Jak si prospěchářský šéf NKÚ Kala udělal z úřadu cestovku i dojnou krávu na dvacet let
Většina ze 103 cest, za které utratil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) od roku 2012 do roku 2021 celkem cca 8 500 000 Kč, posloužila k tomu, aby si prezident Miloslav Kala zvýšil osobní prestiž a pojistil svůj další mandát. Plyne to z podkladů, které si Kverulant.org u NKÚ vyžádal. Cestovní náklady zásadně zvyšovala prezidentova záliba v luxusu a také vysoký koeficient, podle kterého si šéf NKÚ počítal diety a kapesné. Kverulantovým cílem v této kauze bylo, aby Kala nebyl v březnu 2022 znovu zvolen prezidentem NKÚ na dalších devět let. To se mu přes veškerou snahu nepodařilo. Pokud si myslíte, že šéfem tohoto důležitého úřadu měl být někdo nezávislý, prosíme, podpořte Kverulanta alespoň malým darem. S vaší pomocí bude Kverulant dál tohoto problematického papaláše Kalu sledovat.
Šéf Kala byl dvakrát v Peru
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miroslav Kala poprvé navštívil Peru za peníze daňových poplatníků v prosinci 2017. Právě prosinec je na návštěvu Peru velmi vhodný. Peru se nachází na jižní polokouli a v prosinci tam začíná jaro. Průměrná teplota v Limě je v prosinci 21,3 °C . Cestu a pobyt zaplatil svému šéfovi Nejvyšší kontrolní úřad a stálo ho to 108 307 korun. Kala svůj výlet deklaroval jako služební cestu. Bylo totiž potřeba si zaletět do Limy a oslavit tam 40. výročí podpisu Limské deklarace. A aby se panu prezidentovi v cizině nestýskalo, vzal s sebou i svého poradce Jana Kinštu. Ten také z cesty vypracoval jednostránkovou zprávu. Za to, aby mohl jet poradce pana Kaly, zaplatil NKÚ dalších 98 153 korun. A protože se daňový poplatník nijak nebránil, přidal NKÚ oběma výletníkům na cestu ještě kapesné a stravné. Kala dostal 15,5 tisíce a poradce Kinšt 5 tisíc. Inu, šéf je šéf a poradce je jen poradce. Velkou vadou na kráse tohoto exotického výletu však bylo patrně to, že byl příliš krátký. A tak bylo potřeba se do Peru vydat znovu.
V květnu už v Peru tak hezky není, ale pořád se to dá vydržet. Obzvlášť když vám cestu někdo zaplatí. Průměrné teploty se drží kolem 19,2 °C. A kdo neviděl ruiny inckého kultovního města v peruánských Andách Machu Picchu za peníze daňových poplatníků, jako by snad ani nebyl pořádný papaláš. A tak se tam v květnu 2019 vypravila delegace poslanců Parlamentu ČR. Kromě předsedy kontrolního výboru Kubíčka letěl i místopředseda výboru Vojtěch Munzar (ODS), člen výboru Přemysl Mališ (ANO), poslankyně Ivana Nevludová (SPD) a místopředseda sněmovny Tomáš Hanzel (ČSSD). Ale hlavně, k delegaci se připojil i Miloslav Kala.
Šéf NKÚ společně s poslanci strávil jistě hezké chvíle i ve městě Cuzco, které je turistickou vstupní branou na Machu Picchu. Ale poslanci tam prý nebyli kvůli Machu Picchu. Toužili se tam údajně setkat se starostou Cuzca Victorem Boluartem Medinou. Přísně vzato však pan Medina v době návštěvy české parlamentní delegace starostou nebyl. Národní volební porota Medinu odvolala z funkce starosty právě kvůli odsouzení za machinace s veřejnými penězi. A aby té smůly nebylo málo, tak parlamentní delegaci zastihl přímo při výstupu ke kultovnímu městu Machu Picchu reportér Radiožurnálu Janek Kroupa a natočil o tom video:
Tenhle výlet na Machu Picchu stál daňové poplatníky více než jeden milion korun. Poslanecká sněmovna zaplatila pěti poslancům za letenky, místní dopravu, ubytování v hotelech, stravné, pojištění a tlumočení údajně přesně 750 000 korun. Každý z poslanců dostal na cestu ještě stravné ve výši 20 152 korun, přestože podle zákona o cestovních náhradách měl dostat jen 8 694 korun a přestože je nanejvýš pravděpodobné, že po celou dobu pobytu byli ubytováni v hotelech s plnou penzí. NKÚ přidal dalších 167 189 korun. A protože se daňový poplatník ani tentokrát nijak nebránil, plácl ho NKÚ přes kapsu zase a dal panu Kalovi na cestu ještě kapesné a stravné ve výši 30 tisíc korun.
