Miloš Zeman sebou na Pražský hrad přivedl hned několik velmi problematických lidí. Ti společně s ním zneužívali svého postavení. Kverulant.org proti tomu opakovaně protestoval. Kverulant považuje Miloše Zemana za prezidenta ničemného. A jaký je váš názor?
Kverulant rekapituluje ty největší hradní excesy a konstatuje, že velký podíl odpovědnosti na tom, že Hrad byl za Zemana prolezlý korupcí a nepotismem, mají mnozí politici napříč politickým spektrem. Neudělali nic proti tomu, že na Hradě se s tajnými dokumenty seznamovali lidé bez prověrky. Neudělali nic, když Zeman uzavřel Hrad veřejnosti. Počátkem roku 2022 opět zvolili do čela Nejvyššího kontrolního úřadu Zemanova komplice Miloslava Kalu, který opakovaně tvrdil, že na Hradě je vše v pořádku. A konečně, v červnu 2022 prezidentské kanceláři ještě navýšili rozpočet.
Kontroly NKÚ na Hradě nic zásadního nezjistily
Počátkem roku 2023 se prezident NKÚ nechal slyšet, že kontroly hospodaření Kanceláře prezidenta republiky a jí podřízených organizací, tedy Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány, zjistily řadu pochybení, ne však něco, co by mělo vést k trestnímu stíhání. Kala dále uvedl, že pokud by měl být proveden další audit, je v takovém případě nejdříve nutné podat podnět NKÚ, kolegium úřadu jej následně musí projednat a poté naplánovat. Celý proces by byl podle Kaly záležitostí řady měsíců.
Skutečnost, že Kalovo NKÚ nenalezlo na Hradě prolezlém korupcí a nepotismem žádné větší pochybení, není naprosto žádným překvapením. Miloslav Kala je totiž někdejší politik ČSSSD a hlavně přítel Miloše Zemana. V roce 2019 mu také Zeman dal medaili Za zásluhy o rozvoj státu a hospodářství.
Připomeňme si, že Sněmovna Kalu ve středu 23. března 2022 zvolila kandidátem na jmenování do čela úřadu. Pětikoalice se původně snažila na jeho místo najít někoho jiného, nakonec ale dala na přání prezidenta Miloše Zemana. Prezident Zeman na schůzce s premiérem Petrem Fialou (ODS) i někdejším premiérem Andrejem Babišem (ANO) počátkem roku 2022 nastínil, že by chtěl, aby Kala v úřadu zůstal. A tak zůstal.
To, že si Kala z úřadu už před tím udělal cestovku a dojnou krávu, nehrálo roli. Při tom Kverulant odhalil, že většina ze 103 cest, za které utratil NKÚ od roku 2012 do roku 2021 celkem cca 8 500 000 Kč, posloužila k tomu, aby si prezident Miloslav Kala zvýšil osobní prestiž a pojistil svůj další mandát. Plyne to z podkladů, které si Kverulant.org u NKÚ vyžádal. Cestovní náklady zásadně zvyšovala prezidentova záliba v luxusu a také vysoký koeficient, podle kterého si šéf NKÚ počítal diety a kapesné. Kverulantovým cílem v této kauze bylo, aby Kala nebyl v březnu 2022 znovu zvolen prezidentem NKÚ na dalších devět let. To se mu přes veškerou snahu nepodařilo.
Rozpočet Hradu byl schválen jednomyslně
Kancelář prezidenta republiky na jaře 2022 předložila do sněmovny rozpočet na příští rok s celkovými výdaji 420,2 milionu. To bylo o 22 milionů korun víc než v roce 2021. Hrad také ignoroval pokyn ministerstva financí (MF) snížit celkové výdaje alespoň o velmi kosmetických 4,4 milionu korun. Rozpočtový výbor se tímto rozpočtem již krátce zabýval na své schůzi 18. května 2022. Poslanec Jan Volný (ANO), zpravodaj této problematiky, k tomu tehdy uvedl, že „ani v minulých letech nepodporoval snížení rozpočtu této kapitoly. Navrhuje přerušení jednání o této kapitole tak, aby Kancelář mohla s MF vyjednávat. Navrhuje tedy přerušit bod do 8. června.“ Pro tento velmi benevolentní postup hlasovalo všech 15 z 15 přítomných poslanců.
