Nahoru

Konflikt zájmů ředitelky telekomunikačního úřadu

Twitter

V lednu 2020 jmenovaná předsedkyně Českého telekomunikačního úřadu Hana Továrková byla v době jmenování Babišovou vládou a pak ještě tři další měsíce v přímo učebnicovém a nezákonném konfliktu zájmů, protože podnikala nejméně v devíti firmách. Kverulant.org inicioval zahájení přestupkového řízení s Továrkovou. Ochota a schopnost úředníků potrestat arogantní papaláše však tradičně není velká, a proto Kverulant činnost správního orgánu bedlivě sledoval a potrestání urgoval. Marně, úřad řízení zastavil. Na podzim roku 2022 však bylo jasné, že Továrková na úřadu v lednu 2023 skončí. Vláda jí neprodloužila mandát.  Oceňte Kverulantův vytrvalý boj proti papalášům notoricky porušujícím pravidla a začněte ho podporovat alespoň symbolickou měsíční částkou.

fotokoláž Kverulant

ČTÚ a zákon o střetu zájmů

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) je organizace, která má na starosti mnohé záležitosti týkající se mobilních telefonů, operátorů, rádiových a televizních frekvencí a mnoha oblastí IT. ČTÚ je jakýmsi státním dozorem nad telekomunikačním provozem od rozhlasu po drátě po rychlé mobilní sítě. V ČTÚ jsou zaměstnány stovky lidí a tato společnost rozhoduje o miliardách. V čele úřadu stojí Rada ČTÚ a všichni její členové jsou ze zákona veřejnými funkcionáři.

Veřejný funkcionář je zpravidla osobou, která je námi, daňovými poplatníky, dosti slušně placena. Průměrný člen Rady ČTÚ od nás měsíčně dostává více než 100 000 hrubého. Předseda Rady ČTÚ dostává přibližně 150 000 hrubého. To je dost peněz, za které veřejnost očekává, že dotyčný bude kopat za nás, a nikoliv za zájmy svých firem. Být v jakékoliv soukromé firmě má veřejný funkcionář dokonce výslovně zakázáno:

Jmenování Továrkové

Hana Továrková byla do funkce členky Rady ČTÚ jmenována vládou 4. listopadu 2019. Podle zákona měla 30 dnů na to, aby přestala být činná hned v devíti soukromých společnostech. To se však ani na konci ledna 2020 nestalo. Přesto ji 27. ledna 2020 jmenovali předsedkyní ČTÚ.

Všechny firmy, ve kterých se Továrková angažovala, získaly od státu od roku 2016 celkem 118 smluv v celkové výši 1 mld. Kč. Inu, to se pak paní Továrkové nelze divit, že se jí z firem přisátých na stát nechtělo.

Kverulant počátkem února 2020 vyzval dopisem Vládu ČR, aby Hanu Továrkovou z funkce odvolala. Vláda postoupila Kverulantovu výzvu Ministerstvu průmyslu a obchodu. Vystoupení Karla Havlíčka, ministra nejen tohoto rezortu, ale i dopravy, z 22. února však svědčilo o tom, že se věc pokusí zamést pod koberec. Super ministr bagatelizoval konflikt zájmů Továrkové a omlouval skutečnost, že i několik měsíců po svém jmenování do rady zastávala funkce, které podle zákona zastávat neměla: „Respektujme to, že někdo má nějaký čas na něco. Jestli něco nezvládnul, tak to zvládne v dalších týdnech. Myslíte si, že člověk má být diskvalifikovaný z práce jen proto, že včas nezvládl vyřídit všechny náležitosti?“ Více již na DVTV:

Na konci ledna 2020 Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že podle jeho předběžného posouzení Továrková porušila zákon o střetu zájmů. Mluvčí rezortu Vladimír Řepka dokonce uvedl, že „po předběžném posouzení to bude v případě paní Továrkové na kvalifikaci jako přestupek, tudíž to oznámíme přestupkovému orgánu“. V únoru ministerstvo radikálně otočilo a došlo k závěru, že Továrková není ve střetu zájmů a během třicetidenní zákonné lhůty, tedy již na počátku prosince 2019 opustila všechny firmy, ve kterých působila. To je docela šokující informace, zvlášť uvážíme-li, že vymazání z obchodního rejstříku trvá přibližně pět dnů a ještě 24. února 2020 Továrková figurovala v pěti firmách.

