Poslanecké náhrady

Vzpomínáte si ještě na „protikorupční“ Věci veřejné (VV) a jejich slib, že budou vracet všechny poslanecké náhrady? Nevrátili ani korunu. Kverulant.org podal na VV i trestní oznámení. To však bylo odloženo, protože státní zástupce zastával názor, že nesplnění slibu, který byl učiněn politikem v rámci snahy získat voliče, není trestným činem, a to ani v případě, že politik lhal vědomě. Po více než deseti letech bylo načase se na poslanecké náhrady poslanců podívat znovu. Kverulant zjistil, že v roce 2022 každý poslanec vyčerpal v průměru na poslaneckých náhradách za prvních 8 měsíců od svého zvolení skoro 900 tisíc korun. Kverulant musel Poslanecké sněmově za podklady ke své analýze zaplatit skoro 9 tisíc. Pomozte Kverulantovi uhradit náklady na důslednou kontrolu politiků alespoň malým darem. 

Na úvod budiž řečeno, že Kverulant je přesvědčeným zastáncem liberální demokracie a svým příspěvkem nechce zvyšovat nedůvěru v tak důležitou instituci parlamentní demokracie, jako je právě parlament. Na druhou stranu, veřejnost má plné právo vědět, jak jsou její zástupci z jejích peněz placeni. Proto provedl rozsáhlou analýzu poslaneckých náhrad a poslaneckých platů.

Poslanecké náhrady

Poslanci mají nárok na kde co. Jejich benefity dokonce upravuje zákon 236/1995 Sb. Ten dle § 5 dává poslancům právo na náhrady, tedy na proplacení těchto výdajů:

Tím však výčet poslaneckých privilegií nekončí. Podle stejného zákona, ale tentokrát podle dle § 6, mají poslanci dále nárok na:

Informace nebyly zadarmo

Kverulant se poslanecké sněmovny parlamentu zeptal, kolik si toho již poslanci nechali vyplatit od počátku volebního období 8. listopadu 2021 do 1. července 2022. Zajímali ho všichni poslanci a každý jednotlivý titul náhrad či benefitů. Poslanecká sněmovna mu sdělila, že vyhledávání informací by bylo mimořádně rozsáhlé a pustí se do něj, jen pokud Kverulant sněmovně za tuto práci zaplatí 8705 korun. Kverulantovi nezbylo než zaplatit. Po měsíci čekání dostal krabici a pustil se do analýzy.

Zde je výsledek:

Celkem všichni poslanci za 8 měsíců od první schůze sněmovny 8. listopadu 2021 do 30. června 2022 vyčerpali na náhradách 175 milionů korun. Největší položkou byly náklady na dopravu. Ty činily 62 milionů korun. Náklady na kanceláře, asistenty a telefony pak celkem 43 milionů korun. Každý současný poslanec vyčerpal v průměru na poslaneckých náhradách za prvních 8 měsíců 865 tisíc korun. Měsíčně to činilo 108 241 čistého v průměru na jednoho poslance. Rozdíly mezi poslanci nejsou velké. V podstatě se dá říct, že všichni poslanci čerpají tolik, kolik mohou.

Fiktivní pronájmy

Je zřejmé, že v některých případech dochází ke zneužívání poslaneckých náhrad. Kverulant odhalil, že poslanec za ODS Petr Bendl si za peníze poslanecké sněmovny fiktivně pronajímá kancelář v Rakovníku. Kverulant na Bendla podal v srpnu 2022 trestní oznámení pro podvod. Podrobnosti o tom naleznete v kauze Jak si poslanec Bendl si za veřejné peníze beztrestně fiktivně pronajímal kancelář.