Údajně skartované dokumenty
Kverulant pochyboval, že dva výlety do Peru byly jen ojedinělé výstřelky, a proto se zeptal NKÚ, kde všude jeho šéfové byli a kolik nás to stálo. Ještě v roce 2021 Kverulantovi přišla odpověď. NKÚ mu informace poskytne, ale jen o cestách od roku 2016. Ty od roku 2013 do roku 2016 prý nemá k dispozici: „NKÚ je účetní jednotkou podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v zákoně o účetnictví. Podle tohoto zákona se účetní doklady uschovávají po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Účetní doklady obsahující informace požadované v bodech 8, 9 a 10 žádosti za období 2013–2016 byly skartovány a NKÚ je nemá k dispozici.“
Proti rozhodnutí neposkytnout veřejnosti informace z let 2013 až 2016 se Kverulant odvolal. Povinnost uchovávat účetní doklady je skutečně 5 let po ukončení účetního období. Ale praxe je taková, že mnohé účetní doklady jsou uchovávány po dobu delší. Často je tato doba stanovena nějakým vnitřním předpisem. Ten by si měl odvolací orgán vyžádat a prozkoumat.
Kverulant ve svém odvolání dále uvedl, že účetní knihy se uchovávají 10 let po ukončení období, a to zejména pro účely kontroly FÚ a případně jiných orgánů, takže by neměl být problém odpovědi k bodům žádosti označeným 8, 9 a 10 za období 2013–2016 dohledat a tazateli je poskytnout. Zejména pak odpověď na otázku 8.: „Kolik činily náklady tzv. diety, tedy stravné vyplacené představitelům NKÚ za jednotlivé cesty?“ A na otázku 9.: „Kolik činily celkové náklady na jednotlivé cesty?“
Na počátku roku 2022 Kverulantovi přišlo rozhodnutí o jeho odvolání. Odvolacím orgánem byl v tomto případě Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ten rozhodnutí NKÚ zrušil a vrátil Kverulantovu žádost o informace k novému projednání. Kverulant se tak konečně dostal k dalším údajům o „služebních“ cestách.
Kverulant o skutečné skartaci dokumentů v době elektronických záznamů dosti pochyboval a domníval se, že důvodem odmítnutí poskytnutí informací byla skutečnost, že od roku 2013 do roku 2016 proběhly nějaké opravdu hodně drahé a hodně zbytečné cesty do exotických destinací za peníze daňových poplatníků. A měl pravdu. Následující text je toho důkazem.
Vše pro prezidenta
Když šofér Peca vyzvedl inženýra Kinšta, zadal do navigace služebního vozu: „hotel Meliá Luxembourg“. Jak záhy zjistil, cesta do tohoto luxusního 4,5hvězdičkového komplexu potrvá lehce přes 7 hodin, záleží na tom, jak rychle se limuzína NKÚ proplete Německem. „Je totiž pondělí a to bývá doprava zrádná,“ pomyslí si ještě Peca, ale to už dává plný plyn a i s prezidentovým poradcem Kinštem vjíždí na plzeňskou D5.
Po návratu sepíše Jan Kinšt oficiální zprávu. Cesta, kterou s řidičem Milanem Pecou v termínu 15. – 17. května 2017 vykonali, měla jediný a dost prozaický důvod: vyžebrat od vlivných lidí telefonát nebo e-mail, kterým by podpořili kandidaturu Miloslava Kaly do vedení mezinárodní organizace EUROSAI. A kdo účet za tuto marnivou cestu do Lucemburku zaplatil?! Ano, správně, erár. Nebrání se a navíc vyhozených 36 000 Kč je ve světě úředníků NKÚ suma zcela nicotná.
