Armádní nákupy: Miliardy bez odpovědnosti

Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil 30. září 2024 alarmující zprávu o plnění opatření Ministerstva obrany, která odhalila, že čtyři z jedenácti sledovaných opatření nebyla splněna vůbec a další dvě pouze částečně. Zpráva upozorňuje na neefektivní vynakládání prostředků, nedostatek výstroje a problémy s modernizací vojenských areálů, což může mít dlouhodobé negativní dopady na akceschopnost Armády České republiky. Nejvyšší kontrolní úřad už v dubnu 2024 ostře zkritizoval Ministerstvo obrany za špatný stav techniky ženijního vojska a problematické armádní nákupy. Přestože ministerstvo porušilo zákon při nákupu silničních válců a čelí rekordní pokutě 550 milionů korun za chyby v tendru na vrtulníky, nikdo nebyl potrestán ani nebyla vymáhána žádná škoda. Ministerstvo obrany dlouho nedokázalo ani v souladu se zákonem nakoupit ani strvenky.Kverulant.org zjistil, že ministerstvo nemá ani systém pro sledování dodržování etického kodexu. Kverulant opakovaně protestuje proti beztrestnosti osob rozhodujících o miliardových výdajích z veřejných prostředků a volá po vyvození politické zodpovědnosti za tento neutěšený stav. .  Odhalujeme věrolomné politiky a zkorumpované úředníky již od roku 2009 – kontrolujte je s námi finanční podporou naší práce. 

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal 30. září 2024 další kritickou zprávu, která popisuje výsledky kontrolní  akce č. 23/30, která se zaměřila na plnění opatření Ministerstva obrany (MO) v návaznosti na předchozí kontroly. NKÚ konstatuje, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Nedostatečné plnění opatření má negativní vliv na účelnost, hospodárnost a efektivnost vynakládání peněžních prostředků. Zde  jsou hlavní zjištění:

Výstroj armády:

• MO nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje pro všechny příslušníky armády.
• Nevyužito zůstalo téměř 1,4 mld. Kč určených na nákup výstroje
• V březnu 2024 chybělo 19 % výstrojních položek

Obrněná technika:

• MO neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků
• Nezajistilo dostatečnou zásobu náhradních dílů pro opravy tanků

Nemovitý majetek:

• Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů
• MO investovalo pouze 14,5 % z plánovaných 14 mld. Kč na modernizaci a obnovu areálů
• Hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nově nakupovanou vojenskou techniku

Tato zjištění poukazují na přetrvávající problémy v hospodaření a plánování Ministerstva obrany, které mohou mít dlouhodobé negativní dopady na akceschopnost a připravenost Armády České republiky. Výše uvedené nálezy nejsou zdaleka jedinými výtkami, které NKÚ k rezortu Jany Črnochové (ODS)má.

Pontonové mosty neunesou nové tanky

Nejvyšší kontrolní úřad vydal v dubnu 2024 zprávu o kontrole ženijního vojska Armády ČR. NKÚ zjistil, že vojsko pracuje se zastaralou a poruchovou technikou a pontonové mosty neunesou nové tanky. Přesto ministerstvo obrany (MO) většinu investic odložilo, a to i když na obnovu a modernizaci techniky ženijního vojska mělo v letech 2010 až 2022 ze státního rozpočtu k dispozici celkem 3,5 miliardy korun. Za těchto dvanáct let MO z uvedené částky vyčerpalo pouhých devět procent, necelých 314 milionů korun. Mezi těmito investicemi jsou i dosti problematické nákupy.

Nákupy bez soutěže a od překupníků

NKÚ zjistil, že v rámci 11 ze 13 investičních akcí MO pořídilo techniku od zahraničních výrobců prostřednictvím jejich výhradních distributorů pro ČR, kteří jako jediní vyhověli požadavkům MO, neboť zadávací podmínky veřejných zakázek splňovaly vždy jen konkrétní výrobky.

