Před dvěma lety, 17. prosince 2021 byla na zámku v Lánech jmenována vláda Petra Fialy (ODS) složená ze zástupců dvou koalic politických stran a hnutí: ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Piráti, STAN. Politici reprezentující současnou vládní koalici během kampaně před sněmovními volbami 2021 deklarovali „Změnu“. Tato změna však nepřišla a jistě i proto nemá Fialova vláda důvěru veřejnosti. Dokazuje to i nejnovější zpráva mezinárodní agentury Morning Consult, která hodnotí, jak lidé schvalují směřování svojí země pod vedením jejího leadera. Mezi 22 sledovanými zeměmi je Česká republika pod vedením premiéra Petra Fialy opět na nejhorším místě. Směřování země pod jeho vedením neschvaluje 79% občanů. To je další pokles od minulého měření. Nyní je namístě zhodnotit dvouleté působení kabinetu očima watchdogové organizace Kverulant.org. Vlády je třeba kontrolovat a to Kverulant dělá už od roku 2009. Kontrolujte je s námi alespoň symbolickým darem.
Hodnocení Petra Fialy je velmi nízké. Směřování republiky pod jeho vedením schvaluje už jen 15 % občanů. To je od minulého měsíce další pokles, tentokrát o jeden procentní bod. Vyplývá to z nově uveřejněného průzkumu agentury Morning Consult* To je založeno na datech shromážděných od 6. do 12. prosince 2023. Hodnocení schválení vychází ze sedmidenního klouzavého průměru dospělých obyvatel v každé zemi, přičemž velikost vzorků se v jednotlivých zemích liší.
Petr Fiala se mezi 22 hodnocenými leadery vybraných zemí pohybuje trvale na posledních místech. Počátkem července 2023 se propadl z předposledního místa na místo poslední. V únoru 2023 byl ještě horší jen Jihokorejský prezident Yoon Seok-youl. Fiala zůstává poslední a jeho krokům už nevěří 79 % respondentů.
Volby by vyhrálo ANO
Nelichotivá čísla společnosti Morning Consult nepřímo potvrzuje i česká pobočka mezinárodní agentury Kantar. Opoziční hnutí ANO dál dominuje volebním průzkumům. Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly v listopadu, ANO by získalo 34,5 % hlasů. S výrazným odstupem by s 18,5 % následovala koalice SPOLU. Vyplývá to z listopadového šetření agentury Kantar TNS pro Českou televizi. Mezi samostatnými subjekty by za ANO na druhém místě s velkým odstupem skončila ODS s 12,5 %. To je o další tři procenta méně, než vyplynulo z říjnového průzkumu.
Důvěra ve vládu klesá jistě z mnoha příčin. Je to schvalování konsolidačního balíčku, inflace, rekordní schodek rozpočtu a situace ve školství a zdravotnictví. Jistě je to i nekompetentnost vlády, chaotičnost, arogance a nesplněné sliby.
Nesplněné vládní sliby
Politici reprezentující současnou vládní koalici během kampaně před sněmovními volbami 2021 deklarovali „Změnu“, která měla přinést řešení související mimo jiné se střetem zájmů expremiéra Andreje Babiše (ANO) a prohlubující se privatizací veřejného zájmu ze strany hnutí ANO či snahu o navrácení politické integrity do stojatého a bahnitého rybníku české politiky. Po dvou letech je namístě zhodnotit dvouleté působení kabinetu očima watchdogové organizace Kverulant.
Pavel Blažek alias Don Pablo
Celé to začalo velmi neslavně. Přes opakované protesty řady protikorupčních organizací se Pavel Blažek z ODS stal 17. prosince 2021 znovu ministrem spravedlnosti. Od jeho jmenování se nepřestaly objevovat zjištění, které vzbuzují obavy, že to opravdu nebyla dobrá volba. Premiér Fiala však tyto obavy jen bagatelizuje. Blažek se dostal do řady politických kontroverzí, například po pirátském referendu, které vyzvalo k jeho odchodu a apelovalo na koaliční partnery. Nedávno se také objevila aféra, kdy úředník upozornil na nekalosti na ministerstvu spravedlnosti, ale Blažkovou reakcí byla jen jeho dehonestace. Blažek se také zapletl s kontroverzním poradcem Martinem Nejedlým. Navíc, jeho ministerstvo nedávno rozhodlo o zrušení celé jedné sekce od ledna 2024. Pavel Blažek také naprosto selhal jako zástupce státu v kauze Diag Human, lhal a podváděl.