Ubytování pro prezidenta
Kongres EUROSAI, na který odletěl Miloslav Kala o pár dní později, tedy 21. května 2017, se skupinou pěti (!) svých poddaných dalších úředníků už daňové poplatníky ČR „bolel“ o dost víc. Čtyřdenní výlet totiž vyšel celkem téměř na 250 000 korun. Nejdražší byl, jako vždy, sám prezident Kala. Přestože si parta z NKÚ zvolila hodně solidní zázemí v superluxusním „Swissotel The Bosphorus Istanbul“, panu prezidentovi ani tentokrát nebyl běžný pokoj dost dobrý.
Jak plyne z cestovních dokladů, které Kverulant prověřil u všech 52 zahraničních cest Miloslava Kaly z let 2013 až 2021, vždy, když daný hotel nabízí vyšší kategorii pokojů, prezident neváhá a bere. Z titulu své funkce zřejmě nemůže bydlet ve stejné kategorii pokojů jako jeho poddaní podřízení. V případě Istanbulu se tak náklady za čtyřdenní služební cestu Miloslava Kaly vyšplhaly na prezidentských královských 37 184 Kč plus diety. Pro srovnání, vedoucí oddělení auditu informačních systémů NKÚ, Martin Hruška, účtoval téměř o 10 000 Kč méně, podobně i ostatní účastníci tureckého výletu.
Také k dietám přistupuje Miloslav Kala značně papalášsky prezidentsky. Přestože se jeho měsíční plat pohybuje kolem 120 000 Kč, přestože je strava zpravidla součástí ubytování a následného programu, neváhá si účtovat cca trojnásobek toho, co mají ostatní. Za čtyřdenní cestu do Turecka tak od NKÚ získal náhradu ve výši 560 euro, tedy asi 14 000 korun. Pro srovnání se znovu podívejme na Martina Hrušku. Ze stejného výletu pracovní cesty si přivezl o dost méně – tedy „jen“ 153 euro, tj. cca 3 800 korun, podobně jako ostatní účastníci tureckého výletu.
Prezident cestovatel
O tom, že se Miloslav Kala rozhodně nebojí létat (a to dokonce ani businessem), už jsme psali opakovaně. V roce 2017 a 2019 se vypravil do Peru, kdy součet nákladů za oba tyto výlety, jejichž přínos pro tuzemské daňové poplatníky byl zcela nulový, je kolem 450 000 korun. Nenulové ale jistě byly emise CO2, o které, jak zjistíme později, se pokrytci z NKÚ také zajímají.
Kromě Peru nebo Turecka se prezident NKÚ, samozřejmě za peníze českých daňových poplatníků, odvážil i třeba do Číny, Indonésie nebo Izraele. Celkový účet za jeho výlety mu Kverulant může vystavit jen obtížně, neboť pan prezident (až na dvě výjimky) cestuje vždy s doprovodem. Jde zřejmě o součást strategie, jak před zahraničními partnery vypadat jako mocný šéf. Jak vyplývá ze soupisky účastníků jednotlivých jednání, na mnoha akcích jsou zástupci NKÚ v početní převaze nad ostatními delegacemi.
A jak to dopadlo na kongresu EUROSAI v Istanbulu v květnu 2017? Plán Miloslava Kaly vyšel, do vedení organizace se dostal. Jaký vliv na to měla už zmíněná cesta Pecy a Kinšta do Lucemburku, kde u vlivných žebrali o potřebou podporu, z písemných podkladů nezjistíme. Fakt ale je, že na vizitkách Miloslava Kaly se odteď může objevit: „1. viceprezident EUROSAI“.
