Konflikt zájmů Andreje Babiše

Andrej Babiš je už podruhé premiérem, jeho vleklý střet zájmů ale zůstává nevyřešený – a dál stojí miliardy z veřejných peněz. Evropský audit, zákony o střetu zájmů i rozsudky českých soudů opakovaně potvrzují, že Babišův Agrofert neměl na řadu dotací vůbec nárok, přesto se politici místo vymáhání peněz raději tváří, že se nic neděje. Kverulant dlouhodobě tlačí na vládu, aby nezákonně vyplacené dotace vymohla zpět a aby firmy propojené s premiérem přestaly vydělávat na státu. Pokud nechcete, aby účet za střet zájmů oligarchy platili dál ti, kdo poctivě odvádějí daně, podpořte prosím Kverulant.org – i drobný, ale pravidelný dar nám dává sílu číst úřední odpovědi až do posledního řádku a nenechat politiku „pro jednoho podnikatele“ projít bez odporu.  

Působení Andreje Babiše v exekutivě začalo 29. ledna 2014 kdy se stal minstrem financí v Sobotkově vládě.  Z vládních postů však odstoupil v květnu 2017 poté, co premiér Sobotka navrhl jeho odvolání pro mediální skandály, údajné neodvádění daní a úkolování novinářů v médiích. Při dalších volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 hnutí ANO zvítězilo a získalo 78 poslaneckých mandátů následně se Babiš stal 12. předsedou vlády ČR. Podobný úspěch zopakoval v roce 2025 Babišovou hnutí ANO úspěch volební úspěch zopakoval a následně se 9. prosince 2025 stal opět premiérem.

Veškeré působení Babiše bylo provázeno Babišovým konfliktem zájmů. Zjednodušeně řečeno , bral dotace, o kterých sám rozhodoval. Pojďme se nejprve podívat  na historii tohoto konfliktu.

Audit Evropské komise

V pátek 23. dubna 2021 doputovala oficiální závěrečná zpráva z auditu Evropské komise. S konečnou platností potvrdila to, co už všichni stejně věděli. Český premiér Andrej Babiš byl ve střetu zájmů, neboť ovládal svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek.

Podle auditorů je pro závěry zásadní, že Babiš jmenoval všechny činitele fondů, které může i odvolávat. „Pan Babiš tudíž oba svěřenské fondy ovládá a prostřednictvím těchto svěřenských fondů ovládá také skupinu Agrofert,“ konstatovala zpráva s tím, že premiér má přímý ekonomický zájem na úspěchu Agrofertu.

Audit zahájila Evropská komise v roce 2018. Zpráva auditorů byla hotova koncem roku 2019 a od té doby probíhala komunikace mezi Bruselem a českými úřady, kvůli níž odmítala unijní exekutiva závěry auditorů zveřejnit. Situace eskalovala když koncem února 2020 Babiš označil šéfku výboru pro kontrolu rozpočtu Evropského parlamentu Moniku Hohlmeierovou za „pomatenou“, když přijela spolu s dalšími členy Evropského parlamentu do ČR zjišťovat fakta o jeho střetu zájmů.

Zákon o evidenci skutečných majitelů

Pod tlakem Evropské komise i občanské společnosti přijala sněmovna nový zákon, který měl postupující agrofertizeci omezit. Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů začal platit 1. června 2021. Mezi hlavní změny, které přinesl, patří zpřesnění definice skutečného majitele, relativně vysoké finanční a korporátní sankce při porušení stanovených povinností a automatický průpis informací z různých rejstříků.

Zákon v § 37 odstavci 1) uvádí: „Do evidence skutečných majitelů se jako skutečný majitel svěřenského fondu, jehož svěřenský správce má bydliště, sídlo nebo pobočku na území České republiky, automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána a) v rámci zápisu do evidence svěřenských fondů jako zakladatel, svěřenský správce nebo obmyšlený, nebo b) jako skutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je zakladatelem, svěřenským správcem nebo obmyšleným svěřenského fondu“.  Na první pohled to vypadá, že skutečným majitelem Agrofertu je Andrej Babiš, tak už nemůže být pochyb. Bohužel tomu tak není.

Český zákon porušuje unijní definici skutečného majitele, když uvádí u firem nejen osobu s koncovým vlivem, ale také koncového příjemce výhod, kterýžto pojem unijní definice vůbec nestanovuje. Za skutečného majitele je v případě holdingu Agrofert označen Andrej Babiš, zatímco jako osoba s koncovým vlivem byl zapsán předseda představenstva, právník Zbyněk Průša.

Slibovaná deagrofertizace

Jedním z hesel parlamentních voleb 2021 vítězné koalice SPOLU bylo provedení deagrofertizace. Chvíli se zdálo, že to snad i myslí vážně. Babiš by skutečně měl  vrátit všechny dotace, které evidentně neoprávněně čerpal od ledna roku 2014, kdy se stal ministrem financí, do prosince 2021, kdy přestal být předsedou vlády. Kverulant k tomu vyzval vládu dopisem premiérovi Fialovi v lednu 2022. Připomněl jí také, že Babišovy firmy by neměly být dodavateli státu. Teprve v červnu 2022 se Kverulant konečně dočkal reakce.

Ministr Nekula sliboval: Budeme po Babišovi vymáhat 4,5 miliardy korun

Ministr Nekula v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce v neděli 19. června 2022 prohlásil, že jemu podřízený Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) vyzve Agrofert k vrácení dotací ve výši 4,5 miliardy korun.