Značné rozpaky budí také současný náměstek ministra spravedlnosti Radomír Daňhel. Přestože byl téměř celý svůj profesní život zaměstnancem státu, přišel si na velké peníze. Daňhel měl nebo má podíly v desítkách firem a vlastní 37 nemovitostí včetně hotelového rezortu na španělských Kanárských ostrovech. Kverulant je přesvědčen, že si na ně „vydělal“ především za svého předchozího působení ve zbrojním státním podniku Letecké opravny Malešice braním úplatků od preferovaných dodavatelů. O svá podezření se podělil se španělskou zpravodajskou jednotkou bojující proti praní špinavých peněz. Ta ho informovala, že věc předala španělské policii. Podle španělských zákonů by měl tamním orgánům prokázat, že si na hotelový rezort „našetřil“ legálně.
Předražené armádní nákupy
V posledních dvou letech ohlásila vláda velké armádní nákupy. Nejprve schválila nákup bojových vozidel pěchoty, 246 kusů vyjde na 59,7 miliardy korun a dodá je švédská firma BAE Systems. Přitom v ceně ani není smlouva na servis. Naprosto rekordní je ohlášený nákup stíhaček F-35 za 322 miliard. Tyto nákupy bolestně kontrastují se stavem české pokladny.
Absolutní korunová hodnota státního dluhu ke konci třetího čtvrtletí roku 2023 dosáhla výše 3 115,0 miliard korun, což oproti konci roku 2022 představuje nárůst o 220,2 miliardy. V relativním vyjádření činil státní dluh vůči HDP 43,1 % oproti 42,7 % na konci roku 2022. Hospodaření státního rozpočtu skončilo za první pololetí roku 2023 schodkem 215,4 miliardy korun, což byl druhý nejhorší pololetní výsledek v historii České republiky.
Dalším zásadním problémem je velká netransparentnost armádních nákupů. Jeden příklad za všechny. Ministerstvo obrany uzavřelo několik smluv na dodávku asi tisícovky násobně předražených kulometů MINIMI za 1,5 miliardy. Kulomety nedodává belgický výrobce, ale vesnický překupník CB SERVIS CENTRUM. Kverulanta zajímají podrobnosti o nákupu, zejména jednotková cena. Ministerstvo obrany v čele s Janou Černochovou (ODS) mu je však stále odmítá poskytnout. Překupník, který kulomety dodává, si to prý nepřeje. Kverulant Ministerstvo obrany zažaloval za nezákonný postup a Městský soud v Praze jeho žalobě vyhověl. Přesto mu Černochová informace opět odmítla poskytnout. Následně soud pro Prahu 6 už v září 2023 pověřil soudního exekutora vymožením požadovaných informací. Ministerstvo je Kverulantovi ani přesto neposkytlo a Černochová nyní opět, už po třetí rozhodla o jejich neposkytnutí.
S armádními nákupy také velmi souvisí problematika regulace lobbingu, či spíše její absence. Zvlášť bolestné je to u armádních zakázek. Kverulantovým cílem je tento zoufalý stav změnit a prosadit přijetí zákona o regulaci lobbingu. To se mu navzdory roky trvajícímu úsilí stále nedaří. Nejnověji je proti přijetí zákona ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), prý by to bylo drahé.
Kšefty ministra vnitra Rakušana
Policie používá od roku 2019 téměř 500 Octavií s nebezpečným útočným trubkovým rámem. Rámům chybí homologace pro provoz na pozemních komunikacích. Ministerstvo vnitra i pod vedením Víta Rakušana (STAN) v nákupech podobných vozů pokračuje, uzavřelo smlouvy na nákup 289 vozů Škoda Kodiaq s útočným rámem za celkem 453 milionů korun. Jeden kus luxusního SUV tak vychází na 1,6 milionu korun. V říjnu 2023 doslala policie 50 těchto vozů. Kverulant proti tomuto nákupu protestuje. Nejen proto, že rámy jsou krajně nebezpečné pro chodce, ale i proto, že policisté s rámy už několikrát úmyslně bourali do jiných vozidel. Dělo se tak často z banálních důvodů a už při tom zranili nejméně 12 lidí. Rámy používali i na motorkáře nebo cyklisty.
