Pranýř nepoctivých obchodníků

Kverulant.org pravidelně sleduje informace o pravomocných pokutách uložených nepoctivým obchodníkům Českou obchodní inspekcí (ČOI) a upozorňuje veřejnost na ty nejkřiklavější případy. Uložené pokuty jsou však často směšně nízké a podvádět se tak vyplatí. Kverulantovým cílem je tento stav změnit, a proto apeluje na ČOI, aby ukládala pokuty na horní hranici a kontroly prováděla častěji. Kverulant adresně upozorňuje na neférové chování velkých a mocných již od roku 2009. Pomozte mu v tom alespoň symbolickým darem.

Supermarkety

Kverulant si od České obchodní inspekce (ČOI) vyžádal informace o všech pokutách pravomocně uložených řetězcům v roce 2025. Než mu je ČOI poskytla, musel zaplatit 20 119 korun za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací.

Na prvním, tedy nejhorším, místě je Penny Market s.r.o., který musel zaplatit celkové pokuty ve výši 18 099 000 Kč. Ty byly rozdělené do 12 jednotlivých pokut. Druhá je BILLA, spol. s r. o., s pokutami v celkové výši 9 265 000 Kč, přičemž jí bylo uloženo 15 pokut, tedy nejvyšší počet ze všech subjektů v tabulce. Následuje Albert Česká republika, s.r.o., se souhrnnou výší pokut 5 160 000 Kč při 11 pokutách, a Kaufland Česká republika v.o.s., který dostal 10 pokut v celkové hodnotě 3 887 000 Kč. Pátý v pořadí je Lidl Česká republika s.r.o. s 1 575 000 Kč a 7 pokutami.

Dále tabulka uvádí Tesco Stores ČR a.s., které obdrželo 5 pokut v celkové výši 880 000 Kč, a Globus ČR, v.o.s., jenž má 5 pokut v hodnotě 198 000 Kč. Západočeské konzumní družstvo Sušice dostalo 4 pokuty za celkem 145 000 Kč. Tesco Franchise Stores ČR s. r. o. má v tabulce zaznamenáno 6 pokut v souhrnné výši 117 000 Kč a NORMA, k.s. 3 pokuty za 112 000 Kč. V součtu byly všechny uvedené subjekty penalizovány 78 pokutami v celkové výši 39 438 000 korun. Průměrná výše pokuty činila 505 000 korun.

V roce 2025 nebylo vydáno žádné pravomocné rozhodnutí o uložení sankce společnosti MAKRO Cash a Carry ČR, s.r.o.

Nejvyšší pokuty

V následující tabulce jsou uvedeny všechny pokuty, které se staly pravomocnými v roce 2025 a jsou vyšší než jeden milion korun.

Nyní se pojďme podívat na nejvyšší uložené pokuty. Všechny byly uloženy společnosti Penny. Ta nejvyšší byla 4 miliony korun. Pak padla pokuta ve výši 3,5 milionu a dvě pokuty ve výši 3 miliony korun. Pokuty ve výši 2 miliony korun si „vysloužili“ i Albert, Billa a Kaufland.

Nejvyšší pokutu v roce 2025 uložila Česká obchodní inspekce (ČOI), inspektorát Ústecký a Liberecký, dne 6. 3. 2025 příkazem sp. zn. 111070232400, kterým uznala společnost Penny Market s.r.o. vinnou z opakovaných porušení zákona o ochraně spotřebitele (§ 12a a § 24 ZOS), především nepravdivého uvádění referenčních cen (nejnižší ceny za posledních 30 dní před slevou) u celkem 117 druhů zboží v 26 provozovnách v období od září 2023 do září 2024, což klamalo spotřebitele o skutečné výši slev. Další přestupky zahrnovaly nedodržení povinnosti vykupovat vratné obaly bez omezení množství (§ 9 Zákona o obalech), distribuci hraček nesplňujících technické požadavky (§ 13 ZTPV), neúplné označení cen a klamavé obchodní praktiky; celkem 8 přestupků bylo potrestáno pokutou 4 miliony korun.

Dále ČOI pro Jihomoravský a Zlínský kraj uložila společnosti Penny Market s.r.o. úhrnnou pokutu ve výši 3,5 milionu korun za to, že v Hodoníně prodala pyrotechnický výrobek „Pirát s knotem“ osobě mladší 18 let v rozporu se zákonem o pyrotechnice, v několika provozovnách v Ivančicích, Brně a dalších místech prodala alkoholické nápoje nezletilým v rozporu se zákonem o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek a ve více prodejnách (např. Zlín, Rosice) uváděla u vybraných výrobků nepravdivé či zavádějící informace o slevách, neboť deklarované slevy počítala z jiných než zákonem požadovaných referenčních cen podle zákona o ochraně spotřebitele.

ČOI rovněž uložila společnosti Penny Market s.r.o. pokutu 3 miliony korun za souběh opakovaných přestupků proti zákonu o ochraně spotřebitele při účtování cen a informování o slevách, spočívajících zejména v nesprávném účtování vyšší ceny, než byla deklarovaná, a v systematickém uvádění nepravdivých či netransparentních informací o slevách z cen v několika provozovnách v Praze a dalších městech. ČOI v odůvodnění rozhodnutí píše: „Správní orgán považuje spáchané protiprávní jednání za velmi závažné, navíc jak je uvedeno výše, obviněná se dopouští porušení zákona o ochraně spotřebitele při své podnikatelské činnosti opakovaně. Uložená sankce má přitom odradit pachatele od další protiprávní činnosti, v případě opakované recidivy je tedy namístě uložit pokutu vyšší.“

Pokuty se „rozdávaly“ i v Plzni. Inspektorát pro Plzeňský a Karlovarský kraj uložil společnosti Penny Market s.r.o. úhrnnou pokutu ve výši 3 miliony za čtyři přestupky, které spočívaly zejména v klamavém účtování cen v neprospěch spotřebitelů a porušení povinností podle zákona o ochraně spotřebitele a zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek; při stanovení výše sankce správní orgán vycházel z horní poloviny zákonného rozpětí za nejzávažnější přestupek podle § 24 odst. 5 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele, přihlédl k opakovanému páchání obdobných deliktů v minulosti jako k přitěžující okolnosti, konstatoval soulad pokuty s dosavadní rozhodovací praxí, preventivní funkcí i zásadou přiměřenosti a rozhodl ve formě příkazu.