Ale rozhodně nejde jen o vizitky. Jak se dočteme v následných zprávách z cest, z titulu této funkce vznikají Kalovi „mnohé neformální povinnosti“. Hned týden po návratu z Turecka vyrazí prezident Kala na Bělehrad. V srbském parlamentu řeční při příležitosti desetiletého výročního tamního kontrolního úřadu. A považte, pro Srby byla Kalova návštěva tak významná, že ho nechali řečnit hned po předsedovi parlamentu, ještě před srbským prezidentem. To i další detaily se dozvíme z cestovní zprávy, kterou po návratu vypracovala účastnice zájezdu Michaela Rosecká. Zjistíme, že pan Kala viděl i pěkný výroční film, zhlédl tradiční srbské tance, pak pozřel slavnostní večeři a šel spát do hotelu Falkensteiner. Domů, jak se dozvíme z rozpisu nákladů, si každý odvezl (trochu) jinou sumu. Paní Rosecká dostala 65 euro, tedy 1625 korun a pan Kala si vyúčtoval kapesné + diety ve výši 175 euro, tedy 4 355 korun. Celkové náklady za tuto dvoudenní cestu, ze které pro NKÚ „nevznikly žádné úkoly“, byly cca 40 000 korun. Podobných ceremoniálů, prohlídek oper, hradů, zámků, parlamentů absolvuje nový 1. viceprezident EUROSAI (a od roku 2021 prezident) v následujících letech řadu. Kdo je asi platil? Tipujete organizaci EUROSAI?! Chyba, byli to tuzemští daňoví poplatníci, pro které je jistě veliké blaho mít v čele svého NKÚ ještě i ctihodného reprezentanta EUROSAI.
Záhada desetidenního relaxu v Sofii aneb Kovářova kobyla
Poslání NKÚ je poměrně zjevné ze samotného názvu instituce. A také ze zpráv, kterými nás úřad zásobuje prostřednictvím svého tiskového odboru. Škoda, že materiály, které si Kverulant od úřadu vyžádal, obsahují stejné chyby a nejasnosti, jaké kontroloři NKÚ zpravidla vyčítají kontrolovaným. Předložené seznamy cestujících ze zahraničních cest nejsou kompletní, někde si úředníci pletou jména a funkce, a co je nejzajímavější, ve zprávách ze samotných cest bývá často zamlženo, jak dlouho vlastně samotná služební cesta trvala.
Například z cestovní zprávy o výletu do bulhraské Sofie se úředníkům ztratilo hned 10 dnů. Oficiální zpráva popisuje jen to, jak ve dnech 20. – 22. listopadu 2017 trojice Miloslav Kala, Jiří Kalivoda a Michaela Rosecká navštívili město Plovdiv nebo našeho tamního velvyslance. O zbylých 10 dnech, které trojice v Bulharsku strávila, víme jen díky jinému dokumentu. Jde o tabulku nákladů, kde vidíme účet na téměř 100 000 Kč a celkovou dobu trvání 12 dní.
Čím obskurnější význam cesty, tím víc nejasností. Například do indonéského Lomboku přicestovali úředníci NKÚ už v pondělí 31. března 2014. Jenže samotná konference – jejíž přínos je pro daňové poplatníky ČR značně sporný – začala až ve čtvrtek, skončila už v sobotu. Do ČR se ovšem prezident a dva úřednici NKU vrátili až 7. dubna 2014, s celkově roztomilým účtem. Týdenní výlet povedené trojice vyšel daňové poplatníky na cca 200 000 korun. Sám prezident Kala si na dietách a kapesném přišel na příjemných 735 euro, tedy 18 375 korun, když ostatní brali jen 246 euro, tedy 6150 korun. Zásadně vyšší, pochopitelně, byly i prezidentovy náklady na ubytování.
Statisíce vyhozené za výlety za exotikou
Indonésii mají na NKÚ opravdu rádi. V říjnu 2016 se tam konala tak „důležitá“ konference, že se NKÚ rozhodl na místo vyslat hned čtyři (!) účastníky, snad aby tolik zjeveného moudra a vědění zvládli transformovat zpátky do Prahy na NKÚ. Akce se tak stala historicky nejdražším výletem, který daňové poplatníky ČR vyšel téměř na 400 000 korun. A o čem se v Jakartě, vzdálené cca 13 000 km od Prahy, debatovalo?! Jistě, o kontrole životního prostředí. Uměl by například někdo z NKÚ spočítat, kolik zbytečných emisí CO2 kvůli této cestě vzniklo?!
