Čeští euro poslanci a loobbing
Kverulant.org prošel veřejně dostupné seznamy schůzek českých europoslanců v současném volebním období Evropského parlamentu a rozdíly mezi nimi jsou propastné. Zatímco bývalý psychiatr Ivan David za víc než rok vykázal jedinou schůzku, o jejímž obsahu se nic neví, europoslanec Tomáš Zdechovský jich má přes 275, z toho většinu mimo výbory a delegace, což je mezi jeho kolegy krajně nezvyklé. Z dat je zároveň dobře vidět, kdo u našich zástupců nejčastěji „podává dveře“ – od automobilek přes farmaceutické firmy až po zástupce třetích zemí. Zajímavé stopy vedou také k firmám, které pro poslance vyřizují administrativu a platby, a k asistentům, kteří nenápadně pracují pro víc europoslanců najednou. Procházet stovky stran veřejných, ale těžko čitelných dat je práce na týdny, a bez podpory čtenářů bychom v ní nemohli pokračovat. Přispějte prosím na naši činnost darem.
Volby do Evropského parlamentu (EP) proběhly 7. a 8. června 2024. Ve volebním období, které nyní probíhá, zastupuje Českou republiku 21 politiků. Analyzovali jsme, jak usilovně se naši europoslanci scházeli s lobbisty a kolik měli asistentů.
Smutný rekordman
Analýza ukazuje zjevné rozdíly zejména v počtu schůzek. Smutným rekordmanem je poslanec Ivan David. Bývalý psychiatr, nyní člen frakce Evropa suverénních národů (ESN) vykázal suverénně nejmenší počet schůzek, konkrétně jednu. Zda docházelo k více schůzkám, které zapsány nejsou, případně co bránilo europoslanci zúčastnit se většího počtu schůzek, o tom by se dalo diskutovat. Samotná schůzka je však také dosti diskutabilní. Dle oficiálních informací se jednalo o setkání s osobou označenou jako Ms. Jin Wang v rámci zemědělského výboru. Obsah této schůzky však nelze dohledat.
Naopak rekordmanem v maximálním počtu schůzek byl poslanec Evropské lidové strany (EPP) Tomáš Zdechovský s počtem 275 schůzek. Tento poslanec navíc drží ještě jeden rekord. V seznamu jeho schůzek tvoří největší počet schůzky, které konal samostatně, tedy mimo oficiální výbory. Těchto schůzek bylo celkem 228, což je krajně nezvyklé.
Naopak zcela odlišný přístup volí Markéta Gregorová z frakce Zelení / Evropská svobodná aliance (EFA). Ta sice se svými 217 schůzkami také patří mezi nejaktivnější europoslankyně, avšak mimo výbory či delegace, kterých je v jejím případě celkem 16, neabsolvovala samostatně ani jednu.
Výčet schůzek některých europoslanců však demonstruje zásadní problém v tomto typu seznamů. Tím je nekonzistentní způsob zaznamenávání různých typů schůzek. Ne vždy totiž jeden záznam znamená jednu schůzku s konkrétní osobou či delegací v jednom termínu.
Příkladem mohou být schůzky Jana Farského z EPP. Ačkoli Farský s celkovým počtem 96 schůzek patří spíše do lehkého nadprůměru a na svého výše zmíněného kolegu Zdechovského ani nedotahuje, vyniká koncentrací schůzek. Při prvním pohledu na jejich časové rozložení se nabízí vysvětlení, že si od Hermiony z příběhů o Harrym Potterovi vypůjčil obraceč času, aby dokázal být na několika místech současně. Dne 26. 11. 2025 se totiž účastnil celkem 35 schůzek.