Falešné slevy

 Z výše uvedeného je patrné, že nejčastější pochybením je klamání spotřebitele ohledně výše slevy. ČOI v roce 2025 provedla 1 432 kontrol zaměřených na to, zda obchodníci při slevových akcích řádně informují o nejnižší ceně výrobku v posledních 30 dnech a zda správně počítají a účtují slevy; porušení zjistila ve 734 případech, tedy ve více než polovině kontrol. Nejčastěji šlo o nekalé obchodní praktiky (368 případů), zejména klamání ohledně ceny, způsobu výpočtu slevy či údajné cenové výhody, a o porušení § 12a spočívající v nesprávném výpočtu slevy nebo neuvedení nejnižší ceny (324 případů). Další zjištění se týkala nesprávného účtování cen, nedostatečného označování cen a porušování dalších právních předpisů, včetně zákona o cenách.

Novela zákona o cenách účinná od 1. ledna 2025 posílila pravomoci ČOI, která se u vybraného zboží stala cenovým orgánem odpovědným za kontrolu cenové evidence. V této souvislosti bylo zjištěno i 25 porušení zákona o cenách a za celou akci nabylo právní moci 380 pokut v celkové výši 38 661 500 Kč. Součástí celoročních výsledků jsou i předběžné závěry mimořádné kontrolní akce „Black Friday“ a „Cyber Monday“, kde ze 108 kontrol došlo k porušení u 38 prodejců, včetně 12 porušení § 12a a 23 případů nekalých obchodních praktik (z toho 9 přímo v souvislosti s oceňováním).

Kontroly ukázaly, že obchodníci často zneužívají slevové marketingové praktiky: dlouhodobě označují běžné ceny jako „zlevněné“, čímž popírají smysl časově omezené slevy, a obcházejí povinnost uvádět nejnižší cenu za posledních 30 dnů. Místo transparentních slev častěji používají barevné cenovky a slogany typu „Ušetřete 50%“, „SUPER cena“, „cena s aplikací“ nebo „doporučená cena od výrobce“, které vytvářejí dojem mimořádné výhodnosti, aniž by spotřebiteli nutně přinášely reálnou úsporu.

Vyjádření Penny

Kverulant požádal Penny market o vyjádření k výsledku kontrol. Pavla Šeborová jménem Penny Kverulantovi sdělila: „Vždy přizpůsobujeme ceny tak, aby nabízely našim zákazníkům co nejlepší hodnotu. V souladu s tímto závazkem, pokud se vyskytnou jednotlivé nedostatky, každý případ pečlivě přezkoumáme a přijmeme vhodná nápravná opatření. Současně neustále investujeme do zlepšování našich interních procesů a provozu obchodů. Nedávné zavedení elektronických cenovek (ESL) v celé naší síti je klíčovým krokem tímto směrem. Centralizovaná správa cen významně snižuje riziko nesrovnalostí a lidské chyby, čímž dále zvyšuje přesnost a transparentnost cen pro naše zákazníky. Provozujeme nejhustší maloobchodní síť v České republice, s více než 440 obchody, což přirozeně vede k vyššímu počtu kontrol. Přesto však zůstává naším dlouhodobým cílem zvyšování standardů, posilování interní kontroly a zlepšování školení zaměstnanců, aby byla zajištěna konzistentní shoda s pravidly.”

Pokuty vs zisky

Jak už bylo uvedeno, tak ČOI uložila řetězcům 78 pokut v celkové výši 39 438 000 korun. Průměrná výše pokuty činila 505 000 korun. To smutně kontrastuje se zisky řetězců. Největší řetězce prodávající potraviny v Česku dál vykazují miliardové zisky, i když se rády stylizují do role „bojovníků za levné nákupy pro chudé“. Podle výroční zprávy ve Sbírce listin utržil Lidl Česká republika v účetním roce 2022/2023 tržby zhruba 84,4 miliardy korun a čistý zisk 5,2 miliardy korun, což potvrzují třeba Forbes a Novinky.cz. Zisková marže diskontu, který si zakládá na agresivních letákových kampaních, tak zůstala vysoko i v době, kdy inflace drtila většinu domácností.

Ještě výrazněji se daří sesterskému Kauflandu ze stejné skupiny Schwarz. V účetním roce od března 2024 do února 2025 dosáhl řetězec v Česku podle Seznam Zpráv čistého zisku 3,19 miliardy korun při tržbách 79,28 miliardy korun. Už dříve, za období uzavřené k únoru 2023, uváděly Novinky.cz čistý zisk kolem 3,4 miliardy a tržby téměř 73 miliard korun. Ani v pozdějším období, kdy se zisk dočasně propadl na zhruba 2,3 miliardy při tržbách 76,5 miliardy (rok 2023/2024), nešlo o žádné drama, spíš o kosmetické oslabení pohodlného byznysu.

Výrazným hráčem, který se drží v těsném závěsu, je Penny Market patřící do německé skupiny Rewe. Podle Seznam Zpráv a E15 zvýšil Penny v roce 2024 čistý zisk v Česku na zhruba 1,17 miliardy korun, přičemž tržby vystoupaly na 61,9 miliardy. O rok dříve, v roce 2023, vykázal řetězec zisk 918 milionů a tržby 55,4 miliardy, v roce 2022 pak 1,153 miliardy zisku při obratu 48,7 miliardy. Přes navenek pokorný diskontní image tak Penny dlouhodobě generuje stabilní miliardové zisky, které z Česka odtékají do zahraniční centrály.

Do velké trojky se často řadí i Albert, který patří nizozemské skupině Ahold Delhaize. Podle údajů citovaných Novinky.cz dosáhl Albert v roce 2023 v Česku tržeb kolem 72 miliard a čistého zisku zhruba 2,1 miliardy korun, přičemž se mu daří zisk meziročně navyšovat. Zatímco třeba Billa se ve stejném období propadla do ztráty 63 milionů, dominantní řetězce si dál drží miliardové zisky a vyjednávají si tvrdé podmínky u dodavatelů. Pro českého zákazníka to znamená jediné: platí v pokladně nejen za rohlík, ale i za velmi komfortní výnosy nadnárodních skupin.

Je čas na změnu zákona a přísnější sankce

Česká obchodní inspekce hraje klíčovou roli v ochraně spotřebitelů a zajišťování poctivého obchodního prostředí. Avšak současná praxe ukládání pokut se ukazuje jako nedostatečná, a proto Kverulant opakovaně volá po zásadní změně. Nízké pokuty totiž nepředstavují dostatečný odstrašující prostředek pro nepoctivé obchodníky a firmy porušující zákony.