Jednalo se například o nákupy robotů, detektorů, ochranných pyrotechnických obleků či souprav pro zneškodňování munice. MO požadavek na dodání konkrétního výrobku zdůvodňovalo sjednocením servisu a údržby, náhradních dílů a výcviku s již v armádě zavedenou technikou. Důsledkem tohoto postupu je závislost MO na produktech a službách jediného výrobce a dodavatele, zejména z důvodu vlastnictví licence k pořizovanému výrobku (tzv. vendor lock-in).

Formální nebo chybějící průzkumy trhu

Průzkumy trhu nebyly prováděny či byly zpracovány pouze formálně. Místo výsledků průzkumu trhu a porovnání výrobků z hlediska jejich ceny a míry naplnění účelu pořízení obsahovaly zejména zdůvodnění, proč je požadován či upřednostňován jeden výrobek od konkrétního výrobce. Analýzy nákladů životního cyklu nebyly v investičních záměrech či specifikacích pořizovaného majetku uváděny. V důsledku podhodnocení předpokládané ceny pořídilo MO nižší počty techniky, než byla armádou stanovená potřeba.

Soutěž předem připravená pro jednoho výherce

NKÚ dále zjistil, že při zadání veřejné zakázky na pořízení dvou silničních válců s podvalníky stanovilo MO zadávací podmínky prostřednictvím kombinace celkem 48 technických parametrů způsobem, který bezdůvodně nepřímo zaručil konkurenční výhodu jednomu dodavateli silničního válce konkrétního typu. MO poté tomuto dodavateli veřejnou zakázku zadalo, čímž postupovalo v rozporu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. a dále v rozporu se zákazem diskriminace podle ustanovení § 6 odst. 2 tohoto zákona. Porušilo tak povinnosti stanovené právním předpisem při zadávání veřejné zakázky a následně uskutečnilo v roce 2018 výdej peněžních prostředků za dva silniční válce ve výši 7 308 400 Kč. NKÚ proto konstatoval skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb.

Absurdní reakce Ministerstva obrany

Ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové (ODS) zareagovalo na zjištění NKÚ dosti absurdním způsobem. Přesto, že se ve zprávě NKÚ výslovně uvádí, že obrana měla na nákupy pro ženijní vojsko vyčleněno dost peněz, které nedokázala utratit, první věta ve vyjádření tiskového oddělení NKÚ zní: „Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) týkající se ženijního vojska potvrdila, jak velkému nedostatku peněz musely Armáda ČR a Ministerstvo obrany ČR v posledních letech čelit.“

A kdo by čekal, že ve věci podezřelého nákupu dvou silničních válců uvede obrana něco ve smyslu „mrzí nás, že jsme zase udělali chybu, podezřelý nákup velmi pečlivě prošetříme a podíváme se, zda tento nákup nebyl dokonce trestným činem, ale v každém případě přijmeme drastická personální opatření, aby se něco takového již nemohlo opakovat“, bude zase velmi zklamán.

Ministerstvo opět dosti absurdně tvrdilo, že vše bylo v pořádku: „V souvislosti s nákupem dvou silničních válců ministerstvo obrany zásadně se závěry NKÚ nesouhlasí a bude čekat na výsledky daňového řízení. Vypsané podmínky výběrového řízení odpovídaly tomu, jak technicky komplikovanou věc ministerstvo obrany poptávalo. Při vypsání výběrového řízení postupovalo přesně tak, jak jej zákon o zadávání veřejných zakázek zavazuje. Pokud by byl zákon porušen, konstatovat to může pouze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nebo návazně správní soud.“

Kverulantův podnět na ÚOHS

Zákon o zadávání veřejných zakázek uvádí v § 36, odstavec (1), že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Vše nasvědčuje tomu, že přesně toho se ministerstvo dopustilo, když stanovilo podmínky účasti v soutěži. Proto Kverulant podal v dubnu 2024 podnět na prošetření tohoto nákupu k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže.Úřad ho však 8. října 2024 informoval, že v této věci nebude nikdo potrestán, jelikož případ je již promlčen.

ÚOHS ve svém usnesení  uvedl, že smlouva na zakázku byla uzavřena 11. prosince 2017 s firmou TERRAMET, spol. s r.o. Promlčecí doba pro tento typ přestupku je stanovena na 5 let, což znamená, že případná odpovědnost za přestupek zanikla 11. prosince 2022.