Návrh hradního rozpočtu 8. června 2022 přišel poslancům představit zástupce kancléře Petr Mužák. Omluvil nepřítomného kancléře Vratislava Mynáře. Jak již bylo uvedeno, výbor se začal hradním rozpočtem zabývat už v květnu, ale jednání přerušil, aby se prezidentská kancelář mohla domluvit s ministerstvem financí na kompromisním návrhu. Mužák poslancům řekl, že kancelář prezidenta s ministerstvem jednala a nakonec přistoupila na omezení výdajů ve zmíněném rozsahu 2,6 milionu korun namísto 4,4 milionu korun. Hradní návrh výbor podpořil jednomyslně hlasy všech 20 přítomných členů.
Přečerpaný rozpočet poslancům nevadil
Výbor na jednání 8. července 2022 také vyslovil souhlas s loňským hospodařením Hradu, přestože Kancelář prezidenta republiky vynaložila v roce 2021 o 197 milionů korun víc, než jí přidělil schválený státní rozpočet. Celkové výdaje kapitoly loni představovaly 620 milionů korun. Kverulant se domnívá, že v této sumě nejsou zahrnuty náklady na plošné policejní kontroly všech návštěvníků Hradu. Kverulant se tyto vícenáklady marně pokouší zjistit. V březnu 2022 se dle zákona o veřejném přístupu k informacím dotázal ministerstva vnitra. Obdobný dopis zaslal i ministerstvu obrany, protože od vyvěšení červených trenýrek hlídá Hrad i armáda s útočnými puškami v rukou. Vyčíslení nákladů se mu ale nedostalo.
Kancelář prezidenta republiky je rozpočtovou organizací a ve státním rozpočtu má vyčleněnu zvláštní kapitolu. Rozpočet Kanceláře prezidenta republiky pokrývá kromě samotné prezidentské kanceláře také Správu Pražského hradu a Lesní správu Lány. V posledních letech čerpá ze státního rozpočtu výrazně více peněz než dříve. Zatímco za éry Václava Klause hospodařila s přibližně 350 miliony korun ročně, v rozpočtu na rok 2017 měla vyčleněno 438 milionů a pro rok 2018 v ní bylo 500 milionů korun.
Zavření Pražského hradu
Vyvěšení červených trenýrek na Pražském hradě v září 2015 mělo prezidentovi Zemanovi připomenout jeho buranské chování. V reakci na to Zeman v roce 2016 zneužil zpráv o teroristických útocích v Evropě, uzavřel Hrad svobodnému pohybu a zavedl na něm plošné osobní policejní kontroly. Ty vedly k tomu, že Zeman pro případné skutečné teroristy vytvořil snadný terč v podobě dlouhých front na Hradčanském náměstí.
Nesplněný ministerský slib
V lednu 2022 získala ve sněmovně důvěru nová vláda. Ministrem vnitra se stal Vít Rakušan. Ten vyslyšel výzvu, aby požádal příslušné instituce o revizi všech bezpečnostních opatření, která platí na Pražském hradě. Rakušan tehdy doslova řekl: „Dal jsem prověřit všechna opatření na Pražském hradě, zda odpovídají současné bezpečnostní realitě. Osloveny jsou i tajné služby.“ Svým slibem se Rakušan nezapomněl pochlubit na svém Twitteru. I pěknou fotečku si na to pořídil:
Dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Kverulant požádal ministerstvo vnitra o sdělení všech relevantních informací týkajících se výsledků této prověrky a plánů na zrušení opatření. V březnu mu přišla odpověď, ve které mu vnitro sděluje: „ (…) pan ministr skutečně požádal příslušné instituce, zejména Policii ČR Útvar pro ochranu prezidenta České republiky o prověření stávajících opatření v areálu Pražského hradu a zvážení, zda odpovídají současné bezpečnostní situaci, nicméně o výsledku prověrky nemá Ministerstvo vnitra písemné informace. Samotná ochrana sídla prezidenta republiky je pak realizována příslušníky výše uvedeného útvaru Policie ČR, který se spolu s Kanceláří prezidenta republiky podílí na financování jednotlivých prvků ochrany.“ O tom, zda a kdy bude Hrad opět otevřen široké veřejnosti, není v dopise ani slovo.