Nízké pokuty neplní svůj účel a nepředstavují pro firmy skutečnou hrozbu. Je zřejmé, že současný systém pokut potřebuje reformu. Řešením by mohlo být zavedení pokut vypočítaných jako procento z obratu či zisku pokutované firmy. Tento přístup by zajistil, že pokuty budou pro firmy citelné bez ohledu na jejich velikost a obrat. Tato změna by nejen zvýšila efektivitu ČOI, ale také by přispěla k vytvoření férovějšího tržního prostředí pro všechny účastníky.

Kverulant: Zveřejňujte pokuty

Věci by jistě významně pomohlo, kdyby ČOI zveřejňovala protokoly o pokutách uložených supermarketům na svých internetových stránkách, jako to dělá v případě pokut za prodej špatného benzinu a nafty. Pravidelné zveřejňování výsledků kontrol čerpacích stanic je především Kverulantova zásluha, když se mu v roce 2010 podařilo změnit letitou praxi ČOI. To vedlo k významnému nárůstu kvality prodávaných pohonných hmot. Zatímco v roce 2001 bylo v průměru závadných více než 13 % odebraných vzorků paliv, tak za celý rok 2022 bylo z 1 204 odebraných vzorků celkem 17 nevyhovujících, což je 1 %. V roce 2023 odebrala ČOI na tuzemských čerpacích stanicích celkem 2 542 vzorků pohonných hmot. Stanoveným jakostním požadavkům nevyhovělo už jen 12 vzorků (0,5 %). V roce 2025 bylo jen 0,4 % špatných benzinů a 0,4 % špatné nafty.

Kverulant píše politikům

Kverulant opět vyzval politiky, aby se situací zbývali a sjednali nápravu. Kverulant také usiluje o jednání s vedením ČOI. To jej však zatím navzdory avizovanému zájmu o jednání ještě nepřijalo.

Kverulant bude počínání odpovědných politiků dále sledovat s cílem prosadit větší ochranu spotřebitelů.

Drogerie

Kverulant si od České obchodní inspekce vyžádal všechny kopie rozhodnutí o pokutách pravomocně uloženým třem největším řetězcům s drogistickým zbožím působícím v ČR.

Z dat, která Kverulant od ČOI získal, vyplývá, že mezi drogistickými řetězci byl v roce 2025 nejpokutovanějším hráčem Rossmann. Jen za tento rok mu inspekce uložila sankce v celkové výši 1,312 milionu korun, především za nekalé cenové praktiky a porušení povinností vůči spotřebitelům.  Druhá v pořadí byla dm drogerie markt se souhrnnou pokutou 527 000 korun, Teta drogerie skončila třetí s částkou 300 000 korun.

Statitisícové sankce za klamavé slevy

ČOI potvrdila Rossmannu hned několik vysokých pokut za prezentaci „slev“, které fakticky žádnou slevou nebyly. V Havířově například inspekce snížila původní pokutu na 430 000 korun za to, že v akčních cenovkách uváděl pět položek jako zlevněné, přestože nejnižší cena za posledních 30 dní byla nižší nebo stejná jako „sleva“. ČOI zjistila, že třeba zubní pasta Colgate nebo zubní kartáčky byly prodávány s cedulkou „akce“, která dramatizovala údajné zlevnění z „původní“ ceny, ale reálná nejnižší cena v posledním měsíci byla nižší. Podobně byly komunikovány svíčky, sušené banánové plátky nebo jednorázové holicí strojky, takže spotřebitel měl dojem výhodného nákupu, který ve skutečnosti neexistoval.

Ústí a Litvínov: „sleva“, která se nekonala

V severních Čechách byl Rossmann pokutován původně 500 000 korunami. Částka byla po odvolání snížena na 450 000 korun. V Ústí nad Labem a Litvínově inspektoři zdokumentovali cenovky s nápisem „AKCE“, na nichž byla výrazně graficky zvýrazněna „zlevněná“ cena, zatímco skutečná nejnižší cena za posledních 30 dní byla skryta malým, obtížně čitelným písmem – a byla nižší než aktuální prodejní cena. Rozhodnutí se týkalo také porušení zákona o výrobcích s ukončenou životností, kde Rossmann jako poslední prodejce neuvedl odděleně poplatek za zpětný odběr elektrozařízení. ČOI to hodnotila jako další prohřešek v oblasti ochrany spotřebitele a životního prostředí, který zvyšuje celkovou závažnost deliktního chování řetězce.

dm drogerie markt

Mezi nejvyšší sankce roku 2025 se zařadil i příkaz pro dm drogerie markt v Brně ve výši 250 000 korun. Inspekce zde prokázala jednak nesprávné účtování ceny Dermacol výrobku, jednak klamavou prezentaci akční ceny u ekologického čističe na podlahy, který byl za „slevu“ prodáván dlouhé měsíce. Navíc byly zjištěny nedostatky v označování hraček a elektrospotřebičů bezpečnostními informacemi a údaji o výrobci.

Nízké pokuty

Finanční výkonnost těchto řetězců ukazuje, jak málo pro ně pokuty představují. Rossmann v Česku podle firemních a sbírkových údajů dosáhl v roce 2025 hrubých tržeb přes 9 miliard korun, přičemž v roce 2024 vykázal čistý zisk zhruba 180 milionů korun. Konkurent dm měl za účetní rok 2023/2024 tržby 15,4 miliardy a čistý zisk 470,7 milionu, Teta drogerie a lékárny ČR v roce 2024 utržila 6,725 miliardy a vydělala 202 milionů korun.

Ve světle těchto čísel vypadají statisícové sankce jako drobná provozní položka. Pokuta 450 000 korun u Rossmannu odpovídá zhruba dvěma promile jeho ročního zisku v ČR a méně než setině procenta ročních tržeb, u dm nebo Tety by podobné částky představovaly obdobně zanedbatelné procento jejich českých výsledků. Tak nízké sankce sotva motivují management k systémové nápravě obchodních praktik.

Kverulant volá po změně praxe

Kverulant.org dlouhodobě upozorňuje, že pokuty za klamavé slevy a další nekalé praktiky neodpovídají ekonomické síle velkých řetězců. Stejně jako u potravinářských kolosů, jakými jsou například Penny či Albert, požaduje, aby sankce za opakované prohřešky byly navázány na obrat nebo zisk pachatele, aby reálně zabolely a vytvořily tlak na férové zacházení se zákazníky.

Kverulant proto vyzývá zákonodárce i vládu, aby přehodnotili sankční limity v zákoně o ochraně spotřebitele a povinnost ČOI pravidelně zveřejňovat seznam nejhůře hodnocených prodejců. Jako účinný nástroj vidí kombinaci výrazně vyšších pokut za recidivu a zveřejňování rozhodnutí v místě provozovny.