Úřad ve svém usnesení konstatoval: “S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad (aniž by se věcně zabýval tím, zda ke spáchání přestupku došlo, či nikoliv) konstatuje, že i pokud by se zadavatel přestupku namítaného podnětu dopustil, odpovědnost za jeho spáchání by zanikla dne 11. 12. 2022.” ÚOHS tedy věc odložil bez věcného posouzení, zda k přestupku skutečně došlo.

Je důležité poznamenat, že proti tomuto usnesení ÚOHS nelze podat rozklad. To znamená, že rozhodnutí úřadu je v této věci konečné.

Nikdo nebyl potrestán

S odstupem času, v srpnu 2024, se Kverulant zeptal ministerstva obrany, zda byl v souvislosti se zjištěními NKÚ někdo potrestán. V odpovědi ze září 2024 ministerstvo uvedlo, že žádný zaměstnanec ministerstva za nedostatky uvedené v kontrolním závěru potrestán nebyl. Po nikom ani nebyla vymáhána žádná škoda. A to proto, že nebylo zahájeno žádné daňové řízení ohledně porušení rozpočtové kázně, což znamená, že nebylo možné řešit škodu. Ministerstvo také znovu zpochybnilo závěry NKÚ.

Na Kverulantův dotaz, jaké opatření ministerstvo přijalo na základě kritické zprávy, sdělila kancelář ministryně obrany: „V souvislosti se zjištěnými nedostatky obecnější povahy vztahujícími se k zadávání veřejných zakázek podle zákona o zadávání veřejných zakázek byly v MO proškoleny všechny kompetentní osoby.“

Násobně předražený nákup kulometů za 1,5 miliardy

Problematické nákupy a nepotrestání jejich viníků není na obraně ničím novým. Ministerstvo obrany uzavřelo několik smluv na dodávku asi tisícovky násobně předražených kulometů MINIMI za 1,5 miliardy. Kulomety nedodává belgický výrobce, ale vesnický překupník CB SERVIS CENTRUM. Místo toho, aby byl úředník, který je podepsán pod těmito smlouvami, propuštěn a vyšetřován, dál na MO zastává post vrchního ředitele sekce vyzbrojování a akvizic.

Rekordní pokuta 550 milionů Kč

Antimonopolní úřad začátkem dubna 2021 pravomocně potvrdil historicky nejvyšší pokutu pro armádu, a to ve výši 550 milionů korun, za chyby v tendru na nákup 12 armádních vrtulníků za 17,6 miliardy korun. Při hledání dodavatele ministerstvo kromě americké vlády oslovilo také vládu italskou. Italská nabídka na stroje Agusta AW 139M byla levnější, ale prý neodpovídala armádním požadavkům. Stroje prý nesplňovaly podmínku na odzkoušení v operacích.

Rezort obrany podle ÚOHS chyboval v tom, že v rozporu se zákonem uzavřel smlouvu na nákup víceúčelových vrtulníků od americké firmy Bell dříve, než rozhodl o námitkách italské společnosti Leonardo. Pokutu obrana uhradila už v roce 2021, ale zároveň podala správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Ten však rekordní pokutu 15. února 2023 definitivně potvrdil.

Nikdo za nic nemůže

Kverulant se v květnu 2023 dotázal, zda bude po někom z úředníků, či snad dokonce politiků vymáhána alespoň část více než půlmiliardové pokuty za zpackaný nákup vrtulníků a zda byl za jednání, které antimonopolní úřad označil za nezákonné, vůbec někdo potrestán. Nebyl.

Ministerstvo obrany odpovědělo, že náhrady za takto zaplacené pokuty vymáhat nebude a odkazuje se na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 31 Cdo 2764/2016 ze dne 12. dubna 2017, podle něhož se v případě uložení finanční sankce státu nejedná o vznik škody. Došlo tím totiž pouze k transferu finančních prostředků uvnitř státu, přičemž jeho majetek se zaplacením pokuty nezmenšil. Laicky řečeno, stát si pouze přendal peníze z jedné kapsy do druhé.

