Poslanecké platy a náhrady
Navzdory deklarovaným úsporám a rekordnímu státnímu dluhu si poslanci od roku 2023 opět zvýšili platy. Průměrný plat činil 121 tisíc hrubého měsíčně. Průměrná částka vyplacená na náhradách činila téměř 170 tisíc korun měsíčně. Měřeno poměrem k průměrnému platu se čeští poslanci mají lépe než němečtí zákonodárci. Kverulant.org proti této rozežranosti protestuje. Kverulant kontroluje politiky již od roku 2009. Prosíme kontrolujte je s námi finanční podporou naší práce.

Na úvod budiž řečeno, že Kverulant je přesvědčeným zastáncem liberální demokracie a svým příspěvkem nechce zvyšovat nedůvěru v tak důležitou instituci parlamentní demokracie, jako je právě parlament. Na druhou stranu, veřejnost má plné právo vědět, jak jsou její zástupci z jejích peněz placeni. Proto pravidelně provádí rozsáhlou analýzu poslaneckých náhrad a poslaneckých platů.
Platy poslanců rostou, dluh roste
Podle údajů ministerstva financí se státní dluh do konce března 2024 zvýšil o 110 miliard korun na 3,221 bilionu Kč. Na každého Čecha tak už teoreticky připadá dluh 296 tisíc korun. Od roku 2019 do roku 2024 se zadlužení Česka téměř zdvojnásobilo, respektive zvýšilo už o téměř 1,5 bilionu korun. Hlavním důvodem rostoucího dluhu je samozřejmě deficitní hospodaření státu. Přesto se v roce 2023 platy poslanců zvedaly.
Zvýšení poslaneckých platů o 10 tisíc
Poslanci, kteří nejsou členy vlády berou plat. Jeho výpočet však není ničím jednoduchým. Plat poslance je vázán na platy státních úředníků a odvozuje se z takzvané platové základny. Ta je stanovena vyhláškou. Od 1. února 2022 činila platová základna 84 060 korun. Pro rok 2023 už to bylo 94 757 korun. A pro rok 2024 je to zase o něco více a to 94 775 korun.
Z platové základny se pak násobením různými koeficienty vypočítává plat. Základní koeficient, na který má nárok každý poslanec, činí 1,08. Platový koeficient poslance se dále zvyšuje mnoha způsoby. Tak například místopředsedům podvýboru o 0,11. Předsedovy výboru o 0,44. Místopředsedovi parlamentu o 0,98 a předsedovi o 1,82. V roce 2023 bral poslanec bez jakýkoliv funkcí 102 400 hrubého měsíčně, ale například předseda výboru 144 058 korun. Ale mnoho poslanců má více než jednu funkci a odměny se sčítají.
Markéta Pekarová Adamová (TOP09) dostává měsíční plat v průměru 275 tisíc hrubého. Věra Kovářová (STAN) si přijde na 206 tisíc. Olga Richterová (Piráti), Klára Dostálová (ANO), Jan Bartošek (KDU-ČSL), Jan Skopeček (ODS) a Karel Havlíček (ANO) berou měsíčně 195 tisíc hrubého. Alena Schillerová (ANO) 164 tisíc a Marek Benda (ODS) 155 tisíc korun.
Čeští poslanci se mají lépe než němečtí
MF DNES v roce 2023 porovnala, jaký mají čeští poslanci plat v rámci Evropy. Vycházeli z toho, že základní mzda řadového českého poslance je 102 400 korun. To je sice pravda, ale tento nízký základní plat bralo v roce 2023 jen 10 poslanců z 200. Skutečný průměrný plat poslanců byl v tomto roce 121 tisíc hrubého měsíčně. Navíc k platu nejsou připočteny poslanecké náhrady, ty přitom představují další, více než polovinu poslaneckých příjmů.
Nominálně nejvíce v evropském kontextu berou nejvíc Němci. Poslanci Bundestagu vydělají měsíčně v přepočtu zhruba 243 tisíc korun. Po zohlednění průměrné mzdy, která u našich západních sousedů činila v roce 2022 okolo 4 100 eur, čeští poslanci německé kolegy porážejí. Berou totiž 2,5násobek průměrné mzdy, zatímco Němci zhruba 2,3násobek. Podobně vychází srovnání i se sousedním Rakouskem. Tamní poslanci mají sice základní plat ve výši zhruba 220 tisíc korun, v poměru k průměrné mzdě v zemi ale berou „jen“ 2,3násobek. Rakouská průměrná mzda je zhruba 2,5krát vyšší než ta česká, která v roce 2022 dosáhla na 40 353 korun.

