení na základě precedentního rozsudku některého z obecných soudů České republiky.  Rozsudek takového soudu by musel rozhodnout o tom, že ovládající osobou společnosti Agrofert je veřejný funkcionář. Vydání takového rozsudku bylo však krajně nepravděpodobné, protože žalobcem by patrně musel být někdo spojený se státem. Ten však ovládal právě Andrej Babiš.

Druhá možnost byla té první podobná v tom, že opět předpokládá pravomocný rozsudek soudu. Tentokrát by to však musel být rozsudek týkající se konkrétně Andreje Babiše a jeho svěřenských fondů. Soud by musel například konstatovat, že samo založení svěřenských fondů bylo od počátku neplatné. Před soudem by muselo být prokázáno, že Babiš dal své firmy do svěřenských fondů jen proto, aby formálně vyhověl zákonu o střetu zájmů, ve skutečnosti však přes fondy dál Agrofert ovládal a v konfliktu zájmů tak zůstal. Takový rozsudek by mohl nalézt oporu v občanském zákoníku. Tam se v § 580 praví: „Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ Vydání takového rozsudku bylo však opět krajně nepravděpodobné, protože žalobcem by patrně musel být někdo spojený se svěřenskými fondy Agrofertu. Ty však ovládal a ovlácá právě zase Andrej Babiš. Právní řečí: „Neseženete nikoho, kdo by mohl mít aktivní legitimaci.“

Proveďme deagrofertizeci

Andrej Babiš není premiérem. Stále však není vyhráno. Babiš je znovu poslancem, a proto by neměl ani vlastnit média. Navíc pokud se Andrej Babiš stane prezidentem republiky, bude agrofertizace ČR pokračovat. Je také třeba změnit zákon o střetu zájmů, o skutečných majitelích a vymáhat zpět i ty dotace, které byly Babišovi vyplaceny v rozporu se zákony. Pokud nebudeme konflikt zájmů Andreje Babiše řešit, existuje nebezpečí, že si nás zase koupí všechny.

Prosba o podporu

Oceňte Kverulantovu snahu o deagrofertizeci jakkoliv malým, za to však pravidelným darem.