Ministerstvo zcela ignorovalo novelu zákona o majetku státu. Tímto zákonem, který nabyl účinnosti dne 1. 4. 2020, se zavedla do právního řádu tzv. dělená právní subjektivita. Nová právní úprava zajišťuje, že se na organizační složku státu pro tyto účely hledí jako na samostatnou právnickou osobu, jejíž majetek tvoří samostatný celek nepropojený se zbytkem státního rozpočtu. V důsledku toho je tedy jednodušší i vymáhání náhrady škody po zaměstnancích, kteří porušili své povinnosti. Laicky řečeno lze postihnout i toho, kdo státu přendal peníze z jedné kapsy do druhé.

A k potrestání za porušení zákona o zadávaní veřejných zakázek také nedojde. V odpovědi ze 17. dubna 2023 píše kancelář ministryně obrany: „Ministerstvo obrany zhodnotilo, že v daném případě se přestupek, za který mu byla udělena pokuta 550 milionů korun, týká procesního pochybení při uzavření smlouvy na danou veřejnou zakázku, jež není v příčinné souvislosti s plněním pracovních povinností zaměstnanců v MO.“

Vyšetřování Evropské komise

V únoru 2024 přinesla ČTK zprávu, že Evropská komise (EK) zahájila s Českou republikou řízení pro porušení závazné směrnice o veřejných zakázkách v oblasti obrany. Cílem této směrnice je zvýšit transparentnost a otevřenost v rámci evropského trhu s evropským vybavením, zajistit rovné podmínky pro evropské společnosti a zároveň zajistit ochranu bezpečnostních zájmů členských států. „Komise se domnívá, že zadávací řízení a podmínky uplatňované Českem při zadání zakázky nebyly v souladu se směrnicí o zadávání zakázek v oblasti obrany a se zásadami zakotvenými ve smlouvě o fungování EU,“ uvedla EK.

ČR při nákupu vrtulníků zneužila výjimky pro mezivládní zadávání zakázek. „Přímé zadání zakázky je rovněž v rozporu se zásadami o zákazu diskriminace, rovném zacházení a transparentnosti tím, že společnostem z EU upírá možnost podat nabídku a účinně soutěžit o zakázku,“ vysvětlila komise.

Dodržování etického kodexu nikdo nesleduje

„Rozkaz ministra obrany“ z 1. února 2013 stanovuje Etický kodex zaměstnanců Ministerstva obrany České republiky. Tento kodex byl vytvořen na základě usnesení vlády a jeho cílem je definovat a podporovat žádoucí standardy chování zaměstnanců ve vztahu k veřejnosti a spolupracovníkům. Kodex mimo jiné stanoví, že zaměstnanci mají vykonávat svou práci na vysoké odborné úrovni, s respektem a bez diskriminace a musí jednat v souladu s právními předpisy a v rozsahu svěřených pravomocí.

V srpnu 2024 se Kverulant zeptal ministerstva obrany, zda od února 2013 byl někdo potrestán v souvislosti s porušením etického kodexu? V odpovědi ministerstvo uvedlo, že neví: „V rámci rezortu MO není vedena centrální evidence kázeňských a kárných přestupků zaměstnanců v rezortu MO. Z uvedeného důvodu nemá MO přehled, byl-li některý ze zaměstnanců v rezortu MO potrestán za porušení cit. rozkazu nebo po něm byla vymáhána škoda vzniklá v souvislosti s jeho porušením.“

Navíc dodržování etického kodexu na ministerstvu nikdo nesleduje: „Žádný způsob monitorování jeho naplňování není v rezortu MO zaveden.“

Podtrženo, sečteno, etický kodex je cár papíru a opět nikdo za nic nemůže. Pokud bude obrana dál ignorovat závěry NKÚ a dál tolerovat předražené a značně problematické nákupy za hranou zákona, armáda nebude mít dobré vybavení nikdy, ať už bude rozpočet na obranu jakkoliv velký. Kverulant proti této praxi protestuje a opakovaně žádá o potrestání viníků.

Nákup stravenek

Na Kverulanta se  obrátil bývalý vojenský profesionál a svěřil mu popis svého zápasu o to, aby byl při nákupu stravenek pro vojáky dodržován zákon. Kverulant jeho totožnost zná, ale pro podobnost jeho zápasu s romány Franze Kafky mu říkejme Josef K.