V červenci 2022 položili Rakušanovi obdobný dotaz novináři z Českého rozhlasu. Jako odpověď jim ministerstvo zaslalo nesrozumitelný blábol, ze kterého je jasné snad jen to, že žádná analýza, kterou Rakušan sliboval, není:
Ministr vnitra Vít Rakušan tedy pro otevření Pražského hradu neudělal nic. Pro Kverulanta je jeho chování dalším zklamáním. To první se odehrálo, když se Rakušan odmítl omluvit za zbytečné cesty do Peru a na Nový Zéland za peníze daňových poplatníků. To poslední, když Státní správa hmotných rezerv (SSHR) vypsala na podzim 2022 soutěž na nákup pěti velkých vyprošťovacích vozidel. Podle Kverulanta byla soutěž předem připravena pro jediného zájemce. Do zakázky se však přihlásili zájemci dva, a tak byla zrušena. Nejen, že jde pravděpodobně o korupci, ale nabízí se otázka, proč potřebuje správa hmotných rezerv mít ve skladech pět osmikolových vyprošťovacích aut. Když se na to Kverulant zeptal, tak mu SSHR odpověděla, že nákup je přáním ministra vnitra Víta Rakušana. Ten prý také SSHR předepsal technické parametry nákupu. Proto Kverulant na Rakušana podal trestní oznámení.
Všichni prezidentští kandidáti Kverulantovi slíbili otevření Pražského hradu
Kverulant všem kandidátům na prezidenta položil v listopadu 2022 tyto otázky: Jste pro otevření areálu Pražského hradu? Pokud ano, jaké by byly vaše kroky v této věci v případě, že byste úřad prezidenta získal/a?
Všichni prezidentští kandidáti slíbili otevření Hradu v případě zvolení. Vítězný kandidát Petr Pavel odpověděl: ,,Ano. Zpočátku byla opatření omezující vstup veřejnosti oprávněná, protože existovala bezprostřední hrozba teroristických útoků. Ale že Hrad zůstal téměř nedobytnou pevností, do které se občan musí celkem ponižujícím způsobem dostávat, považuji za nepřijatelné. Tomu již bezpečnostní situace neodpovídá. Hrad jako kulturní a historické dědictví by měl být místem, které žije a slouží lidem. Mělo by se tam například konat víc společenských a kulturních akcí. To bych rozhodně podporoval.“
Nicméně politici už nám lhali mockrát, a tak je možné, že Kverulant budoucímu prezidentovi bude muset jeho slib připomínat. Další podrobnosti naleznete v kauze Vraťte ukradený Pražský hrad lidem.
Politická zodpovědnost za Zemana
V únoru 2023 shrnul pro Český rozhlas PLUS Zemanovo problematické působení v čele Českého státu bývalý ministr spravedlnosti za ODA a právník Jan Kalvoda. Kalvoda tvrdí, že poučení z Miloše Zemana na Hradě by měla být hned dvě. „První je pro nás, veřejnost, voliče: Je potřeba zvednout nároky. Zvednout laťku na osobu, která přece jen reprezentuje český stát a základní hodnoty. To druhé je pro politiky, které je mnohem ostřejší, skoro až obvinění: Co ještě víc musí prezident republiky udělat, aby ta kafíčková selanka parlamentní politiky reagovala a přikročila k nějaké akci?“ Jana Kalvody se ptala Barbora Tachecí:
Prosba o podporu