Autobazary

Kverulant si od České obchodní inspekce vyžádal všechny kopie rozhodnutí o pokutách pravomocně uloženým dvěma největším autobazarům působícím v ČR. Po zaplacení nemalého poplatku za anonymizování jednotlivých rozhodnutí mu ČOI poskytla požadované informace. Pak kverulant tyto dokumenty analyzoval.

V období od 31. 3. 2019 do 31. 3. 2024 byl provozovatel autobazarů AAA Auto pokutován v devíti případech a celková výše pokuty činila 2,4 milionů korun. Nejvyšší pokuta činila 850 tisíc.

Jen o trochu lépe si vedla sít Auto ESA. Ta za sledovaných pět let zaplatila deset pokut v celkové výši 2,1 milionu korun. Nejvyšší pokuta činila půl milionu korun.

Pokuta 850 tisíc uložená AAA

Pokuta ve výši 850 tisíc korun byla uložena společnosti Aures Holding, provozovateli sítě AAA Auto za podvodné jednání při prodeji vozu Škoda Octavia v jejich hradecké pobočce v Plotiště nad Labem. Pochybení, či spíše podvodů byla celá řada.

Prodejce tam inspektorovi ČOI lhal až dětským způsobem. Tvrdil například že: „Byli tam dva majitelé a poslední majitel byla paní ročník 57, prodávala to tady 14 dní zpátky. Bral to tady kolega přímo na hradecké pobočce.“ Záhy se ukázalo, že předchozích majitelů auta bylo celkem pět.  

AAA také na ceduli uvnitř vozu psala, že auto má „zadní parkovací senzory“. I to byla lež, kterou odhalil pouhý pohled na zadní nárazník vozu. Autobazar také uváděl, že k vozidlu je servisní knížka, v důsledku čehož se kupující mohl domnívat, že vozidlo bylo pravidelně servisováno. AAA ale už neuvedl podstatnou informaci o tom, že v servisní knížce od posledního záznamu ze dne 29. 12. 2014 při stavu km 29 667 již téměř 6 let není žádný další záznam o servisu.

Zaměstnanec AAA tvrdil, že vozidlo je v dobrém stavu, že nebylo havarované na nosné části, nemělo žádné lakování a že všechny součásti jsou v dobrém stavu. V protokolu o zkušební jízdě a předání vozidla, který by byl předán až po podpisu kupní smlouvy při faktickém předání vozidla, však bylo uvedeno: „…motor, palivový systém, turbodmychadlo – únik oleje…výfukový systém – zvýšená hlučnost, netěsnost výfukového systému…řízení, nápravy, poloosy, hřídele – vůle…VIII. KAROSERIE: PO HAVÁRII“.

Ani cena nebyla v pořádku. Vůz byl inzerován s prodejní cenou 149 999 korun, ale na kupní smlouvě byla uvedena cena 151 999 korun. Rozdíl v neprospěch kupujícího byl účtován za „Doplňkový zákaznický servis při platbě v hotovosti“. Ten byl účtován všem zákazníkům, přestože finanční poradkyně z AAA sdělovala, že služba je volitelná a že se zákazníci mohou domluvit s manažerem o slevě.

Za výše popsané jednání uložila ČOI pokutu ve výši 850 tisíc korun. Přitom dle zákona mohla být uložena pokuta až 5 milionů korun. Přesto se obviněná společnost AAA Auto odvolala. V odvolání například tvrdila, že „Co se týče jednání spočívajícího v nejednoznačně poskytnutých informacích o stavu vozidla, i zde má obviněná za to, že jednáním neporušila žádnou povinnost upravenou v zákoně o ochraně spotřebitele. Odvolání však bylo zamítnuto a v prosinci 2021 nabylo právní moci.

Druhá nejvyšší pokuta

Druhou nejvyšší pokutu za sledované období si AAA „zasloužila“ za klamavou reklamu. Konkrétně za to, že na svých internetových stránkách informovala, že auto převeze zdarma na jinou pobočku, ale „zapomněla“ dodat, že za převoz vozidla je vyžadována vratná záloha 2 000 korun. Dále za to, že neinformovala kupujícího o konečné ceně vozidla, neboť k nabídkové ceně ještě vyžadovala zaplacení poplatku za další služby. AAA také nejprve prezentovala automobil jako bezvadný, ale během kontrolní jízdy po upozornění na vady doporučila kontrolu všech podstatných částí vozu.

Nezákonné krácení odpovědnosti za skryté vady

AAA také uvedla, že na skryté závady vozidla poskytuje záruku v délce jen půl roku. To však odporuje zákonu. Dle zákona je kupující oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u zakoupeného spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od jeho převzetí. U již použitého zboží může dojít ke zkrácení této zákonné doby, ale jen na polovinu, tedy jen na jeden rok.

Za výše popsané nekalosti uložila brněnská pobočka ČOI pokutu ve výši 700 tisíc korun. Majitelé AAA se odvolali, ale rozhodnutí ČOI bylo potvrzeno a nabylo právní moci v lednu 2020.

Navýšení ceny z 40 na 56 tisíc

Původně rekordní pokuta ve výši 1,4 milionů korun byla uložena za nekalé obchodní praktiky zjištěné v Teplické a Chomutovské pobočce sítě AAA. U několika vozů byla na prodejní ploše uváděna cena nižší než skutečně požadovaná. Tak například Škoda Fabie byla inzerována za cenu 40 423 korun. Teprve když se zákazník rozhodl, že si vozidlo za danou cenu zakoupí, tak mu AAA do faktury zahrnuly jakousi asistenci v ceně 1 500 korun, poplatek za přípravu vozu k prodeji za 2 500 korun, jakési „pojištění dodávky“ v ceně 10 573 korun a balíček povinné výbavy v ceně 1 049 korun. Celková částka při prodeji vozidla tak činila 56 046 korun. K navýšení došlo, aniž by pobočka zákazníka o uvedených službách a produktech a jejich cenách navyšujících cenu samotného vozidla o uvedené částky před jeho rozhodnutím o koupi vozidla informovala.

Provozovatel AAA v Chomutově a v Teplicích se proti pokutě ve výši 1,4 milionů korun odvolal. Úspěšně. Uložená pokuta mu byla snížena na pouhých 500 tisíc. Rozhodnutí o tom nabylo právní moci v dubnu 2020.

Auto ESA vědomě prodávala auto bez platných emisí

Nejen machinace s konečnou cenou vozu, kdy při finálním podpisu smlouvy auto náhle zdraží byla příčinou uložení půlmilionové pokuty nepoctivým prodejcům z Auto ESA. To však nebyla příčina jediná.