Nákup stravenek není úplně jednoduchý proces. Nejvyšší správní soud před několika lety potvrdil, že do nabídkové ceny a předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezapočítává částka odpovídající nominální hodnotě poptávaných stravovacích poukazů. „Při nákupu stravovacích poukazů dochází ke směně vzájemně značně zastupitelných nositelů hodnot, nadto přenositelných z osoby na osobu,“ konstatoval soud. Toto rozhodnutí mělo mít významný dopad na praxi zadávání veřejných zakázek na stravovací poukazy a výpočet kaucí při jejich přezkumu. Mělo, ale praxe v rezortu obrany byla s tímto rozsudkem v rozporu. To také bylo hlavním důvodem, proč se do věci vložil Josef K., tehdy ještě v činné službě.

 Po dlouhém, roky trvajícím boji, se zdálo, že se mu snad nakonec povedlo sjednat nápravu a Ministerstvo obrany (MO) se rozhoupalo a vydalo „Metodický pokyn pro postup pro zadávajícího při úplatném nabývání stravovacích poukázek“ ve kterém poskytlo akvizičním pracovištím návod, jak zadávat veřejné zakázky na nákup stravovacích poukázek. To je však jen dílčí náprava.  Metodický pokyn je ještě třeba zapracovat do právě novelizovaných vnitřcích předpisů (RMO č. 55/2017 a NVMO č. 60/2017).

Protože je Josef K. ale člověk zvídavý, rozhodl se zjistit, zda trpělivé zasílání dotazů po dobu 4 let od února roku 2021 do ledna roku 2025 nějak ovlivnilo činnost MO. Zaslal tedy v únoru roku 2025 poslední dotazy k této kauze. 31. března 2025 obdržel odpověď, u které se mu vybavila pasáž o auditorovi spisů Bernisovi v Osudech dobrého vojáka Švejka.

Jak jsme již uvedli, nákup stravovacích poukázek není běžný proces nákupu. Nicméně MO asi nestojí za to upozornit na tato specifika upozornit v základních normativních předpisech upravujících postupy.  Na otázku Josefa K., zda bude tato problematika zapracována do vnitřních předpisů MO (RMO č. 55/2017 a NVMO č. 60/2017) odpovědělo: „Uvedené vnitřní předpisy stanovují obecná pravidla pro realizaci veřejných zakázek v rezortu Ministerstva obrany. Specifikovat pravidla pro pořizování stravovacích poukázek není předmětem těchto dokumentů.”

Vysvětleme krátce, že RMO č. 55/2017 je rámcový předpis upravující pravidla pro pořizování majetku, služeb a stavebních prací v MO a NVMO č. 60/2017 je detailní prováděcí předpis, který stanovuje konkrétní postupy, struktury dokumentů a odpovědnosti v rámci akvizičního procesu. Tvrdit, že specifikovat „pravidla pro pořizování stravovacích poukázek není předmětem těchto dokumentů.“ je vskutku originální přístup. Každý, kdo se chystá zadávat takovouto veřejnou zakázku, podívá se nejprve do legislativy a vnitřních předpisů. Tam by stačil jeden krátký odstavec, nebo alespoň věta upozorňující, že se jedná o specifickou zakázku a je k tomu vydán odborný pokyn. Kdo by se tím ale zabýval a proč taky. Ať si každý zadávající poradí jak umí.

Chybí klíčový předpis

předpis128-3/2014-SPodMO je interní metodický pokyn Ministerstva obrany ČR, který by měl podrobně upravován správu a nakládání s majetkem v rámci jednotlivých majetkových uskupení resortu obrany, zejména z hlediska pořizování, evidence a zadávání zakázek. Tento předpis však dlouhé čtyři roky nebyl novelizován a už dávno tak neodpovídá platné legislativě. Na otázku, které legislativní normy ovlivnili, že připomínkové řízení Odborného pokynu 128-3/2014-SPodMO skončilo po 4 letech neúspěchem. Uvedlo MO 4 vnitřní normy. I toto vypadá docela zábavně. Po dvou letech posuzování se zjistilo, že návrh novely neodpovídá nove vydanému RMO a ani po dalších dvou letech nedokázali připomínkové řízení dokončit.

