Byla vydána nejnovější zpráva mezinárodní agentury Morning Consult, která hodnotí, jak lidé schvalují směřování svojí země pod vedením jejího leadera. Mezi 25 sledovanými zeměmi je Česká republika pod vedením premiéra Petra Fialy na předposledním místě. Směřování země pod jeho vedením neschvaluje 76 % lidí. Hůř je na tom už jen jihokorejský prezident Jun Sok-jol, který nedávno vyhlásil stanné právo a opozici obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností. Jeho politiku neschvaluje 79 % veřejnosti. Vlády je třeba kontrolovat neustále a Kverulant to dělá už od roku 2009. Kontrolujte je s námi finanční podporou našeho úsilí.

Hodnocení Petra Fialy je velmi nízké už dlouho. Směřování republiky pod jeho vedením schvaluje už jen 17 % občanů. O tom, zda se naše země ubírá správným směrem či nikoliv, se nedokázalo rozhodnout 7 % respondentů. Vyplývá to z nově uveřejněného průzkumu agentury Morning Consult*, který je založen na datech shromážděných od 26. listopadu do 2. prosince 2024.

Petr Fiala se mezi 25 hodnocenými leadery vybraných zemí pohybuje trvale na posledních místech. Počátkem července 2023 se propadl z předposledního místa na místo poslední. V únoru 2024 si naopak mírně polepšil. Hůř na tom byl tehdy jen japonský premiér Fumio Kishida, který tehdy čelil skandálu se zatajováním příjmů.

Na konci listopadu a na začátku prosince 2024 je Petr Fiala opět na předposledním místě. S trochou nadsázky lze tvrdit, že 76 % populace Fialovi nevěří, že v případě pokračování jeho vlády budeme mít do 4 let platy jako v Německu.

Důvěra ve vládu je nízká jistě z mnoha příčin. Podle CVVM vykazuje důvěra ve vládu významnou pozitivní korelaci se spokojeností s politickou situací, se spokojeností s vlastním životem, s hodnocením ekonomické situace v ČR a s hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti. Nezanedbatelný podíl jistě má i nekompetentnost vlády, chaotičnost, arogance, nesplněné sliby a rozdávání trafik svým klientům.

Nesplněné vládní sliby

Politici reprezentující současnou vládní koalici deklarovali během kampaně před sněmovními volbami 2021 „Změnu“. Ta měla přinést řešení související mimo jiné se střetem zájmů expremiéra Andreje Babiše (ANO) a prohlubující se privatizací veřejného zájmu ze strany hnutí ANO či snahu o navrácení politické integrity do stojatého a bahnitého rybníku české politiky. Po více než třech letech je namístě zhodnotit tříleté působení kabinetu očima watchdogové organizace Kverulant.

Sto dvacet trafik ve zdravotních pojišťovnách

Důvěru v novou, lepší politickou kulturu Fialův kabinet jistě zklamal i tím, s jakou samozřejmostí instaloval svoje klienty do vedení zdravotních pojišťoven. Kverulant.org zmapoval, kdo sedí ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven. Zjistil, že jsou plné rozežraných politiků a vysokých státních úředníků. Jenom ve statutárních orgánech Vojenské zdravotní pojišťovny, ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra, ve Všeobecné zdravotní pojišťovně a v Oborové zdravotní pojišťovně je celkem 126 politických exponentů. Jejich odměna činí v průměru 30 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Za posledních šest let takto politici již z veřejného zdravotního pojištění vyvedli dohromady více než 185 milionů korun do svých kapes. Kverulant každého z nich vyzval, aby peníze, které si „vydělal“, daroval libovolné dobročinné, nejlépe pacientské, organizaci. Marně.

Státní dluh roste

Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2023 dalším schodkem, a to 295 miliard korun, což je opět jeden z rekordních schodků v historii ČR. V roce 2024 by měla vláda hospodařit s příjmy ve výši 1 940 miliard, ale utratit plánuje o 252 miliard víc. Tedy 2 192 miliard. Rezort obrany má spolknout 141 miliard korun.

Absolutní korunová hodnota státního dluhu na konci roku 2023 dosáhla rekordní výše 3 191 miliard korun, což oproti konci roku 2022 představuje další nárůst, a to o 297 miliardy. V relativním vyjádření činil státní dluh vůči HDP 43,2 % oproti 42,7 % na konci roku 2022. A bude ještě hůř. Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2023 bude státní dluh činit na konci roku 2024 celkem 3 448 miliard a v roce 2026 už bude atakovat hranici 4 000 miliard korun.