K částce 4,5 miliardy došli Nekulovi podřízení údajně tak, že podle výročních zpráv koncernu Agrofert vytvořili seznam subjektů, které byly součástí tohoto koncernu za jednotlivé roky. Následně byl tento seznam spárován s platbami poskytovanými Fondem těmto subjektům.

Po měsíci se Kverulant zeptal na SZIF, jak je s vymáháním neopraveně vyplacených žádostí daleko. Z odpovědi SZIF vyplývá, že neudělal vůbec nic.

Kverulant položil stejné otázky i přímo Nekulově ministerstvu zemědělství. Odpověď přišla počátkem srpna 2022. Výsledek byl stejný, Nekula neudělal vůbec nic. Na otázku, kterých subjektů z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů Andreje Babiše, se případné vymáhání týká, odpověděl Nekulův resort, že k tomuto bodu „nemá doposud ministerstvo žádné informace“. A na otázku, zda již byl vůči subjektům z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů Andreje Babiše, vznesen požadavek na vrácení dotace, odpověděla ministrova kancelář, že „ministerstvem nebyl doposud vůči subjektům z koncernu Agrofert vznesen požadavek na vrácení dotace“.

Na podzim 2022 Kverulant svoje otázky na Nekulu zopakoval. Výsledek byl stejný. Z odpovědi datované 4. října 2022 vyplývá, že Nekulovo ministerstvo ani nedokázalo přesně vyčíslit, kolik by měl Agrofert vracet. Z uvedeného je zřejmé, že žádné vymáhání Nekulův rezort neprovádí a ani nechystá. A Kverulantovi je jasné proč. Lidovec Nekula je jedním z těch politiků, kteří Babišovi přidělovali dotace v době, kdy Lidovci, v čele s předsedou strany a ministrem zemědělství Mariánem Jurečkou, byli s Babišem ve vládě. Kdyby Nekula skutečně začal s vymáháním neoprávněně vyplacených dotací, hledali by se viníci tohoto nezákonného postupu. A Nekula patří mezi politiky, kteří mají na agrofertizaci osobní podíl.

Nekulova dotace pro Agrofert

Zdeněk Nekula v roce 2018 coby předseda představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) poskytl státní podporu na pojištění pro dvě dceřiné společnosti holdingu Agrofert. Podpora přitom byla určena jen pro malé a střední podniky, což Agrofert nebyl. Když na nezákonné čerpání upozornili Kverulantovi kolegové z Hlídače státu, Nekula přidělení dotace obhajoval.

Společnosti Agroparkl a ZOD Zálabí dostaly necelých 400 tisíc korun v rámci finanční podpory pojištění. Na tu však neměly podle tehdejších pravidel nárok. Nekula z pozice předsedy představenstva PGRLF tvrdil, že se fond řídil nařízením a doporučením Evropské komise, které počítá s přechodným dvouletým obdobím, do něhož měla spadat doba od začlenění do Agrofertu. Toto přechodné období se však podle metodického pokynu týkalo jen situace, kdy firmy překročí parametry pro poskytnutí dotace vlastní podnikatelskou činností, ale nikoliv z důvodu změny vlastnictví, fúze či akvizice. Další státní instituce se s interpretací PGRLF stran malých a středních firem neztotožnily, a to ani ty, které spadaly pod ministerstvo zemědělství. Tehdejší ministr zemědělství v Babišově vládě Marian Jurečka (KDU-ČSL) však tento postup fondu PGRLF obhajoval.

Kverulant v říjnu 2022 znovu napsal předsedovi vlády Fialovi a žádal Nekulovo odvolání a iniciaci skutečné deagrofertizace. Vše marně. Nejen, že žádná deagrofertizace neproběhla, navíc počátkem roku 2023 vládní poslanci podpořili ve výboru návrh, který se připravoval pro návrat Babiše do vlády.

Opakované sliby KDU-ČSL

Těsně před volbami v roce 2025 oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDÚ-ČSL), že stát začne po Agrofertu vymáhat dotace vyplacené v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Kverulant na základě zákona o poskytování informací položil ministerstvu zemědělství tyto otázky:

Ministerstvo Kverulantovi v prvním zářiovém týdnu roku 2025   zaslalo odpověď ve které je uvedeno, že „ministerstvo požadovanými informacemi nedisponuje a požadujete informace vztahující se k působnosti jiného povinného subjektu, a to k činnosti Státního zemědělského intervenčního fondu“.

Kverulant proto položil totožné otázky přímo SZIF, který měl vymáhání podle ministerstva provádět..  V dopise z 24.9.2025 mu SFIF Kverulantovi odmítl sdělit kolik bude vymáhat a od koho. Prý se „povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“.

Pokuta pro ČR za špatně vyplacené zemědělské dotace

Evropská komise v létě 2022 uložila Česku pokutu více než 82 milionů korun za chyby v zemědělských dotacích. Součástí byla i sankce za Babišův střet zájmů.

Audit k Babišově střetu zájmů se v Česku uskutečnil na začátku roku 2019. Bývalý premiér dlouhodobě pochybení odmítá. SZFI kvůli auditu pozastavil dotace dceřiných společností Agrofertu za zhruba půl miliardy korun.

Vodňanská drůbež spadající pod Agrofert  s Ministerstvem zemědělství prohrála soud, v němž se pokoušela domoci proplacení dotace na inovaci v porcování masa.

Sice šlo o jiný typ dotace, na kterou nárok není automatický, avšak předseda senátu Městského soudu v Praze Jaromír Klepš napsal ve zdůvodnění rozsudku důležitou větu: „Zákaz poskytnout dotaci společnosti, v níž má podíl veřejný funkcionář, se vztahuje i na dotace poskytované podle zákona o SZIF.“

Když s citovaným verdiktem reportéři Seznam Zpráv konfrontovali resort zemědělství, oznámil, že ani nový verdikt k zahájení vymáhání nestačí. „Je třeba podotknout, že jde o prvoinstanční rozhodnutí, které je do značné míry izolované,“ tvrdil  mluvčí Bílý s tím, že „věc může být ještě měněna či zpřesněna“, neboť Agrofert podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Rozhodl i Ústavní soud

Rozsudek Městského soudu v Praze je však pravomocný a kasační stížnost ze zákona nemá odkladný účinek.

Seznam Zprávy navíc zjistily, že v další paralelní kauze stejnou interpretaci v dubnu 2025 podpořil rovnou Ústavní soud. Zamítl totiž stížnost další firmy z holdingu Agrofert, která nedostala dotaci na modernizaci farmy.

Ministerstvo zemědělství však i přes upozornění na tyto další rozsudky řeklo, že na jeho rozhodnutí nevymáhat po Agrofertu miliardy se zatím nic nemění. Resort navíc přišel s argumentem, že všechny zmíněné verdikty se týkají neproplacených dotací, zatímco zemědělské dotace vyplaceny byly.

Resort v létě 2025 opět odmítl  odpovědět na otázku, jaká je celková výše přímých dotací vyplacených Agrofertu v éře Babišova vládnutí. Mluvčí Bílý ji označil za „bezpředmětnou“. „Bez reálného právního základu nemohlo dojít ani k vyčíslení částky, neboť ji není k čemu vztahovat,“ uvedl. „Je třeba se ptát tehdejšího ministra Nekuly,“ odepsal na výhradu Seznam Zpráv, že předchůdce současného ministra s částkou 4,5 miliardy operoval.

Vlastnictví médií v rozporu se zákonem

Andrej Babiš agrofertizoval stát nejméně od roku 20217. Příkladem takové agrofertizace je právě kauza týkající se jeho vlastnictví médií. Dříve Babišův mediální dům Mafra vydává mimo jiné deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a Metro nebo týdeníky Téma a 5plus2. Byl provozovatelem serverů iDnes.cz, Expres.cz nebo portálu s jízdními řády iDos.cz. Provozovl také hudební televizi Óčko. Do Babišova koncernu patřilo i jedno z nejposlouchanějších rádií, Radio Impuls.

 V srpnu 2018 podali kolegové z Transparency International podnět ohledně obcházení zákona o střetu zájmů v souvislosti s vlastnictvím médií. Příslušným orgánem k projednání tohoto přestupku byl na základě trvalého bydliště Andreje Babiše Městský úřad v Černošicích. Ten také začal věc projednávat a v lednu 2019 rozhodl. Rozhodnutí černošického úřadu nebylo veřejné, ale deník Právo přišel s informací, že Babiš byl uznán vinným a dostal pokutu 200 tisíc Kč.

Andrej Babiš se odvolal a Černošice případ předaly vyšší instanci, Středočeskému kraji. Středočeský kraj následně vrátil Černošicím případ k novému projednání. Černošice o věci znovu rozhodly 2. srpna 2019 v neprospěch Babiše.  Věc se přesunula zpět ke Středočeskému kraji, který na konci září 2019 zastavil řízení a pravomocně tak rozhodl o nevině Andreje Babiše. Postup však budí silné pochyby, mimo jiné kvůli tehdejšímu politickému obsazení Středočeského kraje. Středočeský kraj byl tehdy řízen hejtmankou Jaroslavou Jermanovou Pokornou z hnutí ANO.

Co všechno nefunguje

Odbor střetu zájmů a boje proti korupci Ministerstva spravedlnosti z pověření Pracovní komise předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí ke střetu zájmů vypracoval v dubnu 2024 analýzu fungování zákona o střetu zájmů. Dokument upozorňuje na řadu problémů a navrhuje jejich řešení.

Ministerstvo spravedlnosti v analýze navrhuje řadu legislativních změn. Mezi nimi je například přesunutí úpravy vyloučení dodavatele z veřejné zakázky do zákona o zadávání veřejných zakázek. Dokument také doporučuje zvážit rozšíření zákazu vlastnictví médií na internetová média a zajištění plurality médií ochranou trhu s informacemi před monopolizací.

Dokument se věnuje také omezením veřejných funkcionářů. Navrhuje přeformulovat některá ustanovení zákona, aby byla jasnější a účinnější. Například doporučuje vztáhnout zákaz účasti v zadávacím řízení i na společnosti, které veřejný funkcionář ovládá nepřímo.

Lex Babiš 2

Nejprve se v půlce května 2023 poslancům koalicí SPOSLU a PIRSTAN tuto normu nepodařilo protlačit sněmovnou. Zákonodárci hnutí ANO totiž legislativu, mnohdy označovanou jako „lex Babiš“, zablokovali a vymohli si posunutí projednání o měsíc. Sněmovna se normou znovu zabývala v pátek 16. června. Po tom, co byla omezena na doba na diskuzi, byla norma přijata. Stalo se tak bohužel přílepkem k jinému zákonu.   

Prodej Mafry a rádia Impuls

Ještě předtím, než Babišovi poslanci podali ústavní stížnost na lex Babiš 2, změnila Mafra majitele. Stalo se tak počátkem září 2023 a od Agrofertu ze svěřenských fondů bývalého premiéra ji koupil miliardář Karel Pražák. Společně s vydavatelským domem si koupil i chemičku Synthesia a firmu Londa. Společnost Londa je provozovatelem Rádia Impuls, jednoho z nejposlouchanějších rádia v ČR, rádia RockZone a stanice Český Impuls.

Ústavní stížnost

Hnutí ANO podalo v půlce září 2023 k Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona lex Babiš 2. Návrh podepsalo všech 70 poslanců s výjimkou Babiše samotného. Argumentace návrhu je zřejmá, úprava je takzvaným přílepkem k normě o sdružování v politických stranách, která primárně řeší fungování Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.

Kverulant je rád, že byla zpřísněna norma, která politikům brání si prostřednictvím vlastnictví médií kupovat přízeň veřejnosti, ale nemůže souhlasit s tím, jak toho bylo dosaženo. Účel nesvětí prostředky. Mají nám vládnout demokraticky přijaté zákony, nikoliv politici.  

Další přílepek

Navzdory výše uvedenému načetli poslanci Jakub Michálek (Piráti), Josef Cogan (STAN), Aleš Dufek (KDU-ČSL) a Jan Jakob (TOP09) další přílepek. Tentokrát k zákonu č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje.

Klíčovou změnou tohoto přílepku měl být přesun pravidel pro vyloučení účastníků ze zadávacího řízení ze zákona o střetu zájmů do zákona o zadávání veřejných zakázek. V zákoně o zadávání veřejných zakázek je napsáno, že vyloučen může být z výběrového řízení účastník pouze z důvodů uvedených v tomto zákoně. Cílem bylo odstranit dosavadní nejasnosti v aplikaci těchto pravidel. Nová úprava měla zpřesnit okruh zadavatelů, kteří budou moci vyloučit účastníka zadávacího řízení. Vyloučeným účastníkem by měl být člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, případně právnická osoba, jejímž je takový funkcionář skutečným majitelem. Toto pravidlo se mělo nově vztahovat pouze na zadavatele na úrovni státu, nikoliv krajů a obcí. Jde o tzv. rakouský model vymezení okruhu zadavatelů, který reaguje na dřívější diskuse při projednávání předchozí novely.

Pozměňovací návrh také rozšiřoval aplikaci povinného vyloučení vybraného dodavatele tak, aby neplatila jen u ovládajících osob, ale u všech skutečných majitelů. To mělo zjednodušit práci zadavatelům, kteří budou moci čerpat informace z evidence skutečných majitelů. „Předkládaný pozměňovací návrh zpřehledňuje úpravu vyloučení ze zadávacího řízení, aby byla v jednom právním předpise,” uvádí předkladatel návrhu. Postup podle nové úpravy měl podléhat plnému přezkumu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Ve středu 21. ledna 2025 neprošel Poslaneckou sněmovnou. Ruku pro to ve středu nezvedli lidovci ani poslanci ODS. Ivan Adamec (ODS), který návrh projednával jako předseda Hospodářského výboru, změnu nepodpořil. Poslanec se odvolával na Ústavní soud. „Ten v minulosti opakovaně označil přílepky za problematické,“ uvedl pro iROZHLAS.cz. Podle Adamce byl také návrh namířen na jednu osobu, tedy šéfa hnutí ANO a aspiranta na příštího premiéra Andreje Babiše (ANO), který je majitelem Agrofertu. „Což není způsob, jak by se mělo dělat kvalitní a vymahatelné právo. Reálně by to dopadlo tak, že by Piráti na oko zakázali Andreji Babišovi účast v malých zakázkách, ale ten by se jich dál účastnil jako subdodavatel, zatímco by se stylizoval do role mučedníka,“ dodal Adamec.

Anketa

Podle Kverulantova názoru je Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládal svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Bývalý premiér i Agrofert střet zájmů odmítají. A co si o tom myslíte vy?

Agrofert, protežovaný dodavatel státu

Správa státních hmotných rezerv platí ročně Agrofertu za uskladnění sušeného mléka, obilí a mraženého masa 160 milionů korun. Stamilionové příjmy má Agrofert i od Lesů ČR. Od února 2017, kdy vstoupil v platnost zákon o střetu zájmů, zde realizoval Agrofert zakázky v objemu 2,2 miliardy korun. Největším dodavatelem je však dceřiná firma Agrofertu společnost Preol, která do státního Čepra dodává biopaliva, jejichž masivní povinné přimíchávání si Andrej Babiš před lety proloboval a které nechce opustit, i když to již pravidla EU umožňují a i když je zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí škodí. Preol tak od roku 2017 do června 2019 dodal Čepru biopaliva za více než pět miliard korun. Zakázky za další desítky milionů pak získala ještě jedna firma z Agrofertu, a to Primagra.

Kolegové z Hlídače státu počátkem roku 2021 zanalyzovali hospodaření jednotlivých krajů za období od října 2016 do října 2020 a zjistili, že kraje s hejtmany zvolenými za hnutí ANO uzavřely s firmami patřícími bývalému premiérovu holdingu až trojnásobný objem smluv, než je tomu v krajích, které byly vedeny hejtmany z jiných stran.

Středočeský kraj pod vedením hejtmanky Pokorné Jermanové podepsal smlouvy s více než desítkou firem vlastněných Andrejem Babišem v celkové hodnotě přes sto milionů korun. Za stejné období se stejnými firmami bývalého premiéra Babiše uzavřely kraje Plzeňský a Liberecký smlouvy ani ne za dva miliony. Plzeňský ani Liberecký kraj neřídili politici hnutí ANO.

I při zohlednění ročních výdajů každého kraje zůstaly kraje spravované hejtmany za hnutí ANO ve vedení před všemi ostatními kraji. Z pěti krajů, kde měly zakázky bývalého premiérova holdingu nejvyšší podíl na celkových výdajích kraje, byly tři kraje vedené hejtmany za hnutí ANO (Středočeský kraj, Olomoucký kraj a Karlovarsko) a v jednom ze dvou zbývajících – na Vysočině – bylo hnutí ANO součástí krajské vládní koalice. 

Jak už bylo řečeno, podle zákona o střetu zájmů se však na veřejných zakázkách nesmí podílet firma, v níž má více než čtvrtinový podíl politik. Státní podnik Čepro je ze zákona povinen do klasických paliv přimíchávat biosložky. Že přimíchávání biopaliv benzin a naftu zdražuje a znehodnocuje a že na něm profituje zejména Babiš, už asi vědí opravu všichni. V létě 2019 si Čepro nechalo zpracovat právní analýzu z obavy, že když biosložky nakupuje od Agrofertu, porušuje zákon o střetu zájmů. Kverulant si tuto analýzu vyžádal a Čepro mu poskytlo komentář k této zprávě a svoje oficiální stanovisko, které ze zprávy vyplynulo. „Z dokumentů, které má společnost Čepro k dispozici, v současné době nelze dovodit oprávnění ani povinnost vylučovat společnosti z koncernu Agrofert ze zadávacího řízení na veřejné zakázky z důvodů dle ustanovení zákona o střetu zájmů,“ stojí v právní analýze. Klíčový argument, o který se právníci opírali, údajně vyplýval ze samé podstaty svěřenského fondu. Ten podle právníků Čepra totiž nemá právní osobnost (není fyzickou ani právnickou osobou), a tudíž nenaplňuje primární právní definici ovládané osoby. Dle zákona o obchodních korporacích takovou ovládanou osobou může být jen obchodní korporace, typicky třeba akciová společnost či společnost s ručením omezeným.

Ještě v létě 2019 Čepro tvrdilo, že Agrofert bude muset doložit Čepru, kdo ho ovládá a zda tak neporušuje zákon o střetu zájmů. Proto se Kverulant počátkem roku 2021, dle zákona o svobodném přístupu k informacím, zeptal Čepra, jak mu Babiš doložil, že mu Agrofert nepatří. Nyní mu přišla zamítavá odpověď s tímto odůvodněním: „Důvodem je skutečnost, že v souvislosti s nákupy biosložek v letech 2017 – 2020 je vedeno trestní řízení Národní centrálou organizovaného zločinu, které společnost ČEPRO poskytuje maximální možnou součinnost.“

Přimíchávání biopaliv už není povinné, řepky v naftě však neubylo

Ve středu 1. června 2022 sice začala platit novela zákona o ochraně ovzduší, která byla prezentována jako konec přimíchávání biopaliv. Ten však nepřišel a ani nepřijde. Přimíchávat se bude dál a ke zlevnění nafty ani benzinu nedojde.

Přimíchávání biopaliv do nafty a benzinu roky klasické pohonné hmoty zdražuje a znehodnocuje. Navíc je zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta toto škodlivé plýtvání zastavit. Vláda počátkem března 2022 avizovala zastavení tohoto nesmyslu a následně sněmovna schválila vládní návrh změny zákona na ochranu ovzduší. Ve skutečnosti však byla zrušena jen jedna část povinnosti, kterou distributoři pohonných hmot mají. Hned za škrtnutým paragrafem totiž v zákoně na ochranu ovzduší následuje další, který jim ukládá povinnost snižovat emise skleníkových plynů o šest procent oproti roku 2010, a to bez biopaliv nejde. Proto Kverulant napsal v květnu 2022 všem senátorům a požádal je, aby pokryteckou změnu zákona odmítli schválit. To se však nestalo a šance, že biopaliva budou skutečně konečně zastavena, je opět v nedohlednu. 

V pondělí 25. dubna 2022 podepsal klíčový distributor nafty a benzinu státní společnost Čepro rámcovou dohodu na dodávky biosložky pohonných hmot s firmou PREOL z Babišova holdingu. Předmětem smlouvy jsou dodávky biopaliv vyráběných zejména z řepky olejky do konce roku 2023.  Hodnota smlouvy je 6,4 miliardy korun (bez DPH).

Vedle smlouvy na nákup bionafty uzavřelo Čepro také dvě rámcové smlouvy na nákup biolihu (neboli bioetanolu) v hodnotě 1,4 miliardy korun (bez DPH). Stalo se tak o něco dříve, na přelomu března a dubna. Dodavatelé jsou dva, a to největší slovenský výrobce biolihu Enviral a český producent Ethanol Energy. Také v tomto případě na tom bude profitovat expremiér Babiš. Jeho Agrofert vlastní Ethanol Energy z 50 procent.

Přitom vláda už 9. března 2022 v reakci na růst cen pohonných hmot avizovala zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot. Premiér Petr Fiala na tiskové konferenci po jednání vlády tehdy dokonce uvedl, že ekologický dopad přimíchávání biosložek je v současnosti již překonaný a sporný. „Vydělává na tom jen pár firem. Zároveň to umožní našim zemědělcům, aby na polích pěstovali více obilí,“ uvedl. Následně předložilo ministerstvo životního prostředí novelu zákona o ochraně ovzduší a 27. dubna ji schválila sněmovna.

Přestože se Kverulant o problematiku biopaliv intenzivně zabývá už celé roky, ani jednou neslyšel, že by si Fialova vláda nechala vypracovat analýzu dané problematiky. Kdyby tak učinila, pravděpodobně by zjistila, že v minulosti v některých měsících líh přimíchávaný do benzinu toto palivo, byť velmi málo, ale přece jen zlevňoval. Přesto vláda stopku biopalivům prezentovala jako jeden z kroků proti zdražování pohonných hmot. Přitom jen dva dny před tím uvedl jeden z ministrů této vlády, že z cenových analýz plyne, že bezprostřední vliv na cenu by byl nulový.

Zákon o ochraně ovzduší má dvě klíčové části.  Vládou proškrtaný a parlamentem schválený § 19, kde je v dosud platné verzi definována povinnost přimíchávat min 4,1 % lihu do benzinu a 6,0 % biosložky do nafty. Ale hned za proškrtaným paragrafem v zákoně na ochranu ovzduší následuje další, který olejářům pod hrozbou pokuty ukládá povinnost snižovat v dopravě emise CO₂ o 6 % oproti roku 2010.  Nejlevnějším nástrojem pro plnění úspory emisí jsou tzv. UER (upstream emission reduction). Jedná se o certifikáty, které potvrzují snížení emisí CO₂ při těžbě nebo přepravě ropy a plynu, kdekoliv na světě. Tyto odpustky jsou o řád levnější než biopaliva či nákup takzvaných emisních úspor.  Jenže použití UER je v české legislativě velmi přísně omezeno na 1 % emisí skleníkových plynů. Tedy 1 % lze uspořit levně pomocí UER a dalších 5 % draze pomocí biopaliv. 

Z výše uvedeného je zřejmé, že vládou prezentovaný konec biopaliv byl jen populistickým plácnutím do vody. Kverulant upozornil všechny senátory. Ti přesto v polovině května zákon na ochranu ovzduší schválili. Kverulant to považuje za další promarněnou šanci zastavit nesmyslné a drahé plýtvání. Přesto se nevzdává a věří, že zdravý rozum nakonec zvítězí nad zájmy Babišových lobbistů. Další informace naleznete v kauze Zastavme konečně biopaliva.

Zakrývání Babišovy trestné činnosti

V prosinci 2017 zaslal Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) do ČR zprávu o Babišových aktivitách v kauze Čapí hnízdo. Adresátem této zprávy bylo Ministerstvo financí ČR (MF). Kverulant o ni požádal podle zákona o veřejném přístupu k informacím. Ministerstvo mu ji ale odmítlo poskytnout.  A tak se Kverulant obrátil na soud. Soud mu dal v červenci 2018 za pravdu.

Nejvyšší správní soud: Schillerová porušila zákon

Ministerstvu se však prohra nezamlouvala a podalo kasační stížnost. Přestože měly finance již více než rok nové vedení z jiné partaje, kasační stížnost stažena nebyla, a o všem tak musel rozhodnout Nejvyšší správní soud (NNS). K tomu v úterý 28. února 2023 skutečně došlo a NSS svým rozsudkem definitivně potvrdil, že postup ministerstva financí byl nezákonný. Nejvyšší správní soud nyní konstatoval, že bývalá ministryně financí Schillerová porušila zákon, když Kverulantovi odmítla poskytnout informace o svém stranickém šéfovi Babišovi. Další informace naleznete v kauze Soud o zprávu OLAF o Čapím hnízdě.

Agrofert a dotace znovu u soudu

V půlce listopadu 2024 Městský soud v Praze potvrdil, že Andrej Babiš, bývalý premiér a předseda hnutí ANO, měl a má skrze svěřenské fondy vliv na svůj koncern Agrofert. Informoval o tom iROZHLAS. Spor se točil kolem dotace na traktor pro zemědělskou školu v Bruntálu. Traktor ale dodala jedna z dceřiných společností Agrofertu. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) odmítlo proplatit částku téměř půl milionu korun s odůvodněním, že došlo k porušení zákona o střetu zájmů. Soud konstatoval, že Babiš jako veřejný funkcionář měl vliv na právnickou osobu (Agrofert), která byla dodavatelem, což je v rozporu se zákonem.

Obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné.

Rozsudek Městského soudu v Praze tak potvrdil výsledky auditu Evropské komise, která již dříve dospěla k závěru, že Babiš byl ve střetu zájmů a jeho firmy neměly nárok na dotace během jeho působení ve vládě. V § 4c zákona o střetu zájmů se totiž psalo, že na dotace nemá nárok společnost, ve které veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba drží 25 %.

Druhá Babišova vláda

Od chvíle, kdy byl Babiš 9. prosince 2025 znovu uveden do úřadu, se jeho byznys a politika opět nerozlučně protnuly – jen tentokrát s větším sebevědomím a menší ochotou předstírat opak. Jak připomíná Evropská komise, jde o střet zájmů nejen v rovině symbolické, ale velmi konkrétní, spojovaný se skupinou Agrofert a dalšími společnostmi, které „patří Andreji Babišovi, jsou jím kontrolovány nebo jsou s ním spojeny“.

