JAK JE DŮLEŽITÉ NEMÍT FILIPA
Ondřej Filip se stal v červenci 2013 členem rady Českého telekomunikačního úřadu, ale zároveň nepřestal být výkonným ředitelem konsorcia soukromých firem. Ondřej Filip byl tak v učebnicovém konfliktu zájmů, a proto byl cílem Kverulanta jeho odchod z rady ČTÚ. Toho se Kverulantovi v září 2014 podařilo dosáhnout. Oceňte Kverulantův úspěch a podarujete jej.
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) je organizace, která má na starosti mnohé záležitosti týkající se mobilních telefonů, operátorů, radiových a televizních frekvencí a mnoha oblastí IT. ČTÚ je jakýmsi státním dozorem nad telekomunikačním provozem od rozhlasu po drátě po rychlé mobilní sítě LTE. V ČTÚ jsou zaměstnány stovky lidí a ČTÚ rozhoduje o miliardách. Třeba na začátku roku 2013 připravil ČTÚ státní rozpočet o 20 miliard korun, když zrušil aukci volných kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE. ČTÚ stanovil minimální cenu 7,4 miliardy korun, ale když se cena vyšplhala k 20 miliardám, soutěž zrušil. Oficiálně kvůli přehnaně vysoké ceně. Tolik k nezapomenutelné práci ČTÚ. Zbývá jen dodat, že v čele ČTÚ stojí Rada ČTÚ a všichni její členové jsou ze zákona veřejnými funkcionáři.
Veřejný funkcionář je zpravidla osobou, která je námi, daňovými poplatníky, dosti slušně placena. Průměrný člen Rady ČTÚ od nás měsíčně dostává skoro 80 000 hrubého a jeho cesty po světě nás stojí v průměru cca 23 000 měsíčně. Podtrženo a sečteno, platíme si více než 100 000 měsíčně za to, že bude kopat za nás a nikoliv například za zájmy nějaké firmy nebo dokonce konsorcia firem. Být v soukromé firmě má veřejný funkcionář dokonce výslovně zakázáno:
V červenci 2013 jmenovala Vláda na návrh ministra Kuby dalším členem Rady ČTÚ Ondřeje Filipa. Pan Filip je jistě velký šikula. V době jmenování měl hned několik důležitých funkcí. Byl součástí vedení světového správce internetu ICANN a členem poradního orgánu tajemníka OSN. Ale hlavně pan Filip šéfuje konsorciu firem CZ.NIC. Členy tohoto konsorcia či, chce-li laskavý čtenář, „zájmového sdružení právnických osob“ je celkem 110 firem a patrně jen menšina z nich vůbec nespadá do „jurisdikce“ ČTÚ. Naopak pro takovou Telefónicu O2 je ČTÚ patrně tou nejdůležitější ze státních autorit vůbec. A tak Telefónica na jedné straně může kontrolovat „svého zaměstnance“ Ondřeje Filipa a ten zase může kontrolovat jí jako člen rady ČTÚ. Těžko si lze představit učebnicovější konflikt zájmů.
Ale dost hypotéz a pojďme ke konkrétnímu střetu zájmů. V březnu 2014 byla k dispozici zpráva o plnění opatření aktualizované Státní politiky v elektronických komunikacích „Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice“. Tam se uvádí, že CZ.NIC nejspíš bude pro ČTÚ pracovat. Pan Filip se tak ocitne v lukrativní pozici dodavatele i odběratele zároveň. A jako bonus si tento kontrakt zaplatí z veřejných peněz:
Někdo by mohl namítnout, že CZ.NIC a NIX.CZ jsou odlišené organizace. Ano jsou odlišné, ale asi tak, jako se PAT liší od MATA. A hádejte co? Mgr. Ondřej Filip, MBA je členem představenstva NIX.CZ. Konsorcium CZ.NIC je především správce české národní domény, tedy všech adres s příponou .cz . A správcování takové domény je docela výdělečný byznys. Firma CZ.NIC má už několik let roční obrat kolem 140 milionů korun a její roční zisk se po zdanění pohybuje v desítkách milionů korun. Inu, to se pak panu Filipovi nelze divit, že se mu z firmy nechce:
Pan Filip patrně dlouho myslel, že zákony v české kotlině mají přece dodržovat hlavně ti druzí. Naproti tomu Kverulant je přesvědčen, že zákony by měl dodržovat každý. Tím spíše je-li dotyčný dokonce členem řídícího orgánu instituce, která má na dodržování zákonů v jedné oblasti veřejného života dohlížet. Kverulant byl přesvědčen, že pan Filip již dostatečně prokázal, že si již dál nezaslouží být dobře placen z našich peněz, a proto vyzval dopisem Vládu ČR, aby pana Filipa z funkce okamžitě odvolala. Vláda Kverulantovi v prosinci 2013 dopisem sdělila, že pan Filip již v srpnu 2013 dopisem informoval mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny o tom, že učinil patřičné kroky směřující k ukončení činnosti výkonného ředitele soukromého sdružení právnických osob CZ.NIC.
Kverulant chtěl předmětný dopis vidět. Zajímalo ho, o jakých patřičných krocích vedoucí k ukončení jeho působení v CZ.NIC to pan Filip psal, když ještě v dubnu 2014, tedy již ani po mnoha měsících z pozice šéfa CZ.NIC neodešel. Poslanecká sněmovna však Kverulantovi odmítla tento dopis poskytnout. Kverulant si proti tomu podal stížnost a i ta byla zamítnuta. Kverulant se s tím nechtěl smířit, a tak v květnu 2014 podal proti zamítnutí stížnosti žalobu. Městský soud v Praze mu dal rozsudkem z března 2016 zapravdu. Kverulantem napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání odvolacímu orgánu. Ten v dalším řízení opět potvrdil rozhodnutí Poslanecké sněmovny Kverulantovi dopis neposkytnout. Proti tomu rozhodnutí podal Kverulant další žalobu a říjnu 2016 opět vyhrál.
Po dalším Kverulantově soudním vítězství poslanecká sněmovna konečně poskytla dopis pana Filipa, kterým v srpnu 2013 informoval mandátový a imunitní výbor sněmovny o tom, že učinil patřičné kroky směřující k ukončení činnosti výkonného ředitele. Z textu tohoto dopisu vyplynulo, proč k tomu musel sněmovnu poskytnutí dopisu donutit až soud. V dopise se totiž k uvěření předkládá jen těžko uvěřitelný příběh o tom, že Ondřej Filip chtěl odejít z postu výkonného ředitele konsorcia CZ.NIC, ale výkonný ředitel Ondřej Filip ho nechtěl pustit a tak musel rok čekat.
Kverulant na jaře 2014 znovu vyzval Sobotkovu vládu, aby vyřešila tento učebnicový konflikt zájmů. Po pár měsících přišla odpověď v podobě rezignace Ondřeje Filipa na post člena rady ČTÚ. Ondřej Filip odešel z ČTÚ na konci letních prázdnin 2014 „na základě vlastního rozhodnutí“. Kverulant se domnívá, že k odchodu Fillipa z ČTÚ přispělo také to, že po ukončení „roční výpovědní doby“ v CZ.NIC by už jeho pozice v radě ČTÚ byla opravdu neudržitelná z důvodu konfliktu zájmu na který Kverulant usedavě upozorňoval.
Kverulant.org také zjistil, že bývalý radní Filip ještě půl roku po odchodu z ČTU pobíral plat v celkové výši 472 200 korun, přestože podle Kverulanta nedodržel zákonnou povinnost nebýt zaměstnán v oblasti elektronických komunikací. Pan Filip byl v té době stále výkonným ředitelem konsorcia firem CZ.NIC. Podle zákona o elektronických komunikacích nesmí bývalý člen rady ČTÚ půl roku podnikat v oblasti elektronických komunikací, přijímat účast ve statutárních, řídících a kontrolních orgánech podnikatelů vykonávajících činnosti v působnosti tohoto zákona, vykonávat poradenskou nebo jinou odbornou pomoc ve věcech elektronických komunikací nebo jinak působit ve prospěch takových podnikatelů. Členovi Rady ČTÚ po uvedenou dobu šesti měsíců náleží každý měsíc plat ve výši jeho průměrného měsíčního platu za dobu výkonu funkce.
Kverulant.org byl přesvědčen, že pan Filip už od svého jmenování do Rady ČTÚ nesplňoval zákonnou podmínku nezávislosti, a plat radního tak pobíral nezákonně. Kverulant.org se také domníval, že pan Filip po skončení práce v radě ČTÚ nezákonně pobíral šest měsíců plat, přestože byl v tu dobu zaměstnán u CZ.NIC. Kverulant.org se domníval, že toto jednání pana Filipa bylo trestným činem. Proto Kverulant.org podal na pana Filipa trestní oznámení. Policie sice Kverulantovo trestní oznámení odložila, ale policejní komisař por. Mgr. Tomáš Jindřich Ph.D. se na české poměry neobvykle dobře vypořádal s odůvodněním odložením tohoto trestního oznámení. Hlavní argumentem policie bylo tvrzení, že člen rady ČTÚ sice nesmí půl roku po svém odchodu vykonávat činnost ve věcech elektronických komunikací, ale, že CZ.NIC nespadá do působnosti zákona o elektronických komunikacích a tak ani nemůže vykonávat činnosti v této oblasti.
Kverulant.org se sice z neztotožňuje s názorem policie, že konsorcium telekomunikačních firem CZ.NIC nemá s elektronickými komunikacemi nic společného, ale proti odložení jeho trestního oznámení protestovat nebude. Kverulant.org se dokáže smířit s odlišným právním názorem. Důležité je, že pan Filip již na post radního ČTÚ rezignoval.
Kverulant.org se porušování zákona na ČTÚ nezabýval jen v této kauze, ale i kauze RADNÍ ČTÚ V KONFLIKTU ZÁJMŮ. V tomto případě jde podle Kverulanta o obdobné porušení zákona. Jiří Peterka se stal 8. června 2015 členem rady Českého telekomunikačního úřadu, ale nejméně do 8. srpna 2015 nepřestal být členem dozorčí rady CZ.NIC. Pravděpodobnější ovšem je, že pan Peterka nesplňoval zákonnou podmínku výkonu své veřejné funkce až do prosince 2015. Tedy doby, kdy Kverulant.org upozornil na učebnicový konflikt zájmů pana Peterky. Cílem Kverulanta je jeho odchod z rady ČTÚ.
Kverulant v kauze Jak je důležité nemít Filipa dosáhl svého hlavního cíle a dokázal přimět Ondřeje Filipa k odchodu z rady ČTÚ. Oceňte Kverulantovo úsilí. Věnujte nám každý měsíc 100 korun. Vaše tři koruny denně pomohou měnit věci k lepšímu. Podpořit Kverulanta můžete i jednorázovým darem. Podpořte Kverulanta, čeká ho ještě mnoho práce a mnoho výdajů. Kverulanta můžete podpořit i nakupováním na svých oblíbených e-shopech. Je to jednoduché, zabere vám to jen několik vteřin. A co je nejdůležitější, při nákupu nezaplatíte nic navíc.