A Česká republika se zadlužuje dál. Ministerstvo financí uvedlo, že 7. března 2024 prodalo státní dluhopisy za 8,6 miliardy korun. V březnu plánuje ministerstvo ještě další dvě vlny aukcí, ve kterých chce nabídnout státní dluhopisy v celkové nominální hodnotě 12 miliard korun. Česká republika musí za vypůjčené peníze samozřejmě platit. V roce 2022 činily výdaje na dluhovou službu 50 miliard. V roce 2023 to už bylo 70 miliard a na přelomu roku 2024 a 2025 už to bude činit 100 miliard ročně.

Stanjura: Změna výsluh je nutná, ale my to nezměníme

V roce 2023 stát vyplatil bývalým příslušníkům ozbrojených složek na výsluhových příspěvcích celkem 12,5 miliardy korun. Tento údaj představuje za posledních pět let nárůst o 64 %, což vyvolává otázky o udržitelnosti tohoto systému. Výsluhy jsou určeny pro bývalé příslušníky, kteří odešli do civilu, a jejich výše závisí na počtu odsloužených let. Nejvyšší výsluhy dosahují průměrně 73 tisíc korun měsíčně a většinou je pobírají generálové ve výslužbě. Mnozí z nich však vedle této státní renty pobírají další příjmy ze zaměstnání v různých veřejných institucích či trafikách. Ministr financí Stanjura v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) uvedl, že změna systému vyplácení náhrad je nutná, ale tahle vláda to už nestihne.

Jistě, vláda Petra Fialy přijala „konsolidační balíček“, který má dát státní finance do pořádku. Zdá se však, že praktické provedení je často jen zvýšením daní a nikoliv omezením výdajů hypertrofovaného státního aparátu. Uveďme dvě kauzy, kterými se Kverulant zabývá a které to dokazují.

„Konsolidační balíček“ v podání ministra vnitra Rakušana

V rámci „konsolidačního balíčku“ by mělo od Policie České republiky odejít celkem 682 civilních zaměstnanců. Neodejdou. Policie z řady z nich za měsíc vyrobí policisty ve služebním poměru. Budou brát víc, jen z jiné kapitoly a časem budou mít i nárok na výsluhový příspěvek. Kverulant proti této ničemnosti protestuje a obrátil se na Nejvyšší kontrolní úřad se stížností na Rakušanův resort.

Ministerstvo vnitra uzavřelo smlouvy na nákup 289 vozů Škoda Kodiaq s útočným rámem za celkem 453 milionů korun. Jeden kus luxusního SUV tak vychází na 1,6 milionu korun. V říjnu 2023 dostala policie prvních 50 těchto vozů. Kverulant požádal o kopii jejich homologace. Ministr Rakušan je však Kverulantovi odmítl poskytnout. Prý jde o obchodní tajemství, Kverulant je však přesvědčen, že pravým důvodem je skutečnost, že rámy jsou krajně nebezpečné pro chodce, a proto proti Rakušanovi za zatajování informací nyní podal žalobu.

Policisté protestují proti nízkým platům, zatímco Ministerstvo vnitra kupuje za 62 milionů luxusní vozidla pro manažery

V předvečer demonstrací za vyšší platy policistů, které se konaly 20. listopadu 2024, podepsalo Ministerstvo vnitra smlouvu na nákup šedesáti vozidel Škoda Kodiaq za 62,4 milionu korun. Tento kontrast mezi snahou o udržení minimálních platů pro policisty a utrácením desítek milionů za manažerské vozy vyvolává otázky o morálnosti a vhodnosti takových rozhodnutí v době rekordního schodku státního rozpočtu.

Netransparentnost armádních nákupů

V posledních dvou letech ohlásila vláda velké armádní nákupy. Nejprve schválila nákup bojových vozidel pěchoty, 246 kusů vyjde na 59,7 miliardy korun a dodá je švédská firma BAE Systems. Přitom v ceně ani není smlouva na servis. Podle Ekonomického deníku Armáda získá další tanky Leopard 2A4. Na podzim 2024 Vláda projednala nákup 14  těchto tanků včetně zástavby komunikačních a informačních systémů, dílenských prostředků, souvisejícího materiálu a počáteční zásoby munice. Cena kontraktu je 3,98 miliardy korun bez DPH. Naprosto rekordní je nákup stíhaček F-35 za údajně jen 150 miliard. Ohlášen byl i nákup dalších tanků Leopard za nejméně 300 miliard korun. Tyto nákupy bolestně kontrastují se stavem české pokladny.