Nikdo za nic nemůže, nic se nestalo, škoda nevznikla

Pokud nějaké připomínkové řízení skončí po čtyřech letech neúspěchem, a dokonce není ani stanoven další termín dokončení novely odborného pokynu, předpokládalo by se, že budou určeni viníci. Armáda je centrálně řízená organizace s jasně stanovenou strukturou a odpovědností a neměl by být problém zjistit, kde se stala chyba. MO však žádný problém nevidí a konstatovalo: „Se zřetelem k tomu, že žádní vinící neschváleného odborného pokynu nebyli určeni, nebyly proti nim ani vyvozeny žádné důsledky“.

Asi je to normální stav, který nikomu nepřipadá divným. Odborný pokyn 128-3/2014-SPodMO se odvolává na osm let neplatnou legislativu. MO samo konstatuje, že: „Je na rozhodnutí příslušného vedoucího zaměstnance a okolnostech přípravy řídících dokumentů, stanoví-li lhůtu pro jejich zpracování. Stejně tak je na jeho rozhodnutí, jakým způsobem bude sledovat a hodnotit stav prací na nich.“

No viníka jde lehce určit ze spisové značky. Ta má svého vedoucího pracovníka  – ředitele, který má k dispozici své podřízené, asi by nemělo být složité najít v centrálně řízené organizaci jakou je armáda konkrétní viníky.

Od roku 2021 bylo MO osm krát na problém upozorněno, ale teď MO tvrdí, že nikdo za nic nemůže, nikdo není odpovědný. Je to snaha zamést problém pod koberec, nebo to ukazuje na zásadní problémy v řízení organizačních složek MO?

Reagoval na podněty nějak ředitel Kanceláře ministryně obrany? Vyhodnotil to jako problém? Nebo mu to připadá jako normální způsob řídící práce? Od roku 2021 všechny odpovědi na návodné otázky Josefa K. a upozornění podepisuje stejná osoba a to Mgr. Roman Hrabačka, ředitel kanceláře ministryně obrany.

Nakládání s prostředky státního rozpočtu

Na jednoduchou otázku Josefa K., zda MO může vyčíslit náklady na čtyřleté neúspěšné připomínkové řízení a praktikovaný způsob zadávání veřejných zakázek na nákup stravovacích poukázek MO uvedlo: „Připomínkování a realizace připomínek při přípravě vnitřních norem je běžnou činností a žádné náklady za tuto činnost rezortu MO nevznikly“.

Podobně se na MO vyhnuli odpovědi na otázku, zda existuje studie/analýza nákladů na decentrální zadávání zakázek na nákup stravovacích poukázek cestou nákladových středisek v porovnání s jejich centralizací: „Tyto dotazy jsou strukturované jako dotazy, ve kterých se domáháte názoru MO na úsporu nákladů při jiném způsobu zadání veřejné zakázky na pořizování stravovacích poukázek,.. Ministerstvo obrany není povinno zaujímat stanoviska či vyjadřovat názory k událostem neexistujícím ani čistě teoretickým.“

To, že nevznikají náklady je takový mýtus, který je rozšířený mezi zaměstnanci ministerstva, zvláště těmi, kteří nikdy nepůsobili v soukromém sektoru. Prostě si nepřipouští, že při práci na jakémkoliv dokumentu vznikají osobní náklady, náklady na výpočetní techniku, na provoz kanceláří.

Je zcela zřejmé, že se nikdo nesnažil vyčíslit, zda by vznikla úspora nákladů při jiném způsobu zadávání veřejných zakázek a žádná toková studie/analýza neexistuje.

Paradoxem je, že MO se už v roce 2015 chlubilo zavedením controllingu, ale vyčíslit náklady na tyto činnosti se nikdy nepokusilo. Nákladové analýzy se neprovádí, postačuje jim prosté vykazování čísel s důrazem na včasnost zaslaných dat. Dále s nimi vůbec nepracuje.