Zneužívání poslaneckých náhrad je evergreenem české politiky. V roce 2009 byl tehdy ještě jen poslanec Bohuslav Sobotka donucen přiznat, že ke spoření na luxusní byt v Praze-Stodůlkách, který koupil za více než sedm milionů korun, zneužíval i poslanecké náhrady, jež byly určené na jiné věci, třeba na dopravu a bydlení zákonodárce. Sobotka si jako jihomoravský poslanec nechával dlouho proplácet nájem bydlení v Praze ve výši 17 tisíc korun, přitom si své trvalé bydliště ve Slavkově u Brna držel pouze papírově. „Ano, používal jsem k tomu i peníze z poslaneckých náhrad. Neznám ústavního činitele, který by plat a náhrady odděloval,“ řekl tehdy Sobotka. Ve využívání poslaneckých náhrad ke spoření na byt tehdy Sobotka neviděl problém: „Pro využití prostředků není stanovené žádné přesné pravidlo. Zákon jsem neporušil.“

Poslanecké platy

Vedle poslaneckých náhrad berou poslanci ještě plat. Jeho výpočet však není ničím jednoduchým. Plat poslance byl od doby vzniku zákona vázán na platy státních úředníků tím, že platová základna byla v relaci na nejvyšší stupeň platového tarifu. V současné době je platová základna stanovena vyhláškou. Od 1. do 31. ledna 2022 činila platová základna 89 155 Kč. Od 1. února 2022 činí 84 060 Kč. Z platové základny se pak násobením různými koeficienty vypočítává plat. Základní koeficient, na který má nárok každý poslanec, činí 1,08. Platový koeficient poslance se dále zvyšuje takto:

Zde jsou dva příklady takového výpočtu. Plat předsedy výboru: platová základna × (koeficient + zvýšený koeficient za funkci) 84 060 × (1,08 + 0,44) = 127 771. Plat místopředsedy poslanecké sněmovny, který je zároveň místopředsedou výboru a místopředsedou podvýboru: platová základna × (koeficient + místopředseda parlamentu + místopředseda výboru + místopředseda podvýboru) 84 060 × (1,08 +0,98+ 0,22+0,11) = 200 903.

Celková suma hrubé mzdy vyplacená poslancům činila za 8 měsíců od první schůze sněmovny 8. listopadu 2021 do 30. června 2022 téměř 200 milionů korun. Kverulant vypočetl, že každý současný poslanec pobíral v průměru hrubou mzdu ve výši 114 tisíc korun. Ve skutečnosti to však bylo o něco víc. Protože daňová základna pro výpočet platů byla v lednu 2022 o něco vyšší než kalkulovaných 84 060 korun.

Na rozdíl od poslaneckých náhrad jsou rozdíly v platech značné. Největší příjem má předseda a místopředsedové parlamentu. Jejich hrubý plat je zpravidla přes 200 000 korun. Naopak nejnižší plat za vykonávání mandátu poslance berou zpravidla členové vlády. Ti ovšem vedle platů poslaneckých dostávají platy ministerské.

Jak poslanec Milan Wenzl nechodil do práce a bral plat i náhrady

Na podzim 2022 zjistili kolegové ze Seznamu, že poslanec hnutí ANO Milan Wenzl se po svém zvolení loni v říjnu dostavil do Poslanecké sněmovny jen na první schůzi, která se konala 1. a 8. listopadu 2021. Poté onemocněl a z jednání Sněmovny je od té doby omluven. Léčí se s leukémií. Neúčastní se ani jednání dvou výborů, jichž je členem a nepředkládá žádné zákony. I přesto k poslaneckému platu v uplynulém roce čerpal poslanecké náhrady. A to ve výši přes 1,7 milionu korun.

 Wenzl za uplynulých 12 měsíců vyčerpal ke svému základnímu platu víceúčelové paušální náhrady na reprezentaci a na dopravu v celkové výši 162 tisíc a 406 tisíc korun. Kromě paušálních náhrad poslanec Wenzl čerpal od Poslanecké sněmovny i peníze na nájemné poslanecké kanceláře, její vybavení a také na asistenty. Za nájemné kanceláře včetně vybavení vyčerpal za uplynulých 12 měsíců 343 tisíc korun. Sněmovna mu proplatila také náklady na kancelářský materiál za 27 200 korun, což je mimochodem čerpání v téměř maximální možné výši. V téměř maximální výši Wenzl čerpal i výdaje na asistenty. Sněmovna za ně utratila 557 tisíc korun. Dalších 232 tisíc korun pak vyčerpal na výdaje za odborné a administrativní práce, takzvané „expertovné“.

Za co poslední zmiňovanou náhradu utratil, není možné zjistit. Wenzl na dotazy nereagoval a z jeho veřejně dostupné práce v Poslanecké sněmovně to rovněž není možné zjistit. Návrhy zákonů nepředkládá a omlouvá se i z výborů, kde se, jak poslanci rádi říkají, odehrává hlavní náplň jejich práce.

Pokus kontaktovat Wenzlova asistenta, bývalého poslance ČSSD Štěpána Stupčuka jen potrhl pochyby. Na dotaz  jakou práci pro poslance jako jeho asistent vykonal reagoval  Stupčuk, že nemá čas, neboť pracuje. „Rozumíte česky? Nemám na vás čas,“ dodal podrážděně.

Zázračné uzdravení Wenzla před volbami

Poslanec a bývalý starosta Milan Wenzl nechodí do práce od listopadu 2021. Před komunálními volbami, které se uskutečnily letos na podzim, se však znovu postavil do čela kandidátky hnutí ANO na Praze 15. Tehdy řekl, že už je zdráv a vrací se do práce. Do Poslanecké sněmovny se však ani po volbách nevrátil a dál se omlouvá ze zdravotních důvodů.

Korupce na Praze 15

Kverulant bývalého starostu Prahy 15 Milana Wenzela velmi dobře zná z kauzy Korupce na Praze 15. Tento bývalý člen ODS později ANO uzavřel v roce 2015 s developerem Ekospol smlouvu, kde se píše, že pokud jeho radnice opatří Ekospolu všechna stavební povolení, dostane za to dva a půl milionu korun. Obdobnou smlouvu, ale na jiný projekt uzavřel s Ekospolem jeho předchůdce Pavel Klega z ODS. Kverulant.org to považuje za korupční jednání, na oba podal v roce 2015 trestní oznámení a usiloval o to, aby se touto kauzou policie seriózně zabývala. Bohužel marně. 

Věci veřejné

Problém zneužívání poslaneckých náhrad natolik rezonoval českou veřejností, že na něj vsadila strana Věci veřejné. Do parlamentních voleb v roce 2010 šla se slibem, že budou poslanecké náhrady vracet. Předseda strany Radek John tehdy dokonce sliboval, že bude v parlamentu hledat to správné okénko, kam by mohl poslanecké náhrady vrátit.

Členové poslaneckého klubu Věci veřejné si dokonce na první schůzi odhlasovali, že budou každý měsíc náhrady vracet:

Kverulant a priori považuje všechny politiky za lháře a vrcholné politiky za vrcholné lháře. A tak se zeptal poslanecké sněmovny, zda Věci veřejné poslanecké náhrady vracejí. Překvapení se zase nekonalo. Od složení poslaneckého slibu do 1. 11. 2010 vyčerpali šikovní poslanci za VV celkem 4 234 000 Kč. Tedy 98 % toho, co vyčerpat mohli. A nevrátili ani korunu:

Místo vracení poslaneckých náhrad údajně poslanci VV podporovali charitu. Na svých stránkách se chlubili, že již rozdali 710 000 Kč. Má to však několik háčků. Někde se ztratilo 3 524 000 Kč. Údajně darovaných 710 000 Kč je pouhých 17 % z vyplacených náhrad a pouhých 7 % z čistého příjmu poslanců. Při měsíčním čistém platu přes 90 000 Kč není dar ve výši 6723 Kč opravdu nijak oslnivý. A když ještě uvážíme, že VV dostaly od státu téměř 57 milionů korun jako příspěvek za volby, je výše darů na charitu opravdu nicotná. Kverulant jistě není sám, kdo by si dokázal představit, jak by byl štědrý za peníze ze státního rozpočtu. Navíc poslanci VV moc štědří nejsou. Údajně podporovat charitu a skutečně vracet poslanecké náhrady zpět do státního rozpočtu jsou dvě rozdílné věci. Slib předsedy Johna zněl jasně. Bude hledat okénko. Nehledal a nevrátil.

Radek John byl zvolen jistě také proto, že slíbil, že nebude tak nenažraný jako papaláši před ním. Kverulant ho proto v prosinci 2010 vyzval, aby poslanci za VV vrátili zpět do rozpočtu poslanecké sněmovny 4 234 000 Kč a začali poslanecké náhrady vracet každý měsíc, jak se usnesli.

Výzva k omluvě

Kverulant také vyzval pana Johna k omluvě a navrhl mu, aby desetkrát opsal větu: „Už nikdy nebudu lhát ve volební kampani“ a takto napsanou stránku podepsal a zveřejnil. Kverulantovi tato forma omluvy přišla adekvátní a každá jiná by byla jen rozplizlým politickým mlžením. Kverulant vydal o lhářích z VV tiskovou zprávu, ze které citovala řada médií. VV reagovaly vskutku originálně. Uvedly, že poslanecké náhrady nevracejí proto, že by je nevraceli do státního rozpočtu, ale do rozpočtu parlamentu:

Podle VV není tedy rozpočet parlamentu součástí státního rozpočtu. Tato hypotéza by jistě vysvětlovala mnohé z chování poslanců. Celé prohlášení VV je k dispozici zde. Ba ani předseda John nenechal věc bez povšimnutí. Ve svém projevu označil média, která převzala Kverulantovu zprávu, za bulvár a naznačil, že za celou kauzou je spiknutí zlovolných novinářů:

Trestní oznámení

Podle Kverulanta naplňovalo jednání pana Johna všechny znaky trestného činu podvodu, ale s trestním oznámením váhal. Pan John byl až do května 2011 šéfem vnitra a kdo by asi chtěl vyšetřovat svého nejvyššího šéfa, navíc s poslaneckou imunitou? Ale za nějaký čas pan John ministrem být přestal a Kverulant si znovu vyžádal od poslanecké sněmovny údaje o poslaneckých náhradách VV. Dotaz byl směřován na všechny náhrady, nejen na ty paušální. Kverulant se dozvěděl, že od složení poslaneckého slibu do 22. 4. 2011 vyčerpali poslanci VV jen na poslaneckých náhradách za VV celkem 26,5 miliónu. A zase nevrátili ani korunu. Poslanci VV údajně opět podporovali charitu. Nyní však už jen 3 % místo původních 7 % z vyplacených příjmů.

Radek John ani nikdo z poslanců za VV tedy dál nedodržují slib daný veřejnosti. Podle Kverulanta šlo o trestný čin, a tak podal na Radka Johna trestní oznámení.

Politici mohou lhát beztrestně

Kverulant byl zvědav, jak trestní oznámení dopadne. Překvapení se opět nekonalo. Státní zástupce si totiž myslí, že nesplnění slibu, který byl učiněn politikem v rámci snahy získat voliče, není trestným činem, a to ani v případě, že politik lhal vědomě:

Kverulant podal proti rozhodnutí Obvodního státního zastupitelství stížnost k nadřízenému Městskému státnímu zastupitelství. Nadřízený státní zástupce opět došel k závěru, že nesplnění slibu, který byl učiněn politikem v rámci snahy získat voliče, není trestným činem, a to ani v případě, že politik lhal vědomě. Odložení Kverulantova trestního oznámení je jistě dobrá zpráva pro politiky. Státní zástupci jim vzkazují, že veřejnosti mohou kdykoliv a úmyslně lhát, a to dokonce ještě před tím než získají poslaneckou imunitu. Horší zpráva je to pro českou veřejnost.

Velká Británie: Čtyři roky vězení za neoprávněné čerpání poslaneckých náhrad

Jinde však justice tak shovívavá k zneužívání poslaneckých náhrad není. V dubnu 2016 byl bývalý britský europoslanec labourista Peter Skinner odsouzen na čtyři roky do vězení za neoprávněné čerpání poslaneckých náhrad. Vykazoval náklady na poradce, místo nich ale dlouhá léta nakupoval šperky, stravoval se v luxusních restauracích a nocoval v přepychových hotelích. Připravil tím občany Spojeného království o 100 tisíc liber, to je téměř 3,5 miliónu korun. „Zklamal jste důvěru veřejnosti. A to nejen vůči vaší osobě, ale vůči demokratické instituci jako takové,“ konstatovala soudkyně Maura McGowanová, než někdejšího poslance za jihovýchodní Anglii poslala do vězení. Uznán vinným byl za podvod, falšování účetnictví a vytvoření falešného mechanismu.

Prosba o podporu

Kverulant se věnuje kontrole politiků již od roku 2009. Pomozte mu v tom jakkoliv malým, zato však pravidelným darem.