Druhý dopis z Bruselu

Evropská komise proto zaslala českým orgánům dopis s výmluvným předmětem: „Žádost o dodatečné informace a právní posouzení týkající se souladu provádění fondů EU Českem… v souvislosti se společnostmi spojenými s předsedou vlády Andrejem Babišem.“ Dopis z 20. května 2026 má uctivý úřednický tón, který však nezakrývá, že Komise pochybuje, zda český systém zvládá reálně „prevenci, odhalování a zmírňování střetu zájmů“, jak o sobě tvrdí ministerstva v Praze.

Svěřenský fond jako kouzelná skříňka

Česká strana s uspokojením hlásí, že „ke dni 20. února 2026 byly společnosti skupiny AGROFERT převedeny do svěřenského fondu s názvem RSVP TRUST“. Brusel zdvořile poděkuje – a obratem žádá úřední kopii statutu fondu, všech smluv a hlavně „komplexní právní posouzení“, zda právě toto uspořádání může být považováno za „dostatečné zmírňující opatření“ podle článku 61 finančního nařízení a českého zákona o střetu zájmů. Jinými slovy: papír snese hodně, ale fakta zatím chybí.

Co zůstalo mimo svěřeneckou ohradu

Ještě nepříjemnější je část, kde Komise upozorňuje, že RSVP Trust se týká jen agrofertího jádra, zatímco „společnosti SynBiol, Hartenberg Holding a další společnosti zůstávají pod přímou kontrolou Andreje Babiše“. Tyto firmy již podle Bruselu finanční prostředky EU čerpaly nebo mohou být „potenciálními příjemci“, a Komise proto žádá seznam všech subjektů spojených s premiérem, včetně těch mimo Agrofert, které po 9. prosinci 2025 na evropské peníze dosáhly či se o ně chystají požádat.

Stopka na vykazování výdajů

Nejpraktičtější pasáž dopisu se týká peněz, které už tečou: Komise připomíná, že „české orgány by neměly Evropské komisi vykazovat žádné výdaje“ u operací vybraných po 9. prosinci 2025, pokud se týkají skupiny Agrofert, SynBiolu, Hartenbergu či jiných Babišových subjektů. Dokud nebude střet zájmů jasně vyřešen, mají české programové úřady povinnost prohlašovat, že „certifikované výdaje nejsou spojeny“ s těmito firmami – což je elegantní bruselský eufemismus pro: „Jestli chcete naše peníze, přestaňte dělat, že se nic neděje.“

Kostelecké uzeniny pod lupou

Dopis jde až na úroveň konkrétní firmy, když zmiňuje, že společnost Kostelecké uzeniny a.s. podala žádost v programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. Komise požaduje „úplné právní posouzení“ této žádosti včetně pracovních materiálů a jasného závěru, zda majetkové uspořádání splňuje pravidla EU i českého zákona o střetu zájmů. V překladu: Brusel už nechce další obecné fráze o „dobře nastaveném systému“, ale konkrétní podpis pod konkrétní odpovědnost.

Střet zájmů jako týmový sport

Evropská komise se navíc neptá jen na premiéra. V závěru dopisu žádá seznam všech případů, kdy „členové vlády nebo jiní veřejní funkcionáři přímo nebo nepřímo vlastní subjekty, které obdržely finanční prostředky EU“ po dni jmenování vlády, včetně těch skrytých za svěřenské struktury. Připomíná tím, že článek 61 finančního nařízení platí pro celý kabinet – a že střet zájmů není soukromý problém jednoho muže, ale potenciální systémová vada českého vládnutí.

Brusel trvá na odpovědi

Komise žádá, aby veškeré chybějící dokumenty a analýzy byly dodány „do jednoho měsíce“ od doručení dopisu, a upozorňuje, že v případě zpoždění očekává jasné zdůvodnění a nový harmonogram. Zároveň dává najevo, že Babišův střet zájmů není jediná kauza, kterou v Česku sleduje – odděleně řeší i další případy spojené například s Evropským sociálním fondem a dalšími resorty. Střet zájmů tak přestává být v jejich očích „národní folklór“ a stává se exportním problémem.

Premiér: „Kampááň“

Premiér i jeho holding stále opakují mantru, že „podnikají dle zákonů včetně toho o střetu zájmů“ a že vše ostatní je jen „antibabišovská kampaň“. Jenže máloco působí ironicky víc, než obraz předsedy vlády, který se uprostřed Evropy ohání vlastní verzí reality, zatímco mu generální ředitelství Evropské komise do detailu vypisuje, jaké dokumenty má dodat, jaké výdaje nesmí vykazovat a koho všechno musí ještě v seznamu „spojených osob“ přiznat. Po půl roce ve Strakovce tak Andrej Babiš nepůsobí jako muž, který střet zájmů vyřešil – spíš jako někdo, kdo s ním vstává, usíná a tváří se, že tenhle budík neslyší.

SZIF: V mailu máme povolení z EU

V tiskové zprávě ze 4. června 2026 odmítl Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), že postupuje proti rozhodnutí Evropské komise nebo že „Brusel zastavil dotace“ pro firmy ze skupiny Agrofert, a oznámil, že Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG AGRI) e‑mailem potvrdilo platnost dříve domluveného režimu vykazování plateb v rámci Společné zemědělské politiky. SZIF uvedl, že po pozastavení plateb od 9. prosince 2025 vedl s DG AGRI intenzivní komunikaci, po vyjasnění právního stavu 9. května 2026 obnovil administraci žádostí Agrofertu.

S ohledem na jednoznačné vyznění „Žádosti o dodatečné informace a právní posouzení týkající se souladu provádění fondů EU Českem, kterou EU do ČR zaslala s datem 20. května 2026, má Kverulant vážné pochybnosti o tom, že SZIF skutečně disponuje mailovou komunikací z DG AGRI, ze které jednoznačně vyplývá, že Andrej Babiš není v konfliktu zájmů. Proto si Kverulant od SZIF dle zákona 106/1999 Sb., vyžádal kopie „potvrzení správnosti postupu při vykazování výdajů od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG AGRI)“.

I kdyby však DG AGRI potvrdilo možnost vyplácet Agrofertu dotace, tak se to naprosto netýká SynBiolu či Hartenbergu, které Babiš do svěřenského fondu RSVP Trust nepřevedl.  

Výzva za zastavení vyplácení dotací pro koncern

Kverulant prostřednictvím Sítě k ochraně demokracie inicioval výzvu za zastavení vyplácení dotací pro Babišův koncern. K jeho výzvě adresované vládě České republiky, Ministerstvu zemědělství, SZIF a dalším orgánům veřejné moci, aby neprodleně zastavily vyplácení dotací koncernu po dobu, kdy existují vážné a důvodné pochybnosti o trvání střetu zájmů Andreje Babiše, se připojilo dalších 15 organizací. 

Babišova kamarila a rozvolnění zákona o střetu zájmů

V  polovině července 2026 načetli vládní poslanci v čele s Radkem Vondráčkem (ANO), Marií Pošarovou (SPD) a Filipem Turkem (za Motoristy) nečekaně novelu zákona o střetu zájmů. Zásadní novinkou je zavedení principu takzvaného podřízeného úřadu. V praxi to znamená, že firma patřící politikovi nebo šéfovi státního úřadu přijde o přístup k nenárokovým dotacím, investičním pobídkám či zakázkám výhradně u toho resortu, který daný funkcionář přímo řídí. Pokud si tatáž firma požádá o veřejné peníze u jakéhokoliv jiného úřadu, zákon jí už stát v cestě nebude.

Tato uvolněná logika se propisuje i do veřejných zakázek. Plošný zákaz se ruší – firmu politika bude možné ze soutěže vyloučit jen tehdy, pokud tento člověk sedí přímo v čele zadavatelského úřadu. Zadavatel navíc dostane novou povinnost: bude muset černé na bílém zdůvodnit, jak přesně si ověřil, že ke střetu zájmů nedošlo.

Tím nejvýbušnějším bodem celé novely je zkrácení lhůty pro vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Doba, po kterou může stát žádat vrácení dotací ze Státního zemědělského intervenčního fondu (i peněz z obecných rozpočtových pravidel), se má smrsknout z dnešních 10 let na pouhé 4 roky. Toto pravidlo má platit retroaktivně. Dopadlo by tedy i na dotace, které byly neoprávněně vyplaceny ještě předtím, než zákon vůbec začne platit.

Novela je učebnicovým příkladem toho, jak vypadá legislativa šitá na míru jednomu holdingu a jednomu politikovi – Agrofertu a Andreji Babišovi. Úprava, která „zpřesňuje“ jen to, co brání dotacím a veřejným zakázkám pro firmy napojené na členy vlády, ve skutečnosti vyprazdňuje samotný smysl systému střetu zájmů. Místo ochrany veřejnosti před zneužitím moci chrání konkrétní korporaci před důsledky jejích vlastních problémů s dotacemi. V momentě, kdy se do zákona vkládá retroaktivní úleva, která by mohla pomoci zahladit spor o miliardové dotace pro Agrofert, už nejde o nic jiného než o legislativní servis pro jednoho oligarchu – o to skandálnější, že se tváří jako technická harmonizace s „obvyklou praxí v EU“.

State capture

Jen obtížně si lze představit křiklavější příklad tzv. state capture – převzetí státu soukromým zájmem – než situaci, kdy politická moc přímo ohýbá zákon tak, aby odstranila překážky pro byznys svého vlastního předsedy a jeho holdingu. Převzetí státu znamená, že soukromý aktér si de facto připisuje právo psát pravidla hry ve svůj prospěch, místo aby podléhal pravidlům, která mají chránit veřejný zájem; přesně to popisují odborné definice state capture, a přesně to odpovídá tomu, co se kolem střetu zájmů Andreje Babiše a Agrofertu v Česku dlouhodobě děje. Když zákon o střetu zájmů přestane být univerzální pojistkou proti zneužití moci a stane se nástrojem na legalizaci konkrétního střetu zájmů, přestáváme mluvit o právním státě a začínáme mluvit o státu, který si nechal vzít otěže do rukou jedné korporace a jejího majitele.

Videoshrnutí

Bez nezávislých hlídačů to nepůjde

Příběh střetu zájmů premiéra, který je zároveň nejmocnějším podnikatelem v zemi, zjevně nekončí – jen se posouvá mezi Prahou a Bruselem a účet může skončit u českých daňových poplatníků. Pokud chcete, aby měl někdo sílu tato témata dlouhodobě otevírat, číst podobné dopisy až do poslední věty a nenechat je zapadnout, zvažte prosím podporu Kverulant.org – i malý pravidelný dar nám pomáhá dál hlídat, kdo si z veřejných peněz dělá soukromý byznys.

V Praze 15.6.2026 Vojtěch Razima