Kverulant byl docela zvědavý, jakým kouzlem došli podřízení Marie Benešové k tak očividné lži, a tak si od ministerstva vyžádal kopii onoho právního posouzení. Dozvěděl se, že žádné právní posouzení vlastně neexistuje:  „Posouzení mělo podobu okamžité mentální analýzy údajů zjištěných z informačních systémů veřejné správy a dalších veřejně dostupných registrů a evidencí, jakož i dokladů předložených samotnou paní Továrkovou, a jeho vyústění nemělo podobu formalizovaného dokumentu, jehož kopii by Vám bylo možné poskytnout.“ Ministerstvo v dopise Kverulantovi také uvádí, že „paní Továrková v zákonné 30denní lhůtě učinila vše, co po ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby výkon činností, které nejsou slučitelné s výkonem funkce členky Rady Českého telekomunikačního úřadu, ukončila“. 

fotokoláž Ateo

Přestupkové řízení proti Továrkové

Kverulant se s touto očividnou lží odmítl smířit a v půlce března 2020 podal oznámení o spáchání přestupku porušením zákona o střetu zájmů. Ani po dvou měsících mu brněnský magistrát, který má přestupek šetřit, nesdělil výsledek správního řízení. Proto Kverulant urgoval poskytnutí těchto informací. Ochota a schopnost úředníků potrestat arogantní papaláše však tradičně není velká, a tak mu brněnský magistrát na konci května sdělil, že ještě ani nezahájil řízení o přestupku. Teprve po druhé urgenci magistrát uvedl, že v srpnu 2020 v dané věci zahájil řízení a nařídil ústní jednání. Ještě v březnu 2021 stále nebylo přestupkové řízení u konce a brněnský magistrát dokázal pouze uskutečnit dvě ústní jednání.

Magistrát: konflikt zájmů není přestupek

V červenci 2021 se Kverulantovi podařilo získat pravomocné rozhodnutí. Magistrát řízení zastavil. Odůvodnění považuje Kverulant za velmi tendenční.

Nejprve správní orgán konstatuje, že Továrková porušila zákon v mnoha bodech. Magistrát v odůvodnění píše, že Továrková k rozhodnému datu 15. prosinec 2019, dále podnikala na živnostenský list, dále byla advokátkou a dále byla statutárním orgánem v pěti společnostech:

Továrková se dokonce ani neobtěžovala v zákonné lhůtě informovat Ministerstvo spravedlnosti, že rozhodný termín pro ukončení veškeré činnosti mimo ČTÚ sice nestihne, ale udělala k tomu všechny potřebné kroky. V odůvodnění zastavení přestupkového řízení se  píše: „Uvedla, že na ČTÚ jí bylo řečeno, že musí všechny funkce ukončit; to i sama věděla. Jen jí nebylo řečeno, že v případě nelze objektivně vše stihnout ve lhůtě, má tuto skutečnost oznámit na Ministerstvo spravedlnosti.“  Dodejme k tomu snad jen, že Továrková vystudovala obor Právo a právní věda na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.

Přes vše výše uvedené shledal Magistrát města Brna Hanu Továrkovou nevinnou: „Správní orgán má na základě výše uvedeného za to, že obviněná učinila vše, co po ní bylo možné objektivně požadovat, aby dostála své povinnosti vyplývající z ust. §4 zákona o střetu zájmů.“

Kverulant se svými právníky prozkoumal možnosti podání stížnosti k nadřízenému orgánu. Právníci došli k závěru, že taková stížnost by měla jen téměř nulovou šanci na úspěch.  Kverulant tak vyčerpal všechny legální a rozumné možnosti, jak dosáhnout spravedlnosti a s lítostí tuto kauzu v září 2021 uložil do svého archivu.