Kromě poslaneckého platu a poslaneckých náhrad má řada českých poslanců ještě další přivýdělek, například ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven. Kverulant zmapoval, že ve statutárních orgánech Vojenské zdravotní pojišťovny, ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra, ve Všeobecné zdravotní pojišťovně a v Oborové zdravotní pojišťovně je celkem 126 politických exponentů. Jejich odměna činí v průměru 30 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce.
Poslanecké náhrady 170 tisíc korun měsíčně
Vedle platů dostávají poslanci ještě náhrady. Poslanci mají nárok na kde co. Je to stravné, náhrady nákladů na prezentaci, cestovní náhrady, náhrady na administrativní a odbornou práci, náhrady za pronájem poslanecké kanceláře a vybavení, náhrady na ubytování, pokud poslanec nemá v Praze trvalé bydliště, náklady na asistenty a telefonní poplatky a náklady za připojení k internetu.
Celkem všichni poslanci za rok 2023 vyčerpali na náhradách 407 milionů korun. Největší položkou byly náklady na zajištění služeb asistentů. Ty činily 128 milionů korun. Druhou největší položkou byly náklady na dopravu ve výši 97 milionů korun. A to přitom má řada poslanců auto s řidičem. Jsou jimi Jan Bartošek (KDU-ČSL), Klára Dostálová (ANO), Věra Kovářová (STAN), Olga Richterová (Piráti), Karel Havlíček (ANO) a Jan Skopeček (ODS). Další 20 poslanců má služební auto bez řidiče, většina z nich jich může využívat i pro soukromé účely.
V čerpání náhrad byli nejpilnější tito poslanci, Michela Šebelová (STAN), Jiří Carbol (KDU-ČSL) Petr Letocha (STAN) Pavla Golasowská (KDU-ČSL) Róbert Teleky (KDU-ČSL) a Jiří Navrátil (KDU-ČSL). Všichni si měsíčně přišli v průměru na částku větší než 200 tisíc korun. Průměrná částka vyplacená na náhradách přitom v roce 2023 činila bez mála 170 tisíc korun měsíčně.
Půl milionů měsíčně
Sečteme-li platy a náhrady dohromady, zjistíme, že nejvíce peněz dostávala v roce 2023 Markéta Pekarová Adamová (TOP09). Bylo to v průměru měsíčně 497 tisíc korun. Olga Richterová (Piráti), Klára Dostálová (ANO), Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Alena Schillerová (ANO) dostávali v tomto roce kolem 360 tisíc měsíčně.
Celkový přehled za rok 2023
Fiktivní pronájmy
Je zřejmé, že v některých případech dochází ke zneužívání poslaneckých náhrad. Kverulant odhalil, že poslanec za ODS Petr Bendl si za peníze poslanecké sněmovny fiktivně pronajímá kancelář v Rakovníku. Kverulant na Bendla podal v srpnu 2022 trestní oznámení pro podvod. Podrobnosti o tom naleznete v kauze Jak si poslanec Bendl si za veřejné peníze beztrestně fiktivně pronajímal kancelář.

Zneužívání poslaneckých náhrad je evergreenem české politiky. V roce 2009 byl tehdy ještě jen poslanec Bohuslav Sobotka donucen přiznat, že ke spoření na luxusní byt v Praze-Stodůlkách, který koupil za více než sedm milionů korun, zneužíval i poslanecké náhrady, jež byly určené na jiné věci, třeba na dopravu a bydlení zákonodárce. Sobotka si jako jihomoravský poslanec nechával dlouho proplácet nájem bydlení v Praze ve výši 17 tisíc korun, přitom si své trvalé bydliště ve Slavkově u Brna držel pouze papírově. „Ano, používal jsem k tomu i peníze z poslaneckých náhrad. Neznám ústavního činitele, který by plat a náhrady odděloval,“ řekl tehdy Sobotka. Ve využívání poslaneckých náhrad ke spoření na byt tehdy Sobotka neviděl problém: „Pro využití prostředků není stanovené žádné přesné pravidlo. Zákon jsem neporušil.“
Jak poslanec Milan Wenzl nechodil do práce a bral plat i náhrady
Na podzim 2022 zjistili kolegové ze Seznamu, že poslanec hnutí ANO Milan Wenzl se po svém zvolení loni v říjnu dostavil do Poslanecké sněmovny jen na první schůzi, která se konala 1. a 8. listopadu 2021. Poté onemocněl a z jednání Sněmovny je od té doby omluven. Léčí se s leukémií. Neúčastní se ani jednání dvou výborů, jichž je členem a nepředkládá žádné zákony. I přesto k poslaneckému platu v uplynulém roce čerpal poslanecké náhrady. A to ve výši přes 1,7 milionu korun.

