Úklid ve státní správě
Kverulant v roce 2022 podrobně zmapoval ceny úklidu ve státní správě u 71 institucí. Zkontroloval ceny u téměř 750 budov za roky 2017 až 2021. Kverulant s uspokojením konstatuje, že ani v jednom případě nenarazil na výrazně předražený úklid. Kverulant věří, že je to i tím, že ceny úklidu ve veřejné správě důkladně kontroluje již od roku 2011. Kverulant je hrdý, že svojí prací významně přispěl k omezení plýtvání ve státní správě. Kverulant podobné datové kauzy realizuje každý rok. Pomozte Kverulantovi zastavovat expanzi rozežraného státu a podpořte jej alespoň symbolickým darem.
Cena ročního úklidu jednoho metru čtverečního činila v letech 2017 až 2021 v průměru 205 korun. Nejdráže uklízel Opavský magistrát a to za 573 korun. Na druhém místě se umístil městský úřad Prahy 16 s 425 korunami. Objem peněz, které za úklid ročně tyto instituce utratily, nebyl velký. V případě Opavy to bylo 2,8 milionu a v Praze 16 to činilo 600 tisíc korun. Oba tyto úřady prováděly úklid prostřednictvím vlastních zaměstnanců. Podezření na akceptaci vysoké ceny za úplatek od úklidové firmy se tak není na místě. Na třetím místě byl Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Ten platil za úklid jednoho metru ročně 399 korun. To však bylo méně než průměr za roky 2014, 2015 a 2016. Ten tehdy činil 417 korun.
Průměrné ceny klesly
V letech 2009 a 2010 činila roční průměrná cena úklidu 253 Kč za metr čtvereční. V letech 2011, 2012 a 2013 poklesla cena na 170 Kč. V letech 2014, 2015 a 2016 už to bylo jen 144 korun za rok a metr čtvereční. To byl pokles o 15 %. V letech 2017 až 2021 ceny opět stoupaly, ale hladiny z roků 2009 až 2010 nedosáhly. Průměrná cena tehdy činila 205 korun za rok a metr čtvereční.
Kverulant zaznamenal podobný vývoj i u celkové ceny úklidu na jednoho zaměstnance za rok. Za období 2011 až 2013 to bylo 6 064 Kč. Za období 2014 až 2016 už jen 4 915 Kč. V letech 2017 až 2021 to bylo 6 311 korun.
Jeden úředník na 32 metrů čtverečních
Sledovaných 71 institucí zaměstnávalo v letech 2017 až 2021 téměř 50 000 úředníků na ploše 1,5 milionu metrů čtverečních. Jeden úředník měl k dispozici v průměru 32 metrů čtverečních. To je pokles proti letům 2014 až 2016. Tehdy 42 sledovaných institucí zaměstnalo přibližně 30 tisíc úředníků na ploše 1 milion metrů čtverečních. Na jednoho úředníka připadalo dosti velkorysých 35 metrů čtverečních.
Výsledky za roky 2014 až 2016
A nyní k výsledkům a k jednotlivým institucím, které jsou řazeny podle ceny úklidu sestupně:
Ceny úklidu na Státním úřadu pro jadernou bezpečnost
Bystrý čtenář si jistě povšiml, že ceny úklidu na Státním úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) byly o dost vyšší, než je celostátní průměr. Tato vysoká cena byla dána především tím, že SÚJB dodávku této služby pro svoji centrálu v Praze na Senovážném náměstí nesoutěžil již od roku 1996. Kverulant s těmito výsledky tehdy seznámil předsedkyni SÚJB Danu Drábovou, a ta mu v roce 2017 slíbila sjednat nápravu:
Na podzim 2018 bylo slíbené výběrové řízení dokončeno a přineslo úspory. V letech 2014 až 2016 úřad platil za úklid jednoho metru čtverečního 417 korun. V letech 2017 až 2021 to již bylo jen 399 korun. Zatímco roční průměrná cena úklidu na jednoho zaměstnance činila v letech 2014 až 2016 celkem 24 086, v letech 2017 až 2021 to bylo 20 299 korun.
Brněnský magistrát
Kverulant je hrdý, že svojí prací významně přispěl k omezení plýtvání ve státní správě. K tomu, aby to tak bylo, jistě přispěla i kauza trojnásobně předraženého úklidu na Brněnském magistrátě v objemu 15 milionů korun ročně. Tato kauze měla v roce 2011 poměrně širokou publicitu a magistrát tehdy, pod vedením těžko zapomenutelného politika Romana Onderky, Kverulantovi vyhrožovala žalobou.
Kverulant si v roce 2011 vyžádal informace o více než 40 budovách a údaje porovnal. Zjistil, že roční průměrná cena úklidu činila v letech 2009 a 2010 253 Kč za metr čtvereční. Přitom tržní roční průměrná cena úklidu velkých kancelářských prostor se tehdy pohybovala mezi 100 až 160 Kč. Velmi záleželo na požadované kvalitě a četnostech prováděných prací. Nejnižší akceptovatelná úroveň tehdy začínala již na 70 Kč za metr a rok.
Smlouva, na jejímž základě magistrát zajišťoval úklid až do začátku roku 2013, platila od roku 1996. V roce 1996 se údajně konalo výběrové řízení, ale to už je dávno, a tak prý byly všechny doklady skartovány.
Následně byla uzavřena smlouva s firmou Alena Weberová. Ta se stala hlavní a největší firmou provádějící úklid v budovách magistrátu až do konce roku 2012. Kverulant v roce 2011 zjistil, proč byl brněnský magistrát tolik let tak spokojen s trojnásobně předraženým úklidem. Spokojen byl především manžel paní Weberové, referent magistrátu pro správu budov Josef Weber.
Kverulant tehdy vyzval brněnský magistrát, aby na úklid konečně vypsal výběrové řízení. To se stalo a od roku 2013 začala v Brně uklízet nová, třikrát levnější firma. Zatímco dříve stál úklid budov 15,3 milionů korun ročně, od roku 2013 to bylo už jen 5,3 milionu korun. V letech 2017 až 2021 pak brněnští pořizovali roční úklid všech budov za 7,2 milionů korun.
Reportér Jan Hloch natočil v roce 2011 pro Kverulanta o celé kauze rozhlasovou reportáž:
Získat informace nebylo snadné
Některé výmluvy institucí, proč informace nelze poskytnout, byly vskutku kuriozní. Zlínský magistrát například v roce 2022 tvrdil, že neví, kolik úředníků pro něj pracovalo v jednotlivých budovách posledních pět let a Městská část Praha 4 odmítla poskytnout informaci za kolik uklízí ve svých budovách proto, že prý je to v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
Úřad Městské části Praha 4 Kverulantovi v roce 2022 sdělil, že na jeho žádost „Dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím tímto žádáme MČ Praha 4, (dále jen „povinný“) o sdělení následujících informací o nákladech na pronájem a úklid kancelářských budov, které užíval povinný v letech 2017, 2018, 2019, 2020 a 2021. – „ Jaké byly celkové náklady povinného za úklid u jednotlivých, výše uvedených budov? Uveďte členění na jednotlivé roky.“, odpovědět odmítá. Odpovědět by prý bylo v rozporu s Listinou základních práv a svobod: „Právo na poskytnutí žadatelem požadovaných informací tak omezuje článek 10 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, který stanovuje, že každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a také, že každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.“
Zlínský magistrát Kverulanta dopisem z roku 2022 informoval, že na jeho žádost, kolik zaměstnanců pracuje v jednotlivých budovách úřadu odpovědět nemůže. Nezná prý totiž odpověď: „Povinný subjekt (Magistrát města Zlína) však nedisponuje informací kolik jeho zaměstnanců pracovalo v jednotlivých jím užívaných budovách v jednotlivých letech 2017 – 2021, ani ji není schopen dodatečně zjistit na základě jiných podkladů.“
Technická správa komunikací (TSK) Kverulantovi dopisem sdělila, že na jeho žádost z roku 2022, kolik zaměstnanců pracuje v jednotlivých budovách úřadu odpovědět nemůže. Nezná prý totiž odpověď: K dotazu č. 5) informaci neposkytujeme, neboť TSK nedisponuje evidencí počtu zaměstnanců ve vztahu k jednotlivým budovám za požadované období. TSK není dle platné právní úpravy ani smluvních vztahů povinna takovou evidenci vést.“
Kuriozní na celé věci je i to, že TSK v té době čelila kritice za to, že se přestěhovala do nových luxusních kanceláří v centru města. Původně TSK, dceřiná společnost magistrátu, sídlila v budově, která patřila magistrátu. Lukrativní kanceláře byly ve zbrusu novém Centru Stromovka. Kritice se TSK bránila tím, že „Důvodem stěhování jsou nevyhovující a nedostatečné kapacity stávajících prostor.“ Nabízí se otázka, zda stěhování vůbec předcházela alespoň nějaká analýza, když TSK neví, kolik úředníků pro ni pracuje.
Ve všech těchto případech se Kverulant proti neposkytnutí informací úspěšně odvolal.
Informace nebyly zadarmo
Zákon o poskytování informací umožňuje veřejné instituci účtovat tazateli náklady s poskytnutím informací, a tak musel Kverulant v roce 2011 za informace zaplatit celkem více než 37 tisíc korun a v roce 2013 téměř 44 tisíc korun. V roce 2017 stály Kverulanta poskytnuté informace již jen 16 730 Kč. Získat údaje za roky 2016 až 2021 stálo 21 tisíc korun, ale byl poptáván téměř dvojnásobek institucí. Celkem 71 oproti 42 úřadům.
Prosba o podporu
Pomozte nám i Vy bojovat s plýtváním ve státní správě. Jde i o vaše peníze. Staňte se pravidelným dárcem Kverulanta.