Správa státních hmotných rezerv (SSHR) vypsala na podzim 2022 soutěž na nákup pěti velkých vyprošťovacích vozidel. Podle Kverulanta byla soutěž předem připravena pro jediného zájemce. Nejen, že jde pravděpodobně o korupci, ale nabízí se otázka, proč potřebuje správa hmotných rezerv pět osmikolových vyprošťovacích aut. Když se na to Kverulant zeptal, tak mu SSHR odpověděla, že nákup je přáním ministra vnitra Víta Rakušana. Kverulant má k dispozici dopis, který to dokazuje. Přesto policie Kverulantovo trestní oznámení na Rakušana odložila. Kverulant se s tím odmítá smířit a podal proti odložení stížnost. Rakušan nesl Kverulantova odhalení velmi nelibě, a tak ministerští právníci dali Kverulantovi 8. února 2023 pětidenní lhůtu na odstranění článků kde o tomto Rakušanově kšeftu píše. Kverulant se tomuto nátlaku nepodřídil, svůj článek nestáhl a je připraven čelit žalobě i šikaně ze strany ministerstva vnitra.
Konflikt zájmů ministra Petra Hladíka
Ministr Fialovy vlády Petr Hladík (KDU-ČSL) hlasoval v září 2022 v zájmu podnikatele, se kterým kšeftoval, a nenahlásil, že je v konfliktu zájmů, jak mu to ukládá zákon. Šlo o dvojnásobně předražený nákup pozemku do majetku města Brna od Hladíkova souputníka Martina Unzeitiga. Přistižený politik vinu popřel a jako obvykle obvinění označil za „nechutné mediální útoky na mou osobu a na mou rodinu“. Kverulant podal oznámení o spáchání přestupku, ale to bylo odloženo. Prý nebylo zjištěno, že by se Hladík obohatil. Kverulant se s nepotrestáním zjevného porušení zákona odmítl smířit a proti odložení vyšetřování podal stížnost. Marně. Ministrův konflikt zájmů tak zůstane nepotrestaný. Kverulanta mrzí, že se mu přes veškeré úsilí nepodařilo přesvědčit odpovědné úřady o tom, že Hladíkovo jednání bylo nezákonné. Kverulant v této kauze nebyl úspěšný, ale s usvědčováním věrolomných politiků rozhodně nepřestane.
Žádná deagrofertizace se nekonala
Jedním z hesel minulých parlamentních voleb vítězné koalice SPOLU bylo provedení deagrofertizace. Chvíli se zdálo, že to snad i myslí vážně. Loni v červnu tehdejší ministr zemědělství Zdeněk Nekula uvedl, že koncern Agrofert by měl vrátit dotace ve výši až 4,5 miliardy korun. Pak ale neudělal naprosto nic. Ani „Babišova“ řepka z nafty nezmizela.
Přimíchávání biopaliv do nafty a benzinu klasické pohonné hmoty už roky zdražuje a znehodnocuje. Navíc je zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta zastavit toto škodlivé plýtvání. Vláda počátkem března 2022 avizovala zastavení přimíchávání, ale ve skutečnosti byla zrušena jen jedna část povinnosti, kterou distributoři pohonných hmot mají. Hned za škrtnutým paragrafem totiž v zákoně na ochranu ovzduší následuje další, který jim ukládá povinnost snižovat emise skleníkových plynů o šest procent oproti roku 2010, a to bez biopaliv nejde. Proto Kverulant napsal všem senátorům a požádal je, aby pokryteckou změnu zákona odmítli schválit. To se však nestalo a šance, že biopaliva budou skutečně konečně zastavena, je opět v nedohlednu. Kverulant však svůj boj proti biopalivům nevzdává a bude bojovat dál.
Prosba o podporu
Za Kverulantův tým Vojtěch Razima
*Agentura Morning Consult uvádí, že denně provádí po celém světě více než 20 000 rozhovorů. Odchylka výše uvedeného průzkumu se pohybuje mezi +/- 1-4 %. Ve Spojených státech je průměrná velikost vzorku kolem 45 000. V ostatních zemích se tento počet pohybuje od 500 do 5 000. Průzkumy jsou v každé zemi váženy podle věku, pohlaví, regionu a v některých zemích i podle vzdělání.
