V prosinci 2017 do České republiky doputovala zpráva významné evropské instituce OLAF, která popisoval velmi problematickou činnost tehdejšího premiéra Andreje Babiše. Kverulant byl přesvědčen, že kompletní zpráva měla být veřejnosti poskytnuta hned, jak do republiky přišla. To se nestalo, a tak se Kverulant se státem roky soudil a svoji žalobu podal právě před pěti lety. Připomeňte si s námi, jak to tehdy bylo a oceňte Kverulantovu dlouhou a nákladnou právní bitvu proti státu, který se snažil před svými občany utajit informace o ničemném počínání svého vrcholného představitele a pomozte Kverulantovi zaplatit náklady příštích právních bitev alespoň malým darem.

Kauza Čapí hnízdo

Nejprve několik základních kontextových informací. Kauza Čapí hnízdo je kriminální kauza týkající se současného českého premiéra Andreje Babiše. Ten je trestně stíhán pro důvodné podezření ze spáchání trestných činů dotačního podvodu, poškození finančních zájmů, a to celé navíc ve „zločinném spolčení“ (§ 89 odst. 17 dřívějšího trestního zákona), kdy podle obvinění dotaci určenou malým a středně velkým firmám čerpal nenasytný Babišův kolos Agrofert skrze nastrčenou malou firmu, čímž měla vzniknout škoda téměř 50 mil. Kč. 

Původně policisté obvinili více lidí včetně Babišovy rodiny a tehdejšího místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka. Stíhání Faltýnka a dalších tří lidí zrušil státní zástupce Šaroch v květnu 2018. V roce 2020 zastavil stíhání všech zbylých obviněných včetně Babiše, a to přesto, že policie navrhovala podání obžaloby. Nejvyšší státní zástupce však v prosinci 2020 po přezkumu stíhání Babiše obnovil. V květnu 2021 považovala policie vyšetřování za dokončené a umožnila obviněnému Babišovi se se spisem seznámit.

Pokud se nestane nic nestandardního, bude dalším krokem předání spisu k soudu, obžaloba, soudní projednání a rozsudek.

Přestože Andrej Babiš tvrdil, že Čapí hnízdo není jeho, sám se prozradil v roce 2015 při natáčení dokumentu Matrix AB, kdy v zápalu chlubivosti do kamery prohlásil, že: „Je to ten nejlepší projekt, jaký jsem kdy vymyslel.“ To mu však nebránilo ještě 9. března 2016 tvrdit, že o Čapím hnízdě nic neví: „Není to moje. Je to nějaký firmy, která patří do holdingu.“ 

Zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)

Udělení dotace bylo od roku 2016 vyšetřováno Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), přestože to Babiš ještě v květnu 2017 popíral. OLAF v prosinci 2017 vyšetřování ukončil a nálezy zaslal Ministerstvu financí. To zprávu v režimu utajení předalo několika dalším státním úřadům. Kverulant tehdy dle zákona o poskytování informací požádal Ministerstvo financí o poskytnutí kopie zprávy OLAF. MF však tuto zprávu odmítlo poskytnout. Kverulant je naprosto přesvědčen, že se tak stalo v zájmu hlavního podezřelého Andreje Babiše.

Přes všechnu snahu o utajení po několika týdnech zpráva na veřejnost pronikla. Veřejnost však měla zprávu v důsledku pouhé chyby úředníků. S tím se Kverulant odmítl smířit. Je hluboce přesvědčen, že jedno z nejdůležitějších práv, které česká ústava občanům dává, je právo na informace, a tak proti neposkytnutí zprávy podal odvolání. I to mu Babišova ministryně financí v demisi Schillerová zamítla. Proto Kverulant v březnu 2018 podal na Ministerstvo financí soudní žalobu.

