Nahoru

sKartu? Raději NE!

 


Cílem Kverulanta bylo poskytnout návod ženám na rodičovské dovolené, jak se vyhnout sKartě. Dalším cílem bylo přimět vládu k revizi konceptu sKaret. Oba cíle byly splněny. Ba dokonce překročeny. V květnu 2013 vláda projekt sKarty ukončila, a tak byla tato kauza uložena do archivu. Definitivní tečku za sKartou však přinesl až březen 2016. Tehdy se Česká spořitelna dohodla s ministerstvem práce a sociálních věcí, že nebude chtít po státu náhradu za předčasný konec sKaret. Pokud si i vy myslíte, že parazitovat na vyplácení rodičovského příspěvku nebylo správné, můžete Kverulanta finančně podpořit

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V civilizovaných zemích jsou zpravidla matky se svými malými dětmi doma, starají se o ně a ostatní jim ze svých daní finančně přispívají, aby tomu tak mohlo být. Jen málokdo asi bude proti tomuto systému něco namítat. V okamžiku, kdy se někdo snažil na tomto systému parazitovat, bylo třeba se proti tomu zásadně ohradit. I když těmito parazity byly ruku v ruce stát a jedna z největších bank v zemi.

Nutit ženy na rodičovské dovolené, aby si rodičovský příspěvek nechávaly posílat na jiný než svůj účet, se může zdát jen jako absurdní, ale přesně to se stalo. Úřady práce dokonce matkám vyhrožovaly tím, že nedostanou žádné peníze, pokud si státem nadiktovaný účet odmítnou zřídit. Vše se nápadně podobalo trestnému činu útisku dle § 177. Tam se praví, že ten, kdo jiného nutí, zneužívaje jeho tísně nebo závislosti, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. A to všechno se dělo pravděpodobně proto, aby Spořitelna získala nové klienty a od nich pak peníze.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Proti sKartám existovalo mnoho argumentů. Úřady práce do konce roku 2012 předaly lidem necelých 180 tisíc sKaret. Z toho celých 90 % lidí si přesto stále nechávalo přeposílat peníze z České spořitelny na svůj vlastní účet. Projekt sKaret také vynesl Ministerstvu práce a sociálních věcí první cenu Velkého bratra v kategorii Úřední slídil roku 2012. Databázi osob, kterým měla být sKarta vydána, poskytlo MPSV v rozporu se zákonem soukromé bance. Stejného názoru na nakládání s osobními údaji občanů byl i Úřad na ochranu osobních údajů a udělil MPSV v lednu 2013 pokutu 10 miliónů korun.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Všem rodičům, kteří se chtěli vyhnout používání sKaret pro výplatu rodičovského příspěvku, nabídl Kverulant možnost stáhnout si, vyplnit a odeslat tento dopis. Kverulant se při tvorbě dopisu opíral o právní analýzu svých právníků, která dobře korespondovala s právním stanoviskem Ombudsmana.

Právě zveřejnění právní analýzy Ombudsmana odstartovalo rychlý sled událostí, který skončil zastavením projektu. V listopadu 2012 vystoupil na ČT24 zástupce Ombudsmana a řekl, že pokud lidé sKartu nechtějí, nemají zákonnou povinnost si ji vyzvednout. Dávky jim budou nadále vypláceny stávajícím způsobem. Kdo si sKartu nevyzvedne, nemůže být ze zákona jakkoliv sankcionován. Kverulant toto prohlášení zveřejnil na svém Facebooku. Příspěvek tam vidělo více než 25 tisíc lidí a z diskuze pod Kverulantovým příspěvkem jednoznačně vyplynulo, že mnozí úředníci vyhrožují klientům, že pokud si sKartu nevezmou, úřad jim již nepošle žádné peníze. Proto Kverulant vyzval dopisem ministryni MPSV paní Müllerovou k tomu, aby jasně odmítla praxi při vydávání sKaret a informovala veřejnost o tom, že převzetí sKarty není povinné. MPSV reagovalo zcela opačně, než Kverulant předpokládal. Ještě ten den odpoledne se na webu ministerstva objevila výhrůžka, že, když si klient nevyzvedne sKartu, budou úředníci klienta aktivně vyhledávat, a pokud ho nenajdou, seberou mu dávky. Paní Müllerová pak svoje výhružky ještě ten večer pro jistotu zopakovala v živém vysílání Radiožurnálu:

Výhružky paní Müllerové dosti rozladily veřejnost a donutily paní Müllerovou „dementovat“ svoje výroky.

 

 

 

Zájem a především odpor veřejnosti k počínání paní Müllerové udělal z povinných sKaret skutečný problém. Po několika dalších, nepříliš důležitých peripetiích, vláda v květnu 2013 projekt sKaret ukončila.

Definitivní tečku za sKartou přinesl březen 2016. Tehdy se Česká spořitelna dohodla s ministerstvem práce a sociálních věcí, že nebude chtít po státu náhradu za předčasný konec sKaret. Banka původně chtěla po státu 203,8 milionu korun, protože sKarty pro výplatu sociálních dávek měla provozovat do roku 2024. Kritizovaný projekt ale skončil už o deset let dřív. Svůj podíl na tom má i Kverulant.org.

Pokud si i vy myslíte, že parazitovat na vyplácení rodičovského příspěvku nebylo správné, můžete Kverulanta finančně podpořit.  Věnujte nám každý měsíc 30 korun. Vaše koruna denně pomůže měnit věci k lepšímu. Podpořit Kverulanta můžete i jednorázovým darem. Podpořte Kverulanta, čeká ho ještě mnoho práce a mnoho výdajů. Kverulanta můžete podpořit i nakupováním na svých oblíbených e-shopech. Je to jednoduché, zabere vám to jen několik vteřin. A co je nejdůležitější, při nákupu nezaplatíte nic navíc.