ESA prodávala auto o kterém s jistotou věděla, že nemá v pořádku emise. Šlo o dieselový Opel Astra. Tuhle Astru si nejdřív zakoupil zákazník, který s ní však na emisích neprošel. Proto vůz u ESA reklamoval s požadavkem, aby mohl být přítomen změření emisí po opravě. ESA mu to neumožnila a vůz mu jako údajně opravený vrátila. Proto si nechal emise změřit sám, ale vůz od ESA opět neprošel. Následovala druhá reklamace. To už mu ESA umožnila přítomnost při měření emisí, auto však opět neprošlo. Zákazník proto odstoupil od smlouvy, auto vrátil a dostal nazpět peníze. Až posud by to byl příběh s relativně dobrým koncem, kdyby ovšem ESA tento vůz nevrátila bez opravy ten stejný den do prodeje.

Za výše uvedené ničemné chování si Auto ESA původně „vysloužila“ pokutu ve výši 620 tisíc korun. Po odvolání jí ČOI sankci snížila na půl milionu. Rozhodnutí o tom se stalo vykonatelným v prosinci roku 2021.

Stočený tachometr

Druhou nejvyšší pokutu, ve výši 450 tisíc uložila společnosti Auto ESA ČOI za několik prohřešků proti zákonu o ochraně spotřebitele. Šlo o obvyklé zatajování skutečného stavu vozidla a zatajované přirážky k ceně. U vozidla Škoda Superb ESA na svých webových stránkách uváděla, že má najeto jen 52 tisíc kilometrů. Přitom tohle auto mělo „nalítáno“ skoro dvakrát tolik a to nejméně 89 tisíc kilometrů. Ostravský inspektorát ČOI „ocenil“ tento „výkon“ v červenci 2022 pokutou 450 tisíc korun. V tomto a v následujícím případě ze všech zde popisovaných se delikvent neodvolal.

Neexistující vozidla

V posledním zde popisovaném případě šlo opět o pokutu za množství podvodných praktik. Tak například Opel Astra nabízený na hlavní pražské pobočce autobazaru Auto ESA za 256 tisíc ve skutečnosti stál o 6 950 víc protože zákazník ještě měl uhradit platby za různé „doplňkové“ služby, které však nepožadoval. Dalším prohřeškem proti dobrým mravům bylo zatajování technického stavu vozidla.

V celkem v sedmi případech nabízela ESA za velmi přijatelné ceny nejžádanější vozy na českém trhu. Tak například vůz Škoda Octavia II 1,9 TDi Ambition, rok výroby 2010 byla na konci roku 2021 nabízena za pouhých 75 tisíc korun. Za stejnou cenu byl nabízen i Volkswagen Passat 1,6 TDI/77kW Confortline s nájezdem 148 tisíc. ČOI však odhalila, že Auto ESA žádné ze sedmi nabízených vozidel nikdy neměla k dispozici a konstatovala, že jde o nekalou obchodní praktiku. ČOI za tato porušení zákona uložila v únoru 2023 souhrnnou pokutu ve výši 400 tisíc korun.

Kontroly v roce 2024

ČOI v rámci kontrolní akce v období od 15. srpna do 31. října 2024 ověřovala, zda jsou při nabídce a prodeji použitých osobních motorových vozidel spotřebitelům poskytovány informace v souladu s požadavky právních předpisů, především zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

Nejvážnější zjištění se týkala poskytnutí věcně nesprávných, tedy nepravdivých, informací ohledně technického stavu či historie vozidla (v 8 případech). V 6 případech došlo k opomenutí podstatných informací o vozidle a ve 4 případech byly tyto informace poskytnuty nejasným, nesrozumitelným či nejednoznačným způsobem. Z toho v 6 případech byla negativní informace týkající se závad na vozidle zahrnuta prodejcem až do kupní smlouvy, popř. do jejích příloh, a v předchozích fázích jednání byla inspektorům v roli spotřebitele předmětná informace fakticky zatajena.

Kverulant si od ČOI vyžádal informace o pravomocně uložených pokutách na základě předmětné kontrolní akce. ČOI je Kverulantovi poskytla, i když jen částečně. Ve třech případech ze 14 pravomocně uložených pokut ČOI Kverulantovi poskytla protokoly jen v anonymizované podobě. Kverulant proti tomu podal stížnost.

AutoESA

Podle informací ČOI z 23. 7. 2023 byly uloženy jen tři pokuty ve výši 50 tisíc korun. Pokutována byla plzeňská pobočka AutoESA a.s., a to za to, že „dne 29. 11. 2023 nepravdivě informovala o závadě turbodmychadla, ačkoliv automobil nebyl turbodmychadlem vybaven“.

Stejnou pokutu ve výši 50 tisíc korun si „vykoledovala“ brněnská společnost EU ITALIACAR s.r.o. za to, že dne 7. 10. 2024 v provozovně AUTOBAZAR GamaCar, na adrese Veveří 967/97, 60200 Brno, inspektory České obchodní inspekce v postavení spotřebitelů, nepravdivě informovala o technickém stavu vozidla AUDI A4 2,0 155kW+XeNON, 2009, když jim při projevení zájmu o koupi vozidla bylo nepravdivě sděleno, že předmětné vozidlo je nebourané a v nabídkové kartě ve vozidle byla uvedena informace, že vozidlo je absolutně bez koroze, ačkoliv ze znaleckého posudku č. 1257/045/24 ze dne 28. 10. 2024 vyplynulo, že vozidlo je po havárii.

Komu byla uložena třetí pokuta ve výši 50 tisíc korun, ČOI před veřejností tají. Podle ČOI není z důvodů ochrany osobních údajů možné tuto informaci poskytnout. Jak už bylo uvedeno, tak Kverulant proti tomuto postupu podal stížnost.

Nefunkční brzdy

Čtvrtou nejvyšší pokutou byla pokuta ve výši 30 tisíc korun. Byla uložena firmě CarDeal s.r.o. Ta dne 3. 10. 2024 o vozidle Škoda Octavia 1,4 TSI inspektorům ČOI v postavení spotřebitelů nepravdivě sdělila, že: „Nemusí se do toho šahat, takže víceméně jenom jezdit. Není to nikde rezavý, všechno sedí tak, jak má, původní světla to má, chladiče jsou taky původní, žádnou ránu to nedostalo. Původní vrstva laku je na celým tom autě.“ Nicméně ze znaleckého posudku č. 1256/044/24 ze dne 28. 10. 2024 vyplynulo, že zadní čelo vozidla vykazuje známky manipulace nebo výměny, na vozidle je silná koroze, jsou nefunkční brzdy a vozidlo v současné době není možné provozovat na pozemních komunikacích.