Skutečnost je to však dobře vysvětlitelná. Jan Farský se toho dne účastnil dvou akcí, z nichž každá měla větší množství účastníků. Tematicky šlo o akce zaměřené v prvním případě na geotermální energii a ve druhém na automotive a konkurenceschopnost automobilového průmyslu. Zmíněný europoslanec si pak v obou případech vykázal obě akce jako soubor menších schůzek s některými účastníky akcí. Tímto rozepsal první akci jako 19 a druhou jako 16 samostatných schůzek. Po vysvětlení tohoto faktoru Farský klesl v pořadí celkového počtu schůzek z původního 7. místa, kde takto předstihl i Danuši Nerudovou a téměř dohnal Alexandra Vondru, na nynější 9. místo mezi Ondřeje Knotka a Ondřeje Koláře. Dlužno podotknout že minimálně v komunitě českých europoslanců se jedná o čin méně častý, nikoli však ojedinělý.
Například Danuše Nerudová, která stejně jako Farský byla do EP zvolena za STAN a v samotném EP je také v EPP, se účastnila výše uvedené akce 26. 11. 2025 se zaměřením na téma „automotive“. Následně i ona rozepsala tuto akci jako 16 různých schůzek.
Jediný další člověk, který kromě dvou výše zmíněných rozepsal jednu událost na několik schůzek, byl již také výše uvedený rekordman v počtu schůzek Tomáš Zdechovský. Ten měl také nejvíce schůzek v jednom termínu. Jednalo se o akci Central, Southeastern & Eastern Europe Defence Industry Summit (CSEEDIS) ze dne 11. 11. 2025, kterou na stránkách rozepisuje jako 29 záznamů.
Nyní se pojďme podívat na jednotlivá témata výše vedených schůzek českých europoslanců.
Vnější vztahy a rozvojová spolupráce:
Počet schůzek v této kategorii poměrně dobře demonstruje, jak podstatné je v agendě europoslanců vyjednávání se zeměmi a o zemích mimo EU. Vzhledem k tomu, že se toto téma prolíná s podstatnou částí jiných kategorií, jde nejen o obsáhlou, ale také o vcelku obecně pojatou kategorii schůzek (ostatní témata na tomto seznamu jsou vymezena výrazně přesněji). To do určité míry napravují níže uvedené grafy. Tyto se věnují nejen rozboru toho, kdo se účastnil nejvíce zahraničních jednání obecně, ale také zkoumají vztahy europoslanců ke konkrétním zemím.
Průmysl, obchod a konkurenceschopnost
Druhou nejsilnější lobbistickou skupinou, která aktivně vyjednává s českými europoslanci, je bezesporu technologický sektor. Automobilový průmysl tvoří počtem schůzek, ve srovnání s ostatními tématy ze seznamu, tak výrazný prvek celého grafu, že to v jiných oblastech nemá obdoby.
Vzhledem k šíři této oblasti vykázala schůzku na toto téma většina českých europoslanců. Proto je v grafu konkrétně uvedeno pouze 5 nejaktivnějších.
Nejaktivnější společnost, Hyundai Motor Europe, během necelých dvou let stačila uskutečnit 19 schůzek s osmi českými europoslanci. Konkrétně se jednalo o tyto osoby: Jan Farský, Ondřej Knotek, Kateřina Konečná, Ondřej Krutílek, Danuše Nerudová, Luděk Niedermayer, Antonín Staněk, Alexandr Vondra. Druhým nejaktivnějším aktérem byl Svaz průmyslu a dopravy ČR se 14 schůzkami. Mezi další významné aktéry patří Acea S.p.A. se 13 schůzkami, FuelsEurope a AutoSAP, každý se 12 schůzkami, a TOYOTA MOTOR EUROPE s 11 schůzkami.
Z celkového počtu 171 schůzek, které čeští europoslanci věnovali setkáním se zástupci automobilového průmyslu a souvisejících oblastí, jich přes 80 % připadá na pětici v tomto tématu nejaktivnějších osob. Je také patrné, že většina schůzek se koncentruje kolem dvou frakcí europoslanců, přičemž EPP s počtem 188 poslanců/poslankyň je při současném složení parlamentu frakcí výrazně nejsilnější.
Ještě lepším vysvětlením je pak fakt, že každý z 5 českých europoslanců s nejvyšším počtem schůzek je členem alespoň jednoho výboru, jehož činnost s automobilismem souvisí. Konkrétně Ondřej Krutílek je náhradníkem výboru TRAN (Doprava a cestovní ruch), Alexandr Vondra členem ENVI (Výbor pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin), Danuše Nerudová náhradnicí ENVI, Jan Farský členem ITRE (Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku) a Luděk Niedermayer náhradníkem TRAN.
Digitální politika a technologie
V oblasti digitální politiky je také poměrně jasné, jaká témata dominovala. Jedná se o kybernetickou bezpečnost, následovanou problematikou dat a GDPR.
Většina schůzek, které se zabývaly problematikou digitálních technologií, jasně připadá na Markétu Gregorovou. Není divu. V souvislosti s digitální agendou tvoří velkou část témat otázky soukromí, GDPR, bezpečnosti a vzhledem k zapojení mezinárodních korporací také mezinárodní obchod. Markéta Gregorová je členkou INTA (Výboru pro mezinárodní obchod) a náhradnicí v ITRE (Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku) a LIBE (Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci) a působí také jako zpravodajka EP pro Cybersecurity Act 2 a změny směrnice NIS2. To vše z ní činí ideální cíl lobbistů v digitální oblasti. Všechny zbývající osoby ze seznamu pak náleží také k alespoň jednomu z výše uvedených výborů.
V oblasti energetiky sice není náskok nejfrekventovanějšího tématu tak velký, jako v oblasti digitalizace, je však patrné, že největší pozornost si získala témata obecné energetické politiky, elektřiny a jaderné energetiky. Ačkoli například v oblasti automobilového průmyslu je problematika dekarbonizace hojně diskutována, a jedná se tak částečně o průnik obou témat, téma dekarbonizace energetiky odchází s pomyslnou bramborovou medailí.
Bližší rozbor konkrétních europoslanců zaměřených na energetiku jasně ukazuje, že osoby s největším počtem těchto tematických schůzek jsou členové, či alespoň náhradníci, výboru ITRE (Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku). V případě Ondřeje Krutílka se téma prolíná i s agendou výboru TRAN (Výbor pro dopravu a cestovní ruch) jehož je náhradníkem. Jana Nagyová a Ondřej Knotek jsou pak současně členy výboru ENVI (Výbor pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin).
S ohledem na bezpečnostní situaci, ať již s ohledem na migrační toky, nebo na válečný konflikt na Ukrajině, se stále více objevuje v médiích i mezi veřejností téma bezpečnosti a obranyschopnosti. Toto je však až na čtvrtém místě ve výčtu nejčastějších témat schůzek českých europoslanců. Celé téma pak lze, dle zaměření jednotlivých schůzek, opět rozdělit do několika kategorií.
V celkovém výčtu aktérů těchto schůzek s českými europoslanci se neobjevují téměř žádní zástupci producentů zbraní, ale spíše zájmových skupin a jiných unijních institucí a think-tanků.
Zdaleka ne ve všech případech se jedná o členy podvýboru SEDE (Podvýbor pro bezpečnost a obranu). Ze všech pěti níže uvedených je členem pouze Alexandr Vondra. Bývalou členkou je Markéta Gregorová, jejíž přítomnost na seznamu však může spíše souviset s jejím téměř „monopolem“ na téma digitální bezpečnosti a faktem, že tento aspekt bezpečnosti tvoří velkou část schůzek zaměřených na bezpečnost a obranu.
Po Vondrovi má ke klasické bezpečnosti nejblíže zřejmě Jan Farský, který sice není, ani nebyl, členem SEDE, ale je náhradníkem AFET (Výboru pro zahraniční věci) a někdejším zpravodajem společného podniku SEDE a ITRE – projektu AGILE (pro rychlé inovace v oblasti obrany).
V případě Ondřeje Krutílka, člena ITRE, jehož schůzky tvoří podstatnou část schůzek českých europoslanců v oblasti technologií a energetiky, lze také nalézt logické průniky těchto témat s bezpečností.
Vzhledem k tomu, že tento graf vychází z oficiálních materiálů na portálu EP, je na prvním místě Tomáš Zdechovský, jehož vztah k problematice bezpečnosti byl v minulosti rozebírán zejména ve vztahu k jeho snaze nadále sloužit v aktivních zálohách armády České republiky. Jak je přiblíženo v první části tohoto textu, tvoří 29 schůzek na seznamu pouze jeden summit takto rozepsaný. I tak by však s počtem 26 schůzek byl na prvním místě v žebříčku.
Jen málokteré téma rezonuje v souvislosti se současnou vládou v České republice tak moc, jako problematika unijních zemědělských dotací. Tím spíše může působit zajímavě, že právě poslanci a poslankyně za ANO, působící bez výjimky ve frakci PFE, mají v TOP 5 seznamu osob s největším počtem schůzek na téma zemědělství pouze jednoho poslance, a to Ondřeje Kubína. Právě u něj je dobře pozorovatelná šíře této oblasti. Kubín je nejen členem AGRI (Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova), ale také ECON (Hospodářský a měnový výbor) a FISC (Podvýbor pro daňové záležitosti) a náhradníkem ITRE.
Omezení unijní zemědělské politiky na téma dotací je nepřípustné zkreslení a zjednodušení, jelikož otázky zemědělské jsou mimořádně široké a již od vzniku prvních integračních projektů bylo patrné, že právě nákladnost zemědělské politiky je Achillovou patou rozpočtů EU. Tyto aspekty zemědělské problematiky jsou však mimo oblast zájmu tohoto textu.
Bližší rozbor ukazuje, že naprosto největší počet připadá na Veroniku Vrecionovou, která se jako členka AGRI a členka Konference předsedů výborů zabývá poměrně širokou problematikou od kvality potravin a zacházení se zvířaty po pravidla pro obchodní řetězce. Pro výbor navíc tyto otázky řeší jak na úrovni států EU, tak i třetích zemí. Také proto nepocházejí protistrany těchto schůzek pouze ze států EU, ale také ze zemí majících na dovozu do EU eminentní zájem.
Tomáš Kubín se zde, již tradičně, objevuje zejména díky členství v ITRE. Nejde však ani tak o klasické schůzky na téma technologií, ale spíše o vyjednávání o legislativě, obchodu a o dovozu a užívání určitých typů látek, například hnojiv.
Propojení zemědělské a finanční politiky naopak zřejmě vysvětluje na seznamu přítomnost Tomáše Zdechovského. Právě výbor CONT (Výbor pro rozpočtovou kontrolu), jehož je Zdechovský členem, má zásadní roli při vyjednávání o velkých investicích do unijních zemědělských projektů a prověřuje také správu zemědělských fondů EU.
Jana Nagyová je pak, na rozdíl od ostatních osob na seznamu, primárně zaměřena na potravinovou část tématu. Proto vyjednává jak s výrobci potravin, tak se i angažuje například v oblasti boje proti plýtvání potravinami a řeší otázky spojené s odpadem.
Zde je nutno podotknout, že ačkoli je tato problematika médii v České republice i jiných zemích EU jedou z nejfrekventovanějších, nejedná se o zcela samostatnou komplexní kategorii. Naopak má přesah do velkého množství menších oblastí – počínaje dopravou, přes obchod a technologie, až například po digitální oblast a energetiku. Proto byly do kategorie započítány takové schůzky, které s touto problematikou opravdu bezpečně souvisí.
Přímo členy ENVI (Výboru pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin) jsou pouze Alexandr Vondra, Ondřej Knotek a Jana Nagyová. Všichni tři se blíže věnují zejména dopadům ekologických cílů na automobilový průmysl.
V případě Vondry se to projevilo výrazně nadproporčním zastoupením schůzek také v oblasti automobilového průmyslu, ale v případě Nagyové tomu tak není. Vysvětlením může být, že zatímco Vondra se věnuje záležitosti spíše z pohledu člena ITRE a vyjedná ze strany „obhájců“ průmyslu, tedy se zaměřuje na automobilky a často při hlasováních přímo zmírňuje dopady ekologických cílů, v případě Nagyové je to jinak. To ona vyjednává jako členka ENVI za výbor, který se primárně soustředí na dodržení ekologických cílů. V zájmu úplnosti však nutno říct, že to neznamená, že by při hlasování nekriticky podporovala pouze zelenou agendu.
V případě Ondřeje Krutílka je pak situace podobná, jako u Alexandra Vondry.
Danuše Nerudová, podobně jako Tomáš Zdechovský, má počet schůzek ovlivněn rozepsáním jedné schůzky na celkem 16 záznamů. Podobně jako v případě Zdechovského však platí, že by i tak obsadila první příčku. Hlavním důvodem je, že je zpravodajkou ENVI a přímo dohlíží na několik programů stěžejních pro oblast ekologie. Zejména jako zpravodajka dohlíží na v Česku před volbami extrémně medializované téma MSR/ETS2. Jako stínová zpravodajka se věnuje Green Claims Directive. Právě toto vysvětluje, proč si u ní „podávali dveře“ lobbisté a skupiny, které spojuje jak obří záběr aktivit, ale i stejné zaměření na legislativu spojenou s environmentálními aspekty jejich činnosti.
Ačkoli většině grafů dominují poslanci za EPP a ECR, zde je na prvním místě Ondřej Knotek za PfE. Má to však logický důvod. Jako jediný ze seznamu je členem SANT (Výboru pro veřejné zdraví). Souběžně je členem ITRE a ENVI. Zejména z pozice člena SANT pak jako stínový zpravodaj dohlíží na některá zásadní jednání, převáženě orientovaných na farmaceutickou problematiku. Mimo jiné se tak podílel na projektu Critical Medicines Act, který má předcházet nedostatku kriticky důležitých léků v EU. Během tohoto volebního období již jednal v oboru zdravotnictví s některými největšími zdravotními, a hlavně farmaceutickými společnostmi, mimo jiné s firmami AstraZeneca, Menarini či Abbott.
S velkým odstupem ho následuje Ondřej Dostál. Ten v současné době v žádné frakci nepůsobí, je však také členem SANT, a kromě vyjednávání s některými nejvýznamnějšími organizacemi, například Mezinárodním výborem červeného kříže, organizoval v EP akci Digital Access to Medicines, která má s problematikou přímou souvislost.
U ostatních českých europoslanců pak již nelze najít srovnatelný počet zaznamenaných schůzek.
Jestliže v předchozím grafu na téma zdravotních schůzek byly frakce zastoupeny poměrně rovnoměrně, pak pro sektor financí a bankovnictví platí pravý opak. Zde jasně dominuje EPP. Jedním z důvodů může být fakt, že toto vysoce citlivé téma lobbisté logicky projednávají s nejsilnější frakcí, která má možnost nejlépe prosazovat jejich zájmy.
Pravdou ale rovněž je, že jako již v několika předchozích grafech i zde „táhne“ většinu schůzek jeden rekordman, kterým je Luděk Niedermayer. Ten má na svědomí více schůzek, a to více než polovinu celkového počtu schůzek na toto téma. Niedermayer je místopředsedou ECON (Hospodářského a měnového výboru) a členem FISC (podvýboru pro daňové záležitosti). Zejména s ohledem na jeho místopředsednictví je tak Niermayer prvním, ke komu ze všech českých europoslanců míří zástupci finančních ústavů, tedy jak bank, tak i pojišťoven, spořitelen a jiných.
Také Danuše Nerudová, ekonomka, souvisí s ECON, jehož je náhradnicí, a FISC, jehož je členkou. Navíc je členkou BUDG (Rozpočtového výboru).
Naproti Tomu Ondřej Krutílek je příklad člověka, který se na schůzkách příliš nezabýval obecnými záležitostmi ekonomiky, ale spíše řešil otázky coby člen ITRE. Kromě schůzky s Raiffeisen Bank International AG měla většina jeho schůzek, konkrétně zbylé 4, přímou spojitost s Českou republikou (protistrany: Czech Startup Association, Czech Founders, z.ú., Změna k lepšímu / Druhá ekonomická transformace, Warhorse Studio).
Během výkonu svého mandátu mají europoslanci možnost využívat služby asistentů placených z rozpočtu EP. Údaje o počtu a konkrétním pracovním zaměření jednotlivých asistentů jsou na oficiálním portálu EP dobře dohledatelné. EP neudává, kolik schůzek musí poslanec či poslankyně vykonat vzhledem ke konkrétnímu počtu asistentů, a tudíž není nutné, aby jejich počet byl v přímé úměře k pracovnímu vytížení. Údaje našich zástupců tomu odpovídají.
Největší počet asistentů má Veronika Vrecionová – celkem 8 osob. Nejméně asistentů, konkrétně 3, má Jaroslav Knot, který má rovněž druhý nejnižší počet schůzek, konkrétně 2. Ačkoli agendu europoslanců netvoří pochopitelně pouze schůzky, je minimálně zajímavé, že například Kateřina Konečná, působící mimo frakce, má s počtem pouhých 10 schůzek hned 7 asistentů.
Výjimkou však není situace, kdy jedna osoba působí jako asistent u více poslanců. Například v případě všech poslanců zvolených na kandidátce ANO a působících v EP v rámci frakce PfE, se sice liší jednotlivé počty asistentů, u všech sedmi však figurují v seznamu asistentů Hana Štulajterová, Jan Menšík.
Specifické postavení má u těchto sedmi europoslanců/poslankyň společnost DAISIES s.r.o. Ta u všech uvedených funguje jako asistent na pozici Osoba pověřená prováděním plateb (sdružení) a u dvou navíc jako Osoba pověřená prováděním plateb. Coby osoba pověřená prováděním plateb tedy pro tyto dvě osoby, přesněji pro každou z nich zvlášť, administruje platby a řeší některé další finanční záležitosti. Poslanec má vždy vyhrazeny konkrétní sumy do jejichž výše muže čerpat náklady na konkrétní skupiny asistentů. Z těchto nákladů musí financovat všechny asistenty, přičemž prováděním těchto transakcí je pověřena právě osoba pověřená prováděním plateb a rovněž je z těchto peněz financována samotná činnost této osoby. V případě sdílené osoby tohoto typu tato provádí stejné operace jako „standardní“ osoba pověřená prováděním plateb, ale náklady na její činnost, čerpané opět z rozpočtu EP se dle individuální dohody dělí mezi několik europoslanců, pro které současně tyto služby vykonává. To může znamenat finanční úsporu.
Společnost DAISIES s.r.o. je s počtem zaměstnanců 1-5, základním kapitálem 50 000 Kč a datem založení 22. ledna 2021 spíše menší a novou společností. Zde je zmíněna proto, že se jedná v našem výčtu o společnost s největším počtem klientů mezi českými europoslanci. Je však nutno přiznat, že se nejedná o společnost podezřelou. Její majitelka a jediná jednatelka Ing. Anna Duchková pracovala v oboru účetnictví již od roku 1998 jako OSVČ. Sama majitelka navíc již má zkušenosti se zpracováváním účetnictví v rámci samosprávy pro některé pražské městské části a tyto smlouvy byly uzavírány téměř výhradně s komunálními politiky mimo ANO. Tudíž nelze tvrdit, že by se jednalo, mimo EP, o nějakou privátní účetní společnost hnutí ANO.