Rok 2016 přinesl úředníkům NKÚ také několik dalších pěkných výletů služebních cest. Dvojice Zdeňka Horníková a Sylva Müllerová se vydala na týdenní poznávací cestu do Japonska. A protože se letělo s poslanci, musely i zástupkyně NKÚ cestovat stylově, rozuměj business. Při této cestě padl rekord na vyúčtovaných dietách, když si Zdeňka Horníková, viceprezidentka NKÚ, naúčtovala tučných 1200 euro, tedy 30 000 korun. Celkový účet za cestu se přiblížil sumě 300 000 korun.
Šest pěkných dnů strávila trojice Jan Vedral, Sylva Müllerová a Jan Kešner závěrem roku 2016 na kongresu INTOSAI v Abú Dhabí, což tuzemské daňové poplatníky stálo dalších cirka 250 000 korun. V hotelových saloncích delegáti z celého světa – včetně Ghany nebo Jihoafrické republiky – zajisté plodně debatovali třeba o tom, jak dobře spravovat veřejné prostředky nebo jak udělat správné sebehodnocení své činnosti.
A protože se Zdeňka Horníková na japonské cestě s poslanci osvědčila, pozvali ji mezi sebe i v červenci 2017. Letělo se, jak jinak, za sluníčkem do Indonésie. A aby se paní viceprezidentka NKÚ mezi pány poslanci necítila osamělá, vzala si s sebou ještě referentku Zuzanu Holubkovou. Celkový účet za týdenní cestu, kde se znovu po papalášsku letělo business, se vyšplhal na 250 000 korun.
V popisu zbytečných cest bychom mohli dále pokračovat, až bychom se dostali k celkové sumě cca 8,5 milionu korun. A bývalo by to bylo dramaticky víc. Podle předložených výkazů cest 2013 až 2019 odhadujeme, že cestovní restrikce spojné s pandemií ušetřily daňovým poplatníkům ČR cca 2,5 milionu korun, protože v roce 2020 a 2021 úředníci NKÚ vykonali celkem pouhé 3 cesty.
Tragické je, že ze všech 103 realizovaných zahraničních cest jich z hlediska daňového poplatníka byla zbytečná nejspíš naprostá většina. Jen jednou jedinkrát se kontroloři NKÚ vydali prověřit to, jak se zachází se zahraniční pomocí, kterou Česká republika solidárně poskytuje méně rozvinutým zemím. Ovšem ani tak nešlo o žádný „budget trip cifršpiónů“. Přestože se čtveřice kontrolorů pohybovala po čtyři zářijové dny roku 2015 v superlevném Moldavsku, cestovní náklady na tuto kontrolní akci byly nakonec přes 200 tisíc korun.
Mazaný Kala na konci/začátku mandátu
Problém NKÚ může spočívat v tom, že se práce jeho lidí jen obtížně kontroluje, respektive, měli by to mít na starosti poslanci, ovšem pokud jde o vyhazování peněz za „služební cesty“, mají v tomto ohledu mnozí „máslo na hlavě“. Zde připomeňme třeba výlet pěti poslanců do Vietnamu za milion korun z kapes daňových poplatníků.
Připomeňme, že Miloslav Kala se do vedení NKÚ dostal v roce 2013, když ve funkci kvůli papalášským manýrům skončil František Dohnal. Ten si dokonce na své služební cesty neváhal brát manželku, za kterou pak samozřejmě účtoval náklady, navíc měl slabost pro luxusní byty nebo limuzíny od BMW. Někdo z vedení NKÚ posléze na celou věc upozornil jak novináře, tak i poslance, a Dohnal posléze skončil. Jak ve vedení NKÚ, tak i soudu.