Pokutu ve výši 20 tisíc korun musel zaplatit PV-AUTO spol. s r.o. Všechny ostatní pokuty byly menší než 10 tisíc korun. Průměrná výše pokut byla 16 214 korun a medián dokonce jen 3 500 korun.

Podle ČOI by si v jednom případě spotřebitel zakoupil namísto provozuschopného vozidla nepojízdný set náhradních dílů. Kde k tomu došlo však ČOI neuvedla. V několika případech byly také k vozidlům inzerovány vedené servisní knížky, které však ve skutečnosti neobsahovaly úplné záznamy.

V 10 případech byla inspektorům v roli spotřebitelů poskytnuta nesprávná informace o lhůtě a způsobu uplatnění práv z vadného plnění. Kverulant připomíná, že Občanský zákoník pro uplatnění práv z vadného plnění stanoví, že lhůtu pro vytknutí vad předmětu koupě nelze smluvně sjednat na méně než 1 rok.

Směšné pokuty a rekordní zisky

V roce 2022 dosáhla společnost AURES Holdings provozovatel autobazarů AAA Auto, Mototechna a 1.autodiskont v ČR obratu ve výši 14,6 miliard korun a prodaly zde 49 128 vozů s průměrnou hrubou marží 23 %. Zisk před zdaněním činil 276 milionu korun, zatímco zisk po zdaněním byl 111 milionů korun. Rok před tím, v roce 2021 to bylo před zdaněním 637 milionů korun a po zdanění 472 milionů korun. Za rok 2020 99 milionů a v roce 2019 375 milionu korun.

Auto ESA v roce 2021 i v roce 2022 realizovala tržby v celkové výši cca 4,3 miliardy korun. V roce 2021 vykázala ESA zisk 53 milionů korun a v roce 2022 ztrátu 87 milionů korun. V roce 2023 byl obrat navýšen na rekordních 4,8 mld. Kč (růst o 9 %) a zvýšen provozní výsledek hospodaření o 69 milionů korun.

Rok 2025

V roce 2025 provedla Česká obchodní inspekce celkem 39 kontrol autobazarů. V roce 2025 byl pravomocně pokutován jen autobazar Auto ESA. Dostal dvě pokuty, jednu ve výši 350 tisíc, druhou ve výši 50 tisíc. Pojďme se na obě podívat.

Chybějící turbo

Česká obchodní inspekce, Inspektorát Plzeňský a Karlovarský, vydala dne 30. 12. 2024 v Plzni příkaz, jímž uložil společnosti Auto ESA a.s. pokutu ve výši 50 000 Kč za porušení zákazu používání nekalých obchodních praktik podle § 4 odst. 4 zákona o ochraně spotřebitele, kterého se dopustila tím, že v provozovně „Auto ESA – Plzeň“ dne 18. 9. 2024 v příloze ke kupní smlouvě na osobní vůz Škoda Fabia VIN TMBAA25J8A3126430 nepravdivě informovala spotřebitele o závadě a životnosti turbodmychadla, ačkoliv vozidlo žádným turbodmychadlem vybaveno nebylo, čímž naplnila skutkovou podstatu přestupku dle § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele. Předmětné rozhodnutí nabylo právní moci až dne 23. 1. 2025.

Česká obchodní inspekce, Inspektorát Královéhradecký a Pardubický, vydala dne 17. 2. 2023 v Hradci Králové příkaz, jímž uložila společnosti Auto ESA úhrnnou pokutu ve výši 350 000 Kč za to, že jednak i po prodeji dne 11. 10. 2022 dále nabízela na svých webových stránkách a na Sauto.cz k prodeji vozidlo Ford Focus 1.6 TDCi, VIN WF0PXXGCDP9C57109, a jednak při jeho nabídce uvedla stav tachometru 183 667 km, aniž spotřebitele na internetu upozornila, že tento údaj neodpovídá skutečně najetým kilometrům, čímž naplnila skutkové podstaty přestupků podle § 24 odst. 1 písm. a) a § 24 odst. 7 písm. e) zákona o ochraně spotřebitele. Předmětné rozhodnutí nabylo právní moci až dne 13. 3. 2025.

Kverulant také už od dubna  2025 usiluje o setkání s vedením ČOI. Navzdory příslibům zatím ke schůzce nedošlo.

Kverulant opakovaně apeluje na vedení ČOI, aby ukládala pokuty na horní hranici stanovené zákonem o ochraně spotřebitele. Horní hranice se pohybují od 5 milionů u méně závažných přestupků až po 50 milionů korun u těch nejnebezpečnějších. Kverulant připomíná, že dle judikatury platí, že má-li pokuta za jiný správní delikt naplnit svůj účel z hlediska individuální i generální prevence, musí být citelným zásahem do majetkové sféry pachatele. To se nyní zcela jistě neděje.

Kverulant: Zveřejňujte pokuty

Věci by jistě významně pomohlo, kdyby ČOI zveřejňovala protokoly o pokutách uložených autobazarům na svých internetových stránkách, jako to dělá v případě pokut za prodej špatného benzinu a nafty. Pravidelné zveřejňování výsledků kontrol čerpacích stanic je především Kverulantova zásluha, když se mu v roce 2010 podařilo změnit letitou praxi ČOI. To vedlo k významnému nárůstu kvality prodávaných pohonných hmot. Zatímco v roce 2001 bylo v průměru závadných více než 13 % odebraných vzorků paliv, tak za celý rok 2022 bylo z 1 204 odebraných vzorků celkem 17 nevyhovujících, což je 1 %. V roce 2023 odebrala ČOI na tuzemských čerpacích stanicích celkem 2 542 vzorků pohonných hmot. Stanoveným jakostním požadavkům nevyhovělo už jen 12 vzorků (0,5 %).

O tom, že kvalita současných pohonných hmot stoupá, vypovídá i to, že v květnu 2025 vyhověly všechny vzorky pohonných hmot. Ve srovnání s dubnem 2025 tak bylo zaznamenáno zlepšení z 1,0 % na 0,0 % v počtu nevyhovujících vzorků. Kverulant je přesvědčen, že na tom má svoji zásluhu.

Hobbymarkety

Mountfield

S nekalými obchodními praktikami má Mountfield potíže dlouhodobě. V roce 2018 dostal od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pokutu 300 tisíc korun za klamavou reklamu, ve které sliboval traktor za třetinu ceny. Skutečná cena traktoru byla jiná a nepřekvapivě vyšší. Přesto podvodné praktiky Mountfieldu pokračovaly.