Dalším zásadním problémem je velká netransparentnost armádních nákupů. Jeden příklad za všechny. Ministerstvo obrany uzavřelo několik smluv na dodávku asi tisícovky násobně předražených kulometů MINIMI za 1,5 miliardy. Kulomety nedodává belgický výrobce, ale vesnický překupník CB SERVIS CENTRUM. Kverulanta zajímají podrobnosti o nákupu, zejména jednotková cena. Ministerstvo obrany v čele s Janou Černochovou (ODS) mu je však stále odmítá poskytnout. Překupník, který kulomety dodává, si to prý nepřeje. Kverulant Ministerstvo obrany zažaloval za nezákonný postup a Městský soud v Praze jeho žalobě vyhověl. Přesto mu Černochová informace opět odmítla poskytnout.

Veřejná kontrola nad rekordním utrácením za zbraně? Zapomeňte

V lednu 2024 ministryně Černochová ohlásila, že informace o armádních nákupech budou tajné a nebude ani dodržován zákon o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo se dokonce chystá ignorovat také takzvaný Vídeňský dokument, který závazně ukládá všem členům Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) informovat o svých armádách. „Rovněž tak nebude zveřejňován přehled výzbroje a techniky a početní stavy osob podle Vídeňského dokumentu 2011, kterého plnění ČR vůči Ruské federaci a Bělorusku rovněž armáda suspendovala,“ řekl k tomu plukovník Josef Přerovský, ředitel Sekce plánování schopností MO – odboru kontroly odzbrojení. „Předpokládáme, že po ukončení konfliktu na Ukrajině se ČR k plnění smlouvy a uveřejňování informací vrátí,“ řekl redakci iDNES.cz plukovník Vladimír Šupšak.

Podle ministerstva je důvodem prý to, aby se o nákupech nedozvěděl Putin. Kverulant je přesvědčen, že pravým důvodem je snaha vyhnout se při utrácení peněz daňových poplatníků veřejné kontrole. Proto zaslal všem členům kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, poslancům a senátorům dopis, ve kterém je žádá, aby proti arogantnímu porušování zákona aktivně vystoupili.

Mimochodem na pátek 6. prosince 2024 bylo ohlášeno konání 5. vyzbrojovací konference, konané pod záštitou ministryně obrany ČR. Když se zástupce Kverulanta pokusil na tuto konferenci akreditovat, bylo mu Ondřejem Šamonilem ze Sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany sděleno: „Děkujeme za Váš zájem o účast, žel s politováním Vám bohužel musím oznámit, že bylo rozhodnuto o nepřizvání akademické, odborné i zahraniční veřejnosti na akci. Důvodem je jak profil akce, tak omezená kapacita míst. Pokud tedy nezastupujete např. nějakou z ověřených firem českého obranného a bezpečnostního průmyslu, např. zaregistrovanou u AOBP či SOP HK, nemůžeme Vaší žádosti vyhovět.“

Chybí regulace lobbingu

V České republice neexistuje žádná regulace lobbingu, natožpak toho, kde se pravděpodobně točí vůbec nejvíc peněz, tedy lobbingu obchodníků se zbraněmi. Kverulantovým cílem je prosadit přijetí zákona o regulaci lobbingu. To se mu navzdory roky trvajícímu úsilí stále ještě nepodařilo. V Poslanecké sněmovně se rozproudila debata o návrhu zákona regulujícího lobbing, který by mohl zásadně ovlivnit politické a ekonomické prostředí v České republice. Zatímco vláda slibuje transparentnost, jeden z jejích členů, ministr spravedlnosti Pavel Blažek, evidenci lobbistů napadá a koaliční poslanec Marek Benda dokonce tvrdí, že jediným cílem zastánců široké regulace je “zničení všech politiků“. Kverulant.org dlouhodobě upozorňuje na škodlivost absence jakékoliv regulace lobbingu v ČR, zejména v oblasti obchodu se zbraněmi, kde se točí obrovské peníze.

Je zřejmé, že dřív než v druhé polovině roku 2025 zákon platit nezačne. Kverulant je přesvědčen, že odsunutí zavedení regulace lobbingu vládě, zejména ODS, velmi vyhovuje, protože jí „nekomplikuje“ nejrůznější drahé nákupy, jako byl nákup čerpacích stanic RoBiN OIL nebo nákupy zbraní.

Kverulant je přesvědčen, že se vláda zákonem o lobbingu zabývala vlastně jen proto, že jeho přijetí do poloviny roku 2025 je podmínkou pro vyplacení evropských peněz z Národního plánu obnovy. Kverulant je také přesvědčen, že Fialova vláda zákon dlouho zdržovala proto, aby začal platit teprve až se vlády ujme jiná koalice.

Plánované zvýšení limitů pro zadávání výběrových řízení je krok zpět

Kverulant už v létě varoval, že podle dobře informovaných zdrojů se v České republice znovu chystá zvýšení limitů pro nutnost zadávat výběrové řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Nyní je zřejmé, že poslanci budou v klíčovém třetím čtení rozhodovat o zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu. Pokud novela projde, tak malých zakázek, které není ze zákona nutné soutěžit a jimiž se nemůže zabývat dohledový úřad, významně přibude a bez současného zvýšení transparentnosti malých zakázek se rozšíří pole působnosti pro ty, kdo mají nekalé úmysly. Nevládní protikorupční organizace Kverulant.org a Transparency International ČR (TI) proti přijetí této prokorupční legislativy protestují. Takový vývoj nelze považovat za krok správným směrem.

Žádná deagrofertizace se nekonala

Jedním z hesel minulých parlamentních voleb vítězné koalice SPOLU bylo provedení deagrofertizace. Chvíli se zdálo, že to snad i myslí vážně. Tehdejší ministr zemědělství Nekula v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce v neděli 19. června 2022 prohlásil, že jemu podřízený Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) vyzve Agrofert k vrácení dotací ve výši 4,5 miliardy korun.

K částce 4,5 miliardy došli Nekulovi podřízení údajně tak, že podle výročních zpráv koncernu Agrofert vytvořili seznam subjektů, které byly součástí tohoto koncernu za jednotlivé roky. Následně byl tento seznam spárován s platbami poskytovanými Fondem těmto subjektům.

Po měsíci se Kverulant zeptal na SZIF, jak je s vymáháním neoprávněně vyplacených žádostí daleko. Z odpovědi SZIF vyplynulo, že neudělal vůbec nic.

Kverulant položil stejné otázky i přímo Nekulově Ministerstvu zemědělství. Odpověď přišla počátkem srpna 2022. Výsledek byl stejný, Nekula neudělal vůbec nic. Na otázku, kterých subjektů z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů Andreje Babiše, se případné vymáhání týká, odpověděl Nekulův resort, že k tomuto bodu „nemá doposud ministerstvo žádné informace“. A na otázku, zda již byl vůči subjektům z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů Andreje Babiše, vznesen požadavek na vrácení dotace, odpověděla ministrova kancelář, že „ministerstvem nebyl doposud vůči subjektům z koncernu Agrofert vznesen požadavek na vrácení dotace“.

Na podzim 2022 Kverulant svoje otázky na Nekulu zopakoval. Výsledek byl stejný. Z odpovědi datované 4. října 2022 vyplynulo, že Nekulovo ministerstvo ani nedokázalo přesně vyčíslit, kolik by měl Agrofert vracet. Z uvedeného je zřejmé, že žádné vymáhání Nekulův rezort neprovádí a ani nechystá. A Kverulantovi je jasné proč. Lidovec Nekula je jedním z těch politiků, kteří Babišovi přidělovali dotace v době, kdy Lidovci, v čele s předsedou strany a tehdejším ministrem zemědělství Mariánem Jurečkou, byli s Babišem ve vládě. Kdyby Nekula skutečně začal s vymáháním neoprávněně vyplacených dotací, hledali by se viníci tohoto nezákonného postupu. A Nekula patří mezi politiky, kteří mají na agrofertizaci osobní podíl.