O něco zajímavější je společnost AZMEZA s.r.o. figurující jako osoba pověřená prováděním plateb pro Jaroslavu Pokornou Jermanovou a Tomáše Kubína. Zde je možné vypozorovat vazbu na první jmenovanou osobu. Právě v době, kdy Pokorná Jermanová působila jako hejtmanka Středočeského kraje, tedy v letech 2016 až 2020, vykonávala tato společnost zásadní práce pro krajské příspěvkové organizace. Konkrétně účetní služby pro Domov Kladno-Švermov a Středočeskou centrálu cestovního ruchu. Z tohoto pohledu je tak současná pozice osoby pověřené prováděním plateb jen pokračováním spolupráce na evropské úrovni.
Ačkoli není neobvyklé, že jeden asistent se objevuje na více seznamech, není zcela typické, aby zastával dvě různé role. Tak je tomu v případě dvou osob spojených s europoslanci kandidujícími za ODS, přičemž tito poslanci mají více než dvě shodné osoby v sezamu svých asistentů. Simon Ehrlich je v seznamu asistentů Veroniky Vrecionové uveden jako místní asistent, zatímco v seznamu Ondřeje Krutílka jako poskytovatel specializovaných služeb. Podobně Michal Kopecký je uveden v seznamu asistentů Alexandra Vondry jako místní asistent a opět u Ondřeje Krutílka jako poskytovatel specializovaných služeb.
Legislativa EP nijak nezakazuje výkon různých služeb. V případě těchto asistentů však rozdíl nespočívá pouze v rozdílném financování. Otázkou zůstává, v čem přesně se liší činnost těchto osob pro různé europoslance. Ačkoli jsou všichni financování z prostředků EP, z oficiálních portálů konkrétní charakter specializovaných služeb vyčíst nelze.
Minimálně v případě Simona Ehrlicha je však pravděpodobné, že se jedná o správu sociálních sítí a mediální komunikaci. Jeho spolupráce s Vrecionovou započala již před jejím zvolením do EP v rámci volební kampaně. Ačkoli nyní pomáhá na sítích vytvářet mediální obraz jiných, jeho jméno se v médiích objevilo spíše výjimečně. Stál ovšem za profilem Jie Ťien-ming na sociální síti X, kritizujícím hnutí ANO a pro-čínskou politiku, externě pracoval pro úřad vlády a spekulovalo se o jeho spolupráci s ODS v rámci volební kampaně SPOLU ve sněmovních volbách roku 2021. Nic z toho však není porušením legislativy EP. Jde pouze o další zajímavý doklad pokračující spolupráce, tentokrát na evropské úrovni.
Široké portfolio
Na závěr stručné zhodnocení zaměření jednotlivých českých europoslanců. Tento přehled je však spíše orientační. Většina europoslanců se věnuje poměrně širokému spektru témat a žádný z nich se nevěnoval ve větší míře agendě mimo své zaměření, výbory či politické postoje.
Videoshrnutí
Prosba o podporu
Sledovat, jak čeští europoslanci nakládají se svým časem, s kým se scházejí a kdo za ně platí asistenty, vyžaduje projít stovky stran veřejných, ale těžko čitelných dat. Kverulant.org to dělá nezávisle na politických stranách i institucích, které sleduje – a proto je odkázaný na podporu lidí, jako jste vy. Pokud chcete, abychom podobné analýzy mohli dělat i nadále, podpořte nás pravidelným darem na Darujme.cz. Každá koruna nám pomáhá udržet evropskou politiku pod veřejnou kontrolou.
V Praze 18.9.2026 za Kverulantův tým Vojtěch Razima