Wenzl za uplynulých 12 měsíců vyčerpal ke svému základnímu platu víceúčelové paušální náhrady na reprezentaci a na dopravu v celkové výši 162 tisíc a 406 tisíc korun. Kromě paušálních náhrad poslanec Wenzl čerpal od Poslanecké sněmovny i peníze na nájemné poslanecké kanceláře, její vybavení a také na asistenty. Za nájemné kanceláře včetně vybavení vyčerpal za uplynulých 12 měsíců 343 tisíc korun. Sněmovna mu proplatila také náklady na kancelářský materiál za 27 200 korun, což je mimochodem čerpání v téměř maximální možné výši. V téměř maximální výši Wenzl čerpal i výdaje na asistenty. Sněmovna za ně utratila 557 tisíc korun. Dalších 232 tisíc korun pak vyčerpal na výdaje za odborné a administrativní práce, takzvané „expertovné“.
Za co poslední zmiňovanou náhradu utratil, není možné zjistit. Wenzl na dotazy nereagoval a z jeho veřejně dostupné práce v Poslanecké sněmovně to rovněž není možné zjistit. Návrhy zákonů nepředkládá a omlouvá se i z výborů, kde se, jak poslanci rádi říkají, odehrává hlavní náplň jejich práce.
Pokus kontaktovat Wenzlova asistenta, bývalého poslance ČSSD Štěpána Stupčuka jen potrhl pochyby. Na dotaz jakou práci pro poslance jako jeho asistent vykonal reagoval Stupčuk, že nemá čas, neboť pracuje. „Rozumíte česky? Nemám na vás čas,“ dodal podrážděně.
Věci veřejné

Problém zneužívání poslaneckých náhrad natolik rezonoval českou veřejností, že na něj vsadila strana Věci veřejné. Do parlamentních voleb v roce 2010 šla se slibem, že budou poslanecké náhrady vracet. Předseda strany Radek John tehdy dokonce sliboval, že bude v parlamentu hledat to správné okénko, kam by mohl poslanecké náhrady vrátit.

Členové poslaneckého klubu Věci veřejné si dokonce na první schůzi odhlasovali, že budou každý měsíc náhrady vracet:
Kverulant a priori považuje všechny politiky za lháře a vrcholné politiky za vrcholné lháře. A tak se zeptal poslanecké sněmovny, zda Věci veřejné poslanecké náhrady vracejí. Překvapení se zase nekonalo. Od složení poslaneckého slibu do 1. 11. 2010 vyčerpali šikovní poslanci za VV celkem 4 234 000 Kč. Tedy 98 % toho, co vyčerpat mohli. A nevrátili ani korunu:

Místo vracení poslaneckých náhrad údajně poslanci VV podporovali charitu. Na svých stránkách se chlubili, že již rozdali 710 000 Kč. Má to však několik háčků. Někde se ztratilo 3 524 000 Kč. Údajně darovaných 710 000 Kč je pouhých 17 % z vyplacených náhrad a pouhých 7 % z čistého příjmu poslanců. Při měsíčním čistém platu přes 90 000 Kč není dar ve výši 6723 Kč opravdu nijak oslnivý. A když ještě uvážíme, že VV dostaly od státu téměř 57 milionů korun jako příspěvek za volby, je výše darů na charitu opravdu nicotná. Kverulant jistě není sám, kdo by si dokázal představit, jak by byl štědrý za peníze ze státního rozpočtu. Navíc poslanci VV moc štědří nejsou. Údajně podporovat charitu a skutečně vracet poslanecké náhrady zpět do státního rozpočtu jsou dvě rozdílné věci. Slib předsedy Johna zněl jasně. Bude hledat okénko. Nehledal a nevrátil.

Radek John byl zvolen jistě také proto, že slíbil, že nebude tak nenažraný jako papaláši před ním. Kverulant ho proto v prosinci 2010 vyzval, aby poslanci za VV vrátili zpět do rozpočtu poslanecké sněmovny 4 234 000 Kč a začali poslanecké náhrady vracet každý měsíc, jak se usnesli.

Výzva k omluvě
Kverulant také vyzval pana Johna k omluvě a navrhl mu, aby desetkrát opsal větu: „Už nikdy nebudu lhát ve volební kampani“ a takto napsanou stránku podepsal a zveřejnil. Kverulantovi tato forma omluvy přišla adekvátní a každá jiná by byla jen rozplizlým politickým mlžením. Kverulant vydal o lhářích z VV tiskovou zprávu, ze které citovala řada médií. VV reagovaly vskutku originálně. Uvedly, že poslanecké náhrady nevracejí proto, že by je nevraceli do státního rozpočtu, ale do rozpočtu parlamentu:

Podle VV není tedy rozpočet parlamentu součástí státního rozpočtu. Tato hypotéza by jistě vysvětlovala mnohé z chování poslanců. Celé prohlášení VV je k dispozici zde. Ba ani předseda John nenechal věc bez povšimnutí. Ve svém projevu označil média, která převzala Kverulantovu zprávu, za bulvár a naznačil, že za celou kauzou je spiknutí zlovolných novinářů:
Trestní oznámení
Podle Kverulanta naplňovalo jednání pana Johna všechny znaky trestného činu podvodu, ale s trestním oznámením váhal. Pan John byl až do května 2011 šéfem vnitra a kdo by asi chtěl vyšetřovat svého nejvyššího šéfa, navíc s poslaneckou imunitou? Ale za nějaký čas pan John ministrem být přestal a Kverulant si znovu vyžádal od poslanecké sněmovny údaje o poslaneckých náhradách VV. Dotaz byl směřován na všechny náhrady, nejen na ty paušální. Kverulant se dozvěděl, že od složení poslaneckého slibu do 22. 4. 2011 vyčerpali poslanci VV jen na poslaneckých náhradách za VV celkem 26,5 miliónu. A zase nevrátili ani korunu. Poslanci VV údajně opět podporovali charitu. Nyní však už jen 3 % místo původních 7 % z vyplacených příjmů.

Radek John ani nikdo z poslanců za VV tedy dál nedodržují slib daný veřejnosti. Podle Kverulanta šlo o trestný čin, a tak podal na Radka Johna trestní oznámení.

Politici mohou lhát beztrestně
Kverulant byl zvědav, jak trestní oznámení dopadne. Překvapení se opět nekonalo. Státní zástupce si totiž myslí, že nesplnění slibu, který byl učiněn politikem v rámci snahy získat voliče, není trestným činem, a to ani v případě, že politik lhal vědomě:

Kverulant podal proti rozhodnutí Obvodního státního zastupitelství stížnost k nadřízenému Městskému státnímu zastupitelství. Nadřízený státní zástupce opět došel k závěru, že nesplnění slibu, který byl učiněn politikem v rámci snahy získat voliče, není trestným činem, a to ani v případě, že politik lhal vědomě. Odložení Kverulantova trestního oznámení je jistě dobrá zpráva pro politiky. Státní zástupci jim vzkazují, že veřejnosti mohou kdykoliv a úmyslně lhát, a to dokonce ještě před tím než získají poslaneckou imunitu. Horší zpráva je to pro českou veřejnost.
Velká Británie: Čtyři roky vězení za neoprávněné čerpání poslaneckých náhrad
Jinde však justice tak shovívavá k zneužívání poslaneckých náhrad není. V dubnu 2016 byl bývalý britský europoslanec labourista Peter Skinner odsouzen na čtyři roky do vězení za neoprávněné čerpání poslaneckých náhrad. Vykazoval náklady na poradce, místo nich ale dlouhá léta nakupoval šperky, stravoval se v luxusních restauracích a nocoval v přepychových hotelích. Připravil tím občany Spojeného království o 100 tisíc liber, to je téměř 3,5 miliónu korun. „Zklamal jste důvěru veřejnosti. A to nejen vůči vaší osobě, ale vůči demokratické instituci jako takové,“ konstatovala soudkyně Maura McGowanová, než někdejšího poslance za jihovýchodní Anglii poslala do vězení. Uznán vinným byl za podvod, falšování účetnictví a vytvoření falešného mechanismu.

Prosba o podporu
Kverulant se věnuje kontrole politiků již od roku 2009. Pomozte mu v tom jakkoliv malým, zato však pravidelným darem.