Fialova vláda ohlásila konec povinných biopaliv, stal se ale pravý opak

Přimíchávání biopaliv do nafty a benzinu klasické pohonné hmoty už roky zdražuje a znehodnocuje. Navíc je zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta zastavit toto škodlivé plýtvání. Fialova vláda počátkem března 2022 avizovala zastavení přimíchávání, ale ve skutečnosti byla zrušena jen jedna část povinnosti, kterou distributoři pohonných hmot mají. Hned za škrtnutým paragrafem totiž v zákoně na ochranu ovzduší následuje další, který jim ukládá povinnost snižovat emise skleníkových plynů o šest procent oproti roku 2010, a to bez biopaliv nejde. A v lednu 2024 se situace ještě zhoršila. Většina čerpacích stanic začala namísto benzinu E5 obsahující jen 5 % biosložky prodávat benzin E10, který obsahuje biosložky dvakrát tolik. E10 poškozuje nejen většinu automobilů vyrobených před rokem 2005. I proto Kverulant svůj boj proti biopalivům nevzdává.

Plukovník Foltýn

Je velmi pravděpodobné, že výroky plukovníka Otakara Foltýna, vládního koordinátora strategické komunikace, důvěru v to, že naše země pod vedením Petra Fialy směřuje správným směrem, spíše nahlodávají, než posilují. Foltýn označil 4,5 % populace, kteří mají antisystémové názory, za “zombíky na poli informační války”. Podle něj tito lidé “koušou svoje okolí a nakazí je naštvaností, frustrací, strachem a antisystémovostí.” Řekl také, že je potřeba “vykopat hluboký příkop” kolem těchto radikálních jedinců, aby neohrožovali ostatní občany. Přesto všechno se zdá, že Vláda je s Foltýnovým výkonem spokojena. „Přeložení Otakara Foltýna k plnění úkolů na Úřadu vlády pokračuje i v roce 2025,“ uvedl nedávno pro ČTK Jakub Tomek, vedoucí Oddělení komunikace předsedy vlády.

Jižní Korea

Jak už bylo uvedeno, hůře než Petr Fiala je svými spoluobčany vnímán už jen Jun Sok-jol (Yoon Suk-Yeol), který nedávno vyhlásil stanné právo a opozici obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností. Jeho politiku neschvaluje 79 % veřejnosti.

Krok korejského prezidenta vyvolal odpor jihokorejského parlamentu. Jihokorejští poslanci v reakci svolali schůzi, na které vyzvali prezidenta ke zrušení rozhodnutí. Jun Sok-jol následně prohlásil, že stanné právo zruší na příštím zasedání vlády, což kabinet skutečně odsouhlasil a policisté a vojáci začali opouštět areál parlamentu. Stanné právo formálně skončilo kolem 04:30 místního času (20:30 SEČ), informovaly agentury. Podle ČTK prezident nejprve před půlnocí místního času (v úterý odpoledne SEČ) spolu s vyhlášením razantního kroku v krátkém televizním projevu slíbil „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Opoziční Demokratická strana v reakci na prezidentovo rozhodnutí svolala poslance do budovy parlamentu a její šéf I Če-mjong vyzval občany, aby se před parlamentem shromáždili. Spolu s nimi se ale k budově dostavily i desítky policejních hlídkových vozů a autobusů pořádkové policie.

Zdá se, že podobně jako veřejnost neuvěřila Petrovi Fialovi, že s ním nám stoupnou platy na úroveň německých, tak veřejnost v Jižní Koreji neuvěřila prezidentovi Jun Sok-jol, že za opozicí stojí komunisté z KLDR. Vláda Petra Fialy by se z toho mohla poučit a například přestat ústy svého koordinátora strategické komunikace plukovníka Foltýna označovat všechny kritiky za „svině“ a „zombíky“ v ruském žoldu.

Prosba o podporu

Všechny vlády je třeba kontrolovat a přesně to Kverulant dělá už od roku 2009 a bude to dělat dál. Kontrolujte s námi věrolomné politiky finanční podporou našeho úsilí.

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima

*Agentura Morning Consult uvádí, že denně provádí po celém světě více než 20 000 rozhovorů. Odchylka výše uvedeného průzkumu se pohybuje mezi +/- 1-4 %. Ve Spojených státech je průměrná velikost vzorku kolem 45 000. V ostatních zemích se tento počet pohybuje od 500 do 5 000. Průzkumy jsou v každé zemi váženy podle věku, pohlaví, regionu a v některých zemích i podle vzdělání.