Miloslav Kala, někdejší politik ČSSSD a přítel Miloše Zemana, si pro pohodový život v čele NKÚ vymyslel mnohem efektivnější taktiku než jeho předchůdce Dohnal. Vše do sebe začne zapadat, když si přečteme aktuální Kalovo vyjádření pro Seznam Zprávy. Kalovi totiž za pár týdnů (v březnu 2022) končí jeho devítiletý mandát, proto se ho novináři ptali, jestli má chuť pokračovat. „Vedeme prestižní Evropskou organizaci nejvyšších kontrolních institucí (EUROSAI) … a chtěl bych tam zachovat kontinuitu,“ oznámil mazaný Kala novinářům. Zatímco jeho mandát prezidenta NKÚ končí letos, šéfem EUROSAI je až do roku 2024. A přece by poslanci nechtěli řešit situaci, že by ve vedení EUROSAI byl někdo jiný než ve vedení NKÚ.
Kverulant se domnívá, že Miloslav Kala je papalášský prospěchář, který vymyslel a za peníze daňových poplatníků ČR realizoval strategii, kterou si chce pojistit dalších devět let hojnosti ve vedení NKÚ. Jak je zřejmé z realizovaných služebních cest NKÚ, od svého nástupu do funkce se Kala soustředil především na získání vlivu v EUROSAI, proto na jednání a konference posílal až nepochopitelně vysoké počty úředníků. Navíc, aby se mu nestalo to, co jeho předchůdci Dohnalovi, na kterého žalovali poslancům a novinářům sami členové NKÚ, přepustil část výletů do exotických krajin, odkud dotyčný odjíždí vždy i s pěkným kapesným, svým současným kolegům z vedení.
Kverulant je přesvědčený, že nikdo s papalášskými manýry a prospěchářským přístupem ke správě veřejných věcí by neměl stát v čele žádné organizace, natož NKÚ. Proto se svými zjištěními v této věci seznámil počátkem roku 2022 také obě komory Parlamentu ČR a doufal, že pro příští devítileté období vyberou poslanci důvěryhodnějšího kandidáta, než je prospěchářský papaláš Miloslav Kala. Kverulant doufal marně.
Kontrolní úřad pro Kalu na dalších devět let
Sněmovna Kalu ve středu 23. března 2022 zvolila kandidátem na jmenování do čela úřadu. Pětikoalice se původně snažila na jeho místo najít někoho jiného, nakonec ale dala na přání prezidenta Miloše Zemana. Ještě pár týdnů před volbou se zdálo, že Kala si bude muset po čtrnácti letech v NKÚ hledat jinou práci. Strany vládní koalice mluvily o nutnosti najít jiného kandidáta, který přinese do úřadu nový vítr.
Vyznamenání za zásluhy od Zemana
Prezident Zeman na schůzce s premiérem Petrem Fialou (ODS) i někdejším premiérem Andrejem Babišem (ANO) počátkem roku 2022 nastínil, že by chtěl, aby Kala v úřadu zůstal. Bývalý sociální demokrat Zeman má s Kalou, který byl dříve poslancem za ČSSD a do roku 2008 členem této strany, dlouhodobě velmi dobré vztahy. V roce 2019 mu také dal medaili Za zásluhy o rozvoj státu a hospodářství.
NKÚ, trafika vysloužilých politiků
NKÚ kontroluje utrácení peněz na ministerstvech a ve státních institucích. V jeho čele vedle prezidenta a viceprezidenta stojí Kolegium NKÚ. Do Kolegia NKÚ je poslanci navrhováno a následně jmenováno 13 členů na „doživotí“, resp., do 65 let. Jejich motivace provádět kontroly je pak nulová, ze svých funkcí nemohou být odvoláni. Kolegium je plné vysloužilých politiků.
Prezident NKÚ je oprávněn účastnit se schůzí Poslanecké sněmovny a Senátu, pokud jsou projednávány kontrolní závěry NKÚ. Může na těchto zasedáních i vystoupit. V tomto případě je prezident NKÚ oprávněn účastnit se i schůze vlády a může vystoupit i tam. Bylo by skvělé, kdyby novým prezidentem byl konečně někdo opravdu nezávislý a nikoliv zase jen vyčpělý politik. Pětikoalice však tuto šanci v hned v počátku svého vládnutí zahodila.
Prosba o podporu
Papaláše můžeme hlídat jen díky laskavé velkorysosti vás dárců, nejsme placeni z daní a veřejných prostředků. Podpořte naši práci, jakkoliv malým, za to však pravidelným darem.