Lobbistka Továrková

Mimochodem, dlouholetá lobbistka v telekomunikacích Továrková byla do čela ČTÚ počátkem roku 2020 instalována ministrem Karlem Havlíčkem přes evidentní konflikt zájmů údajně proto, že jedině ona je tou správnou osobou, která prostřednictvím akce 5G přivede do české kotliny dalšího operátora. To se Továrkové nepovedlo. Na podzim roku 2020 bylo jasné, že čekání na čtvrtého nezávislého síťového operátora, který by rozhýbal tuzemský trh s mobilními službami, bylo opět marné. Z aukce kmitočtů v pásmu 700 a 3500 MHz nový silný celoplošný hráč nevzešel. Vypnulo to z výsledků, které publikoval Český telekomunikační úřad (ČTÚ).  Pásmo 700 MHz, které je vhodné pro vybudování celoplošné sítě, si rozdělili T-Mobile, O2 a Vodafone. 

Z aukce na 5G získala firma Poda, pro kterou šéfka úřadu dříve pracovala. Úřad Hany Továrkové totiž na jaře 2020 změnil podmínky aukce, které nastavil její předchůdce Jaromír Novák. V podmínkách se nově objevilo, že přístup k národnímu roamingu budou mít i společnosti, které uspěly buď v letošní aukci v nižším pásmu 3400 až 3600 MHz, nebo v obdobné aukci, která se konala v roce 2017. Tato klička nahrává především ostravské regionální společnosti Poda Martina Šiguta, která tyto kmitočty vysoutěžila před třemi roky. Z toho vyplývá, že přestože firma Poda letos sice nevysoutěžila nic, bude i tak mít přístup do celonárodní sítě jednoho z velkých operátorů. S touto konkrétní podmínkou mají problém i největší tuzemští operátoři. Například O2 a T-Mobile podaly stížnost k Evropské komisi.

Konec Továrkové na ČTÚ

Na podzim 2022 ohlásila vláda premiéra Fialy, že na ČTÚ dojde v následujícím období k velkým změnám. Post šéfky úřadu opustí po třech letech Hana Továrková, kterou do funkce jmenovala předchozí Babišova vláda. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela nebyl s prací Továrkové dlouhodobě spokojen, nakonec ale nepřikročil k jejímu odvolání a nechá jí doběhnout tříletý mandát. Novým předsedou Rady ČTÚ se stane dosavadní radní Marek Ebert, který předsednické křeslo převezme od 1. února 2023. Továrková tak z vedení ČTÚ odchází s ostudou, a to je dobře.

Kverulant a ČTÚ

Kverulant se konfliktem zájmů členů rady ČTÚ nezabývá poprvé. Nejprve, v jeho kauze Jak je důležité nemít Filipa, šlo o to, že se Ondřej Filip stal v červenci 2013 členem rady Českého telekomunikačního úřadu, ale zároveň nepřestal být výkonným ředitelem konsorcia soukromých firem. Ondřej Filip tak rovněž stanul v učebnicovém konfliktu zájmů, a proto si Kverulant vytkl za cíl jeho odchod z rady ČTÚ. Toho se Kverulantovi v září 2014 podařilo dosáhnout. Podruhé se, v červnu 2015, členem rady ČTÚ stal Jiří Peterka. Přesto byl i on nadále členem konsorcia soukromých firem. Z pozice odstoupil, teprve když Kverulant veřejně upozornil na jeho konflikt zájmů. Na tomto místě je třeba konstatovat, že konflikty zájmů obou pánů dosti blednou v porovnání s chováním Hany Továrkové.

Prosba o podporu

Kverulant zdvořile prosí o finanční podporu svého dalšího boje proti konfliktu zájmů vysokých státních úředníků, jakkoliv malým za to však pravidelným darem.

za Kverulantův tým Vojtěch Razima

Twitter