Vymyšlené původní ceny

Na svém e-shopu uváděl v prosinci 2019 celkem ceny u 8 druhů výrobků, tak že ty „původní“ byly dvakrát vyšší než ty nové. Jenže „původní“, vysoké ceny si Mountfield prostě vymyslel a od ČOI za to dostal pokutu. V příslušném rozhodnutí se píše: „uvedené výrobky nikdy nebyly za uváděné ‚původní‘ ceny prodávány“. Za tuto klamavou obchodní praktiku mohl Mountfield zaplatit pokutu až 5 milionů korun. Mohl, ale nezaplatil. Za výše popsané neférové chování mu uložila ČOI pokutu pouhých 10 tisíc korun. Kverulantovi se to zdá směšně málo. To však zdaleka není konec celého příběhu.

„Pro Vás VŠECHNO ZA POLOVIC“

Dostavil se na prodejnu, protože chtěl elektrokolo. Předtím mu totiž z Mountfieldu poslali SMSku: „Milý zákazníku, zveme Vás na oslavu 24. výročí prodejny v Pardubicích. Od pátku 15. 3. do neděle 17. 3. je pro Vás VŠECHNO ZA POLOVIC. Váš Mountfield.“ Jenže za polovic nebylo všecko, jenom něco, přičemž nechme stranou, co znamená „za polovic“. Každopádně na elektrokola se narozeninová akce nevztahovala, protože – jak se následně zájemce dozvěděl – na ně byla jiná sleva a k tomu dárky, přičemž slevy se „logicky“ nedají sčítat. Logiku a férový přístup si zřejmě náš zájemce o elektrokolo představoval jinak, proto se po návratu z Mountfieldu obrátil na královéhradeckou ČOI.

O serióznosti Mountfieldu měl vůbec jiné představy. Ještě před zamýšleným nákupem elektrokola si totiž dotyčný – jehož jméno je v protokolu ČOI s ohledem na ochranu osobních údajů začerněno – objednal na pardubické pobočce Mountfieldu drtič větví. Kupní cenu zaplatil na prodejně hned v lednu, když uvěřil prodavači, že svůj drtič dostane nejpozději za tři měsíce – tedy 8. dubna 2019. Jenže to nevyšlo, protože prý nastal „problém s dodavateli“.

Inspektoři ČOI tyto obchodní praktiky Mountfieldu kvalifikovali jako nekalé a uložili opět naprosto bagatelní pokutu 20 tisíc korun. Přitom v protokolu o uložení příslušné pokuty zmiňují, že podle zákona může být sankce až 5 milionů korun. Polehčující okolností, pro kterou se rozhodli uložit pokutu jen ve výši necelého 0,5 procenta horní hranice stanovené zákonem, je prý to, že pardubická pobočka nebyla nikdy sankcionovaná. Kéž by podobně velkorysé byly úřady například při vyměřování pokut za parkování nebo při překračování rychlosti!

Prekurzor výbušnin bez registrace

Že se nekalé prodejní praktiky svou nebezpečností nedají srovnávat s nedodržováním pravidel silničního provozu?! Podívejme se tedy na další „vysokou“ pokutu, a to 20 tisíc korun, kterou  inspektoři ČOI uložili Mountfieldu zhruba o rok dřív, 16. července 2018. A shodou okolností šlo opět o inspektory z Hradce Králové. Nešlo o pobočku v Pardubicích, vždyť už víme, že ta do roku 2019 žádné potíže neměla. Problém byl v Hradci-Věkoších. Při kontrolním nákupu 12. května 2017 tu bylo možné – v rozporu se zákonem – zcela volně pořídit prekurzor výbušnin, tedy výrobek Azuro OXI-3L (bazénová chemie s 35 procenty peroxidu vodíku).

Nejpřísnější pokuta

K vůbec „nejpřísnější“ pokutě, a to 30 tisíc korun, se odhodlala plzeňská pobočka ČOI. V úterý 10. března 2020 tam její inspektoři vyrazili ke kontrolnímu nákupu a na pokladně klatovské pobočky jim pokladní namarkovala rukavice za 89 korun. Jenže podle cenovky v regále měly stát 28 korun.

Průměrná pokuta činila necelých 10 tisíc korun

Pokud byste chtěli spočítat všechny pokuty nad 20 tisíc korun, které při všech 22 kontrolách uložili inspektoři ČOI, stačily by k tomu prsty jedné ruky. Pokutu 25 tisíc korun dostal Mountfield 21. září 2022 za to, že pana Murína, který si v Šumperku pořídil zahradní sekačku-traktůrek, neinformoval o tom, že „posezónní prohlídky zdarma“ nejsou tak úplně zadarmo, když znamenají náklad 1400 korun za dopravu.

Jak už bylo uvedeno, tak inspektoři ČOI v minulých pěti letech pokutovali Mountfield ve 22 případech. Celková výše pokut činila pouhých 215 tisíc korun a průměrná výše pokuty činila 9 773 korun.

Podle Kverulanta, který pokuty uložené ČOI sleduje dlouhodobě, jsou jejich výše pro velké obchodníky typu Mountfield, Penny Market, Kaufland nebo Auto Esa směšně nízké. Podvody a klamavá reklama se jim díky vysokým obratům jednoduše vyplatí. Proto Kverulant opakovaně vyzývá ČOI, aby v případech velkých řetězců ukládala pokuty na horní hranici toho, co umožňuje zákon. A učinil tak i nyní v případě směšně nízkých pokut uložených Mountfieldu.

Pro kontext dodejme, že společnost Mountfield vznikla v roce 1991 a dnes provozuje 76 vlastních prodejen. Na trhu patří mezi největší hráče, s obraty v miliardách korun. Už v roce 2015 – jak se chlubí na svém webu – dosáhla firma obratu přes 5 miliard korun a od té doby pravidelně roste. Poslední veřejně dostupné údaje zmiňují meziroční nárůst o 11 procent – na 8,3 miliardy Kč za rok 2021. A podle toho, jak se pro Seznam Zprávy vyjádřil v červnu šéf Mountfieldu Michal Pobežal, ani rok 2023 nebude špatný, když některé měsíce trhaly prodejní rekordy. Že v Mountfieldu svých obratů a rekordů nedosahují poctivou prací, napovídá jak vysoký počet kontrol ČOI, tak i množství opakujících se špatných zkušeností zákazníků, kteří se vyjadřují pod článkem Seznam Zpráv.

E-shopy

V roce 2023 byla novelou zákona o ochraně spotřebitele přidána nová ustanovení týkající se spotřebitelských recenzí. Cílem úpravy bylo zabránit falešným recenzím, které výrobek nebo službu nepravdivě vychvalují za účelem ovlivnit spotřebitele.