Je zcela zřejmé, že zbytečné dělení zakázek, nebo zbytečné provádění připomínkového řízení vyčerpává pracovní čas zaměstnanců, vede to k větší potřebě osob, pracovních míst, kancelářské techniky a tím i zvyšuje náklady na činnost ministerstva.

Přímo se nabízí otázka, jaký smysl má controlling tak jak je realizován v podmínkách MO a zda nejde jen o slovní deklaraci využívání této metody. Vždyť možná úspora nákladů je zcela zřejmá, otázkou pouze je, jak velká by byla.

Soukromá firma by si samozřejmě položila otázku, zda není možné snížit počet osob v systému a zda jsou všichni zaměstnanci vytíženi užitečnou prací. V rámci diskusí o personálních problémech AČR a naplňování tabulek počtů by měla být i tato zkušenost z konkrétního případu vzata v ohled. Určitě bychom našli podobných příkladů více.

Klid na práci

MO udělalo alespoň něco, aby usnadnilo svým zaměstnancům zadávat tento typ veřejných zakázek. Je to sice malý posun, ale těm lidem to pomůže. Bohužel to trvalo čtyři roky. V kontextu současných problémů MO je to vlastně maličkost, ale přesně ukazuje problémy, se kterými se MO potýká.

Za dobu, kdy zasílal Josef K. dotazy na MO se vystřídali dva ministři obrany, ale jeden ředitel kanceláře, minimálně jeden ředitel odboru, do jehož působnosti patří jak problematika veřejných zakázek, tak controllingu. Většinu času tam působila nejprve náměstkyně a potom vrchní ředitelka Sekce ekonomické MO. Na otázky odpovídali příslušníci generálního štábu AČR. Podle platných pravidel při součinnosti musel odpovědi Kanceláři ministryně obrany schvalovat ředitel sekce. Lidé přicházejí a odcházejí, přístup zůstává.

Všichni výše jmenovaní tedy o problémech museli vědět. Nikdo to asi nebral jako podnět a upozornění. V odpovědi z 31. března je vyčísleno, kolikrát se k problému vyjádřili. Je naznačeno, že tazatel Josef K. otravuje a dělá problémy. V této souvislosti se Josefu K. zase se vybavuje jedno heslo: „Klid na práci“. Zdá se, že nebylo spojeno jen s minulým režimem, ale byrokraté jej mají hodně zadřeno pod kůži. Režimy se mění, byrokraté zůstávají. Jaroslav Hašek to pospal geniálně.

Politická zodpovědnost

V roce 2024 hospodařila česká armáda s rozpočtem, který poprvé v historii dosáhl 2% HDP, což je dlouhodobý závazek České republiky vůči NATO Konkrétně jde o částku 151,2 miliardy korun, což představuje nárůst o zhruba čtvrtinu oproti předchozímu roku.

Rozpočet České republiky na obranu pro rok 2025 činí už160,8 miliardy Kč. Z této částky připadá 154,4 miliardy Kč přímo na kapitolu Ministerstva obrany, zbytek tvoří výdaje na obranu v dalších kapitolách státního rozpočtu (například Správa státních hmotných rezerv, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Ministerstvo zahraničí) Zjištění uvedená v tomto článku ukazují, že  Jana Černochová  není tou osobou, která tyto astronomické částky dokázala utrácet smysluplně.

V souvislosti s napadením Ukrajiny a zpochybněním role USA v NATO schválila Vláda ČR počátkem roku 2025 plán každoročně zvyšovat výdaje na obranu o 0,2 procenta HDP, a to až do roku 2030. Cílem je dosáhnout minimálně 3 % HDP na obranu v roce 2030. Již v roce 2026 by měly výdaje činit 2,2 % HDP, což představuje meziroční nárůst o desítky miliard korun.  Kverulant se domnívá, že utratit tyto peníze smysluplně nebude ani trochu snadné, naopak pokušení si z těchto peněz něco ukrást bude značné a proto se na kontrolu armádních nákupů bude dál zaměřovat

Prosba o podporu

Zkorumpované politiky a rozežrané úředníky je třeba kontrolovat neustále a to Kverulant dělá už od roku 2009. Podpořte ho v tom jakkoliv malým, zato však pravidelným darem.

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima