Nahoru

Developer stavěl na základě zfalšovaných povodňových map

Twitter

Kverulant.org zjistil, že velký bytový projekt Prague Marina II byl v pražských Holešovicích povolen a postaven na základě zfalšovaných povodňových map. Bytový komplex se stovkami bytů vznikl v aktivní zátopové zóně, kde nesmí stát žádná stavba. Zákon i zdravý rozum zde zapovídá jakékoliv výjimky. V aktivním zátopovém území nesmí nic stát nejen proto, že jím při povodni proudí voda, která svou silou ohrožuje jakoukoli stavbu, ale zejména proto, aby voda mohla volně odtékat a tak nezvyšovala svoji hladinu a nezaplavovala další a další území. Kverulant je přesvědčen, že úředníci, kteří stavbu povolovali, dobře věděli, že mapy jsou zfalšované, a za úplatek nad tím mávli rukou. Proto Kverulant v celé věci podal trestní oznámení. To však bylo odloženo a tak Kverulantovi nezbylo než tuto kauzu uložit do svého archivu. Kverulant usvědčuje věrolomné politiky  a  zkorumpované úředníky  již od roku 2009. Prosíme, usvědčujte je s námi spolufinancováním naší práce.

Kdo zfalšoval povodňové mapy Prahy ve prospěch developera?

To je otázka pro policii České republiky. Ta by měla vyšetřit, jak je možné, že dvojice developerů, nechvalně známý Miloslav Černý, majitel firmy České přístavy a.s., a Tamir Winterstein, postavila v Praze Holešovicích bytový komplex se stovkami bytů v aktivní zátopové zóně. Projekt Prague Marina II stojí na břehu řeky Vltavy v místě, kde podle odborníků a zákonů České republiky nesmí stát žádná stavba kromě vodních děl. Zákon zde zapovídá jakékoliv výjimky. Tento zákon vznikl proto, že aktivní zátopové pásmo je území, kterým při povodni aktivně proudí voda a svou silou ohrožuje jakoukoli stavbu. Přesto zde dnes stojí tři bytové domy. Tyto domy nejenom že ohrožují své obyvatele, ale také vytváří překážku, díky které jsou ohroženy i budovy v přilehlém okolí.

Celý koncept vymezování aktivního zátopového území je postaven na tom, že se jedná o preventivní opatření ochrany před povodněmi. Stavby v něm významně ovlivňují průtokové poměry. Již jen zpevňováním půdy dochází k tomu, že pak není schopna nasáknout vodu, kterou by pojala v případě, že by v daném území nebyla provedena zástavba. Proto je naprosto zásadní, aby byla tato omezení důsledně dodržována.

Jak je to možné?

Díky zfalšovaným povodňovým mapám! Zátopová území stanovuje tzv. vodní zákon, na jehož základě je vytvořena mapa stanovující jednotlivé stupně ochrany. V praxi to znamená, že Povodí Vltavy s.p. zadá externímu subjektu zpracování takové mapy. Mapa je pak podkladem pro Povodí Vltavy a příslušné vodoprávní úřady při rozhodování o povolování staveb. Jenomže základní mapa je současně podkladem pro online mapy, které si vytvoří například Magistrát hlavního města Prahy nebo IPR. A pokud se takové mapy upraví tak, jak je vidět na obrázcích níže, mohou být klamnými podklady pro schvalování nezákonných staveb. A to se zde pravděpodobně stalo. Pokud se podíváme na níže uvedené mapy, je patrné, že se vyznačení zátopových zón diametrálně liší. Vrcholem všeho je pak mapa územního plánu od IPR – Institutu plánování a rozvoje, která nezákonné stavby de facto legalizuje.

Na snímku z mapy Vodohospodářského ústavu TGM je vidět, že v místě dnešní zástavby v minulosti nic nebylo a že aktivní zátopová zóna zasahuje přes polovinu dnes zastavěných parcel. Čísla v červeném kolečku vyznačují umístění budov Prague Mariny II.

Geoportál hlavního městy Prahy původní aktivní zátopovou zónu upravuje ve prospěch developerů a jakoby náhodou trochu nedbale obchází zastavěné parcely. Aktivní zátopová zóna je vyznačena červeným šrafováním. Čísla v červeném kolečku opět vyznačují umístění budov Prague Mariny II a v pozadí je vidět jejich skutečné umístění.

Portál územního plánu IPR již naprosto nepokrytě obchází budovy a jako zátopovou zónu vyznačuje pouze nezastavěné části pozemků. Hnědá barva ohraničená modrou vyznačuje tzv. zastavitelné území. Celá „náhodně“ přesně kopíruje dnešní zástavbu. Čísla v červeném kolečku opět vyznačují umístění budov Prague Mariny II.

Ten samý portál IPR dnes při přepnutí na zátopové oblasti jasně vyznačuje aktivní zátopovou zónu, která prochází polovinou zastavěných parcel tak, že k řece přilehlé tři budovy jsou zcela pod vodou. Letecký snímek jasně ukazuje,  že tomu tak je. Červená linie vyznačuje hranici aktivní zátopové zóny a čísla v červeném kolečku opět vyznačují umístění budov Prague Mariny II.

Kdo za to může?

Kverulant si na základě zákona o svobodném přístupu k informacím vyžádal schvalovací dokumenty, které vedly k povolení těchto staveb. Z nich vyplývá, že první, kdo zřetelně ohýbal zákon, je Povodí Vltavy a.s. Tato organizace očividně zapomněla na svou odbornou zátopovou mapu a pro rozhodování využila některý z výše uvedených portálů. Z nich také vyčetla, že aktivní zátopové pásmo je všude jinde, než jsou zastavěné parcely. A tak dala stavbě kladné stanovisko. Aby si své stanovisko vydané v rozporu se zákonem a ve prospěch developerů pojistila, uvedla do podmínek větu, která ačkoliv vypadá jako legální, je ve skutečnosti dalším hrubým porušením zákona. Uvedla totiž: „Stavby bytových domů budou umístěny mimo stanovenou aktivní zátopovou zónu, nebo budou svým uspořádáním uzpůsobeny tak, aby v průtočném profilu nezpůsobily překážku vodnímu toku (…)“ To je samozřejmě absurdní podmínka, jestliže je v aktivní zátopové zóně zakázáno stavět. Jejich vyjádření ovšem následně putovalo na všechny dotčené orgány a všichni zavřeli oči a nikdo jejich stanovisko nerozporoval. Vodoprávní úřad Prahy 7 Kverulantovi sdělil, že bral stanovisko Povodí jako fakt, který si nemohl ověřit, jelikož nemá svou povodňovou mapu. Podle čeho tedy rozhoduje? Jak to dělá při povodních? Není to náhodou jen jedna velká lež? A nebyly hlavním motivačním faktorem při rozhodování, místo veřejného zájmu, úplatky?

Výňatek ze souhlasného stanoviska Povodí Vltavy je velmi zajímavý, protože záhadně opomíná hlavní stavební parcely projektu Prague Marina II. Jednu úplně vynechá, 2356/129, a druhou, 2356/119, začlení do nicneříkajícího shluku mnoha parcel. Jako problémové vybere jen pár nezajímavých parcel z okolí stavby, které určí jako zátopové, a zakáže tam skladovat stavební materiál. Celý projekt pak schválil pod názvem Záměr Marina Island II. Tento název pak přeberou ostatní instituce a stejně tak jako Povodí Vltavy už konkrétní umístění stavby neřeší. Že by záměr?

Proč to udělali?

To musí vyřešit policie ČR. Jisté je ovšem to, že zmíněné stavby jsou nezákonné a ohrožují jak své obyvatele, tak jejich okolí. V zákoně není žádná výjimka, která by je mohla dodatečně zlegalizovat, a měly by být proto zbourány. Příkladem budiž demolice domu v Lounech z prosince roku 2019. Před zhruba deseti lety ho tam načerno postavil zastupitel Jan Čáka z uskupení Volby pro město. Stavební úřad zpětně povolení nevydal, protože v této záplavové zóně se stavět nesmí. Zastupitel se roky bránil i u soudů, ale stavební úřad nakonec odstranění stavby předal exekutorovi. Pod hrozbou exekučního bourání si majitel černé stavby raději najal dělníky, kteří dům na jeho náklad rozebrali.  

Pokud bude stát postupovat dle práva, bude muset být nařízena likvidace i v případě tří domů projektu Prague Marina II. Co na to jejich současní vlastníci? Ti to ještě nevědí, ale určitě je to bude zajímat. A na kom by se měli hojit? To musí vyřešit policie, ale vždy je dobré se ptát, komu to prospělo.

Trestní oznámení

Jak už bylo zmíněno, Kverulant v celé věci podal trestní oznámení. Stalo se tak v lednu 2020. Trestní oznámení má 10 stran, obsahuje množství příloh a popisuje jednání, které dle Kverulantova názoru naplňuje definici hned pěti trestných činů trestního zákoníku:

  • Zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329
  • Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti podle § 330
  • Přijetí úplatku podle § 331
  • Podplácení podle § 332
  • Nepřímé úplatkářství podle § 333

Pachatelů je dle Kverulantova názoru několik. Předně jsou to investoři stavby Tamir Winterstein a Miloslav Černý prostřednictvím svých společností, vedení podniku Povodí Vltavy, IPR, vodoprávní úřad městské části Prahy 7, stavební odbor městské části Prahy 7 a vodoprávní úřad Magistrátu hlavního města Prahy. Zamyslet by se nad sebou měl i současný starosta Prahy 7 Jan Čižinský a radní za územní rozvoj Lenka Burgerová, protože za jejich působení a díky jejich lidem byl celý podvodný projekt zkolaudován, jak dokládají kolaudační souhlasy vydané v roce 20117 Prahou 7.

Černé stavby v záplavovém území

Povodně jsou v České republice – podle dokumentů Ministerstva životního prostředí –  pokud jde o přírodní katastrofy stále největším přímým nebezpečím. Jen mezi lety 1997 a 2013 dosáhly škody způsobené velkou vodou celkem více než 180 miliard korun.

 Nejvyšší kontrolní úřad ve zprávě z roku 2020 uvedl, žeČesko stále ochranu před velkou vodou podceňuje. Koncepce a podklady jsou hotové, ale praxe pokulháv a problém představují i stavby v aktivních záplavových zónách.

Nejvyšší kontrolní úřad také zjistil, že stále dochází k nové výstavbě v aktivních zónách záplavového území. Ke kontrole si vybral 40 stavebních projektů dokončených v letech 2015 až 2018 v místech ohrožených povodněmi. U čtvrtiny z těchto případů nikdo nepodal u správce povodí žádost o stanovisko k dané stavbě, další pak vznikly i přes negativní postoj správců povodí. O které stavby se jedná, ale NKÚ nesdělil.

Prosba o podporu

Kverulant usvědčuje věrolomné politiky  a  zkorumpované úředníky  již od roku 2009. Prosíme, usvědčujte je s námi spolufinancováním naší práce. Žádný dar pro nás není malý. Obzvláště je-li pravidelný.

Twitter