Česká obchodní inspekce loni podnikla rozsáhlou kontrolní akci zaměřenou na dodržování pravidel při uvádění spotřebitelských recenzí na internetových obchodech. Výsledky jsou alarmující. Ze 77 kontrolovaných e-shopů zjistila inspekce porušení právních předpisů v 65 případech, což představuje 84,42 %. Celkově bylo identifikováno 266 různých porušení zákonů a nařízení.

Nejčastějším prohřeškem bylo neuvádění informací o tom, zda a jak prodávající ověřuje spotřebitelské recenze. Inspektoři odhalili 32 takových případů, kdy obchodníci sice umožnili zákazníkům hodnotit zboží, ale nesdělili jim, jaká opatření přijímají k zajištění autenticity recenzí. Ve čtyřech případech poskytli obchodníci povinné informace o recenzích pouze ve všeobecných podmínkách, nikoli přímo u hodnocení.

Nezveřejněné negativní recenze

Zvlášť závažné bylo zjištění, že v 7 případech nedošlo k zveřejnění negativních recenzí, které zadali sami inspektoři během kontroly. Toto zkreslování recenzí mohlo výrazně ovlivnit rozhodování spotřebitelů, protože jim byly předkládány pouze pozitivní ohlasy. Takové jednání může spotřebitele přimět k nákupu, který by jinak neuskutečnil.

Na základě těchto zjištění uložila inspekce v období od července do prosince 2024 celkem 13 pokut v celkové výši 68 000 korun. Šest z nich, v souhrnné hodnotě 41 000 korun, se týkalo přímo porušení předpisů o spotřebitelských recenzích. Nejčastější pokuty se pohybovaly v rozmezí od tisíce do deseti tisíc korun. Kverulant.org si na základě zákona o svobodném přístupu k informacím vyžádal seznam pokutovaných webů:

Anonymizované údaje

Výše uvedený seznam však není úplný. Inspekce sice Kverulantovi seznam poskytla, ale v silně anonymizované podobě. Některé důležité údaje, včetně identifikace pokutovaných subjektů a jejich internetových stránek, byly začerněny.

Kverulant má za to, že taková míra anonymizace činí poskytnuté informace prakticky nepoužitelnými a odporuje smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. Organizace ve své stížnosti namítá, že inspekce neuvádí žádné odůvodnění pro tak rozsáhlou anonymizaci. Podle judikatury správních soudů by totiž anonymizace měla být prováděna jen v nezbytném rozsahu.

Veřejný zájem

Kverulant zdůrazňuje, že informace o pokutovaných subjektech jsou předmětem legitimního veřejného zájmu, zejména když se jedná o podnikatelské subjekty provozující veřejně dostupné internetové stránky. Organizace proto navrhuje, aby inspekce přehodnotila míru anonymizace a poskytla informace umožňující alespoň základní identifikaci pokutovaných subjektů.

Rizikové weby

Česká obchodní inspekce kontroluje nejen dodržování pravidel pro recenze, ale systematicky sleduje i další rizikové obchodní praktiky. Na svých webových stránkách www.coi.gov.cz/rizikove pravidelně zveřejňuje informace o internetových obchodech, které považuje za rizikové. Hlavními důvody zařazení na tento seznam je nedodržování zákonných povinností a obtížná vymahatelnost spotřebitelských práv.

Mezi rizikové e-shopy inspekce řadí především ty, kde nejsou uvedeny žádné kontaktní údaje prodávajícího nebo není jasné, kdo je provozovatelem. Problematické jsou také obchody se sídlem mimo Evropskou unii, které neuvádějí informace vyžadované právními předpisy. V současnosti se na seznamu rizikových e-shopů nachází přes 1200 položek.

Inspekce zdůrazňuje, že zařazení na seznam rizikových e-shopů je pouze doporučením spotřebitelům, aby nákup důkladně zvážili. Nejedná se o úplný výčet všech rizikových obchodů a skutečnost, že internetový obchod na seznamu není, neznamená automaticky bezpečnost nákupu. Spotřebitelé by si proto měli vždy ověřit důvěryhodnost obchodu před uskutečněním nákupu.

Kontroly internetových obchodů budou pokračovat i v roce 2025. Česká obchodní inspekce avizuje, že problematice spotřebitelských recenzí bude věnovat zvýšenou pozornost. Vzhledem k rostoucímu počtu stížností spotřebitelů a neustále se vyvíjejícím způsobům obcházení zákonů lze očekávat další zpřísnění kontrolních mechanismů. Podle Kverulanta by společně s tím mělo přijít i důsledné zveřejňování výsledků kontrol. Jako když se v roce 2010 podařilo Kverulantovi prolomit letitou praxi České obchodní inspekce, která utajovala výsledky kontrol paliv. Dnes ČOI zveřejňuje každé pravomocné rozhodnutí o pokutě za nekvalitní paliva. Výsledek je působivý, kvalita benzinu a nafty dosáhla historického maxima. O tom, že kvalita současných pohonných hmot stoupá, vypovídá i to, že v květnu 2025 vyhověly všechny vzorky pohonných hmot.

Čerpací stanice

Na Kverulantově mapě 25 čerpacích stanic, které za nekvalitní palivo pokutovala ČOI naleznete i popis dopadů zjištěných závad pro motoristy. Tento seznam byl sestaven ve spolupráci se Světem motorů a serverem D-FENS a je pravidelně aktualizován. Pravidelné zveřejňování výsledků kontrol je především Kverulantova zásluha, když se mu v roce 2010 podařilo změnit letitou praxi ČOI. Ta od té doby zveřejňuje jednotlivá rozhodnutí o pokutách. Z těchto informací sestavuje Kverulant čtyřikrát do roka svůj přehledný a adresný seznam špatných čerpaček. Pokud ho chcete dostávat do mailu i vy, napište si o něj. I díky Kverulantovým seznamům se kvalita benzínu i nafty zásadně zvýšila. S Kverulantovým seznamem můžete tankovat levnější palivo téměř bez rizika.

Prosba o podporu

Závěrem prosíme o podporu naší práce. S těmi, kteří nehrají fér, bojujeme už od roku 2009, a to se bez peněz dělat nedá. Jen za získání informací o pravomocných pokutách jsme ČOI museli v listopadu 2023 zaplatit 9 537 korun. V květnu 2024 pak dokonce 20 230 korun. A protože nejsme placeni z grantů ani z daní, můžeme bojovat jen díky jednotlivým dárcům. Prosíme, bojujte tento boj s námi jakkoliv malým, zato však pravidelným darem.

Vojtěch Razima a Petr Kološ