Soud s Ministerstvem financí

V červnu 2018 byl Kverulantovi doručen přípis soudu, ve kterém je uveden „záměr MF upokojit navrhovatele“.  MF píše, že má nově stanovisko státního zastupitelství o tom, že již nejsou důvody zprávu OLAF tajit, a když Kverulant podá novou žádost o informace, bude mu vyhověno.  Kverulant samozřejmě žádnou novou žádost nepodal a oznámil to soudu. Soud dal v červenci 2018 Kverulantovi za pravdu a nařídil MF zprávu OLAF v měsíční lhůtě poskytnout. MF nařízení soudu vyhovělo a zprávu poskytlo, ale nikoliv celou. Ve zprávě schází část doporučení, která jsou integrální součástí závěrečné zprávy OLAF. Navíc ji MF poskytlo až půl roku po tom, co ji mělo k dispozici. Kverulant má za to, že zpráva významné evropské instituce, která popisuje trestnou činnost premiéra, měla být veřejnosti poskytnuta hned, jak do republiky přišla.

Kverulantovi také vadilo, že soud neoznačil dosavadní postup ministerstva za nelegální. Proto Kverulant počátkem srpna 2018 k soudu zaslal vyjádření, ve kterém se domáhal rozsudku označujícího postup ministerstva za nezákonný.

Ministerstvo financí v září 2018 zareagovalo svým vyjádřením ke Kverulantovu podání. Zopakovalo v něm své argumenty, podle nichž v řízení o podané žádosti ani v samotném rozhodnutí o ní nijak nepochybilo. Prý v dané fázi vyšetřování nemohlo postupovat jinak. Přitom by jistě požadované informace poskytlo, kdyby se na ně žalobce později znovu obrátil. Naskýtají se hned dvě zásadní otázky. Zaprvé, kdy tak měl Kverulant učinit? A zadruhé, jak by se měl žalující žadatel o změně pohledu žalovaného ministerstva na věc dozvědět?

Ve skutečnosti je to tak, že by žalované ministerstvo požadovanou zprávu OLAF nikdy dobrovolně nevydalo, přestože se opakovaně odvolávalo na dočasnost svého tehdejšího odepření zprávy OLAF, a to do doby pominutí účinků hrozby maření probíhajícího vyšetřování. Ani potom, co v dubnu 2018 ministerstvo takovou informaci obdrželo, údajně z přípisu Městského státního zastupitelství v Praze o tom, že zveřejněním zprávy OLAF již v současné době nehrozí maření probíhajícího vyšetřování, totiž zprávu žalujícímu žadateli nevydalo. Učinilo tak až v květnu 2018 pod tíhou doručené správní žaloby. To vše navíc nikoli v režimu uznání svého předchozího pochybení, ale výlučně ve snaze vyhnout se meritornímu posouzení zákonnosti svého dosavadního postupu.

Počátkem března 2021 nařídil Městský soud v Praze konečně první jednání v této kauze. To se uskutečnilo 22. března 2021. Kverulant soud vyhrál. Soud pravomocně rozhodl, že rozhodnutí Ministerstva financí neposkytnout žadatelům zprávu OLAF o dotační kauze Čapí hnízdo bylo nezákonné. Předseda soudního senátu Milan Tauber konstatoval, že ministerstvo své rozhodnutí opřelo o ustanovení informačního zákona, které se týká neposkytování informací o činnosti orgánů činných v trestním řízení. „Jak je patrné již z jazykového výkladu ustanovení, informační výjimka se vztahuje pouze na informace o činnosti orgánů činných v trestním řízení. Požadovaná informace – závěrečná zpráva OLAF včetně příloh – zjevně informací o činnosti orgánů činných v trestním řízení není,“ uvedl soudce. 

Nejvyšší správní soud: Schillerová porušila zákon

Přestože rozhodnutí Městského soudu v Praze se stalo pravomocným vyhlášením rozsudku v březnu 2021, Ministerstvo financí se s prohrou nedokázalo vyrovnat. Ministerstvo financí, tehdy ještě ovládané Babišovým hnutím, podalo proti rozsudku v květnu 2021kasační stížnost. Přestože měly finance již více než rok nové vedení z jiné partaje, kasační stížnost nestáhly a o všem tak musel rozhodnout Nejvyšší správní soud (NSS). A k tomu v úterý 28. února 2023 skutečně došlo a NSS svým rozsudkem definitivně potvrdil, že postup ministerstva financí včetně rozhodnutí tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové byl nezákonný.

Podle NNS sice zpráva OLAF vycházela mimo jiné i ze skutečností, které OLAF získal od vnitrostátního policejního orgánu, nejednalo se však o jediný zdroj informací a požadované dokumenty jako celek tak pod danou výluku nešlo paušálně podřadit. Soud konstatoval, že s ohledem na obsah Kverulantem požadovaných dokumentů nelze vyloučit, že obsahují i informace podřaditelné pod výluku dle § 11 odst. 6 zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle soudu však bylo zřejmé, že pod danou výluku nebylo bez dalšího možné podřadit požadované dokumenty, zejména závěrečnou zprávu jako celek. Pokud tedy ministerstvo chtělo žádost odmítnout, bylo na něm, aby identifikoval pasáže naplňující shora vymezené podmínky aplikace této zákonné informační výluky a konkrétně a srozumitelně ve vztahu k daným pasážím vyložil, jak by jejich poskytnutí tyto podmínky mohlo naplnit tedy především jak by ohrozilo schopnost orgánů činných v trestním řízení plnit své úkoly, uzavřel NSS.

Dle Kverulantova názoru bylo na celé argumentaci ministerstva financí pod vedením Babišovi podřízené Schillerové velmi paradoxní to, že argumentovala snahou nenarušovat možnost trestně stíhat Babiše za Čapí hnízdo, když je naprosto zřejmé, že Schillerové šlo ve skutečnosti o to, aby Babiš trestně stíhán vůbec nebyl.  

Ministerstvo financí v rámci kasační stížnosti neuplatnilo návrh na přiznání odkladného účinku na povinnost zprávu OLAF Kverulantovi vydat. Podle Kverulantova názoru tak byly splněny podmínky pro uplatnění opatření proti nečinnosti ministerstva při vyřizování Kverulantem podaného odvolání. Věcně příslušným k takovému opatření je Úřad na ochranu osobních údajů. K tomuto úřadu také Kverulant 21. května 2021 podal žádost o provedení opatření proti nečinnosti Ministerstva financí. Marně a tak Kverulant v srpnu 2021 podal k Ministerstvu financí další žádost o poskytnutí kompletní zprávy OLAF. Ministerstvo zareagovalo další obstrukcí. Dopisem sdělilo Kverulantovi, že není “původcem Vámi požadovaného dokumentu” a proto: “postoupilo Váš požadavek na poskytnutí „Doporučení“ OLAF k přímému vyřízení.” Kverulant to považuje za další obstrukci a v září 2021 proti tomuto nezákonnému postupu podal stížnost. Opět marně, ministryně za ANO, Alena Schillerová Kverulantovu stížnost počátkem října zamítla.

Nepříjemné překvapení od úřadu OLAF

Jak už bylo uvedeno v předchozím odstavci, Ministerstvo financí v rozporu s českou legislativou postoupilo Kverulantovu žádost o vydání doporučení ke zprávě OLAF přímo na úřad OLAF. Ten o tom Kverulanta informoval krátkým mailem. Kverulant předpokládal, že významná veřejná instituce kontrolující nakládání s veřejnými penězi, nebude mít sebemenší problém výsledky svého šetření zveřejnit.  Kverulant se mýlil. OLAF jeho žádost v listopadu 2021 zamítl. Nepříjemným překvapením je i tvrzení, které OLAF deklaroval jako důvod neposkytnutí doporučení z roku 2017. Stejně jako české ministerstvo úřad uvedl, že poskytnutí zprávy by ohrozilo vyšetřování:

V závěru omítnutím žádosti OLAF ještě uvedl: „Úřad OLAF dospěl k závěru, že neexistují dostatečné skutečnosti, které by prokazovaly existenci převažujícího veřejného zájmu na zpřístupnění požadovaného dokumentu podle nařízení č. 1049/2001.“ Kverulant byl přístupem úřadu zklamán a je naprosto přesvědčen, že zpráva významné evropské instituce, která popisuje trestnou činnost premiéra, měla být veřejnosti poskytnuta hned, jak vznikla, natož po pěti letech od svého vzniku.

OLAF Kverulantově stížnosti vyhověl

Kverulant podal proti rozhodnutí úřadu OLAF stížnost. OLAF se takříkajíc chytil za nos a vyhověl jeho stížnosti a doporučení ke zprávě OLAF Kverulantovi zaslal. Po jeho přečtení je absurdita utajování tohoto dokumentu opravdu zřejmá. Doporučení má pouhé tři strany a nesrozumitelnou bruselskou angličtinou v podstatě jen radí poskytovatelům dotací, aby si dali větší pozor na to, komu a jak je poskytují.  

Rekapitulace kauzy Čapí hnízdo

• 2006 – Začala přestavba statku Dvůr Semtín u rybníka Slavnič na Benešovsku na konferenční centrum Čapí hnízdo
  prosinec
• 2007 – ZZN AGRO Pelhřimov z Agrofertu se přeměnila na stejnojmennou akciovou firmu s akciemi na majitele, později se přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo
• srpen 2008 – Výbor Regionální rady ROP Střední Čechy schválil dotaci 50 milionů korun na projekt farmy Čapí hnízdo.
• září 2008 – Za akcie farmy Čapí hnízdo zaplatil Babiš starší, měl to být dar dětem a partnerce
• říjen 2013 – O projekt farmy Čapí hnízdo se začala zajímat média. Babiš tehdy řekl týdeníku Respekt: „S Čapím hnízdem nemám nic společného… Nevím, komu to patří.“
• listopad 2015 – padá trestní oznámení kvůli možnému dotačnímu podvodu na farmě Čapí hnízdo
• leden 2016 – Okolnosti získání dotace začala vyšetřovat policie, vyšetřování okolností poskytnutí dotace zahájil i Evropský úřad proti podvodům
• srpen 2017 – Policie zaslala do Poslanecké sněmovny žádost o vydání Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka
• říjen 2017 –  Poté, co Poslanecká sněmovna Babiše s Faltýnkem vydala, v říjnu je a dalších devět lidí policie obvinila. Společně s nimi si usnesení o zahájení trestního stíhání převzali Babišova dnešní manželka Monika Babišová a její bratr Martin Herodes, Babišova dcera Adriana Bobeková, Andrej Babiš mladší, tehdejší jihlavská politička a exmanažerka Jana Mayerová a Josef Nenadál
• leden 2018 – Ministerstvo financí na doporučení Evropské komise sporný projekt vyňalo z evropského financování a Argofert, resp., Imoba dotaci vrátila
• květen 2018 – Státní zástupce zamítl Babišovu stížnost proti obvinění, stíhání Faltýnka a dalších tří osob, členů představenstva společností ZZN Pelhřimov a farma Čapí hnízdo, zrušil
• červen 2018 – Nástupnická společnost farmy Čapí hnízdo Imoba souhlasila s vrácením dotace
• březen 2019 – Policie vyloučila z vyšetřování případu premiérova syna Andreje Babiše mladšího k samostatnému projednávání
• září 2019 – Pražští žalobci stopli stíhání Babiše i dalších v kauze Čapí hnízdo. Farma byla malou firmou, zjistili
• prosinec 2019 – Kauza Čapí hnízdo pokračuje. Šéfžalobce Zeman obnovil trestní stíhání Babiše a Mayerové
• únor 2020 – Státní zastupitelství zastavilo stíhání Babiše mladšího v kauze Čapí hnízdo, trestný čin se neprokázal
• květen 2021 – Policie ukončuje vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, v plánu je seznamování obviněných se spisem
• srpen 2021 – Státní zástupce Jaroslav Šaroch vrátil případ policii k došetření
• září 2021 – před policií vypovídal Andrej Babiš mladší, syn tehdejšího premiéra, doplněný spis putoval od police k dozorujícímu žalobci
• říjen 2021 – do kauzy vstoupili podzimní sněmovní volby, vyšetřování muselo být přerušeno, když Babiš získal s poslaneckým mandátem i novou imunitu
• listopad 2021 – Šaroch požádal sněmovnu o vydání Babiš ke stíhání
• březen 2022 – nově zvolená sněmovna vydala Babiše ke stíhání
• březen 2022 – Šaroch rozhodl o obžalobě, Babiš i Majerová půjdou před soud
• říjen 2022 – začal soud s Babišem
• leden 2023 – Babiš byl v prvoinstančním soudem osvobozen

Prosba o podporu

Získat kompletní zprávu o ničemném počínání bývalého premiéra trvalo Kverulantovi dlouhé čtyři roky. Kverulant kontroluje věrolomné politiky již od svého vzniku v roce 2009, pomozte mu v tom jakkoliv malým za to však pravidelným darem.  

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima